• Profil mazlíčka

23. únor 2012 14:59:02

Deset pravidel soužití se psem

1. Do domu pes nesmí.
2. No dobře, do domu smí, ale jen do některých místností.
3. Pes smí do všech místností, ale nesmí lehat na nábytek.
4. Pes smí lehat jen na starý nábytek.
5. Tak dobře, smí lehat všude na nábytku, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
6. Ok, pes smí do postele, ale jen když ho tam pán zavolá.
7. Pes smí spát v posteli, když se mu zachce, ale nesmí zalézat pod peřinu.
8. Pes smí pod peřinu, ale jen když ho tam pán pozve.
9. Pes smí spát pod peřinou každou noc.
10. Lidé mohou pod peřinu jen se svolením psa.

22. únor 2012 07:51:17

Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem.

"Tak co to bude chlapče?" ptá se řezník žertem. "Chtěl bys masíčko?"

"Haf!" štěkne pes.

"Hm," přikývne řezník. "A co to bude? Játra, slanina, roštěná."

"Haf!" přeruší ho pes.

"A kolik té roštěné chcete? Čtvrt kila, půl kila, kilo."

"Haf!" oznámí pes.

Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze. Když pes odchází, řezník se ho rozhodne sledovat. Pes vejde do činžáku, vystoupí do druhého patra a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi nadávat.

"Proč na něj křičíte?" ptá se užaslý řezník. "Tak chytré zvíře jsem v životě neviděl!"

"Chytré?" opáčí muž. "Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!"

20. únor 2012 11:37:27

LEJDYNKA OPĚT V TRENČIANSKÝCH TEPLICÍCH.

Po dvou letech jsme se opět vrátili na Slovensko do Trenčianských Teplic na týdení dovolenou.Přijeli jsme blízko lázeňského domu Pax,jedná se o stejný lázeňský dům u kterého jsem našla Lejdynku,když se nám před dvěma roky ztratila.Vždy když jsme přijeli na nějaké jiné místo,tak se velice těšila a první vždy začala běžet dopředu a těšila se na nové zážitky.Tentokrát tomu tak nebylo.Zůstala stát u auta,dávala nám na jevo,že chce si znovu sednout na své místečko a o venek vůbec nejevila zájem.Byli jsme z toho překvapeni,to nebylo jejím zvykem,ale museli jsme vybalit,tak jsme tomu nepřikládali nějaký,zvláštní význam.Když jsme se šli později projít,tak naše milá Lejdynka odmítala chodit,zůstávala stát na místě a když se náhodou odhodlala,tak šla pomalinku a stále se za námi otáčela.Musím podotknout,že vždy chodila před námi a seznamovala se s terénem a okolím.Bylo nám to divné,že není ve své kůži,ale později nám to vše došlo.Vzpomněli jsme si,že se nám v těchto lázních ztratila a představte si,že si to ona pamatovala a proto ta její nechuť k tomuto místu.Musím Vám říci,že to trvalo asi dva dny než si opět zvykla a byla zase veselá.Nikdy v životě by mě nenapadlo,že si Lejdynka bude pamatovat co se jí tady přihodilo před dvěma roky.Já sama jsem tomu nechtěla věřit,ale bylo to tak.Byla prostě moc vnímavá a byla náš miláček.Tohle byl jen dodatek k dovolené na Slovensku,musela jsem Vám to ještě napsat,pro mě to je prostě zvláštní.To byla lejdynka v Trenčankách,naposledy.

19. únor 2012 13:53:28

MOC SMUTNÝ PŘÍBĚH!!
Je to mocky hezký příběh... Moooc smutný... Pls čtěte až do konce...
Nepamatuji si toho moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidé si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si maminku a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratříčky a sestřičky. Pamatuji si, že mnozí z nich umřeli a velmi mi chyběli
Pamatuji si na den, kdy mě vzali od maminky. Byl jsem velice smutný a vystrašený. Moje mléčné zoubky sotva vyrostli a opravdu jsem měl být ještě u maminky, ale ona byla taková nemocná a lidé stále mluvili o tom, že chtějí peníze a jde jim na nervy ten nepořádek, který já a moje sestra děláme. Tak nás dali do klece a vzali na neznámé místo. Pouze nás dva. Choulili jsme se k sobě a byli jsme tak vystrašení. Stále nás nikdo nepřišel pohladit a mít nás rád. Tolik nových věcí, zvuků a pachů. Jsme v obchodě, kde je tolik různých zvířat. Některá piští, jiná mňoukají, další pípají. Moje sestřička a já jsme natlačení v malé kleci. Slyším i jiná štěňátka. Vidím lidi, kteří se na mne koukají, líbí se mi ,,malí lidé´´- děti, vypadají tak mile a směšně, jakoby si chtěli se mnou hrát. Celý den zůstáváme v malé kleci; někdy protivní lidé bouchnou do skla a vylekají nás. Často nás vyndávají ven, aby nás ukázali lidem. Někteří jsou jemní, jiní nám způsobují bolest; vždy slyšíme: ,,Ach, jací jsou rozkošní, chtěl bych jedno domů, ale nikdy si nás nikdo nevezme.
Moje sestřička minulou noc zemřela, když byla v obchodě tma. Položil jsem si hlavu na její jemný kožíšek a cítil jsem, jak život uniká z jejího malého hubeného tělíčka. Slyšel jsem je mluvit, že byla nemocná a že by mne měli prodat za sníženou cenu, abych co nejdříve opustil obchod. Myslím, že moje slabé zavytí bylo jediným projevem smutku nad mojí sestřičkou, neboť její tělíčko ráno vzali ven z klece a zakopali.
Dnes přišla jedna rodina a koupila si mne! Och, šastný den! Je to milá rodina. Opravdu, opravdu mě chtějí! Koupili mi misku a krmivo a malé děvčátko mne drží tak něžně v náručí. Mám ji tak rád! Mamka a taťka říkali, že jsem milé a krásné štěně! Dostal jsem jméno Anděl, neboli Andílek. Rád olizuji mé nové lidi. Rodina se o mne výborně stará, mají mne rádi a jsou něžní a milí. Jemně mne učí, co je správné a co ne, dávají mi dobré jídlo a moře lásky. Chci se jenom zavděčit těmto úžasným lidem. Mám velmi rád malé děvčátko a rád si s ním hraji a honím.
Dnes jsem byl u veterináře. Bylo to zvláštní místo a já jsem se bál. Dostal jsem nějaké injekce, ale moje nejlepší kamarádka, malé děvčátko, mne jemně držela a povídala, že to bude v pořádku. Tak jsem se uklidnil. Veterinář musel říkat něco smutného mé milované rodině, protože vypadali strašně smutní. Zaslechl jsem něco jako ,,silná dysplazie kloubů´´něco o mém srdci. Zaslechl jsem veterináře zašeptat něco o rádobychovatelích a že moji rodiče určitě nebyli testovaní. Nevím, co to všechno znamená, ale bolí mne vidět moji rodinu takovou smutnou. Ale stále mne milují a já je mám také stále velice rád.
Už je mi 6 měsíců. Ve věku, kdy jsou jiná štěňátka silná a bláznivá, mne hrozně bolí jenom se pohnout. Bolest nikdy nepřestávala. Bolí mne běhat a hrát si s mým milovaným děvčátkem a těžko se mi dýchá. Snažím se ze všech sil být silným štěňátkem, jakým bych měl být, ale je to těžké! Láme mi to srdce, když vidím děvčátko takové smutné a když slyším mamku a taťku říkat, že ,,asi už nastal ten čas´´. Několikrát jsem byl na to místě u veterináře a zprávy nikdy nebyly dobré. Vždy mluví o ,,dědičných problémech´´.
Já přeci chci jen cítit teplé sluneční paprsky, hrát si a tulit se k mojí rodině. Minulá noc byla nejhorší. Bolest byla mou stálou společnicí. Teď už mne bolí i se postavit a napít se. Chci se postavit, ale můžu už jen kňučet bolestí.
Vzali mne naposledy do auta. Všichni jsou takoví smutní a já nevím proč. Byl jsem zlý? Snažil jsem se být hodný a mít všechny rád. Co jsem udělal špatně? Och, jen kdyby ta bolest pominula! Kdybych jen mohl usušit slzy mého děvčátka!
Vystrčím jazyk, abych jí olíznu ruku,ale můžu jen zakňučet bolestí.
Stůl u veterináře je takový studený. Tak hodně se bojím. Všichni lidé mne objímají a hladí. Pláčí do mého kožíšku. Cítím jejich lásku a smutek. Podařilo se mi jemně oblíznout jejich ruce. Ani veterinář nevypadá dneska tak přísně. Je jemný a cítím jakousi úlevu. Děvčátko mne drží jemně a já jí děkuji za všechnu lásku, co mi dala. Cítím jemné píchnutí v přední tlapce. Bolest začíná ustupovat. Cítím, jak na mne jde klid. Teď můžu něžně olízat její ruku. Začínám vidět sny: vidím přicházet mojí maminku a mé bratříčky a sestřičky na vzdáleném zeleném místě. Říkají, že tam není bolest, jen pokoj a štěstí. Dávám mé rodině sbohem jediným způsobem, který znám - slabým zavrtěním ocásku a přitulením se. Doufal jsem, že s nimi strávím hodně, hodně měsíců, ale nebylo mi to souzeno. ,,Víte´´, povídal veterinář, ,,štěňata v pet-shopech nepochází od etických chovatelů´´. Bolest teď ustává a já vím, že přejde mnoho let, než uvidím svou milovanou rodinu znovu.

