Rafoši aneb pohádka o tom, jak jsme k sobě přišli III. - Dasty

Páneček pejska povolil, ale zadarmo a nebo za menší sumu..navíc to muselo být štěndo a nejlépe kříženec borderky, která je na tento sport super. Paniččina představa šeltičky s barvou blue merle bledla. Cena byla opravdu vysoká. V té době byla panička nemocná..pořád psala do útulků a bazarů inzeráty, nespala a když usnula, tak jí sny zaplnili šeltičky ze zvláštní barvou. Byl zralá od blázince.

Odpovědi chodily, ale vždy ze zápornou odpovědí..žádná borderka, žádná šelťa..žádný pejsek na splátky. Až jednou asi po 2 měsíčním maratonu hledání se ozvla jedna paní z útulku u Prahy, že našla inzerát na šeltičky bez PP a zadarmo (už to mělo paničku zarazit). Řekla pánečkovi o psí slečně, protože kluk byl zadaný. Ten řekl, že jedině pes. Pak přišla odpověď, že pes je volný, že paní se tam nemá jak dostat, tak se ho zřekla. Naskytl se problém, protože to bylo opravdu od nás daleko a páneček řekl, že tam určitě nepojede. Ať počkáme, že určitě se naskytne něco blíž a že v tom bude nějaký háček a prostě pejska zatrhl. Panička přemluvila pánečkovi rodiče, aby jeli s ní. Sebrala se a jela. Cesta byla fakt dlouhá a když přijela na místo, tak ji čekal ustrašený pejsek a odvážná fenečka. Vzala je oba a jelo se domů. Při zpáteční cestě zavolala pánečkovi, aby se vyzuřil než přijede, že veze nové děťátko. Domů přiejli za tmy a hned za dveřma strčila pejska pánečkovi do náruče. Goldy, jak se měl pejek původně jmenovat začal pánečka pusinkovat, ale jakmile ucítil papání byl mu páneček úplně ukradený. "Goldy" ze svou sestřičkou vlezli do pekáče a umyli nádobí dokonale, pak zalezli a spinkali..bohužel ne do rána..kolem půlnoci se vzbudili a začali řádit. Panička rozespale křikla.."Dasty nech toho" a šla je dát vyčůrat. Když se vrátila, tak se páneček zeptal, od kdy se jemnuje pejsek Dasty, že mu říkala přece Goldy. Panička přisvědčila, že se mu to si zdálo, že je to Goldy. A když pejsek chytnul ubrus a táhl ho za sebou ze stolu dolů a ona opět zařvala Dasty fuj, bylo jasné, že Goldy vzal za své.

Druhý den odvzela Dastíkovu sestřičku kamarádce a ta byla šťastná za tak hezkou fenečku. Dasty rostl a ze šeltičky se stal docela velký hafan. V kohoutku měří 47 cm. Agility je pro něj prioritou a je to něco, pro co žije..vidí překážky a je jako v tranzu. Rád i tancuje, ale jelikož neudrží pusu zavřenou, tak to není na závody. Miluje aporty a kdyby neměli pánečkové rozum, tak by klidně vypustil duši, jen aby mohl nosit aportky pořád. V jeho činnostech ho brzdí jen jeho nemoc (v jednom z článků vydaných dříve). Je to docela svazující, denní dvojitá dávka léků podávaných přesně v danou hodinu, vstávání i když je víkend a může se dýl spát..to prostě u nás už víc jak rok nefunguje..ráno v půl šesté a večer v půl šesté čekají na Dastyho léky, které mu hodně pomáhají.

Ale panička nelituje toho vstávání..Dasty totiž za to stojí..
Příště se těšte na Luckyho ;o)

Přidáno: 80 bodů