Trable s čepicí

Panička jednou šla na nákup a naproti ní si to klusal krásný kříženeček v kšiltce. Panda se hned nadchla a čepuli mi taky koupila......bohužel. Už už se viděla, jak spolu chodíme na vycházky a já mám na hlavině čepičku a všichni se nade mnou okouzleně pozastavují. Ale ono ejhle. Nejsem tvrdohlavý jezevčík jen tak nadarmo, a tak hned na první vycházce jsem začala proti kšiltce bojovat.
Hned po pár metrech jsem utekla na trávník a začala jsem se válet a tlapkama si čepici sundavat. Panička se nevzdávala a připla mě na vodítko, takže jsem celou útrpnou cestu musela "tu věc" mít na škebli.

Párkrát jsem ještě čepuli vyfasovala, když se konala na zahrádce nějaká oslava, ale vzhledem k tomu, že jsem ji vždy demonstrativně servala a někam zašila, tak to panda vzdala.

Ale poslední pokus si neodpustila. Jeli jsme na návštěvu na kole. Já se hezky nalodila do košíčku a už jsem se těšila na jízdu. Ale v tom vidím, jak se panička blíží zase s tou hroznou hučkou! Narazila mi jí na šišku, sedla na sedačku a šlápla do pedálů. Pche, ale já se nenechám převézt. Vzhledem k tomu, že můj košíček je hezky vzadu na kole, využila jsem toho, že mě panička nevidí a hádejte co! Asi už tušíte - nenápadně jsem se zamlela a čepici si z hlavy strhla a pak frnk z kola pryč. Uf čepice sebou pleskla o cestu a zůstala ležet v prachu. Haháááá a byl od ní klid. Na návštěvu jsem dorazila bez čepky a myslela jsem si, že jsem mistr světa, jen panička se tvářila posmutněle, ale to jsem jako přehlížela, protože jsem měla neskonalou radost, že už nedostanu tu nepohodlnou čepici na hlavu!

Přidáno: 56 bodů