• Profil mazlíčka

1. březen 2012 19:37:53

VZKAZ PRO UŽIVATELKU MAJKU :


Z Cherrynčina profilu :

( 1 hodina Majka. :-DD :-DD :-DD )


PANÍ … PŘESTAŇTE TU S TĚMA VAŠIMA SMAJLÍKAMA NA PROFILECH I V SOUROMÉ POŠTĚ ŽEBRAT !!!

POKUD ZROVNA … S POSEDLOSTÍ VÁM VLASTNÍ … NESHÁNÍTE PRO NĚKTERÝ Z MNOHA VAŠICH PROFILŮ … KTERÉ VÁM PŘIBÝVAJÍ JAK HOUBY PO DEŠTI … ŽE SI AŽ MYSLÍM … ŽE PRO KOČKY CHODÍTE NĚKAM DO PARKU … POHÁREK … SAMOZŘEJMĚ S 1. UMÍSTĚNÍM … NENÍ PO VÁS VIDU … ANI SLECHU … TAK ZNOVA ZALEZTE A NEOTRAVUJTE !!!

VY JSTE TADY VŽDYCKY BYLA JEN ZDROJEM NESVÁRŮ … A MNOZÍ KVŮLI VÁM ODTUD RADĚJI ODEŠLI … TAKŽE TU ZNOVA NEOTRAVUJTE OVZDUŠÍ !!! …

VŽDYCKY JSTE BYLA NESKUTEČNĚ TRAPNÁ … A TO JSTE … BOHUŽEL … I PO MNOHA KONFLIKTECH ZŮSTALA I NADÁLE NEPOUČENÁ … TAKŽE MI NELEZTE PROSÍM DO CESTY !!!

DĚKUJI

HENRIETTA A CHERRYNKA :-DD

22. leden 2012 20:56:38

Tak tohle svět neviděl … a pes nežral … aneb … Jak máme být tím … čím jsme … a nebýt tím … čím nejsme … Patrně díl první

Zase po dlouhý době vám musim vyštěkat … co se novýho semlelo u těch našich domácích kválíků … a jak mě pěěěěkně nasířili … A zapište si za ušiska … že to s chémickým procesem nemá vůbec co do činění … Ale hlavně si musím taky odňufnout … jak mě celej můj dosavadní život … a to mi sou sím 4 roky … doma tahali za fusekli …

Teda ty jim spíš z tlapek tahám já … ale prej se to tak říká … když mě chce někdo oblafnout … A že teda jóóó … to si teda vryjte do paměti … páč to není vůbec noumální …

Kouleli to se mnou … jak jen to šlo … ale stejně sem je nakonec vychmátla … A teď se doma chytaj za čumákovník … jak sem je všechny přečuču … jak se přeslušněle štěká o čůrání u mojí frbulácký kámošky ššš Mollynky od Tess-ulinky … a to sou naše milovaný zlatosrdíčkatý bééérušky … i když se před nima tůůůze stydíme … páč sme se škrabkama písků zaostalé až do hluboký negramotnosti … Ale co mám dělat … když se můj ocásek … přetahuje s časíkem … kterej stejně dycinky vyhraje ???

Teď vám ale musim štěknout … jak se to všecičko sešmoulilo.

Začalo to tím … že si Šárka … tady sharee … kámoška mojí pajďule … před několika lety pořídila pesana … havaňáčka Nobíka ... co tu má taky profílek … a o kterým sem vám už leccos nablafala …

A Nobásek se našim kválíkům tak zalíbil … že si takovýho pesáčka chtěl pořídit i Robin … mladší bráška mojí pajďulíny … No už před časem sem tu taky vyštěkla … že tou dobou to bylo takový odrostlejší člověčí štěndo … co začalo pošilhávat po dvouběžkových čičintách … A v tom byl asi celej kámen úrazu … páč se tím pádem stal tetřevem hlušcem …

Ale ono je to stejně jedno … páč mě moje pajďula … když si mě pořídil … od něj stejně časem odklonila … Teda já si o tom spíš myslím … že mě zcela bezostyšně čmajzla … nebo jinak řečeno štípla … ale ono je to teď v člověčím slovníku tůůůze noblesní a módní slovo … posvěcený samotnýma ministrama … a já nejsem žádnej zaostalej pejda … takže sem teď už jen odkloněná … což sem tu taky na ni už dříve naprášila …

A jako taková se pořád odkláním i od toho … jak to bylo s tím mým oblafáváním … takže …

Můj … teď už podpajďulák Bobin … si mě našel na netu jako štěndo v nějakým bišoňáckým šuflíku … kde hledal jejich havaňácký příbuzný … A do toho sem na něj jukla z fotečky já … a bylo vystaráno … hodil se drátek … nastartovalo autínko … do něj se přihodila dvounohá čičinta … prej aby nám všem při tý stěhovací transakci nebylo smutno … a už se fofrem drandilo …

Ale na to … že není pesan … jako pesan … se moc nehledělo … když tím sluníčkem nových zítřků sem byla právě já … Chééérrynka s rozhádanýma oušenkama … a růžovou pižinkou na čumáčku.


Ale koukám … že už zase se nějak moc začíná rozpínat časík … a můj ocásek tu jen úpí … tak honem pádím … abych vám příště doštěkla … co vlastně sem … a jak se na to přišlo.


