Zvláštní příhoda

Naši žraví kavalíři Faust s Gabriskou dostali v úterý navečer svoji obvyklou dávku večerního krmení, která v nich obvykle (zvláště ve Faustovi) zmizí, než se člověk otočí. Proto jsem si jich moc nevšímala. Ale když jsem po chvilce šla kolem jejich misek, všimla jsem si, že pochoutky jsou pořád v miskách a psi nikde.
Oba kavalíry jsem vypátrala zalezlé pod sedačkou, odkud nechtěli vůbec vylézt. Když se mi je podařilo vytáhnou, měli ocásky stažené mezi nohami a viditelně se něčeho báli. K miskám nechtěli vůbec jít a zalezli rychle zpět a ještě kňučeli.

Začala jsem mít obavy, že jim něco je a proto jsem je vyhnala ven s tím, že navštívíme jejich pana doktora. Venku ale lítali jako poděsové, akorát zpět domů se jim jaksi nechtělo. Po telefonu jsem se radila s dcerou co s nimi a ona mi řekla, že ten den má druhé výročí co odešel do psího nebe náš první kavalírek Ben. Tak jsem si jako blázen s Benečkem popovídala, poprosila ho, aby nechal ty dve poděsy na pokoji, že jsou taky hodní a na něho jsme nezapomněli.
Ti dva seděli ještě chvíli pod sedačkou, potom vylítli jako uragán, sežrali večeři a věnovali se svým zábavám, jako že panička je od toho, aby jim pořád něco házela, hladila je a vůbec se jim věnovala, když je doma.

Nevím co si mám o celé věci myslet, ale asi bylo něco ve vzduchu. Stalo se už jednou, že Faust vyletěl, začal štěkat od rohu místnosti a potom se schoval. Tak je asi chodí navštěvovat Ben, aby je trošku usměrnil, protože jemu jsme vždycky říkali, že další náš pes bude chudák, protože si nás už tak neochočí jako se to podařilo Benovi, ale teď říkáme, že se musí v hrobečku otáčet, protože co se nepodařilo jemu, podařilo se Faustovi s Gabris.

Tak přeji pěkný den a za Benovu družinu zdraví

Přidáno: 55 bodů