-
20. duben 2009 08:10:40
Dlouho jsem se zde neukázala, ale věřte mi, že to nebylo mojí vinou. Panička začala pracovat a já, PODRŽTE SE, už nejsem slečna, ale maminka.12 dubna jsem porodila císařským řezem tři zdravá štěňátka. Panička říká, že jsem statečná holka, neustále mě hubičkuje a říká, že už nikdy více!!! Nevím sice, co tím myslí, ale věřím jí. Nikdy mi nelhala. Jedno miminko mi nechá, prý mi nedokáže sebrat všechny tři a prodat. Mám hodně rozřízlé bříško a pánici semnou jezdí k doktorovi do Lanškrouna, na kontroly, injekce a tak. Dnes už to nebolí a panička mi vaří jenom samá dobrá jídla, abych prý měla dosti mléka pro štěňátka. Páník se stará o ty mrňousky, jako by byl otec a panička zase o mě, jako by byla moje matka. No řeknu Vám pejsci, není nad to mít milující pány.
-
20. září 2008 00:00:00
Můj milý deníčku! nedávno jsme koukali s paničkou na telku a tam hodnotily likvidátory domácností, podle zničených věcí za život. Prý na prvním místě jsou německé dogy ( za 21000 Kč za život)a na druhém čivavy. S tím já ale zásadně nesouhlasím. Já jsem už dávno zničila koberce v předsíni, koupelce a obýváku. Také páničkovo křeslo a potahy, plyšové hračky, ponožky, paniččinu noční košili a tapety všude, kam dosáhnu. Za televizí uvedených 20000 Kč jsem zničila už v prvním roce života. A věřte mi, že s tím nehodlám přestat. Je to činnost nadmíru zábavná a já jsem, jak mi říká panička živel!!!!
-
18. duben 2008 15:29:54
Pejsci moji rozmilí! Když svítí sluníčko, je na světě tak hezky. To jsem vůbec netušila. Dá se chodit ven bez svetříku a mohu se prohánět s kamarádem Kellim po hřišti a rozkvetlé louce. jenom na podivné tvorečky co létají na kytky, musím být opatrná. Jeden takový mrňous mi ublížil. Panička mi musela vytáhnout žihadlo a namazat tlapičku octem. Ale bolelo to jenom chvilku. Paničku to myslím bolelo víc, jako mě. Ona žije s pejsky od mala. Má psy raději, jak některé lidi. To já ale nechápu, vůbec netuším proč. U Mě je to naopak, vždyď člověk mi ještě neublížil, ale sousedovic fenka ano. A Panička zase naopak říká, že jí neublížil žádný pes, ale pár sousedů už ano. Tak to je ten svět ale podivný, ne?
-
14. duben 2008 16:36:55
V sobotu slavila moje panička narozeniny. Sjela se k nám celá rodina. No hele pejskové, řeknu Vám, nevím co to mají ti lidé za móresy. Jedno paniččino vnouče Katka, mi neustále brala hračky. Chvilku jsem ji nechala, ale když už toho bylo moc, tak jsem posbírala všechny svoje plyšáky, gumovou husičku i paniččinu ponožku a nastrkala si je do boudičky. Chtělo se mi odpočívat a ona mi nedala pokoj. Také jsem měla veliký strach, že mi hračky sebere. No řekněte, není to divné chování? A to je jí už 10roků. Můj spolubydlící pejsek Kelli má jenom o dva roky víc, ale hračky mi nebere. Vždyď je to psí dědeček a ona se chová, jako štěně.
-
10. duben 2008 09:21:48
Nedávno jsem přišla na velmi důležitou věc. A to, že ponožky a koberec jsou dvě velmi skvělé hračky.Sice mnoho nevydrží, panička už je musela vyhodit, ale já jsem šikovná panenka a vždycky si zábavu najdu. Začala jsem se ohromně bavit strháváním tapet a tak kam dosáhnu, tam je pomáhám páníkům strhávat. Panička sice křičela ( nechápu proč, vždyť je to jen papír), ale páníček mě zachránil. Říkal, že chystám na malování. Koberec už jsem zrušila a je vyhožen a tapety před malováním musí také dolů. No řekněte, depak by moji páničkové našli lepšího pomocníka?
-
5. duben 2008 11:13:30
Jejda, použila jsem v prvním zápisu úvozoky a ony se zobrazily, jako nějaká hloupost. Omlouvám se Vám proto. Také moje váha se napsala špatně vážím 1kg a 70 dkg.
-
5. duben 2008 11:08:14
Narodila jsem se v září jako jedináček. S maminkou jsem do osmi týdnů žila ve smečce několika dalších, mamince a tátovi podobných členů.Potom si pro mě přijel můj nový páníček a máma mi štěkla: "Jdi děvenko, tohle bude Tvůj nový páníček. Má měkké a teplé ruce, cítím jeho vřelé srdce, bude ti dobrým a vlídným pánem. Buď proto poslušná a hodná. Budeš se mít dobře." A měla pravdu. Pánička i jeho ženu jsem si už ochočila a jsou přesně, jak říkala máma. Panička voní masíčkem a jinými dobrůtkami. I když někdy je na mě trošičku přísná a strká mi do tlamičky i to co mi nechutná s tvrzením, že na příkaz veterináře musím. Taky mi někdy stříhá drápky a to je nepříjemné. Zato páníček no, toho miluji celým svým srdcem. Naučila jsem ho chodit semnou na procházky a mazličkovat se. Je hodný jemný a něžný. S tím asi problémy mít nebudu a paničku třeba zmáknu během času. Taky skrotne, jsem o tom přesvědčená. Už je mi sedm měsíců a vyměnily se mi zoubky. Postavily se mi také ouška. Panička tvrdí, že je to výměnou zubů a přísunem vápníku, který já nerada.A co je nejdůležitější, začala jsem štěkat. z prvu mi to moc nešlo a paníci se mi smáli, ale můj staršíkamarád, čtrnáctiletý kokršpaněl Kelli mě to naučil. I vrčet mě naučil.Jsem už opravdový hlídač, který by jistě ohlídal páničkovy majetek, kdyby bylo potřeba Nemyslete si, jsem sice ještě malá, (vážím teprve 700g) ale duchem jsem veliká, nevěříte? Tak mrkněte na můj profil. No, co vidíte?