Sportovní kynologie s americkým kokršpanělem

Úterý, 31. srpen 2010

Americký kokršpaněl a sportovní kynologie? No to asi nemyslíte vážně, ne? Ještě tak agility, tanec se psem, ale normální cvičák?

Jako bych slyšela, co si teď většina z vás myslí. A po pravdě, před dvěma lety bych řekla to stejné. Pak však do mého života vstoupil americký kokršpaněl Bard Dream Maronna. Nejprve jsem byla v šoku. Můj předchozí američan byl klidný a rozvážný blonďák, kterého ani nenapadlo, že by mohl opustit cestičku a jít šmejdit do lesa. Zajíce panáčkujícího na poli si ani nevšiml a kočky dobromyslně přehlížel. Po dvouhodinovém výletě zbytek dne odpočíval a na vycházku chodil nejraději po zahradě.

 

A najednou jsem měla doma psa, který první tři kilometry vycházky běžel úprkem, další dva kilometry klusem a při tom stihl prohnat všechny ptáky a zvěř v okolí a teprve po pátém kilometru začal očichávat rohy a bylo možné zkoušet, zda se naučí nějaký povel. Po návratu domů sice tvrdě usnul, ale už za hodinu seděl znovu přede mnou, v tlamě peška a „jdeme se přetahovat“. Nezbylo nic jiného, než najít co možná nejvíce psího zaměstnání.

 

Na agility to nebylo, byl tak zbrklý, že se nedal řídit. Takže zbývala základní poslušnost. Chvíli trvalo, než jsem našla cvičák, kde by nás vzali. Nechtěli jsme skládat žádné zkoušky, nelíbilo se mi precizní provádění povelů a navíc Bard zpočátku moc nespolupracoval. Vyváděl, chtěl si se všemi hrát, štěkal klidně celou hodinu. Po měsíci se situace začala mírně zlepšovat, po čtvrtroce nás to začalo už dost bavit.

 

Začínali jsme přivoláním, chůzí u nohy, obraty vlevo, vpravo, čelem vzad, odložení. Nejtěžší byly cviky, kdy bylo nutné zvládnout Bardův temperament – odložení, chůze u nohy. Ale naše cvičitelka byla velmi šikovná a zkušená a moc nám pomáhala. Jednou týdně jsme chodili na cvičák, ale každý den jsme trénovali i doma a na vycházkách. Učili jsme se překonávat překážky – kladinu, áčko, kruh, tunel i houpačku. Tady neměl Bard žádné problémy. Beze strachu překonával jakoukoli překážku, ovšem tak zbrkle a rychle, že ho nebylo možné vůbec ovlivnit. Zde jsme se tedy museli soustředit spíše na zpomalení.

 

Trénovali jsme také aport, který zpočátku Bardovi moc nešel, ale zase za velkého přispění cvičitelky jsme přišli nato, jak nato. Důležité bylo také to, že jsme se pravidelně setkávali s jinými psy. Když Bard dospíval, začal si trošku vyskakovat na ostatní samce a to jsme museli zavčasu zarazit.

 

Uplynul rok našeho docházení na cvičák a my jsme s překvapením zjistili, že umíme dost na to, abychom se přihlásili na první zkoušky. Byla to Základní ovladatelnost psa (ZOP) podle Zkušebního řádu ovladatelnosti a základní upotřebitelnosti KJ ČR Brno. Vypadal tam sice trošku exoticky a paní rozhodčí si ho zaujatě prohlížela, ale zkoušku jsme zvládli velmi dobře. Body, o které jsme přišli, lze připočítat na vrub velmi špatného mokrého a chladného počasí. Desetiminutové odložení ve studené podzimní trávě určitě nebylo nic příjemného.

 

Bard dosáhl dvou let, dospěl a trošku se zklidnil. Trénink nám šel najednou mnohem lépe. Rychle jsme se naučili aportovat dřevěnou činku, a to i přes překážky. Bard se naučil odložení za pochodu, chůzi a obraty bez vodítka, pracujeme i na pro slídiče těžké disciplíně – očním kontaktu. Začali jsme trénovat stopy. Zkoušeli jsme rozlišování předmětů podle pachu a zdá se, že zde je evidentní přirozené nadání. Pachové práce jdou Bardovi tedy opravdu moc dobře.
A co dál?

 

Americký kokršpaněl asi nikdy nebude kousat do rukávu. Ale rozhodně je to velmi inteligentní pes, který je schopen při správném vedení naučit se všechny základní cviky, které do sportovní kynologie patří. Jeho provedení nebude asi tak precizní jako u klasických pracovních plemen. Má však určitý typ samostatnosti a přirozené vlohy, takže jeho parketa bude určitě ve stopách, rozlišování a hledání předmětů. Složení zkoušky není žádna povinnost, ale je to ověření, jestli jsme se všechno dobře naučili. Myslím, že pro amerického kokršpaněla je jistě dosažitelná Zkouška pracovní upotřebitelnosti 1.stupně (ZPU I.) dle Zkušebního řádu ovladatelnosti a základní upotřebitelnosti KJ ČR Brno a za naprosto ideální považuji zkoušky pro malá plemena podle Zkušebního řád pro sportovní výcvik psů v České republice (NZŘ).

 

Uvidíme, jestli se nám s Bardem podaří na tyto cíle také dosáhnout.

 

Přidáno: 80 bodů

autor článku: Tamča

Počet přečtení tohoto článku: 135

Zpět na výpis



Píšeme jinde



Vyhledávání
Uživatel není přihlášen
Nový profil psa

Zaregistruj se a poděl se o zkušenosti se svým pejskem.


Reklamní systém AdMarket Inzerujte na Hafici.cz a na spřízněných portálech. Máme pro vás milióny reálných uživatelů. Chci vědět víc!