Zajíc ...
Pátek, 23. říjen 2009
Paničina matka má veliký dům se zahradou přímo v lesíku. A jelikož má plot z planěk, tak se jí na zahradu pohodlně dostávájí snad všechna zvířátka co jsou v lesíku. Panička se vždy ráno smála, když jsem si " vyměňovala názory" se srncem a štěkali jsme an sebe. Paničina matka má na té veliké zahradě spoustu kvítek a ty jí pravidelně ožíral jeden mimožádně drzej zajíc. Mojí paničce to nevadilo, ale její matka se mohla zbláznit vsteky.
A tak nastalo léto, pak podzim a panička hlídala se mnou matce dům, protože ta odjela na dovolenou do zahraničí a řemeslníci opravovali střechu na tom domě. Panička obdržela od své matky seznam, co všechno musí udělat a mimo jiné tam stálo, že má střelit toho drzého ušáka, co paničině matce konzumoval kytky. Panička je dlouholetý myslivec a svojí matce se nikdy neodvážila odporovat. Tentokrát jí bylo proti srsti, toho zajíce ulovit. Nebyl problém ho vyčíhat, protože chodil na zahradu ve stejnou hodinu každý den, ale ti ušáci byli dva. Jeden starý a pomalu už šedivák a druhý mladíček. Paničina matka to nevěděla, ale panička ano. Matka každý den volala, jestli už toho zajíce ulovila a strašně nadávala, když panička říkala, že ještě ne, protože se zajíc někam ztratil a nepřišel už dlouho na zahradu. Nebyla to pravda.
Každý večer jsme na ty ušáky koukaly z okna. Jenou večer přišel, ten starý zajíc zas na zahradu a byl takový nějaký divný. Panička na něj koukala a říkala mi, že s ním není něco v pořádku. Pak zajíc poskočil a bylo vidět, že má něco s přední nožkou. Asi ho to moc bolelo, protože neposkakoval jako dřív. Jen seděl a koukal. Ani se nepásl. Panička viděla, že zajíc trpí a má bolest. Tak došla pro brokovnici... Střelila toho zajíce, že se převalil jak kuželka. Ani nevěděl, že umřel. Panička mi řekla, že pro něj půjdeme a dáme ho do sklepa, protože je tam chladno. A druhý den se měla vrátit její matka z dovolené, tak aby viděla, že jsme splnily všechno, co nařídila.
Sešly jsme na zahradu a panička prohlížela ušáka. Byl potlučený. Přední běh měl zlomený a měl i zlomená žebra, asi po srážce s autem. Takže mu vlastně panička ukrátila utrpení. Byl by někde umíral ještě dlouho a v bolestech. Panička ho zvedla a že ho odnese do toho sklepa. Po pár krocích začal ušák nějak těžknout. Panička nechápala, co se děje, ale nijak si ho neprohlížela a šla pořád dál. Když vcházela do předsíně a zouvala se, tak jí napadlo se konečně, podívat na ušáka. Pak zjistila, proč je tak najednou těžký = já jsem se do něj zakousla, protože jsem ho chtěla taky nést a tak nesla panička ušáka i mě :)
Přidal uživatel "TOPAKA" - přidáno 80 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 180