A teď už aspoň přeju všem mazlíkům a jejich páníčkům hodně štěstí … zdraví a lásky v roce 2012 …

a posílám hafo putíííínek mým milovaným kámošíkům od Karkulína a

všech z Adavilů, labíku Brunďáskovi &spol od Zlatíčka, Tess a jejím

frbulkatým holkám, krásavici rotvajlici Heňuli-Trmelínce z Efézu od

Míši a Páji, Gastonkovi &spol od Aktiyaty, Verdimu &spol od

Jarmily … ale taky všem čičintám od Čičounů … a taky pesáčkovi

Jassmínkovi &spol od Iwushaka … a taky … a taky … a taky na obláček

všem andělíčkům … kteří odešli … když jsme tu dlouho nebyli … ale i

těm předtím … je nám to moc líto … a moc na ně s pajďulí … teda s

mým ocáskem … vzpomínáme :(


Šeherezádovic Chééérrynka :o)

10. prosinec 2009 12:20:28

Vzkazík Miušky pro její nejmilejší pajďulinku :


…" Mámo moje…neplakej "…

Sem přece hvězdička…co svítí na tvou cestu…abys ve tmě nezbloudila…

Sem přece měsíček…co nakukuje do tvého okýnka…když spinkáš…

Sem přece sluníčko…co hřeje…a zahřívá tvou smutnou dušičku…

Sem přece obláček na nebi…co tě chrání…aby ses nespálila…

Sem přece vzdoušek…co dýcháš …a co tě celou obklopuje a hladí…

Sem přece deštíček…co omývá tvůj smutek…a ránu v srdíčku ti chladí…

Sem přece sněhová vločka…co pohladí tvou tvář…když sežíhá ji mráz…

Sem travička…sem kytička…sem LÁSKA…

Sem celý tvůj svět…a nechci…abys se svým smutkem zůstala sama…samotinká…to by mě moc trápilo…

Moje láskyplné očičko sleduje každičký tvůj krůček … a moje andělíčková dušička vás všechny chrání…

Sem přece věčný plamínek ve tvém srdíčku…co nikdy nezhasne…

Mám tě moc ráda … napořád … máš mě moc ráda … navždycky …

Sem Tvá jediná Miunka … miluju Tě


Ten vzkazík mi v noci do ouška špitla Miuška … abych ho vyštěkala její pajďulince Tess

Mám obě moc ráda ... Cherrynka :o)

7. prosinec 2009 14:56:19

♥ Milé frbulince Miušce ♥

Je nám dneska smutno moc … den se změnil v černou noc … bolí z toho srdíčko … odešlo nám sluníčko.

V létě zatáhly se mraky … nad tebou se semkly taky … nedaly ti chvíli klid … pokoj … mír … teď budeš mít.

O bebí už nemáš zdání … teď tě andělíčci chrání … tvůj život byl krutý žert … bodejť by vzal čerta čert.

Co mohlo být … marné ptaní … ale já mám velké přání …

Pláče tvoje panička … vánkem suš ji očička …
v noci milý pejsáčku … přileť za ní z obláčku …

pošeptej jí do ouška … pořád sem tvá Miouška …
i já tebe ráda mám … jsem andělíček … ale vzpomínám …

Podívej se k nebíčku … vidíš moji hvězdičku ? …
Pamatuj … že v každé době … bude svítit mně i tobě.


Mioušku … frbulko zlatá … v srdíčku s námi jsi spjatá …
u paničky svojí stůj … své miláčky opatruj.

Jsem tajtrdlík … na mý uši … ale vám všem přeju klidnou duši …
Miouškovi na obláček … ať přiletí zpívat ptáček …
že ji pořád rádi máme … na myšičku vzpomínáme ♥ ♥ ♥

Móc smutná Cherrynka s pajďulí :o(((

16. září 2009 00:23:34

Milý můj deníčku…Jejda…a už je zase hodina duchů…a ze mě ještě nevypadlo žádné moudro na dnešní den. Ale páč je neustálá válka s časíkem…šupnu ti sem můj písek pro Bonnýska …však je to taky to čeho mám plnou tu moji psí hlavu :o)))))))))

Henrietta 15452 - SEM NE - DÍK napsal(a): Děkuju za srdíčko a za písek
Ty moje trojponožko …bílá podkolenčičko …milej Bonnýsku …nesmutni kvůli škrabkám…že když sám někomu nepískneš…všichni se na tebe vyflajznou…Ono totiž tak úplně nezáleží na tom…kolik škrabek ti přijde…vždyť je to všechno o časíku…a jak víš…je s ním svízel…není nafukovací…a plácají se v tom tady skoro všichni.

Důležitý přece je to…že se o tebe spousta kámošíků zajímá…že jim nejsi jedno…a ty o tom ani nemusíš vědět. Prostě přijdou na tvůj profílek…přečtou si…jestli jsi v pořádku a co vyvádíš za lumpačinky…a zase v tichosti odejdou.

Není časík…ale přece je bezva…že o tobě vědí…ne? A věř…že takových je tu spousta…a neboj se…že se o tobě neví…Přece si nepotřebuješ něco dokazovat škrabkama … přece sám víš…že jsi ňákej psíčkovej frajer…a že tě na hafíkach mají rádi…a to je přece pravda…ne? Tak oč běží?

No a na to byly právě dobré kostičky…které jsme oba zavrhli…Myslím…že ty byly bezva né kvůli honbě za nějakýma metálkama…ale viděl si…kdo si na tebe právě vzpomněl.

Aspoň já sem je vždycky měla spíš za takovej rychlopozdrávek. Přečtu si o tobě…cvrknu kostičky…tedy vlastně … ahojky Boňásku …byla sem tu…a šupajdím dál.
Vždyť z toho je přece naprosto jasné…že na tebe myslím…ne?

Ale když musím na každej písek hodit škrabku…a že mě nebaví jen dobré ráno…hezkou neděli…a tak…na to sem moc ukecaná…ouvej…ten časík letí…a já se nestihnu podívat na spoustu míst…nebo nestihnu odepsat všem… kterým bych právě škrábla moc ráda…ale už mi nezbude čas.
A pak se moc stydím a mám děsný výčitky. A taky se tím moc trápím. No a to je právě i důvod…proč sem…když ten čas nemám…lezu málo…nebo raději nevlezu vůbec …Ono to dost nejde na někoho reagovat…a na jiného se vyflajznout…byť by to nebylo ve zlém úmyslu.