Kdyby se to jenom všechno událo jinak.

17. únor 2012 09:10:58

Člověk si vybere psa, ale pánem je ten, koho si vybere pes.


LEJDYNKO NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU

16. únor 2012 09:22:43

Chumelí se chumelí,padá snížek na zemi,my se tady nudíme a tak všichni řádíme.Roztrhli jsme peřinu,sype se k Vám dole,chceme to však napravit,proto že Vás rádi máme,sluníčko všem posíláme.Vaše Lejdynka z obláčku

12. únor 2012 11:13:29

PŘEJEME VŠEM KRÁSNOU A POHODOVOU NEDĚLI.

lEJDYNKA Z OBLÁČKU

10. únor 2012 18:40:38

MOJE MILOVANÁ LEJDYNEČKO,MUSÍM TI NAPSAT,JAK TEN AMOREK BLBNE A VYDAL SE NA MASOPUST.TAK NEVÍM,KDY HO MÁM ČEKAT DOMA,JESTLI RÁNO,NEBO VŮBEC.ABY SE TAM VENKU NĚKDE NEZAMILOVAL,DĚDOUŠ JEDEN,SE MU ZAPALUJÍ LÝTKA NA STARÁ KOLENA.MINULE OBLBOVAL GOLDINKU,ALE JÁ SI MYSLÍM,ŽE ČIKOUŠEK V TOM UDĚLÁ POŘÁDEK.TAK TI ZLATÍČKO POSÍLÁM MOC A MOC PUSINEK,JE MI MOC LÍTO,ŽE TY JSI NIC TAKOVÉHO NEZAŽILA.ALE ZAŽILA JSI HODNĚ KRÁSNÝCH CHVILEK S NÁMI A TAKÉ HODNĚ LÁSKY.

8. únor 2012 18:12:54

Pes je zvíře a v tom je nějáká taková jistota. Lidské city jsou takové ......... nestálé. Lásku, jakou umí projevit pes, vám žádný člověk dát nedokáže.

7. únor 2012 06:51:24

Pes je váš přítel, partner, ochránce,zkrátka váš miláček. vy jste jeho život, jeho láska, a zároveň i jeho pán. On bude jen váš dokud bude bít jeho psí srdíčko. A vy musíte být hodni jeho oddanosti.Vždycky když chtěla svůj pamlsek, jednoduše se posadila blízko té krabice a střídavě se díval z jednoho na druhého. Když po svém pamlsku nejen toužila, ale cítila, že na něj má dozajista právo, doplnila ten tichý pohled ještě sklopením hlavy a zamračeným výrazem, který nás obžalovával z nejhorší krutosti, možná i ze zločinu.

4. únor 2012 14:36:31

Psí modlidbička

Pane jsi pro mne vším
Promiň mi pár loužiček a rozkousané střevíce
To jsem byl ještě štěně.
Uč mě, abych Ti mohl dělat rados.t
Laskej mne a já Ti budu věrný.
Dopřej mi občas volnost a pomáhej mi v nemoci
O to prosím a prosluníš mi těch pár roků, co mám,
jsem připraven Tě ctít.
Jsem připraven Tě milovat.
Neodcházej, až přijde můj čas.
Věřím jen Tobě.
Narodil jsem se pro Tebe.
Nezklam mne a dám Ti svůj život, Pane mů

3. únor 2012 14:33:22

NA POČEST LEJDYNKY.

I když se mi psí rasy pletou
- však je jich také víc než dost -
zkusím to říci jednou větou:
Hafani jsou tu pro radost.
Pořiďte si psa nebo fenu -
Polidští děti, ba i vás.
Dopřejte si ho za odměnu
A život bude plný krás.
Za pouhou stravu, za přístřeší
ohlídá dům i zahrádku,
a ještě ho ta služba těší.
Hafan je ctitel pořádku.
Přestože pořád něco kouše
a v noci vyje na měsíc.
Pes neublíží ani mouše
a umí toho ještě víc.
Hraje si s vámi na honěnou
a vyvenčí vás na to šup,
nikdy se nepře s vaší ženou
a rád ji dojde na nákup.
Hafan je věrný přítel lidí,
Hafan je prostě samí klad.
Neválčí, nelže, nezávidí -
Může vám sloužit za příklad.
Psi nepropadnou nikdy skepsi,
Mají nás rádi ostošest.
A za tu psinu, co je se psy,
Píšu jim ódu na počest. ZŮSTÁVÁME NA PROFILU,BÁSEŇ NENÍ
MOJE,DANA.

1. únor 2012 09:12:03

NAŠI MILÍ KAMARÁDI A PŘÁTELÉ.

CHCI VÁM SRDEČNĚ PODĚKOVAT ZA MOJI ZLATOU LEJDYNKU,ŽE VAŠÍ SNAHOU DOSTALA DRUHOU MEDAILIČKU.MOC SI VÁŽÍM VAŠEHO PŘÁTELSTVÍ A KAMARÁDSTVÍ VAŠICH MAZLÍČKU.Z CELÉHO SRDCE CHCI TAKÉ POGRATULOVAT VŠEM PEJSKŮM A KOČIČKÁM,KTEŘÍ DNES ZÍSKALI MEDAILIČKY.MOC TO VŠEM PŘEJEME. ZA LEJDYNKU,KTERÁ ZÍTRA BUDE MÍT 6 MĚSÍCŮ,KDY NÁS OPUSTILA A DÍVÁ SE NA NÁS ZA DUHOVÝM MOSTEM,VYSLOVUJI VELKÉ DÍKY.KAMARÁDI A KAMARÁDKY,PÁNÍČKOVÉ VŠEM VÁM PŘEJI KRÁSNÝ,SLUNEČNÍ DEN. VAŠE LEJDYNKA Z OBLÁČKU.




MOJE MILOVANÁ LEJDYNKO,DNES JE TO PŘESNĚ 6 MĚSÍCŮ,CO JSI
NÁS NEDOBROVOLNĚ OPUSTILA A ODEŠLA JSI ZA DUHOVÝ MOST.
NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU,STÁLE MI MOC CHYBÍŠ S TVÝM
ODCHODEM,ODEŠLO KUS MÉHO JÁ.ZLATÍČKO ZAPALUJI TI SVÍČKU
A JE MI TO TAK STRAŠNĚ LÍTO.ODPOČÍVEJ V POKOJI.

Jestliže je láska nesmrtelná, pak doufám, že se po smrti setkám s Tebou s pejskem svého života. Kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala....

