Závist
Pátek, 22. květen 2009
Jednou jsme se rozhodli, že si pořídíme prasátko. Čínské prasátko, abych byla přesná. V té době byly Brentě asi čtyři roky a byla to rozvážná a klidná, zato velmi dominantní dáma. Spráskala každého psa, který jí ihned neprojevil podřazenost. Neměla ráda ani jiné živé tvory. To se projevilo i u vztahů s prasátkem.
Tak jsme si jednoho dne přivezli domů selátko. Byla to taková kuriozitka- albín. Předem jsme se dohodli, že chceme kluka a bude se jmenovat Čenda. takové krásné jméno pro čuníka...Jenže u chovatele už byly dostupné jenom holky, žádný čuník. Tak jsme si domů dovezli prasečí hočičku- ovšem jmenovala se Čenda.
Z Brenty od začátku čišela nenávist. Nejhorší to bylo u krmení, to Brenta Čendu dokonce pokousala. Samozřejmě jsme ji za to trestali a ona tedy neútočila na tělo. Ovšem nepřestala projevovat nenávist. Byla často uražená, žárlila když jsme Čendu hladili. Chudák Čenda to nechápala. Vztahy mezi psy jsou jasné, srozumitelné, každý pes toho druhého pochopí. Ale ve vztahu pes-prase to nešlo.
Popíšu vám jeden Brentin projev žárlivosti: když jednou viděla, že Čenda žere ořechy pod lískáčem, za chvilku tam byla a louskala taky. Nic nedbala na to, že z toho nic nemá. Prostě louskala kvůli tomu, že to dělala Čenda.
Bylo podivné, jakou měla Brenta výdrž. A nakonec se dočkala. Prasátko jsme měli asi rok. Pořídili jsme si ho kvůli masu. Tak co se dalo dělat?
Dalo se dělat následujicí: Protože nám Čenda přirostla k srdci natolik, že jsme ji nedokázali jen tak zbaštit. Prodali jsme ji chovateli s albíny. Snad jsme udělali dobře...každopádne Brenta měla konečně klid :D
Přidal uživatel "Kaika" - přidáno 43 bodů
Počet přečtení tohoto článku: 177