Ale piš si za uši…že myslím v dobrém na všechny…a že se vždycky… (prásknu na se že každý den)…ve fofru mrknu na to…co se tu děje všeobecně…co dělají všechna moje zlatíčka…To mi přece nedá…nepodívat se na hafácký kámošíky vůbec. No a o tom vlastně nikdo ani nemusí vědět…to je spíš záležitost mýho srdíčka…viš?...

No a když jsme vrchcábování zrušili…tak vlastně víme prdlačky…tak to taky nebylo nic moc chytrého…že jo?
Proto taky dost dobře nechápu spoustu těch štěkanců…které tady kvůli vrhání kostlivců byly…Tak to je Bonnýsku…tak si už nesmutni.

A že tobě i všem u vás doma přeju všechno nejlepší…dá přece rozum…ne? To přece nemusim škrabkat…abys tomu uvěřil… každej den dokolečka… jak nějakej zaseklej kolovrátek…že jo?
Uf…to sem zas ze sebe zase vysypala snůšku bláblámudrcování…co? Tak zatím papa…všechny omáčkuje Cherrynka :o)))

Tak…a teď ze se koukej deníčku vysypat těch pár pěkně vypečenejch pišingrovejch čumprlíků…na dárečky…aby se jeden sedřel…jakej si děsnej škudlil :o(((

15. září 2009 00:06:09

Děěěsně aktuální moudro na dnešek...moje očiska tomu vůbec nerozumí...sem tu...přihlášení mlčí...nejsem tu...jejda...a sem přihlášená a posílám písky...no toto :o)))...ale hlavně dnešní pišingry sem :o)))

14. září 2009 09:11:38

Heslo dne : Moudrost mě pronásleduje...ale já sem stále rychlejší :o)))))

11. září 2009 23:49:04

Asi budu muset vyměnit ceduli na domečku…
Tady se to narozkama jen hemží…a nejen to…dárečkové lítaj sem tam…a já už mám z ostudy kožich…teda krátkej…ale kožich…a piškoťajzny na bodu mrazíku…tak musim taky něco o sobě hodit do médií…se uvidí…budou?...nebudou ???
A o čempak to bude?
O bezohledných lidech … aneb jak Cherrynka utrpěla úraz.
Jó… a bylo to tak … asi před týdnem sem lítala na louce s bíglicí Sárou a rozřízla sem si polštářek na přední tlapičce. Nějakej debílijo tam rozbil flašku a střepy tam nechal…trouba jeden. Jejda… to bylo krve…dvounožci by řekli jako z vola…no a pajďule byla z toho celá hysterická. Málem se mi tam z toho skácela…sestřička :o))) (teda bejvalá). Ale doma …naprosto odborně…kupodivu…a bodejť by taky ne…mi tu pacinku ošetřila.
Teda trošku mi připadala spíš jak anděl smrti … když mi do tý rozšklebený trhliny nablila tu pálivou oranžádu ... to sem dočista slyšela všechny psíčkový andělíčky zpívat :o((( a stal se ze mě ňákej vibrátor … však jí potom taky její dvojčatová ségra (taky bejvalka) pěkně seštěkala …ale zase mi pak na oplátku udělala na tlapce docela slušivou holinku.
Tedy né…že bych jí až tak moc potřebovala … tlapáčka sem si nosila pěkně ve vzduchu… však mi ji taky furt musela přebalovat jak malý mimino páč mi to padalo…ale zase na druhou stranu sem to dokázala rozbalit po třech…že sem třeba ze schodů letěla jak torpédo…a zase hurá nazpátek a znova …páč mi nějaký trčánkování doma až tak moc nebavilo. Ale taky sem si to chvílemi docela užívala…i když už byla ta tlapajzna skoro zahojená. On takovej simulátor taky není k zahození…to se s tebou ňuňaj a ťuťaj …a i nějaká ta dobrujda se vyskytne častěji … tak proč jim neudělat radost…a sobě taky … no né? … Stačí … když se malá chudínečka před páníčky okázale proběhne po třech … ale hlavně … nezapomenout se … letět třeba za míčkem … no to se hned jeden proflákne. Ále…copak já můžu za to … že nějakej šupák je bezohlednej ke zvířátkům i dětičkám? Tak a už sem vám pěkně vyštěkala … jak sem byla uražená.
Ztracená a snad už zase nalezená psíčková Šeherezáda Cherrynka (nebo aspoň trochu)

11. březen 2009 00:00:00

Další vzkazík pro zlatunkovatý potvůrky všelikého druhu :
A že smůly není dosti…už nám nejdou ani kosti :o((( Sme zralé na narkózu… technyka má virózu. Protože se dobře máme… trojský koně popásáme…a ty mršky jsou fakt k světu…nepustěj nás ani k netu… takže za den celičký dluhujem i kostičky. Je to ňáký zmastěný…počítač je zazděný. Mrzí nás to víc než dosti…že vám nevrátíme kosti… nepůjde to asi dřív…než se vyklidí ten chlív. Místní situací silně zodporózněná Cherrynka s pajďulí :o(((

10. březen 2009 00:00:00

Mazlíkové…mazličky…pejdové a kočičky…miláčkové všeho druhu…zase už sme s písky v dluhu…že zas všechno nestíháme…pěkně tady zakňouráme :o(((
Zasáhla nás času tíseň…likvidujem v domě plíseň…i když Hafík není líný…máme tady rozvaliny…cihel je tu víc než dosti…my však dáme sotva kosti. Je to tady velká běda…stihnout všechno se fakt nedá.
Až to všechno dokutáme…pak vám zase napískáme… Zatím přejem zlatíčka… venku hodně sluníčka…doma hafo radostí…spoustu šunky bez kostí. Zdravíme své kámošíky…a za všechno my vám díky. Cherrynka s pajďulí :o)))

A taky všem domácím i mým mazlíčkům posílám hafo omáčkových…a náušnicových i záušnicových lívanečků :o)))…nojo…ale co třeba hadicím…když sou bezucháčkový ? tak papá Cherrynka ♥