31. leden 2012 09:41:34

Zdravím všechny kamarády z obláčku tam dole na zem a chci Vám štěknout,aby jste to dam dole vydrželi,mi již tak řádit nebudeme,aby jsme netrhali peřinu a nebyla taková zima.Máme Vás moc rádi a proto tak blbneme od radosti.Všechny kočičky a pejsánci pozdravují dole svoje páníčky a vzkazují máme Vás mocinky rádi. ZA VŠECHNY VAŠE LEJDYNKA.

30. leden 2012 10:00:38

Krásný,sluneční dníček přeje Lejdynka z obláčku. Musím Vám teda hafnout,že mě moc mrzí,co se tady začíná dít,mezi hafíky,nejsem z toho vůbec chytrá,je tady nějaké podezření,že si naše kamarádka vymýšlí nemoc svého pejska,ale já tomu nevěřím,kdo by si přál,aby jeho pejsek byl nemocný?Moje panička teda ne,ani by to nevyslovila,aby nějakou nemoc náhodou nepřivolala.Možná se na ni budete někteří zlobit,že to píše,ale ona lidem věří a myslí si,že takových hodných lidí,tu je většina.Nebo snad ne????Vaše Lejdynka

29. leden 2012 12:00:15

Na psí společnosti je nejlepší to, že ze sebe můžete dělat šaška a pes vás nejen nebude plísnit, ale bude šaškovat společně s vámi. (Samuel Buttler) KRÁSNOU SLUNEČNÍ NEDĚLI A HODNĚ MAZLENÍČKA,VŠEM ZÁVODNÍKŮM HODNĚ ODPOČINKU,PŘEJE LEJDYNKA Z OBLÁČKU.

28. leden 2012 11:02:13

KRÁSNOU SLUNEČNÍ SOBOTU PŘEJE Z OBLÁČKU LEJDYNKA,MUSÍM VÁM HAFNOUT,ŽE AMOREK JEL NA OLYMPIÁDU,TAK JSEM ZVĚDAVÁ,CO TAM PŘEDVEDE,KOUKALA JSEM,ŽE SI DAL NA POSILNĚNOU JEDNU BECHEROVKU S GOLDINKOU,TAK DOUFÁM,ŽE SE VRÁTÍ CELÝ!!!DRŽÍME TADY NA OBLÁČKU VŠEM OLYMPIONIKŮM TLAPIČKY,NEJDE O VYHRÁNÍ,ALE O PŘÁTELSTVÍ VAŠE LEJDYNKA Z OBLÁČKU.

27. leden 2012 08:53:27

Články, které jsem publikoval/a
Lejdynka na dovolené na Slovensku stáří 1 týden
Lejdynka v novém domově stáří 2 týdny
CESTA DO NOVÉHO DOMOVA stáří 2 týdny
JAK JSEM PŘIŠLA K LEJDYNCE stáří 2 týdn

26. leden 2012 17:37:26

Zlatíčka moc děkujeme za kostičky a chci vás moc poprosit o kostičky pro pejska Mínušku,je moc nemocná,je to s ní špatné,moc bych si přála aby dostala aspoň jednu medailičku za tu její bolest.Mám ji v přátelích u Lejdynky na prvním místě.Moc děkuji.
Podívejte se na foto Mínušky,ona pláče a já také,je to moc smutné.Bude konec měsíce a moc jí přeji tu medailičku,pomůžeme jí???Každý kdo má nemocného pejska nebo kočičku, nebo komu odešlo na obláček nějaké zlatíčko,tak si dovede představit jak je její paničce,když neví co bude dál.Já za sebe jí přeji aby se to zlepšilo a neměla takovou bolest.Děkuji moc Dana

23. leden 2012 17:11:51

Lejdynka na dovolené na Slovensku

Pondělí, 16. leden 2012
Pokračuji v příběhu naší Lejdynky. S Lejdynkou jsme jezdili na dovolenou často na Slovensko. Jednou jsme jeli do Trenčianských Teplic. Ubytovali jsme se, a protože Lejdynka milovala změnu, tak byla hned jako doma. Vše si očichala a byla šťastná, že je zase na jiném místě a ne doma.





Na recepci nám řekli, že to není ani pejsek, tak za ni žádný poplatek nechtějí. Bylo to velice legrační, bydleli jsme v hotelu Slovakia a tam byly velké skleněné dveře otevírané čidlem na pohyb. Lejdynka vždy již věděla, kde jdeme a běžela dopředu, stoupla přede dveře a čekala, až se otevřou. Lidé se dívali a smáli, že takový malý pejsek a ví kam jít a co má dělat.



Vešla dovnitř jako princezna a šla přímo k výtahu. Do výtahu nastoupila vždy první a vyběhla také první a vždy našla dveře od našeho pokoje. Možná to jsou pro Vás běžné věci, ale pro mne to jsou zážitky, na které nikdy nezapomenu. Jednou se nám stalo, že jsme po snídani vyšli ven a chtěli jít na procházku. Lejdynka jako vždy první, a protože to znala, tak šla dopředu.



Náhle se po ní slehla zem. Díváme se kolem, chodíme na místa, která prošla, parkoviště, hotel, nejbližší okolí, po Lejdynce ani památky. Neumíte si představit, co se ve mě dělo, byla to šílená hrůza a strach, že jsem o ni přišla. V hlavě se mi honily myšlenky, kdo ji ukradl, kde je, jestli bude mít co jíst a také bere denně léky na srdičko a věděla jsem, že neodjedu z dovolené, dokud ji nenajdu.



Nevadilo mi, že nebudu si užívat pohody, věděla jsem jenom to, že ji musím najít za každou cenu. Na malém náměstíčku stál ve dveřích jeden pán, zřejmě vedoucí a tak jsem se ho ptala, jestli neviděl malého pejska. Neviděl, ale protože byl velice hodný, tak šel k telefonu a volal na městskou policii, co se stalo, aby se strážníci podívali po okolí.



My s manželem jsme šli hledat dál do uliček a okolí, šli jsme i tam, kde by Lejdynka určitě sama nešla, ale ze zoufalství jsme to prostě zkusili. Nic. Lidé seděli v předzahrátkách a lavičkách, koukali, co se děje, já ubrečená a poptávám se lidí, jestli neviděli malinkého pejska. Nikdo nic neviděl. No řeknu Vám upřímně, hrůza a děs, pro mne v ten moment dovolená skončila, nic jiného mě nezajímalo, jenom najít mou milovanou Lejdynku.



Potom jsem ze zoufalství se vydala po promenádě na jinou stranu, kde jsem si říkala, že by nešla, procházelo tam spousta lidí a ona se docela bála, když se musela proplétat mezi nimi. Prošla jsem skoro celou kolonádu, dívala se vlevo vpravo, jestli třeba nesedí na trávníku a stále nic. Přišla jsem až k hotelu Pax, byl tam takový veliký keř a vidím tam stát tři paní, jak se nad něčím sklánějí.



Najednou jsem uviděla, že je to moje milovaná Lejdynka. Seděla tam vystrašená, smutná a bezradná. Zavolala jsem na ni a ona se rozběhla ke mně. V ten moment jsem začala tak strašně brečet, jako by mi někdo zemřel, protože ze mne spadlo všechno napětí a strach. Vzala jsem ji do náručí, moc objala a myslela, že ji již nikdy nepustím.



Paní mi říkaly, že na ni mluvily, ale že si jich vůbec nevšímala a stále něco vyhlížela a při tom lidi moc milovala a ke každému hned běžela, ale v tu chvíli jí také asi došlo, že je ztracená. Byla jsem štěstím bez sebe, bylo to jako bych vyhrála v loterii, ale ani za tu výhru, bych ji nevyměnila.



Šla jsem za tím pánem, který se mi snažil také pomoci, poděkovala mu a i on měl velikou radost, když viděl o jakého pejska se jednalo. Našli jsme páníčka,který stále také hledal. Byl to náš nejšťastnější den. Od té chvíle Lejdynka chodila před náma a po několika krocích se zastavila koukla se, zda jdeme za ní a pokračovala dál a já ji hlídala jako oko v hlavě.



