Psí "hrdina" a neposlucha...
Neděle, 20. prosinec 2009
Dnes jsme vycházeli do polí v 10:40 hod. Na procházce jsem se teda moc nepředvedl. Vždy, když napadne sníh, chci si ho co nejvíc užít a tak se změním v malého raubíře, který neumí absolutně žádné povely. Taky už ze mě panička byla trošku na nervy. To má za to, jak mě včera celou procházku cvičila!
Taky jsem všem kolemjdoucím ukázal, jaký že to jsem hrdina. Nejdřív ty tašky u popelnice. No marně mi panička opakovala, že to jsou jen obyčejné tašky. A pak ta převrhnutá popelnice. Pěkně jsem se před ní zapřel, ale nakonec jsem se přece jen musel pohnout. Panička Verče říkala, že se jí snad vysmeknu nebo se radši uškrtím než abych se hnul, tak aby si nemyslela, pohnul jsem se(ač trochu nedobrovolně). V polích se mi moc líbilo. Tolik neušlapaného sněhu! Ale i tam jsem paničku musel pozlobit, tak jsem ji na chvilku utekl.
Když jsem přišel, byla panička dost naštvaná, říkala že mě volala a já neposlechl. No pak jsem na ni udělal svůj podkus a bylo. Začala se smát a povídala, že prý jsem pěkný raubíř a že když na ni udělám ten svůj podkus a svoje šibalské oči, nemůže se na mě zlobit :-) O kousek dál Verča Gasstonkovi házela míče. Nechápu proč za nima běhá a nosí je zpět, to já nedělám. A když už mě panička donutí,pěkně se při tom loudám a párkrát to po cestě vyplivnu, abych jí dal nejevo, co si o tom aportování vlastně myslím. Verči maminka(Gastonova druhá panička) říkává, že Gaston to má ve svalech a já v hlavě. Na cestě zpět jsem se lekl dítětě s boby, tak jsem na něj zavrčel. No prostě jsem se dnes moc pěkně předvedl. Hafoj, César.
Autorka: Petra Bedlivá
Přidáno: 35 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 347