Pes a jiné zvíře

Monika (29.01.2012 20:05:52) napsal: To, že tam chválení psa nepopisuji znamená jen to, že považuji za samozřejmé, že se pes chválí pokaždé, když dělá chtěnou činnost. ... Příště se hold musím vyjadřovat doslova :)

To je snad samozřejmé. Jde jen o to, že uvádíte chválení za chtěnou činnost a trest za útok. Jak tímto postupem to chcete sladit do pohody? Nejdřív tu pohodu nastolím, pak oběma zvířatům ukážu, že jsou pod mojí ochranou a ukážu oběma, co to to správné chování je, vedu je k tomu, navozuji situace tak, aby jediné řešení bylo správné řešení, vytvářím vzorce chování, které se zažijí, ne které budou fungovat jen když u toho budu. Pochvalu určitě použiju, ale trestat nebudu, ani náhodou, protože to chci na pohodu, ne na dril. Budu korigovat, srozumitelně, možná přitlačím, když budu muset, ale nebudu používat takto (asi cvičákovsky) zjednodušenou formu komunikace s oběma stranami. Protože nechci naučit jen psa, ale i ostatní zvířata. Zatím nám to fungovalo u každého zvířátka, psi byli doma první, to ostatní postupně po přestěhování do domku přibývalo, díky Bohu se to na pohodu podařilo sladit. Včera pejsek, kterého mám 14 dní pochopil, že kočička se nežere, protože je také naše stejně jako on. Dokonce jí olízal uši. Já prostě raději vedení a pohodu, než šablonu pochvaly a trestu.

Omlouvám se za to, že sem v příspěvku neuvedla chválení, protože to já považuji za samozřejmost.

iksypsilon (29.01.2012 20:11:25) napsal:
Bohužel, stále se najde velmi mnoho lidí, kteří na to rádi zapomínají. Slovo trestat se ve vašem příspěvku objevuje mnohokrát, chválit asi jen jednou - představte si, jak si to přebere začátečník. Krom toho, proč vlastně je třeba psa trestat za jeho přirozenost? Když to převedu na jinou psí přirozenou činnost, třeba chůzi po čtyřech, pak pokaždé, když budu chtít psa naučit lehnout na povel, ho prvně potrestám za to, že na těch čtyřech stojí? Prostě to logicky nějak nedává smysl...

Monika Hladká (29.01.2012 19:59:31) napsal: Myslela sem, že každý ví, že psa má za chtěnou činnost chválit. To sem brala jako samozřejmost, kterou by měli znát všichni :)

Bohužel, stále se najde velmi mnoho lidí, kteří na to rádi zapomínají. Slovo trestat se ve vašem příspěvku objevuje mnohokrát, chválit asi jen jednou - představte si, jak si to přebere začátečník. Krom toho, proč vlastně je třeba psa trestat za jeho přirozenost? Když to převedu na jinou psí přirozenou činnost, třeba chůzi po čtyřech, pak pokaždé, když budu chtít psa naučit lehnout na povel, ho prvně potrestám za to, že na těch čtyřech stojí? Prostě to logicky nějak nedává smysl...

To, že tam chválení psa nepopisuji znamená jen to, že považuji za samozřejmé, že se pes chválí pokaždé, když dělá chtěnou činnost. ... Příště se hold musím vyjadřovat doslova :)

Scylla (29.01.2012 20:03:15) napsal:
Tento postup je založen na trestech a vůbec nic neříká psovi, co je po něm žádáno. Takto bych nepostupovala, protože bych došla právě k tomu,co tu popisujete - pes se bojí trestu ve vaší přítomnosti, jiné zvíře nemá rád, ale jen trpí, protože se bojí vašeho trestu. To mi připadá dost málo.
Máme v současné době tři psy, z toho jedna čsv - tedy lovec, co to má v genech. Dále máme několik koček, drůbež, králíky, potkana, pískomily, poníka a ovečku. Podařilo se to spojit tak, že kočky jsou ošetřovány všemi psy, kočky na psech spí, psi s kočkami jedí z misky. Drůbež se neloví, ovečka se případně také opečuje, s kobylkou pakt o neútočení. Pohoda a můžu kdykoli odejít a vím, že po příchodu nenajdu krev a chlupy, ale zvířátka v plném počtu a spokojená.

Monika Hladká (29.01.2012 19:37:16) napsal: Vše je individuální. Jelikož jack je teriér, vyšlechtěný k pronásledování a lovení zvířat, bude zvykání těžší, spíše docílíte toho, že pes bude činčilu tolerovat.
Mí psi si naše jiná domácí zvířata pouze tolerují, nepřátelí se s nimi. Pokud bych je nechala samotné s jinými zvířaty, tak by to nedopadlo dobře. Mám taky činčily. Pes, když sem u něho a hlídám ho, aby neublížil činčile, tak jen leží v klidu a doslova trpí, jak kolem něho či poněm hopsají činčili. Stačila by chvilka nepozornosti a činčila by byla po smrti.
Lovecký pud je u jakéhokoli psa přirozený a ještě víc posílený u plemen šlechtěných k lovu.
Vše chce jenom čas. Nejlepší je zvykat na sebe štěně a mladou činčilku a nechat psa, aby dostal pár velkých kousanců a z činčili pak bude mít respekt. Starší štěně nebo dospělí pes by mohl činčilí útok opětovat a činčila by to nepřežila :(
Jedná se dlouhé navykání. Nejprve přes klec a jakmile bude chtít činčilku i přes klec kousnout, potrestat ho. Takto to opakovat, dokud nebude u klece sedět v klidu a činčilku jenom pozorovat. Poté si vzít činčilku do ruky a nechat je navzájem očichat. Činčila se ho bude nejspíše zahnat prskáním a kousáním. Pokud po ní pes nebude chtít chňapat a šťouchat čumákem, tak chválit, opak ihned potrestat.
Poté nechat psa na vodítku a činčilku pustit na volno. Pokud jí bude chtít ulovit, potrestat. Nechat psa činčilku očichat a pokud bude klidný a nebude chtít lovit, tak zkusit psa nechat taky na volno. Avšak musíte mít dobrý postřeh a umět v psovi číst, abyste včas zareagovala než pes po činčile skočí...
Je to dlouhý běh, který může a nemusí přinést ovoce.
Mě se povedlo pouze docílit toho, že pes činčili toleruje jen do doby, když sem u něho. Pokud bych se vzdálila, tak z činčil zůstanou jenom chlupy.
Mnoho štěstí :)