Možná si řeknete, proč jsme ji neměli na vodítku. Lejdynka měla hodně nemocné srdíčko, šráčky nesnášela a když jsme jí je nasadili, tak zůstala prostě stát a odmítala chodit, tak jsme ji nechtěli ještě více znepříjemňovat život, měla to i tak těžké. Byl to nás nejhorší zážitek na Slovensku.



Jinak Slovensko milujeme. Dodnes stejně nechápu, jak tak malá, dvoukilová nemocný fenečka, ušla mezi tolika lidmi takový kus cesty. Zřejmě si mě spletla s nějakou paní a šla za ní až k hotelu.

22. leden 2012 19:04:34

DOBRÝ VEČER MILÍ KAMARÁDI A PŘÁTELÉ.


CHCI VÁM HAFNOUT,ŽE PANIČCE VYŠEL DALŠÍ ČLÁNEK LEJDYNKA NA DOVOLENÉ NA SLOVENSKU.TAM SE DOVÍTE,JAK JSEM SE PANIČCE ZTRATILA.TO TEDA BYLA HRŮZA. PĚKNÝ A POHODOVÝ VEČER A MOC MAZLENÍČKA PŘEJE LEJDYNKA Z OBLÁČKU.

19. leden 2012 17:36:58

Dobrý den milí naši kamarádi,všechny moc pozdravujeme i ty na obláčku a chci Vás dnes poprosit o hlásky pro Fenečku jezevčíka Mínušku mám ji v přátelích je hned první,je hodně nemocná a přála bych ji aspoň jednu medailičku,prosím za ni a zároveň moc děkuji.Lejdynce jste takhle také pomohli a tak bych zase chtěla já,pomoci jiným.Děkuji Lejdynka s paničkou
¨
Nejvíc nám chybí ten, koho jsme měli a už nikdy mít nebudeme!

18. leden 2012 15:20:05

Pes nesmí do domu.
No dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
Pes smí jenom ke starému nábytku.
Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
Pes smí do postele, když si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
Pes smí pod pokrývku, když je pozván.
Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
Lidé se musí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
No...

17. leden 2012 18:28:06

PSÍ ŽIVOT

V uličce temné zrodil se život.
Co na tom, že nemá svůj dům.
Vylétl do světa tak jako pilot,
letí vstříc objevům, letí vstříc snům.

Flekaté klubíčko, malinká kulička
do světa útrap se rodí.
Nevidí maminku, slepá má očička,
stačí jen chvilinka, podívej, chodí.

Jak letí dny, štěňátko roste.
Dávno už dávno samo je.
Nemá co jíst možná už po sté,
únavou spí i vestoje.

Toulá se ulicí, hledá a hledá,
kde by své bříško nasytil.
Někdo mu dá a někdo zas nedá.
Náhle ten zvláštní pach zachytil.

Pach strachu blízko se line,
o pomoc volá něčí hlas.
A než se minuta s minutou mine,
probíhá kolem jako ďas.

Odhodlán skáče, do vln se noří,
sám neví proč, ale plave dál.
Pro touhu pomoct srdce mu hoří.
Nachází toho, kdo tolik se bál.

Chlapec svou ručkou uchopí tělo,
V bezpečí je se svým přítelem.
S tím, kdo mu pomoh, když moře ho chtělo,
teď plave tělo za tělem.

Na břehu moře volají sláva,
zachránci končí těžké dny.
Rychle se roznáší o psovi zpráva.
O psovi, kterému plní se sny.

Už má co jíst a má kde spát,
někoho, kdo hladí ho po těle.
Co jiného může si pes ještě přát,
než sladký domov a přítele.

16. leden 2012 10:35:01

PSÍ MODLITBA. Jednej se mnou laskavě, můj milovaný pane,
žádné srdce na světě není vděčnější za laskavost
než moje milující srdce.
Nesnaž se zlomit mou duši násilím,
já bych po tvých ranách olízal tvé ruce.
Tvá trpělivost a porozuměnímne rychleji
naučí dělat věci, které si přeješ.
Mluv se mnou často.
Tvůj milý hlas je pro mne nejsladší hudbou na světě,
jak musíš vědět z divokého mávání mého ocásku.
Když je chladno a mokro,
prosím, nech mne uvnitř,
protože já jsem zdomácnělé zvíře,
které už není zvyklé na drsné podmínky.
A já nežádám větší výsadu než čest,
sedět u tvých nohou u rodinného krbu.
I kdybys neměl žádný domov,
raději bych tě následoval přes led a sníh,
než odpočíval na nejměkčím polštáři,
v nejteplejším domově na světě,
protože ty jsi můj Bůh a já tě oddaně miluji.
Udržuj mou misku stále plnou čerstvé vody,
protože já ti nemohu říct, že trpím žízní.
Krm mne kvalitním jídlem, abych byl stále zdravý,
abych mohl dovádět, hrát si a plnit tvé příkazy,
chodit vedle tebe a být připravený a schopný
chránit tě svým životem, kdybys byl v ohrožení.
A milovaný pane, až přijde čas, kdy už nebudu stářím moci
a nebudu mít radost ze života, nedávej mne od sebe pryč,
raději mne drž jemně ve své náruči
a dopřej mi milosrdný věčný odpočinek
a já odejdu s myšlenkou, že můj osud byl
nejbezpečnější v tvých rukou.

15. leden 2012 17:37:23

Milí kamarádi všem děkujeme za přáníčka,kostičky a Vaši přízeň.Panička se necítí opět dobře,tak se omlouvá,že každému nepíše.Vaše Lejdynka.

14. leden 2012 10:57:19

Překrásnou a prosluněnou sobotu,hodně hraní,mazleníčka a pohody Vám všem,přeje Lejdynka z obláčku.

13. leden 2012 15:48:32

Pěkně Vás naši kamarádi zdravíme,dnes u nás ve východních čechách,také napadl snížek i když panička by raději žádný nechtěla,no ale co se dá dělat,zima asi teprve přijde.Také Vám musím hafnout,že nám již vyšli 3 příběhy a zase budeme pokračovat.Mějte se moc hezky Vaše Lejdynka z obláčku.Všem moc děkujeme za vzkazíky a kostičky.

12. leden 2012 11:45:35

Naši milí kamarádi a páníčkové,chceme Vám všem moc poděkovat za vzkazíky a kostičky,moc si toho vážíme a také hlavně děkujeme těm,kteří nemají zaplé kostičkování,ani myšičky a přesto nám dávají kostičky.Velké díky Lejdynka z obláčku.

11. leden 2012 12:24:03

Krásné procházky,hodně mazleníčka a dobrůtek,přejí Lejdynka a Amorek

10. leden 2012 19:39:56

Moc všechny pozdravujeme,přejeme pěkný večer Vaše Lejdynka z obláčku.

9. leden 2012 16:40:33

Pěkný podvečer kamarádi,všem vám moc a moc děkuji za kostičky,zprávičky a podporu pro paničku,aby psala i nadále můj příběh.Tak se bude snažit,již dva jsou na světě a třetí mají ještě na hafíkách.Tak všem moc děkujeme a také se panička omlouvá,že nestíhá každému psát,ale kostičkovat bude všem.Máme Vás rády,Lejdynka z obláčku a panička.