3. březen 2009 00:00:00

JO...A JEŠTĚ DOŠTĚK...SI MYSLÍME...ŽE VRCHCÁBOVAT...ŠKRABKAT PÍSKY A NA VŠECHNY PÍSKY ODŠTĚKNOUT...JAKOŽTO ČUČÁNKOVAT NA VIDELKA...FOTEČKY...A ZDĚLÁVAT SE U DENÍKOVÝHO TISKU ...A JEŠTĚ K TOMU HOLDOVAT BELBINKÁM…... JE SEBEVRAŽDA NESLUČITELNÁ S NORMÁLNÍM ŽIVOTEM. A MY SME HOLKY DEJCHAVIČNÝ...A NEŽ PÁCHAT HARAKIRI BUDEM RADĚJ PÁCHAT VÝTRŽNOSTI ... PÁČ TAKOVÝ SME MY :o))) TÁK...A JE TO

3. březen 2009 00:00:00

HAFO...HAFO...UŠÍTE NÁS ??? VYHLAŠUJEME DEFINITÍVNÍ STAV ČASOVÉ NOUZE...TOPu STOP !!! PROSÍME NEKOSTLIVCOVAT !!! MY UŽ TAKY NEMYŠKÁME :o))) JSME NADČASOVÉ A NESTÍHÁME...PÁČ MILÁČKOVÉ NAŠI...KOSTLIVCI NÁS STRAŠÍ :o(((... DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ...
VRÁTÍME JEN KOSTIČKY DO...OD TEĎKA TEĎ ...resp. POUZE TY CO PŘIŠLY A PŘIJDOU DO PŮLNOCI DNE 3.3. – A TO POSTUPNĚ ...PAK UŽ POUZE NA VAŠE VLASTNÍ RIZIKO !!! NECHCEME ŘEŠIT KOMU JO A KOMU NE !!!
MÁME VÁS...PITVŮRKOVÉ VŠELIKÉHO DRUHU...RÁDY ...A CHCEME ZŮSTAT KAMARÁDY...ALE UŽ NECHCEME BÝT KOLOTOČÁŘI !!! A HRBATÝ OPUCHLÝ SLEPUCHY TAKY NE
RADĚJI SI BUDEME PODLE ČASÍKU ŠKRABKAT PÍSKY A ZELENEJ SLOUPEK TOTÁLNĚ IGNOROVAT...COŽ SOUČASNĚ NENDE !!! VŠECHNY OMÁČKUJEME A LÍVANEČKUJEME CHERRYNKA A PAJĎULE HENRIETTA :o))) AFOJ ZLATUNKOVÉ NAŠI :o)))

18. únor 2009 00:00:00

MILÁČKOVÉ NAŠI…JE NÁM TO MOC LÍTO…NEBYLY SME TU TEĎ 36 HODĚK…A VYPADÁ TO…ŽE NEBUDEME DÁL. ZKUSILY JSME TO A JAK TO FUNGUJE JE FAKT HOROR… ZASE SE NEDÁ DOSTAT NA PROFÍLKY…A VŠECHNO MOC DLOUHO TRVÁ…A FAKT TEĎ NEMÁME ČAS ZTRÁCET ČAS
JSME S PANIČKOU Z TOHO MOC SMUTNÉ…ALE TAHLE HRA JE JEDNA Z NEJDRAŽŠÍCH CO ZNÁME..KDYŽ SE POTOM NESTÍHÁ TO CO SE MUSÍ…NEBO CO JE POTŘEBA.
PROSTĚ SME SI TO TEĎ ZAKÁZALY…I KDYŽ NAD TIM BULÍKUJEM. :o(((
PŘES DEN TU MŮŽEME BÝT JEN VÝJIMEČNĚ…V NOCI UŽ JE TO LEPŠÍ…ALE TAKY TU JSME V RŮZNOU DOBU…A VRCHCÁBUJEME CELOU NOC…TAKŽE SPANÍ JE V ČUDU..A CELEJ DEN PAK STOJÍ ZA BAČKORU….A STEJNĚ NESTÍHÁME UDĚLAT VŠECHNO.

A PŘI NOČNÍM VRCHCÁBOVÁNÍ… KVŮLI OM,EZENÉMU ČASU…VYBÍRAT SI… KOMU KOSTIČKY DÁT A KOMU NE… NECHCEME…TO SAMÉ S RODINKAMA… A TO SAMÉ I S ODPOVÍDÁNÍM NA PÍSKY. TO SE PROSTĚ ZVLÁDNOUT NEDÁ… A PŘITOM JUKAT NA VŠECHNO CO TU JE K PROHLÍŽENÍ…I KDYŽ JSME SE DOCELA ČINILY…TO ZAS JO.

PANIČKA JE Z TOHO MOC SMUTNÁ…UNAVENÁ…AJ PAKALA…A PŘIPADÁ SI POŘÁD JAKO HALAMA…KDYŽ NESTÍHÁ ŠKRABKAT NA VŠECHNY PÍSKY…NO VŠAK ZA 3 MĚSÍCE JE JICH SKORO 2000…JE TO SNAD MÁLO?…A NE KAŽDÝ SI TO VYSVĚTLÍ V DOBRÉM…JAKO ABSENCI ČASU…ALE MŮŽE TO BRÁT OSOBNĚ…A TO NECHCEME.

