Výlet do rodné vsi mého páníka.

Cestování autem moc nesnáším, ale zdržel jsem se kupodivu blinkání a vydržel až na místo. Pak to byla PARÁDA. Z jedné vsi, kde jsme nechali u příbuzných zaparkované auto, pak pokračovali pěšky přes polní a lesní cestičky, kolem velkého rybníka, do vsi, kde se páníček narodil a jak on často vypráví, „tolik se nadřel“. Během té dlouhé trasy jsem si přečetl fakt zajímavé noviny – Klatovský deník. Ten Strakonický deník už mám každodenně přečtený a povím vám, to bylo informací a inzerátů…

Cestu zpátky páníček vymyslel tak, že půjdeme jinudy, ať je to víc zajímavé a máme změnu. Myslel to dobře, ale skutečnost byla jiná. Páníček si totiž neuvědomil, že léta běží a to, co kdysi bylo, už není a technika udělala „své“. Prý půjdeme cestou, kterou on kdysi chodíval. Tak jsme šli. Po chvíli panička zaječela : „Ježíši krávy a bejci !“ A co jich bylo, kamarádi. Páníček na to, jak je to možný, když jsem tudy normálně chodil ? No jo, ale bylo to v době, jak říká mladší panička, v „době nežer chleba“… Ten bejk měl fakt zlý oči a panička říkala, že přece není žádný toreador, aby se s ním „přetahovala“ a navíc, blížila se k nám kráva zvědavá a to už moji páníci zrychlili chůzi. Čím víc zrychlovali, tím ona taky. Panička se sice snažila slovy „huš“ ji zahnat, ale ta kráva furt za náma ! Panička s výkřikem „honem pryč“ se schovala mezi dva valníky, zatímco páník se mnou prchal do houští. Panička ho totiž vystrašila tím, že pro tu blbou krávu nízký ohradník nebude žádná překážka.

Po chvíli se však nechala páníkem přesvědčit a opustila svůj úkryt s tím, že krávy a bejky prostě obejdeme. No jo, ale to byl terén ! Ani vám nemůžu vypsat všechna „vyjmenovaná slova“, která panička vypustila z úst. Konečně jsme se dostali na louku, přes kterou jsme se poté napojili na tu cestičku, po které páníček za svých „mladých let“ chodíval. Byla plná kravinců ! Pro mě SUPER, ale panička často volala na páníčka, aby si dal na kravinec pozor. Páníček říkal, že tu žádný není, ale panička ho upozornila že opravdu je, protože zrovna v jednom právě stojí !? Konečně jsme bez úhony dorazili k našemu autíčku a poté, co mě doslova nacpali do přepravky, jsme jeli domů. Kdybychom zrovna nepřijeli k tragické nehodě motorkáře (ti měli velký sraz u nás na letišti ve Tchořovicích), tak to byl SUPER vydařený výlet.

Přidáno: 38 bodů