8. leden 2012 17:00:31

LEJDYNKA V NOVÉM DOMOVĚ.
První týden,byl trochu náročnější,než si zvykla,že je sama.My jsme z ní byli úplně unešeni.Měli jsme služební byt a byla u něj i zahrada,což byla veliká výhoda.Jak trochu povyrostla,tak jsme ji koupili oblečky a vyrazili na zahradu.Lejdynka v oblečku byla jak buldozér,nechtěla v něm chodit.Kde jsme ji postavili,tam jsme ji našli.V albumu je v té kombinéze vyfocená,vždy udělala jen pár krůčků a hotovo.Jednou když jsem ji byla venčit,Lejdy se venčila tím způsobem,že zvedla zadní nožky vzhůru,po předních šla a čůrala,tak se zase takhle postavila,zadní nahoru a šla snad asi metr,proto že se nemohla převrátit nazpět.Hleděla jsem v úžasu,bylo to tak roztomilé,škoda,že jsem neměla kameru.Na tenhle okamžik si často vzpomenu,byla tak maličká,černý obleček a bílý sníh,ona bílá,no byla to krása.Možná si někteří z Vás řeknete,že zbytečně přeháním,ale pro mne to jsou nezapomenutelné zážitky.Děti byly všechny z domu a my měli jen tu Lejdynku.Když jí bylo kolem 5 měsíců,tak nám začala dosti pokašlávat,jako by se dusila.Nejdříve jsem si myslela,že to je třeba z granulí,ale ona granulky moc nechtěla,museli jsme jí je trochu namáčet a přidávat k nim něco voňavého.Ale jedla strašně málo,tak asi 5 dkg za den.Když kašlání nepřestávalo,tak jsme se vydali na veterinu,pro velká zvířata.Pan veterinář,nám řekl to nic není je jenom nachlazená,dal jí injekci a šli jsme domů.Kašel ale byl stále horší,tak jsme vyhledali jiného veterináře pro malá plemena a paní doktorka jí udělala rentgen a přišlo se na to,že má zůženou dýchací trubici a nemocné srdíčko.Nasadila jí léky,které se musely přesně dávkovat,ale problém byl v tom,že byla tak maličká a tableta se musela dělit na přesné díly podle hmotnosti.Lejdynka vážila necelé dvě kila.Tak brala od půl roku tabletky na srdíčko a na průdušky a vždycky byl problém,je do ní dostat.Museli jsme vymýšlet jakou dobrotku jí dát,aby to polkla,ale ona byla tak mazaná,tím jazýčkem to vyšmátrala a tabletku vyplivla vedle misky a papala jen ty dobrotky.Tyhle léky musela brát,až do konce svého života.Lejdynku jsme nenechávali samotnou nikdy doma,mimo ten čas,kdy jsme byli v práci.Jinak vždy jezdila s náma a její oblíbené místečko bylo vždy u okna.To jsem si na sebe upletla bič,proto že když byla maličká,tak jsem si ji brala na ruce,aby viděla z okna,ale ona si na to tak zvykla,že prostě v zadu v autě,ani náhodou.Když jsem ji tam přeci jen posadila a to jsem ji tam vždy dala velký polštář,tak si sedla tak,aby na mě z boku viděla a já jsem její pohled,doslova cítila.Když jsem se na ni podívala,tak těm jejim očím se prostě nedalo odolat a stejně jsem ji znovu vzala na ruce.To byla naprosto spokojená,tak jako by si odfrkla,olízla mi ruku nebo tvář a tím ji dala najevo,jak je mi vděčná a já ji milovala a udělala bych pro ni cokoliv,ten pocit se nadá ani popsat.Bylo to nádherné, něžné,mohu to směle přirovnat,jak když Vám dá pusinku Vaše malé dítě.Vždy jsme ji brali na každou dovolenou až jednou jsme jeli na Slovensko na 3 dny a tam pejsek nesměl.Nechali jsme ji u syna a snachy,které ona měla moc ráda a oni ji.Samozřejmně,že jsme každý den telefonovali jak se má a co asi dělá.Když jsme se vraceli domů,tak jsem si říkala,jak ke mě přiběhne a bude šťastná,že jsme spolu,byly jsme na sebe moc vázané.Ale co se nestalo,milá Lejdynka jak nás uviděla,tak se otočila a šla k naší snaše.Když jsem ji vzala do náruče,tak otočila hlavičku,opřela ty svoje malinké nožičky o moje rameno a pěkně mě odstrkovala.Tak to jsem ještě nezažila.Trvalo to než zase byla ke mě milá,tak asi 3 dny.Od té doby jsem ji již nikde nenechala,proto že vím,byla moc nešťastná.Pokračování příště.Začala jsem tyhle příběhy psát do psích příběhů,poradila mi to jedna paní,ale asi to déle trvá,než je dají na přečtení.Přeji Vám všem pěkný den a příjemný večer.Možná je nedají vůbec,třeba se jim nebudou líbit,ale to není důležité,jsem ráda jestli se budou líbit,někomu z Vás.

6. leden 2012 11:06:20

POKRAČOVÁNÍ!!!!!RÁNO JSME NASTOUPILY DO VLAKU A JELY JSME DO TŘINCE.JÁ JSEM MUSELA PŘÍMO DO PRÁCE,MĚLA JSEM ODPOLEDNÍ A TAK JSEM VZALA MILÉHO PEJSKA SEBOU.BYLA JSEM POKLADNÍ V POTRAVINÁCH A PEJSKA JSME DALY DO KANCELÁŘE,NEŽ PRO NÁS PÁNÍČEK VEČER PŘIJEDE.MUSÍM JEŠTĚ PODOTKNOUT,ŽE VE VLAKU,PEJSEK ANI NEHLESL A NIKDO ANI NEVĚDĚL,ŽE V TAŠCE NĚCO ŽIVÉHO VEZU.JIŽ TEHDY BYLA ZLAŤUČKÁ.V PRÁCI BYLY MOJE KOLEGYNĚ VÍCE U PEJSKA,NEŽ NA PRODEJNĚ,JENOM JÁ MUSELA BÝT ZA KASOU A DĚVČATA SI UŽÍVALY MÉHO MILÁČKA.ANI JEDNOU NEŠTĚKLA,NO PROSTĚ BYLA ZLATÁ.VEČER PO SKONČENÍ SMĚNY PŘIJEL PRO NÁS PÁNÍČEK,OTEVŘEL DVEŘE A JÁ MYSLELA,ŽE SE ZEPTÁ,TAK JAK JSI SE TAM MĚLA,ALE ON NE,JEHO PRVNÍ SLOVA BYLA AHOJ A KDE JE!!!!!!NO PROSTĚ BYL MOC ZVĚDAVÝ,PROTOŽE NEVĚDĚL CO JSEM VLASTNĚ PŘIVEZLA.NO KDYŽ JI UVIDĚL,BYL MOC NADŠENÝ A JELI JSME VŠICHNI DOMŮ.NO ŘEKNU VÁM,OD TOHO DNE SE NÁŠ ŽIVOT ÚPLNĚ ZMĚNIL OD ZÁKLADU.PRVNÍ BYLO JAK JÍ BUDEME ŘÍKAT,PÁN TVORSTVA NAVRHL,ŽE TO BUDE LEJDYNKA A TAK TAKÉ ZŮSTALO.ŘEKNU VÁM MILÍ KAMARÁDI,ŽE SVÉMU JMÉNU DĚLALA JENOM DOBRÉ JMÉNO.BYLA SKUTEČNÁ LEJDY.HNED PŘI PŘÍCHODU DOMŮ,JSME PŘEMÝŠLELI KAM JI DÁME,NECHTĚLI JSME,ABY BYLA NĚKDE ZAVŘENÁ.TAK JSME ZATÍM DALI KRABICI,VYŘEZALI OTVOR,ABY MOHLA CHODIT,KAM CHCE.VYŘADILI JSME STARŠÍ PLECH,NA NĚJ DALI NOVINY A NĚKOLIKRÁT ZA DEN,JSME JI NA NĚJ DÁVALI A ŘÍKALI JÍ ČŮRAT A PŘEDSTAVTE SI POCHOPILA,HOLČIČKA MOJE ZLATÁ.NEŽ SI ZVYKLA ÚPLNĚ,TAK NÁM PÁR LOUŽIČEK UDĚLALA,ALE TAK ASI ZA 5 DNÍ CHODILA SAMA NA PLÍŠEK A DOMA ŽÁDNÉ LOUŽIČKY NEDĚLALA.PRVNÍ DNY JÍ BYLO SMUTNO ZA MAMINKOU,TAK NĚKDY V NOCI,ZAKŇOURALA A VĚŘTE,NEVĚŘTE,NAJEDNOU JSME BYLI S MANŽELEM U NÍ A VŮBEC NÁM NEVADILO KOLIK JE HODIN A NEBYLI JSME VŮBEC NAŠTVANÍ.VĚDĚLI JSME JIŽ TENKRÁT,ŽE JE TO MILÁČEK A BYLI BY JSME OCHOTNI PRO NI UDĚLAT COKOLIV.KOUPILI JSME JÍ PĚKNÝ MALÝ PELÍŠEK A DALI JÍ TAKÉ TAKOVOU BÍLOU KOŽEŠINU Z BERANA,JAK SE PRODÁVAJÍ.BYLA SICE NA PARÁDU,ALE LEJDYNKA DO NÍ MOHLA.ŘEKNU VÁM BYLA TO RADOST SE NA NI DÍVAT,ZAVRTALA SE DO NÍ,ASI JÍ TO PŘIPOMÍNALO MAMINKU.PROSTĚ MOHLA PO CELÉM BYTĚ A ONO SE NÁM TO VYPLATILO.JAK SE NAUČILA NA PLÍŠEK,TAK NIKDY JIŽ NEUDĚLALA POTŘEBU MIMO NĚJ I KDYŽ JSME BYLI OBA V PRÁCI.NIKDY NEŠTĚKALA,NIKDY NIC NEROZTRHALA,HRAČKY I PELÍŠEK KTERÝ JSME JI NA ZAČÁTKU KOUPILI MĚLA AŽ DO KONCE SVÉHO ŽIVOTA A HRAČKY MÁME DO DNES.DOCELA MĚ TO I MRZELO,ŽE JE TAK MOC KLIDNÁ,BYLA BYCH SI PŘÁLA,ABY NĚCO TRHALA,TAHALA,ALE ONA NIC.JEDINĚ CO JI TROCHU DRÁŽDILO,BYLA PÁNÍČKOVA NOHA,MÁ ČÍSLO 46 A TA BYLA VĚTŠÍ,NEŽ CELÁ LEJDYNKA,TAK PŘI CHŮZI NA NI ŠTĚKALA.BYLA Z TÉ JEHO NOHY NA VĚTVI.TAK DNES JIŽ KONČÍM,AŤ VÁS MOC NEUNAVUJI SVÝM POVÍDÁNÍM.TAK VÁM VŠEM PŘEJI PĚKNÝ,POHODOVÝ DEN.DANA.

