Tajemné setkání

Pomalu jsme se vraceli už domů a ještě po cestě zpět jsem blbla s Dastíkem a ten s radostí plnil povely, které jsem mu dávala. Cestou tam i zpět přehcázíme koleje, které vedou po náspu, ale vlaky tam jezdily snad před 100 lety, je to spíše už jen vzpomínkou pro ty starší, kteří vlaky na této koleji ještě pamatují. Dastík rád na koleje vyběhne a stojí a rozhlíží se po okolí, protože je z tohoto místa vidět daleko. "Děcka" kolem poskakovali a Dastík se přetahoval s Luckym o kroužek a najednou se na náspu objevil pes. Stál od nás 10 - 15 metrů. Stál ve vzpřímeném postoji a rozhlížel se, nám nevěnoval ani jeden pohled..to sice bylo divné, když si kolem mě poskakovalo 5 psů. Ale co bylo ještě divnější bylo to, že pes se nápadně podobal Dastymu, bylo to jeho dvojče, i ten postoj, to chování i pohyby, když se otočil a seběhl na druhou stranu. Rozběhla jsem se na násep, abych viděla, kdo má stejného psa, jako my. Vzalo mi to pár vteřin, těch 10 metrů není taková dálka. K mému překvapení jsem pejska nikde neviděla. Okolí bylo prázdné a ani moji pejskové neragovali tak jako vždy, když vidí cizího kamaráda. Vždy začnou kňourat a poštěkávat a běží se kamarádit. Teď nic, jakoby pes nikdy nebyl. Tam kde stál se žádný z mých psů ani nezastavil..přece ho tam museli cítit, kdyby tam byl..prostě nic..přeběhli náspek a šli cestou domů.

Přemýšlela jsem, kdo to byl, co to mělo znamenat, jestli to měl být nějaký odkaz něčeho, co se stane v budoucnosti..možná to mělo být jinak a já svým rozběhnutím jsem to pokazila..nevím..tohle tajemné setkání s Dastyho dvojčetem mi připadalo zvláštní...třeba bude mít toto setkání pokračování..chodíme na to místo skoro denně..a pak příjdu na to, koho jsem to vlastně viděla...

Přidal uživatel "RAFOŠI" - přidáno 58 bodů