Špatný začátek, dobrý konec

Prý zřejmě vypadlo těm bezdomovcům z batohu a nevšimli si toho. Nikdo tomu nechtěl věřit. Když jsem se pak já šla podívat k oknu, opravdu tam byli bezdomovci. Přešli mezitím k vedlejšímu vchodu. A protože máme průchozí vchod, tak jsem se musela na ně jít podívat. A co já nevidím?? V ruce žena držela ještě jedno malé miminko, které jí minimálně 2x vypadlo na zem, na beton. Rychle jsem běžela domů, všechno to říct rodičům. Mamka řekla, že to s nima vyřídí a my ať se zeptáme souseda, jestli by nás neodvezl na veterinu, že jsme našli psí miminko, protože taťka už měl pivo. Naštěstí soused ještě nic nepozřel a tak jsem jeli.

Objeli jsme snad celé město a jen na jediné veterině, která nás napadla jako poslední) mají otevřeno nonstop. Paní doktorka miminko prohlédla a řekla, že je v pořádku, ještě nám dala mlíčko pro koťátka, pro štěňátka zrovna neměla. Když jsme už přijeli domů, měli jsme doma i druhé miminko (pejska) a už u nás byla i policie, kterou táta zavolal a všechno jim vysvětlil. Policisté bezdomovce odvezli na stanici a zřejmě jen vyslechli. Když už jsme byli tak nějak všichni v pohodě, uklidněni, volala mamka sestře do Jaroměře, jestli se tam můžeme druhý den stavit. Museli jsme zkusit tam miminka odvést, protože má sestra fenku malého knírače, tak jsme doufali, že by se jí mohlo udělat mlíčko, ale neudělalo.

Po 2 měsících, kdy k mimčům ségra vstávala každé 2 hodiny, aby je nakrmila, museli se začít hledat noví majitelé. Mé přemlouvání, aby jsme si nechali pejska, nevyšlo, ale mohla jsem si nechat fenečku. Sice se mi více líbil pejsek, ale byla jsem vděčná i za fenečku. Asi za týden jsme pejskovi našli novou, super rodinu a tak odjel do světa. Oba se nyní mají bezvadě a jsou každý úplně jiní. Pejsek (nyní Bertík) je asi jednou tak velký jako fenečka (nyní Emča), je jako z divokých vajec a nedá se zkrotit. Ale všichni je máme rádi a děkujeme Bohu (i když na něj od nás nikdo nevěří), že to pejsci přežili.

Přidal uživatel "Elis" - přidáno 60 bodů