5. leden 2012 14:30:01

Dobrý den i když moc dobrý u nás není,ale musíme to brát jak to jde.Dnes Vám chci napsat,jak jsem přišla k Lejdynce.S manželem jsme si přáli domácího pejska a já jsem byla dosti posedlá čivavou.Tak jsme hledali a jednou manžel uviděl v časopise fotku trpasličího špice a bylo rozhodnuto,již jiného pejska nechtěl a já jako správná manželka jsem se tedy podřídila.Ale špiců trpasličích je docela málo a co jsme našli inzeráty tak každý chovatel chtěl,abychom chodili na výstavy a to v našem věku jsme nechtěli,jsme v důchodě a pejska jsme chtěli jen pro radost a mazlení.Bydleli jsme tenkrát v Třinci a dceru mám v Lanškrouně.Jela jsem na návštěvu a dcera uviděla inzerát v novinách,že v Chrudimi prodává paní trpasličí špice a ještě k tomu měl být bílý,což byla voda na můj mlýn,bílého jsem vždycky chtěla a tak se jelo.Když jsme přijeli na místo,byl to zahradní domek,tak tam běhalo asi 20 pejsků a já nadšením jsem si ani neuvědomila,že je to množírna.Paní mi přinesla dvě šedé kuličky,jeden že je pejsek a druhý fenečka,ať si vyberu.Ptám se kde je bílý a ona odpověděla,že je již prodaný i když jsem jí před tím do telefonu řekla,že si pro něj jedu.Dcera mi říká,když jsme tak daleko jeli,že si musím tedy jednoho vybrat,tak jsem si vybrala toho menšího,byla to fenečka a paní když viděla jak jsem nadšená,tak si ještě o předem dohodnuté ceně řekla o 500 kč více.No tak jsme zaplatili a jeli domů s malinkým klubíčkem v ruce.Dala jsem ji do krabičky a bobeček malinkej,celou cestu v autě zvracela.Konečně jsme dojeli do Lanškrouna . Pokračování zase zítra.Přeji pěkný,pohodový den.

4. leden 2012 10:31:57

Ahojky kamarádi,panička se moc omlouvá,že dnes nebude nikomu psát vzkazíky,není jí dobře,tak se na ni nezlobte Vaše Lejdynka

3. leden 2012 12:07:57

Krásný sluneční den,naši milí kamarádi.Všem Vám děkuji za krásná přáníčka,kostičky a také dárečky.Panička začne psát každý den,nějaký zážitek,který jsme spolu prožily.Tak od zítřka začne.Ahojík Vaše Lejdynka a také vítáme nové kamarády.

2. leden 2012 11:12:32

Pěkný den Vám vše.DNES JE TO 5 MĚSÍCŮ,CO NÁS NEDOBROVOLNĚ OPUSTILA NAŠE MILOVANÁ LEJDYNKA.ZLATÍČKO I KDYŽ JSEM SI ŘÍKALA,ŽE NEBUDU PLAKAT,TAK JIŽ V NOCI JSEM TO NEVYDRŽELA A POPLAKALA SI NAD TEBOU A ŘÍKALA JSEM SI JESTLI TO TŘEBA NEŠLO UDĚLAT JINAK.I KDYŽ PAN DOKTOR ŘÍKAL,ŽE JSEM UDĚLALA VŠE CO SE DALO,TAK TAM NĚKDE V KOUTKU DUŠE,MĚ STÁLE HRYZOU POCHYBNOSTI.ZLATÍČKO JISTĚ JSI MI JIŽ ODPUSTILA,ŽE JSEM TO MUSELA NECHAT UDĚLAT,BYLO TO NEJTĚŽŠÍ ROZHODNUTÍ V MÉM ŽIVOTĚ.PROMIŇ.NIKDY NEZAPOMENU NA SVOJI KRÁSNOU A HODNOU HOLČIČKU.DĚKUJI TI ZA TU RADOST,KTEROU JSEM Z TEBOU MOHLA PROŽÍT.Z LÁSKOU PANIČKA,MAMČA.ODPOČÍVEJ V POKOJI.

1. leden 2012 10:57:02

Dobrý den v novém roce 2012,všechny Vás moc pozdravujeme,ale především Vám všem,chceme poděkovat,že jste přispěli k tomu,že mám 1 MEDAILIČKU jsem na ni moc pyšná a panička v noci čekala,jestli mi vůbec naskočí.Měla takovou radost,jako by vyhrála ve sportce.Byl to nejkrásnější dáreček,jaký jsem mohla dostat tady na obláčku.Tak Vám všem ještě jednou moc a moc děkujeme,přejeme jen vše dobré a pejskům,kteří ještě medailičky nemají,aby ji také brzy získali.Těm co již mají,tak ať mají,čím,dál,víc.MÁM VÁS VŠECHNY MOCINKY RÁDA VAŠE LEJDYNKA Z OBLÁČKU.

30. prosinec 2011 09:48:34

NAŠI DRAZÍ KAMARÁDI A KAMARÁDKY.JE KONEC ROKU A JÁ VÁM VŠEM CHCI SRDEČNĚ PODĚKOVAT ZA VAŠI PŘÍZEŇ,KTEROU JSME MĚLI PO NĚKOLIK MĚSÍCŮ,SRDEČNĚ DĚKUJI ZA MOJI MILOVANOU LEJDYNKU,KTEROU PODPORUJETE,TAKÉ ZA AMORKA,ALE HLAVNĚ ZA SEBE.NĚKOLIK Z VÁS,MI POMOHLO PŘEKONAT,SAMOTU A ŽAL,NAD ZTRÁTOU LEJDYNKY,KTERÁ PRO MNE BYLA MOJÍ SOUČÁSTÍ.
To co přijde po půlnoci je nové. Ale to co tady bylo a to co tady zůstane je přátelstvi. Láska a svět okolo nás, vše nej do nového roku 2012 a nezapomeňte rozdávat po cely rok úsměvy, protože úsmev je světlo, které při pohledu do očí naznačí, že srdce je doma.