Tento postup je založen na trestech a vůbec nic neříká psovi, co je po něm žádáno. Takto bych nepostupovala, protože bych došla právě k tomu,co tu popisujete - pes se bojí trestu ve vaší přítomnosti, jiné zvíře nemá rád, ale jen trpí, protože se bojí vašeho trestu. To mi připadá dost málo.
Máme v současné době tři psy, z toho jedna čsv - tedy lovec, co to má v genech. Dále máme několik koček, drůbež, králíky, potkana, pískomily, poníka a ovečku. Podařilo se to spojit tak, že kočky jsou ošetřovány všemi psy, kočky na psech spí, psi s kočkami jedí z misky. Drůbež se neloví, ovečka se případně také opečuje, s kobylkou pakt o neútočení. Pohoda a můžu kdykoli odejít a vím, že po příchodu nenajdu krev a chlupy, ale zvířátka v plném počtu a spokojená.

Myslela sem, že každý ví, že psa má za chtěnou činnost chválit. To sem brala jako samozřejmost, kterou by měli znát všichni :)

iksypsilon (29.01.2012 19:58:07) napsal:
To pochopitelně, ale proč jej za to hned trestat? Tedy - když je to přirozené... Co třeba u něj naopak podpořit to, co si přeju, aby dělal?

Monika Hladká (29.01.2012 19:52:08) napsal: Jedná se o přirozený psí instinkt :) Ale jestli někdo chce psa naučit soužití i s jinými zvířaty, tak je potřeba ho utlumit, když si to majitel psa přeje.

To pochopitelně, ale proč jej za to hned trestat? Tedy - když je to přirozené... Co třeba u něj naopak podpořit to, co si přeju, aby dělal?

Jedná se o přirozený psí instinkt :) Ale jestli někdo chce psa naučit soužití i s jinými zvířaty, tak je potřeba ho utlumit, když si to majitel psa přeje.

iksypsilon (29.01.2012 19:47:56) napsal:
Víte, že píšete, že lovení je pro psa přirozené a v zápětí, že je třeba ho za tuto činnost trestat? Jen mi to přijde zvláštní...?

Monika Hladká (29.01.2012 19:37:16) napsal: Vše je individuální. Jelikož jack je teriér, vyšlechtěný k pronásledování a lovení zvířat, bude zvykání těžší, spíše docílíte toho, že pes bude činčilu tolerovat.
Mí psi si naše jiná domácí zvířata pouze tolerují, nepřátelí se s nimi. Pokud bych je nechala samotné s jinými zvířaty, tak by to nedopadlo dobře. Mám taky činčily. Pes, když sem u něho a hlídám ho, aby neublížil činčile, tak jen leží v klidu a doslova trpí, jak kolem něho či poněm hopsají činčili. Stačila by chvilka nepozornosti a činčila by byla po smrti.
Lovecký pud je u jakéhokoli psa přirozený a ještě víc posílený u plemen šlechtěných k lovu.
Vše chce jenom čas. Nejlepší je zvykat na sebe štěně a mladou činčilku a nechat psa, aby dostal pár velkých kousanců a z činčili pak bude mít respekt. Starší štěně nebo dospělí pes by mohl činčilí útok opětovat a činčila by to nepřežila :(
Jedná se dlouhé navykání. Nejprve přes klec a jakmile bude chtít činčilku i přes klec kousnout, potrestat ho. Takto to opakovat, dokud nebude u klece sedět v klidu a činčilku jenom pozorovat. Poté si vzít činčilku do ruky a nechat je navzájem očichat. Činčila se ho bude nejspíše zahnat prskáním a kousáním. Pokud po ní pes nebude chtít chňapat a šťouchat čumákem, tak chválit, opak ihned potrestat.
Poté nechat psa na vodítku a činčilku pustit na volno. Pokud jí bude chtít ulovit, potrestat. Nechat psa činčilku očichat a pokud bude klidný a nebude chtít lovit, tak zkusit psa nechat taky na volno. Avšak musíte mít dobrý postřeh a umět v psovi číst, abyste včas zareagovala než pes po činčile skočí...
Je to dlouhý běh, který může a nemusí přinést ovoce.
Mě se povedlo pouze docílit toho, že pes činčili toleruje jen do doby, když sem u něho. Pokud bych se vzdálila, tak z činčil zůstanou jenom chlupy.
Mnoho štěstí :)

Víte, že píšete, že lovení je pro psa přirozené a v zápětí, že je třeba ho za tuto činnost trestat? Jen mi to přijde zvláštní...?

Dobrý den. Mohu se zeptat jestli si můj pes Jack Russell terier zvikne a nebude honit mou činčilu?
A jestli si i moje činčila zvikne na mého psa Jacka Russella teriera a nebude na něj útočit? Děkuji 8-)