A TO ZELENÝ SVĚTÝLKO…KTERÝ POŘÁD HLÁSÍ ŽE JSME TU…JEN LŽE…A LŽE
ZATO KDYŽ JSME TU…MUSÍME SE POŘÁD JEN A JEN PŘIHLAŠOVAT…JAK TO VYPADÁVÁ…JE ZKRÁTKA DOČISTA BUBÝ

A JESTLI SI NĚKDO MYSLÍ…ŽE SME Z VRCHCÁBOVÁNÍ BYLY NĚJAK ŠIŠI…TAK JE VEDLE JAK TA JEDLE…MÁME TU MOC KÁMOŠÍKŮ CO MÁME TÚÚÚZE MOC RÁDY…I TĚCH…CO SI JICH MOC VÁŽÍME…VŠAK ONI TO VŠICHNI VĚDÍ…ALE TEĎ PROSTĚ JE VÍC POVÍNNOSTÍ A MÉNĚ ČASU…

ALE NEZNAMENÁ TO…ŽE AŽ UDĚLÁME CO MUSÍME…ŽE SI NEBUDEME PÍSKAT DÁL…ALE OTROKA HAFÍKŮM…KTERÝ FUNGUJÍ KE BLINKÁNÍ…TO TEDA NE

A ANI Z NĚJAKÝ HITPARÁDY SME NIKDY NEBYLY PAF….STEJNĚ TO NENÍ NIC JINÉHO NEŽ O KLIKÁNÍ.¨¨ ALE LÍP SE Z NÍ VRACÍ DO DOMEČKU …KDYŽ TO TADY MIZERNĚ FUNGUJE.
A PANIČKA SI UŽ DOMA TAKY NENECHÁ ŘÍKAT KLIKAČKO …KDYBY TO ASPOŇ FUNGOVALO RYCHLEJI..…ALE TAKHLE??? ... NENE…FAKT NA TO NENÍ ČAS

TAK VÁM MOC A MOC DĚKUJEME ZA KOSTIČKY…OMLOUVÁME SE…ŽE JSME JE TEĎ NEVRÁTILY…SNAD PŘIJDE DOBA…URČITĚ…ŽE TO NAPRAVÍME.

MOC A MOC VŠEM DÍK…MĚJTE SE ZATÍM MOC HEZKY…VŠECHNY MOC OMÁČKUJEME A LÍVANEČKUJEME…A PAPA V LEPŠÍCH ČASECH

BAROUŠKU…A LEPŠÍ NEŽ VOLNÝ PÁD SHNILÉ HRUŠKY…JE ŘÍZENEJ LET…TAK PA

VŠECHNY ZLATÍČKA…PEJSÁČKY A ČIČINTY…PUSÁČKUJE A OMÁČKUJE CHERRYNKA A HENRIETTA :o)))

26. leden 2009 00:00:00

Hra na šmoulovanou…aneb věc zvěřejná….Jabko padá…. myška letí mám jich sebou jako smetí…. Nevím kdo to bude jíst…cákra zas mi nejde list… Zase se to někde šmoulí a jabko se v čudu koulí …kolečko se kutálí… určitě nás pochválí…ale ono pořád hledá…trvá dlouho než si sedá… Koulí…koulí…kutálí se…nevím zda je taky v míse ????? …Žaludek můj tíseň svírá…zase je tu černá díra… Chvíli rudnu…pak zas blednu…ale s tímhle ani nehnu… Začala sem pro radost ale teď mám z toho zlost.

Házím kosti jen to sviští… Pištinka zas na mě piští…je to přece jasná věc…dopis přijde na konec…. Šmudla už se třepe zlostí…nechce on jen samé kosti… On má přece jiná přání…ale nemá ani zdání….vždyť ho přece ráda mám… tak mu dneska písek dám… Cvaknu jednou…modrý pole…můj písek? Někde dole…..v p.r.d.e.l.i

Za Budžinkou krindapáni…chci zas běžet pro drbání…Honzíček můj malý pán…je tak smutný…je tak sám… A támhle je Jannýsek…zas mu dlužím dopisek … a Denýsek… jak se sluší…chce mi předvést svoje uši…. Bonnýsek zas…páníčku posílá mi básničku … Spiky zase verše skládá…ale ve mně se to hádá…

Někdy jdou až na mě hrůzy…kdy zas spadnou z nebe múzy…zápisníček kdoví proč…točí se jak kolotoč…stránka za stránkou se vrtí…a nakonec všechno zhltí…
Zlatíček mám tady fůru…točim už jen voči vzhůru….Vždyť vím o vás milí zlatí…ale kdo mé dluhy splatí?

Mé vipetky jasná zpráva…hafík nám to sežrat dává… Chytá mě zas větší zlost…už nehodím ani kost… Dřív to bylo k pousmání…ale teď jen pro nasrání.
Miušce se očka klíží…konec měsíce se blíží…Bruníček má taky dosti…jsou to silné osobnosti…Po nocích se dohání…není žádné vyspání …místo ohně na líci v zádech máme křivici …V noci sbírám….přes den ztrácím…bože je se z toho skácím.

Každý den si říkám lehni…. už s tou kostí ani nehni…. už nepiš ten lívaneček…a pojď raděj na dvoreček…. a pak zase… dělej… hrej si…přece žádný srabík nejsi… tak tu sedím rozpolcená… tohle že je ňáká změna ??? Vzteky ve mně se to kroutí…pořád něco se tu hroutí…
Nech šroubovák…zanech petard …nepomůže ani restart…zkrátka smůla…žádná sláva…už nepůjde ani zpráva…. Bohužel vím… je to tak…přece nejsem závislák.

Že chce přidat hodin půl ???....Mám už chuť vzít na to hůl

A Hennýsku…Trmelíne můj z Efezu…to opravdu není pohádka z Tisíce a jedné noci…to je pravda pravdoucí z měsíce ledna :o(((

…tak to je můj deníčku všechno….mírně si odplivla poněkud odšťavněná psíčková Šeherezáda Cherrynka :o)))

