Týden Bruna - Lakyho - pondělí

To cestování mám tak rád, protože se vždy stavíme na zahrádce a já tam tak můžu řádit, tak jako dnes. Přijeli jsme na zahrádku, kde panička musela ostříhat vinnou révu, to se dělá v únoru, sice nevím proč ale asi to tak má být. Panička stříhala a já jsem ji ty větve kradl a roznášel po zahradě a samozřejmě jsem je nejdříve pěkně okousal. To mě bavilo tak půl hodinky.


Pak jsem zjistil, že dveře do chaty jsou otevřené, tak jsem se šel podívat, co se tam změnilo, ale na nic jsem nepřišel, i když jsem prošmejdil celou chatu, vše bylo na svém místě, tudíž nic nového.

Když jsem vycházel z chaty, tak jsem si všiml, že panička si neschovala domácí pantofle, to byla má příležitost, pantofle jsem si přivlastnil a vyběhl na zahradu, panička byla tak zabraná do práce sbíráním větviček révy, že si nevšimla, co dělám.


Já jsem se schoval za chatu a pantofle jsem zahrabal do sněhu, jen kousíček trčel a byl vidět. Pak jsem se vrátil na verandu jakoby nic a pozoroval paniky, co si ještě vymyslí za práci.

Jenže panici všechny větve posbírali a panička se šla umýt do chaty. Nejdříve hledala pantofle, (v zablácených botách tam nesmí) . Klekla na kolena a hledala, ale nic nenašla, pak zavolala na panika kde jí schoval pantofle že je nemůže nikde najít.


Samozřejmě že panik nevěděl o pantoflích vůbec nic a také se v tom směru vyjádřil. Pak panička upřela oči na mě a já se tvářil, že jsem je také nikde neviděl. Ale na to mi panička neskočila.

Ta vám začala prskat, jako prskavka, že jsem měl obavy, aby nechytla od toho prskání chata. Pak zavolala na panika, aby se podíval okolo chaty, zda je někde nenajde, že jsem je určitě někde odnesl.


Panik se šel neochotně podívat. Pak se ozval smích vzadu za chatou a panik řval, že je už našel, ale jsou k nepotřebě. A také byly!!! Promočené a špinavé tak akorát na vyhození.

Panička se začala zlobit na mě, a prskala, že mi nekoupí žádné mlsoty, když jí ničím pantofle. To jsem přece nemohl nechat jen tak, já přece mlsotky mám rád a proto jsem se začal lísat k paničce a dávat jí honem pusinky přes celý obličej. Pomohlo.


Sice chodila v ponožkách po chatě, kde bylo 5 stupňů a zábly jí nohy, ale už neprskala. Pak už jsme jeli z chaty zase pryč na návštěvu k babičce, ale tam už jsem byl moc hodný.


Po cestě mi koupila poloměkké kroužky, ty jsou bezva, mám je moc rád. Tak že dnešní den se vydařil, jak cestovně tak i v lotrovinách. Bruno-Laky.

Přidáno: 75 bodů