DO NOVÉHO ROKU 2012 VÁM VŠEM A VAŠIM MILÁČKŮM,PŘEJI CO NEJVÍCE ZDRAVÍČKA,CO NEJMÉNĚ STAROSTÍ,ALE PŘEJI VÁM VŠEM,LÁSKU VAŠICH NEJBLIŽŠÍCH A NA KOHO NECHCI ZAPOMENOU,JSOU ZVÍŘÁTKA,KTERÁ JSOU TÝRÁNA A VYHAZOVÁNA VEN.PŘEJI JIM Z CELÉHO SRDCE,AT JE CO NEJMÉNĚ TAKOVÝCH PŘÍPADŮ,ABY SI LIDÉ SVÉHO PEJSKA NEBO KOČIČKY VÁŽILI,ŽÁDNÝ ČLOVĚK NA SVĚTĚ,JIM JEJICH LÁSKU TAK NEZIŠTNĚ NEOPLATÍ,JENOM TA NĚMÁ TVÁŘ.POHODOVÝ NOVÝ ROK PŘEJE DANA,LEJDYNKA Z OBLÁČKU A AMOREK.

29. prosinec 2011 17:07:24

:-) Pěkný dobrý den všem,moc děkujeme za kostičky a na všechny moc myslíme Lejdynka s paničkou ahojík;-)

28. prosinec 2011 13:37:02

-)Přejeme všem pěkný den a děkujeme moc za kostičky hafíky Lejdynka

27. prosinec 2011 10:39:39

Hafíky všichni naši kamarádi.Dívám se z obláčku jak mi všichni klapete kostičky a držíte při sobě,abych mohla mít medailičku a nestačím se divit,jaká je mezi Vámi solidarita.Já i panička mocinky děkujeme a chceme Vám všem říci,že Vás máme moc rádi,ale není to za kostičky,ale za Vaše přátelství,no a za kostičky a psaníčka,dárečky vlastně také.Hafíky Lejdynka s paničkou

26. prosinec 2011 11:18:47

Dobrý den všichni naši kamarádi.Tak mám nedožité narozeniny za sebou,myslela jsem,že to panička nepřežije,ale přežila to a to díky podpoře všech a hlavně paní Lenky,která jí napsala,že nesmí pořád za mnou plakat,jinak by moje dušička neměla klidu a nemohla by odejít do nebíčka.Tak moje panička se tím řídila i když to bylo velmi těžké,ale dokázala to zvládnout.Byla jsem ale s nimi u večeře,dala mi tam moji mištičku,kousek kuřecího a moji fotečku.Byla jsem mocinky ráda,že na mě tak moc myslí a jsem s nimi.Tak Vás všechny moc pozdravuji z nebíčka a děkuji všem za nádherné dárečky,konentáře a také kostičky.Panička mi šeptla,že asi budu mít medailičku prvně v životě.MOOOOc se těším,jsem bez papírová a tak to bude taková pocta za kterou všem moc děkuji .VAŠE LEJDYNKA Z OBLÁČKU

24. prosinec 2011 12:44:08

DRAHÁ LEJDYNKO.DNEŠNÍ DEN TI PŘEJEME DO NEBÍČKA,MOCINKY POHODY,LÁSKY,DNES BY JSI MĚLA 12 LET.JE NÁM TO STRAŠNĚ MOC LÍTO,NENÍ MILÁČKU DNE,ABYCH NA TEBE NEMYSLELA.V TENTO VÁNOČNÍ ČAS,NÁM BUDEŠ MOC A MOC CHYBĚT A U ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE,BUDEŠ S NÁMA.LEJDYNKO MOJE DRAHÁ,TAK BYCH TĚ CHTĚLA OBEJMOUT A POMAČKAT V NÁRUČÍ A DÁT TI VELIKOU PUSINKU NA TVŮJ NÁDHERNÝ ČENÍŠEK.NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU V MÉM SRDCI ZŮSTANEŠ JIŽ NAVŽDY.VÍŠ DNES MI CHYBÍŠ JEŠTĚ VÍCE,NEŽ JINDY.ODPOČÍVEJ ZLATÍČKO V POKOJI JSI TO NEJKÁSNĚJŠÍ A NEJLEPŠÍ CO MĚ MOHLO POTKAT.NIKDY V CELÉM ŽIVOTĚ BYCH TI NESTAČILA VRÁTIT TOLIK LÁSKY,KTEROU JSI MĚ OBDAROVALA.ODPOČÍVEJ V POKOJI A HRAJ SI TAM NA OBLÁČKU S OSTATNÍMI ZLATÍČKY A HAFNI JIM,ŽE TAKÉ NA NĚ MYSLÍM.PÁ MILÁČKU.

23. prosinec 2011 09:41:11

Štěstí tomu,kdo ho nemá.
Lásku tomu,kdo je sám.
Zdraví všem,kdo nemocní jsou.
Něhu těm,co za krásou jdou.
Slepím sílu slunečních paprsků.
Opuštěným srdce,která pro ně budou bít.
A všem na vánoce a v novém roce pocit,
že je krásné žít. KLIDNÉ,POHODOVÉ SVÁTKY VÁNOČNÍ,HODNĚ LÁSKY,POROZUMĚNÍ A TAKÉ CO NEJVÍCE LÁSKY VAŠIM ZLATÍČKŮM,PŘEJÍ LEJDYNKA S PANIČKOU.MÁME VÁS MOC RÁDI A Z CELÉHO SRDÍČKA DĚKUJEME ZA VAŠE PŘÁTELSTVÍ A KOSTIČKOVÁNÍ.KRÁSNÉ VÁNOCE

22. prosinec 2011 11:05:21

Pěkný a pohodový čtvrtek,hodně mazleníčka,procházek a také dobrotek,velké poděkování za kostičky a komentáře,tak již mám pod 100 za to děkuji mocinky Vám všem,panička má velkou radost hafíky Lejdynka z obláčku

21. prosinec 2011 16:44:49

Dobrý večer všem,dnes se panička omlouvá lítá po doktorech,tak nemá čas ani na psaní,ale já moc a moc děkuji za ni,že mi dáváte kostičky,píšete do deníčků a také dárečky,slíbila,že se polepší hafíky Lejdynka

20. prosinec 2011 10:41:34

MILÍ KAMARÁDI A PÁNÍČKOVÉ.PŘEJEME VÁM S PANIČKOU KRÁSNÉ UTERNÍ DOPOLEDNE A DĚKUJEME MOC ZA KOSTIČKOVÁNÍ,DÁREČKY A ZA KRÁSNÉ PŘÁNÍČKA VAŠE LEJDYNKA

19. prosinec 2011 07:53:18

Milí naši přátelé a kamarádi.Dnes Vám chci vyjádřit velké poděkování,že pomáháte kostičkovat,aby Lejdynka mohla získat nějakou tu medailičku.Je to pro nás nádherný pocit,když víme,kolik lidí by se nad tím nemuselo pozastavit jsetli nějaký pejsek má nebo nemá kostičky,ale jste zlatíčka i když třeba sami nekostičkujete,tak pomáháte a sami ještě prosíte své kamarády o pomoc.Já Vám mohu říci za sebe a hlavně za moji milovanou Lejdynku VELKÉ DÍKY KAMARÁDI!!!!!!