19. leden 2009 00:00:00

Milý deníčku…ano je to pravda…za vším je člověk. A NĚKDY JE TO DOST HROZNÝ. Nedávno pomoc pro zanedbanou a podvyživenou Aničku…a nejen ji…k uzoufání…a na konci té stránky…ne seznamu…jeden 10tiletý pejsek bez pána….kterýmu hrozí uspání…pokud si ho nikdo nevezme…a jak to dopadlo nevím…raděj nevědět…když nemůžu pomoct….No normálním lidem to trhá pajšl….A další pejsáček na Hafíkách…co škemrá…aby si ho někdo vzal….no kruťárna. Hned na to ovečky ve Lbíně…otřesné…a to je jen zlomek toho…o čem se začne nahlas… nebo toho, o čem se ani neštěkne Včera Edíček posílal psí motlitbu…krásné… dojemné… pravdivé. A moje panička má …ani nevím odkud …příběh pejska, který vypráví svýmu člověku svůj příběh… až se tají dech…a voda z planety Země by pro slzy nikdy nezmizela…
Jak jsi mohl?
Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval si mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stalo tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval si nade mnou prstem a zeptal si se: „Jak si mohla?!“ – ale nakonec si mi vždy odpustil, povalil si mě na záda a poškrábal na bříšku.
Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než si předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mě si dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne. Postupně jsi začal trávit víc času v práci a na svojí kariéře a víc času si věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když si měl zlomené srdce a byl si zklamaný, nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a těšila jsem se s tebou, když jsi se zamiloval.
Ona, teď tvoje žena, není „pejskař“ – ale i tak jsem jí přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji.
Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišli děti a já jsem byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že by jsem jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale stala jsem se „zajatcem lásky“. Když vyrostli, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšeli se na mou srst a tahali se za ní nahoru na své vratké nožičky, strkali mi prstíky do očí, zkoumali moje uši a dávali mi pusinky na nos. Milovala jsem to všecko okolo nich a jejich dotyk – přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělí – a kdyby bylo třeba, bránila by jsem je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě. Bývali časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl si jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš „ano“ a změníš téma.
Už nejsem „tvůj pes“, ale „jen pes“ a rozčilují tě všecky výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svojí rodinu, ale byly časy, když já jsem byla tvá jediná rodiny. Byla jsem vzrušená z cesty autem, když jsme přijeli k zvířecímu útulku. Bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil si papíre a pověděl: „vím, že jí najdete dobrý domov.“ Pokrčili ramenem a věnovali ti bolestný pohled. Poznali reálnost umístění psa ve středním věku, i když s „papírami“. Musel si vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel „Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!“ A já jsem měla o něho starost; a jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou poplácáním po hlavě, vyhnul si se mému pohledu a zdvořile si odmítl sebrat si můj obojek a vodítko.
Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.
Když jsi odešel, ti dvě milé pani řekli, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal si žádný pokus najít mi nový domov. Potřásli hlavou a pověděli „Jak to mohl?“ Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že si to ty že jsi změnil názor – že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost.
Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ní. Břemeno, které nosí jí hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem „Jak jsi mohl?“ Možná protože rozuměla mé psí řeči, řekla: „Je mi to tak líto.“ Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit – místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi. A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje „Jak si mohl?“ nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.


Kňučim jak pes….. ne vyju jak vlk…. a plním podprůměrný srážkový deficit.
A taky ne Šeherezáda Cherrynka … probůh…ať to není příběh tisíce a jedné noci….kéž to není nikdy ani trochu pravda :o(((((((

A taky si tu ukládám tu Psí modlitbičku….která mi přišla od Edíčka…..
Krásná psí modlitba, co se nám líbí:-) 17.01.2009 18:31:29 Majha PSÍ MODLITBA MARTY KUBIŠOVÉPane můj....
říká se, že jsem nejlepší přítel člověka. Je to pravda. Dělám pro tebe všechno, co mohu a umím a uctívám tě jako boha.
V mých očích můžeš číst důvěru a lásku. Snažím se vracet Ti dobro, které mi poskytuješ. Stárnu vedle Tebe a Tvých dětí, hlídám Ti dům, vodím nevidomé, tahám sáně, zachraňuji lidi v troskách a lavinách, pomáhám dopadnout zločince, bavím lidi v manéžích cirkusů, pro Tvé zdraví snáším kruté bolesti v pokusných laboratořích.
Milionkrát zavrtím ocáskem, abych Ti poděkoval za péči, abych Tě přivítal doma a dal Ti najevo radost. I kdyby Tě všichni opustili, já s Tebou zůstanu až do smrti.
Prosím Tě, pane, abys mě ani Ty neopouštěl a nechal mě u sebe dožít ten můj psí život. Budu Ti za to vděčný a věrný jako nikdo na celém světě.
To je krása, že? Hafojky Edík

4. leden 2009 00:00:00

Milý deníčku : Já sem zase dneska upostřehovaná. A teď si tu tak v pohodičce sedím v pět hodin ráno u PC… no chybí do nich jen túúúze málo….házím totiž kostima… a sem teprve asi v půli cesty… a přitom se řehtám jako kůň.
Nepleť se,,, nejsem takový ranní ptáče… jak si možná myslíš… já sem totiž za sebou ještě neodstřihla včerejšek.
A proč tak řehtám ? No úplně jednoduše. A vy byste se neposmáli… když jak v tělocvičně přelejzáte z kozy na koně… honíte kočku… a za zády vám štěká pes ?

No já bych se teda z toho jen neposmála… já bych se z toho s chutí přímo P.O.S.R.Á.L.A

A to není všechno… a do toho vám spadne přihlášení na kozu… na koně i na psa… a s tou kočkou máte co dělat… aby vám neudělala to samý.

A to ještě není všechno…kolem vás tu jako postřelený zajíc kličkuje a poskakuje Jannýsek …ale opravdu… je to on… a peláší …jak když mu někdo šlape na paty.
Jo….a pak taky tady hodně lítá jedna světluška…a to je zlatíčko…ta nikoho nešálí….ta je taková sametově hladivá. Eňoňúňo. Ještě to místečko po ní vůňá. No to víš Miuško že se mluví o tobě.

A stále to není všechno…. Protože mi až uši zalejhaj jak všude kolem cvrliká cizokrajný ptactvo …že až máte chuť tomu ptáku ohniváku zavřít čenich…
Jo…ale taky potká

A v hlavě mám místo pomyšlení nějakej ubzučánej roj včelí královny … trubců a dělňasů. Ale to je asi tím….že se mi chvílema dělalo špatně….nějak se mi zvedal můj žaludek.. Ten zase dostal zabrat….chudák.

