• Profil mazlíčka

12. listopad 2008 00:00:00

V klidu přijdu ze školy domů. Přijdu za mamkou na dvůr. A ta začne.."Scotty se dostal do tělocvičny, a rozkousal hry, ovladač, vytaál deku a koberec, hajzl." Mno, tak samozřejmě že jsem to uklidila a vyvenčila Scotta, protože musel být celý den zavřený. Maminka je docela hodně naštvaná, a říká že Scotty musí jít z domu :´-( Napíšu, jak to dopadlo doufejme, že Scotty tu zstane.

P.S: Držte palečky ;-)

11. listopad 2008 00:00:00

Už je to tak…Scotty zase utíká. Nevím, jestli jsem vám o tom psala, ale minule ho málem přejelo auto. S kámoškou jsme si zaběhly pěkný kiláček, kvůli našemu Scottovi. Ach jo.
A teď znovu ! Zase utekl !
Ze dvora na mě volá mamka: "Pes utekl !" Já ještě v pyžamu na sebe rychle hodím maskáče a na vrchní díl pyžama nějaké to triko. Bez ponožek přelítnu schodiště, které se upravuje a je tam všude
"bordel". Přilítnu na chodbu, vidím jak mamka si bere kolo, aby rychleji Scotta dohnala. Já ještě beru do kapsy žrádlo a provázek s uvázanou hračkou.
Byl to boj o život ! Běžela jsem tak rychle, že kdyby mi měřili čas, tak by tělocvikář skákal radostí. A jak jsme vlastně Scotta chytili ? Lehla jsem si vyčerpáním do trávy. Scotty ale ke mně přišel ! To byl zázrak ! Tak jsem rychle vytáhla žrádlo z kapsy, a pomaličku jsem se k němu přibližovala. Když k žrádlu přičichl rychle jsem ho ňahla, a držela tak pevně, že neměl šanci vyklouznout.

Takto dopadl náš hon na Scotta....

10. listopad 2008 00:00:00

Milý deníčku ! Dlouho jsem nenapsala, jak se Scottymu vede. Má se skvěle. Hrajeme novou hru " Točí !". Návod: Vemte si dlouhé lano a přivažte na to nějakou hračku, pak začněte točit dokola. Pes bude určitě nadšený ! Pozn.: Bude se vám po tom hodně točit hlava x). Scottyho tato hra moc baví, ale já jsem dospěla k názoru, že ji budeme hrát jen párkrát za měsíc, nechci bít totiž domlácená jako dnes. Zase někdy napíšu, zatím pá !

4. říjen 2008 00:00:00

V klidu jsem jako vždy šla dát Scottymu nažrat. Příjdu dolů až ke dveřím na dvůr. Scotty nikde, to je docela normální situace. Rozhlídnu se, a …… Vrata na ulic jsou otevřené !!!!!!!!!!!! Rychle zavolám na rodiče, že Scotty zdrhl, beru na sebe bundu a utíkám ven. Zavolám: „Scottyšku, kde jsi ?“ Nic..Najednou proběhne okolo zlatá kulička……Scotty ! Podívá se na mě, ale běží dál. Najednou se vrací zpátky. Přiběhl až skoro ke mně, ale bohužel se mi ho nepodařilo chytit. Scotty se rozeběhl k rozestavěným barákům, které jsou nedaleko. Já už s dlouhým lanem běžím za ním, ale Scotty znenadání vběhl na silnic. Je to dost frekventovaná silnice, ale naštěstí aut zrovna moc v tuto chvíli nejelo. Běžel pořád dál a já utíkala za ním. (Pozn. V běhu nejsem moc dobrá. Ale u Scotta dělám výjimku. Běžím, jak nejrychleji můžu.) K jednomu domu přijelo auto. Byla jsem nejmíň pět metrů za Scottym. Jenom jsem viděla, jak se zastavil u auta. Hurá !!! Mám vyhrané !!

Scottyho jsem nakonec chytla. Ale byli to nervy ho vidět, jak pobíhá po středu silnice, když se zrovna blížilo auto. Jsem šťastná, že Scotty je zpátky doma, ve svém pelíšku. A kdo vlastně zapomněl zaklapnout závlačku ? Asi babička, je dost zapomnětlivá. Ale takovýhle dáreček na mezinárodní den zvířat jsem od Scotta opravdu nečekala……

21. září 2008 00:00:00

Tento článek jsem napsala krátce po útěku našeho psa. Bylo to někdy v srpnu v podvečer. A vy si můžete přečíst, jak to všechno dopadlo.

Před chvilkou nám utekl pes !!!! Zrovna jsem si psala s kámošem, když na mě mamka zavolala: "Pes utekl !" Já celá zděšená rychle napíšu kámošovi: "Utekl pes." a běžím rychle, jak jen můžu, ven před barák. Uvidím Scotta u protějšího baráku a popoběhnu k němu a maminka vyráží za mnou. Klekla jsem si a volám: "Scottečku, pojď k paničce !" Scotty se po chvilce vydal za mnou, ale byl ode mě moc daleko, abych ho mohla chytnout. A tak jsme za ním běželi dál k menšímu lesíku. Za chvilku přijel tatínek na kole, aby nám pomohl, přece jen Scotty víc poslouchá tatínka. Pejsek se na nás ale doslova vykašlal, a šupajdil si to po polní cestičce k lesíku. Tatínek předjel Scotta, a já s maminkou jsme se postavili proti tatínkovi. Scotty tak neměl kam utéct. Několikrát jsme ho už mohli chytnout, ale Scotty rychle zdrhl na druhou stranu. Až když čůral, tak jsem ho rychle popadla za obojek, a tatínek mu připnul vodítko. Všechno dopadlo dobře, ale taky jsme mohli mít z pejska placku, protože nedaleko je silnice, kdyby se rozběhl tam ………