Výlet k lomu

V sobotu jsme se měli vracet domů,tak jsme si řekli,že si v pátek uděláme delší výlet přes les až k lomu.Měl jsem navíjecí vodítko,ale pořád jsem prosil očima,ať mě panička aspoň na chvíli pustí,že přece v lese nemůžu udělat žádnou škodu a neplechu.Byl jsem sice pejsek,který žil na vesnici,ale na lítačku jsem chodil převážně na zahradu,která byla sice velikánská,ale už jsem tam měl všechno přečtené.Vodítko nakonec skončilo v batůžku a já jsem zjišťoval,jestli jsou označkované stromy od nějakých kamarádů,jaké houby rostou a hlavně jestli jdou páníčci za mnou.Najednou jsem chytl stopu a už jsem nekontrolovatelně metl po ní.Dlouho jsem slyšel,jak páníci volají a najednou bylo ticho.Stopa zmizela a páníci taky.Začalo hledání z obou stran.Kudy jsem se toulal se už nikdo nedoví,ale bylo to hodně a hodně kilometrů.A jak dlouho? Celý zbytek odpoledne,večer a celou noc.Páníci a maminka prý vůbec nespali,bulili a hledali mě.Ráno obešli všechny chaty,obchody i policii,kdyby mě někdo viděl,ať dají vědět.

Dopoledne se vydali stejnou cestou,kudy jsme včera šli k tomu lomu a najednou jsme se uviděli.Já se po té cestě vracel a oni nevěřili svým očím,že se stal zázrak a našli jsme se.Byl jsem celý od bláta,jehličí,bodláků a naprosto vyčerpaný.Už jsem si jen sedl a čekal až dojdou pro mě,oni přímo doletěli.V náručí mě odnesli do chaty a já jen ležel,spal a pil a páníčci s maminkou zase plakali,ale štěstím.Páníček zase všechny oběhl,že mě našli.K večeru se jelo domů a celou cestu jsem v autě prospal pánečkovi v náručí.Teď už se 11 roků koukám na svět z nebíčka a před rokem za mnou přišla i maminka paničky,tak jsme zase spolu.Mějte se tam dole krásně a přeji vám nádherné vánoce a hodně dárečků.

Přidáno: 63 bodů