A ještě to není úplně všechno…. Protože pokoukáníčko do došlých písků … který by si zasloužily… aby se v nich jeden pěkně pohrabál a podiškutýroval o nich… je teď absurdum… takže jen přelítnu okem a nezodpovězeny jsou uloženy v šuflíčku na pozdější zpracování…fakt… a svištím dál …

A to stále nic není proti tomu… že zrovna když se dívám na poštu …cvrnkne mi dopisek od miláčka mojito… teda mojiho… tedy spíš jednoho z nich… kterýmu sem vlastně ještě ani neodpověděla na předešlý písek …Lakýnku mluví se o tobě… no a já neodolám… utrhnu se z řetězu … no sem přece pes…a pískám mu docela důležitý spaní … a dle mých zvyklostí ne právě krátký … a najednou tu zachrčí v PC …jak letadlo když přistává v brambořišti … a dopísek je
v p.r.d.e.l.i.

A kde já mám brát tu sílu se s tím znovu prát…. nebo psát ? nebo snad dokonce s.r.á.t ?
Když panička má ještě neušušený prádlo v myčce a všechno nádobí se odstěhovalo do pračky ?
A tohle není první písek co nám takhle záhadně zmizel … no je tuto toto nějaká úroveň ? No… tuty ne.

Jo a aby to bylo skoro všechno …kdyby se ti déňo…. jako můj deníčku…. něco nezdálo … tak já nejsem vulgární … spronda teda trošku určitě jo…. Ale hlavně jde o to…že… SLOVA NEJSOU ZLÁ… ALE VÝZNAMY KTERÉ JIM DVOUNOŽCI PŘISUSUZUJÍ.

Tak schválně….ty bys tam raději viděl puntíky…. páč tě to pohoršuje?
Já teda ne. Pro mně jsou takový znělý slovíčka jen jako zaševelení vánku.

Jo a pro úplnost na sebe musim prásnout… že sem výdělečně činná…mám vedlejšák … a poradila mi to jedna hodná vipetka.
A protože už mě nebaví bejt chudá jak kostelní myš… mít jednu kapsu prázdnou… a druhou vysypanou….
Pak nemám ani za co dávat dárky….a to přece nejde jenom brát a nic nedávat….. a přitom ani nestíhám poděkovat …
Vždyť já ani nevím…co v tý dárkový kazetě je a od koho….jenom to někdo občas zmíní…ale asi je víc těch…co jsou zticha jako puťka. To sem trošku zmerčila.
A přitom já raděj dávám než beru. A tady je za povídání do deníku jen pět piškotů..i kdybych napsala román nebo celou sbírku….Tak proč bych to neprodala ? Prodat se dá všelicos.
I ti koníci předevčírem …nebo spíš ta 17ti členná havěť …je práskanější … dali pět a já jim naservírovala 85 kousků. .Nakonec ještě hysterčili a štěkali po mně. No a včera a dneska sem je tam měla znovu … hajzlíky vypečený.

A tak sem něco z tebe oprášila …i když v kapsičce mám spoustu povídání… však taky nejsem nadarmo ukecaná…. I když všechno co sem tu písla byla dycinky jen čistá pravda…. a za tim co sem řekla klidně budu stát jak Husa na procházku….přesumírovala sem něco…. a šupla k sousedům do Psích příběhů.

A už se mi to jednou i okotilo. Dostala sem ne teda maximum 80… ale 65 piškotů. Ty ostatní příběhy měly nejvýš 25, takže dobrý, ne ? Na to bych tu makala 14 dní v kuse. A už se tam peče další…tak uvidím…snad to nehoděj do koše.

Takže vlastně důvodů k řehtání…tu bylo hafo….a klidná noc plná postřehů.
I když si dneska trochu připadám jako Don Kojot … a možná svůj širák odhodím v dál… a kvůli týhle Trotlovský ideologii ze sebe raději než šašku….udělám šišku Borovou a vstoupím do igelitu…teda legálně do ilegality

… a už žádná Kytlice ze zámku ani z podsvinčí nebude….A vůbec já nemám ráda virovou zkázu…. Ty nesvědčej ani počítačům a s virtuálem to bude to samý. A zarděnky? Ty odolní nechytaj…toho se nebojim…ale nestojím o ptačí chřipku a mám ráda barevný vidění světa…ne slepotu. To raděj půjdu místo piškotů na perníčky a místo kostí na šunkový záviny. A taky na tu pračkomyčku…. Někdo to udělat musí…i když Vánoce nejsou.

Ale vybubnovávat to můj deníčku fakt nikde nebudu….necháme si to hezky pro sebe. Co když jednou z toho igelitu vylezu ven?
No co bych taky dělala jinýho, když už všechno bude hotový? No a kámoše tu taky mám, ale už ticho. Takže žádnej srdceryvnej humbuk kolem toho. Nemusí bejt vždycky stejná tragédie. Co kdyby se z toho pak stala komedie….neřku-li fraška…. Protože já mám ráda…když se věci říkal a dělaj tak jak sou…. Zkrátka nazývat věci správnými jmény…..a ne hrát kličkovanou. A asi je někdy taky lepší…. něco až tak moc nesepsout… to by pak jeden mohl vypadat jak nevymáchanej komediální houba. Aby to pak nedopadlo….že z odříkanýho chleba největší krajíc.