18. prosinec 2011 10:11:39

KRÁSNOU ADVENTNÍ NEDĚLI,PŘEJÍ LEJDYNKA,AMOREK A PANIČKA.MOC VÁM VŠEM DĚKUJI,ŽE MI PŘEJETE MEDAILIČKU,SNAD SE TO SPLNÍ A KDYŽ TO NEVYJDE,TAK NEVADÍ,ALE ZÍSKALA JSEM HODNĚ DOBRÝCH A PŘEJÍCICH KAMARÁDŮ A TO JE PRO NÁS MOC DŮLEŽITÉ.PANIČKA SI I POPLAKALA,KDYŽ ČETLA NĚKTERÉ ZPRÁVIČKY A DENÍČKY,BYLA MOC DOJATÁ,JAK JSTE NA NÁS HODNÍ.DNEŠNÍ DEN SI PĚKNĚ UŽIJTE,JE ŠKODA,ŽE JÁ JIŽ NEMŮŽU,SRDEČNĚ VŠEM DĚKUJEME VAŠE LEJDYNKA Z OBLÁČKU

17. prosinec 2011 10:15:52

Krásnou sobotu kamarádi a páníčkové,přeji Vám,aby dnešní den jste prožili spustou krásných procházek a nádherného hraní.Ahojík Lejdynka

16. prosinec 2011 10:40:22

Přeji Všem pohodový páteční den a mazlíčkům,hodně krásných zážitků z procházek Vaše Lejdynka

15. prosinec 2011 09:37:28

Tak už to pomalu začíná.Panička zase pláče,blíží se pomalu vánoce a já jsem se na vánoce narodila,tak to budou první vánoce beze mne.Budou moc a moc smutné,jsem 4.měsíce v nebíčku a paničce stále moc chybím.Hafíky Lejdynka z obláčku

14. prosinec 2011 10:15:52

MÁM VÁS VŠECHNY MOC RÁDA LEJDYNKA

13. prosinec 2011 10:02:10

Všechny moc zdravím z obláčku,dívám se jak mi dáváte kostičky,dárečky a také píšete pěkné vzkazy.Mocinky velké HAF Vám všem posílá Lejdynka z obláčku,děkuji

12. prosinec 2011 10:25:15

Pěkné pondělí všem kamarádům a kamarádkám u paničky je škaredé počasí,ale náladu jí to nezkazí a věřím,že Vám ostatním také ne hafíkyLejdynka a děkujeme moc za dárečky

11. prosinec 2011 13:35:08

Všem mazlíčkům a páníčkům,přejeme krásnou sluneční a sváteční neděli,pěkně si ji užijte,do nebíčka všem zlatíčkám veliké pohlazení a pusinku na čeníšky,Lejdynka s nebíčka a panička

10. prosinec 2011 12:16:12

Krásnou sobotu všem,přejí Lejdynka a panička

9. prosinec 2011 09:59:44

Pěkné dopoledne naše zlatíčka,všem veliké hafíky za kostičky,zprávičky a také dárečky,máme Vás moc rády Lejdynka z nebíčka

8. prosinec 2011 18:03:50

Dobrý podvečer milí kamarádi,moc se panička omlouvá,dnes nic nestíhá,běhala po doktorech,ale kostičky všem povracela,ale nemá čas poděkovat všem těm,kteří nekostičkují,ale dávají přesto kostičky ostatním.Všem moc děkujeme,za zprávičky,kostičky a dárečky,ale dnes již nepíšeme zprávičky.Pěknou dobrou noc přejí Lejdynka s paničkou

7. prosinec 2011 10:01:49

Krásný sluneční den,přejeme všem miláčkům a všem hodným lidem a to tady na tomto portále jsou.Panička se moc omlouvá,že Vám všem kteří posíláte dárečky je nemůže vracet,získává bodíky jen za článečky a deníček,proto že jsem v nebíčku,tak jiné nedostává a Amorka nechtějí opravit z virtuálního za skutečný,tak nemá také nic.Je nám to líto,rády by jsme vracely,ale tak můžeme jen kostičkovat.Snad se na nás za to nezlobíte.Děkujeme Lejdynka z obláčku

6. prosinec 2011 10:29:46

Dobrý den,přejeme pejsánkům,kočičkám a jejich páníčkům.Doufám,že jste se včera moc nebáli? Já tady z nebíčka se dívám a vidím samé zlaté a hodné pejsky a kočičky a musím také nezapomnět na koníčky.Já jsem se jich sice bála,ale panička je má moc ráda.A vůbec ta má ráda všechna zvířátka.Tak si to všichni moc užívejte se svými páníčky,dokud to jde a já Vám všem přeji aby to bylo co nejdéle.Vaše Lejdynka

5. prosinec 2011 19:08:08

Milí přátelé,chci Vám všem poděkovat,za Vaše přátelství,chci se také omluvit,že nestíháme někdy napsat do deníčků,byla jsem přes víkend,na návštěvě,tak jsem tam nechtěla sedět na počítači.Díky Vám všem,jste príma parta, jsem Vám za to moc vděčná.Dana

4. prosinec 2011 07:28:41

Krásnou adventní neděli přejí Lejdynka s paničkou

3. prosinec 2011 07:44:21

Milí moji kamarádi,jste prostě úžasní jak jste nás podpořili,panička je moc šťastná,že jsme našli tolik dobrých přátel a já super kamarádů,tady v nebíčku a také dole mezi pejsky,dostaly jsme moc krásných zpráviček,nádhernou báseň,dárečky a kostičky,ale nejvíce radosti,nám udělalo Vaše přátelství a velká solidarita.Musíme také poděkovat kočičkám,také nás podpořily.Přejeme pěknou sobotu a máme Vás moc rády.Lejdynka s paničkou haf

2. prosinec 2011 07:57:44

Milí kamarádi,dnes je moc smutný den,je to přesně 4 měsíce co jsem musela nedobrovolně opustit svoji paničku a pánečka.Museli mě nechat uspinkat,ale byla to hrůza,panička mě držela v náručí a strašně moc plakala,stále se mi omlouvala,ať jí to odpustím,že to musí udělat ,abych již netrpěla,ale byl to její nejhorší zážitek v jejím životě.Byla jsem její miláček,Vy všichni to chápete,možná,že Vám také již nějaký mazlíček odešel sem za mnou,do psího nebíčka.Dívám se dole na paničku a vidím,jak stále trpí a chtěla by mne obejmout v náručí,pohladit a dát pusinku na moji hlavičku.Říkala vždy jak mám krásná očička a měla mě jako psí miminko.Dnes pláče a pláče a mě je to také líto,ale dívala jsem se jak jste se snažili včera paničce moc pomoci s profilem.Byla strašně šťastná,že se to povedlo a já Vám všem posílám z nebíčka veliké HAF za Vaši pomoc.Mám Vás všechny moc ráda děkuji LEJDYNKA Z OBL8ČKU

2. prosinec 2011 07:57:44

Milí kamarádi,dnes je moc smutný den,je to přesně 4 měsíce co jsem musela nedobrovolně opustit svoji paničku a pánečka.Museli mě nechat uspinkat,ale byla to hrůza,panička mě držela v náručí a strašně moc plakala,stále se mi omlouvala,ať jí to odpustím,že to musí udělat ,abych již netrpěla,ale byl to její nejhorší zážitek v jejím životě.Byla jsem její miláček,Vy všichni to chápete,možná,že Vám také již nějaký mazlíček odešel sem za mnou,do psího nebíčka.Dívám se dole na paničku a vidím,jak stále trpí a chtěla by mne obejmout v hnáručí,pohladit a dát pusinku na moji hlavičku.Říkala vždy jak mám krásná očička a měla mě jako psí miminko.Dnes pláče a pláče a mě je to také líto,ale dívala jsem se jak jste se snažili včera paničce moc pomoci s profilem.Byla strašně šťastná,že se to povedlo a já Vám všem posílám z nebíčka veliké HAF za Vaši pomoc.Mám Vás všechny moc ráda děkuji LEJDYNKA Z OBL8ČKU

1. prosinec 2011 18:19:02

Milí moji kamarádi,musela jsem si nechat udělat nový profil,nikdo mi neřekl,že když jsou dva pejsci na jednom profilu,tak je to automaticky,virtuální profil.Dnes mi poradila dobrá kamarádka,tak panička,udělala nový profílek.Přišla jsem o nějakou tu medajličku,ale za to jsem získala,spoustu nových kamarádů a panička přátel.Tak jedeme od začátku,srdečně Vám všem děkuji za kostičky,hračky a zprávičky,které jste mi posílali.Vaše Lejdynka