Sára a voda
Čtvrtek, 26. listopad 2009
Moji páničci mně dostali na velikonoce.V létě se mnou začali chodit do blízkého potoka.No vůbec se mi to nelíbilo.Přestože strašně ráda aportuju,tak pro klacík do vody jsem nešla.Stála jsem na břehu a koukala na něj.Tak mně panička vzala a postavila do vody,ale musela tam být se mnou.Jakmile šla na břeh tak já hned za ní.Potom se mnou chodily k rybníku.Vzali sebou ještě jednoho psího kamaráda.S tím jsem si moc rozuměla.Ale oni ode mne očekávaly,že poběžím pro klacík do vody s kamarádem.Tak to ne.Čekala jsem až můj kamarád pro něj doplave a přinese ho.Byla jsem moc opatrná ,abych se nenamočila.Zkoušely to víckrát,ale marně.Jen jednou se něco stalo.
Paničky byly na stavidle a já tam dováděla s tím mým kamarádem-pejskem.Najednou,jak jsem byla rozběhlá,tak jsem to neubrzdila a já spadla do vody!Tam teda byla hloubka!No panička se strašně lekla a byla připravená za mnou skočit i oblečená.Ona totiž nevěděla jestli umím vůbec plavat.No zvládla jsem to.Škrábala jsem se honem ven na stavidlo jak zběsilá.To už se panička smála až se za břicho popadala,fotila ostošest,prý škoda že nemá kameru.Taky říkala,že to musí vyfotit ,aby ji doma uvěřili,že Sára (to jako já)byla ve vodě.No chvilku jsem z toho zážitku byla otřesená.A nechce se mi ani do vany,když mně doma chtějí vykoupat.No co každý má něco,ne?
Přidáno: 40 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 178