Jejda to je zas hystérie…teda histórie. Tak to máme jednou za pět piškotů
za který děkuje psíčková Šeherezáda Cherrynka

2. leden 2009 00:00:00

Milý deníčku : Rozhodla sem se vytropit takovou sbírku postřehů. No zkrátka budu sběratel místních zvyklostí. No třeba budu novodobá Kytlice ze zámku a podsvinčí.
No a začalo to tím…že sem dneska v průběhu noci udělala zásadní rozhodnutí, které se týká mého kostičkování. Už nebudu dál plně ctít pravidlo kostičky pro každého z rodiny a budu si brát jen to….co se mi hodí.
Ostatně tak to tu docela běžně chodí. Nechápu totiž, co tím sdružením s počtem zvířátek příkladně vyšším než je normál počet šest....kdo sleduje….Stejně musí počítat s tím…že se mu většina kostičkovatelů na ty jeho zvířátka vyflajzne….. a vyhne se jim….. i kdyby tam byl extra kapitální kousek.

Hlavně bych nerada…aby to bylo chápáno jako brojení proti skupinkám jako takovým…. Ne…když mají logiku….proč ne…a ti kterých se můj názor netýká…to dozajista vědí…ví o čem vedu řeč..

Ať mi ta minorita promine…ale tý majority je tady tolik….že by mohli na to tata vyměnit celou posraneckou sněmovnu…vládnoucí třídu poslat domů a prohlásit Hafíky za Planetu opic.

Ale už samotnej fakt toho hafa zvířátek je hodně hustej. Když bude skupinka 6-8 a bude to moje srdeční záležitost…jdu do toho. Ale jsou tu i grupy…8…9…12…16…17…18…je tohle normální?

To bych si taky mohla spočítat blechy…který nemám….ale daj se vypůjčit….a namnožit….….a pojmenovat je třeba Kecka…Polokecka…Velká kecka…Roztrhaná Kecka…a Ztracená Kecka…. a dát si je do profilu….a vy můžete hledat…kde vlastně sem.
No…ale dejte si třeba blechu se psem do jedný postele…nejraději páníčků…No jako pokus by to nebylo špatný. Kdo je pro tenhle experiment…
.tak přiďte…založíme sdružení gigarodin.
Jo…A taky by se mohl brát samostatně každej konec žížaly. No je to přece holka i kluk v jednom kabátě….ne?

Ostatně někomu se to giga může hodit jako slušná zásobárna na kombinaci. Dneska cvrnknu tam…zítra jinam…a stejně se o mně bude vědět…tudíž dobrej tah na city protistrany…a ta mi ty moje kostičky vždycky vrátí….jako všimné…a ještě bude mít pocit že je středem zájmu..

Tudíž já už dál nebudu dělat trubičku a cvrnkat jak zběsilá…skoro celou noc…když pak ani nestíhám napsat miláčkům mojim… ani kamarádům….nafasovat piškůtky za deník….když není za co…a odpovědět na dopísky které mi přijdou. No není to škoda?

Nebo to je mou blbostí…když vidím…že někdo jen ufňukává a kroutí se jak zašlápnutá žížala….a chrní celou noc….a já roznáším rohlíčky k ranní kávě pro kdekoho…..a ten chrňavka je má zadarmo a ještě si počká…až mu je přinesou na stříbrným podnosu ? Takový malý ubrousku prostři se…nebo oslíku otřes se.

A já už nebudu oslík.

Vidím toho dost…jsem docela dobrý pozorovatel….a tak vidím, jak někteří tady těkají jak rajský plyn…svým laciným parfémem mnohé omámí….všude je znají jak agresívní reklamu…všude samý úsměv….kterej mýma očima je spíš křečovitý škleb…a přesto mají svou poblouzněnou klaku a sbírají smetánku.

Jo…a taky se mi líbí…postřeh dvě….když někteří….těch je výrazná minorita…jako že by rádi byli kamarád…a že chtěj do kamíků….no…co se na to dá říct? …tak táhni?....no a nepřesvědčeni přisvědčíte….a pak zjistíte…že ten kámoš si pěkně počkal…až si zaneřádíte svůj domeček…..ale že to byl jeho nápad…trošku pozapomněl. Pak si všude poletuje jak motýlek z kytičky na kytičku….sbírá nektárek…ač sám nezatížen…protože má svý jistý. Tak ten Augiášův chlívek si taky trošku projdu.

No a tohle všechno sem sesumírovala poté…kdy sem dospěla k tomuto rozhodnutí….na základě kterýho sem skoro k ránu poslala tento dopisek těm…kterých se v ten moment bezprostředně týkal. Až dokráčím k těm dalším…co se jich to teprve týkat bude.… dám jim ho taky…Je to totiž moje omluvenka s vysvětlením…proč to tak je.

A toto je ono :

02.01.2009 03:49:59 Henrietta 15452

VÁŽENÍ UŽIVATELÉ TOHOTO PROFÍLKU ….. NEROZUMÍM TOMU...PROČ MÁTE V JEDNOM PROFILU „POUZE“ SEDMNÁCT ZVÍŘÁTEK …koně…hlodavce…kočky…psy…opeřence…všichni samostatně


NA ROZDÍL OD PŘEVÁŽNÉ VĚTŠINY, KTERÁ PŘI KOSTIČKOVÁNÍ CVRNKNE POUZE U JEDNOHO ZVÍŘÁTKA...SE SNAŽÍM DÁT VŠEM, KTEŘÍ PATŘÍ DO RODINY.
NEVÍM CO VÁS K TOMU VEDE, ŽE TO NEROZDĚLÍTE DO TŘÍ SAMOSTATNÝCH PROFILŮ...I TAK BY TOHO BYLO PRO KAŽDÝ DOST...KDYŽ DÁTE 6 + 6 + 5.
K TOMU U VÁS JE POTŘEBA TŘI DRUHŮ PŘIHLÁŠENÍ...

...KOČKY...PSY...KONĚ....KAŽDÝ FORMÁT OBRÁZKU JE JINÝ. ZKUSTE SI TO JEDNOU NACVRNKAT SAMI... UVIDÍTE O ČEM MLUVÍM.

NEJSEM LOVIČ KOSTÍ...ALE ZA VAŠICH PĚT KOSTIČEK...ZBYTEK ČASU UŠETŘÍTE VY ….JSTE PŘECE JEDEN PROFIL…. PROTO CVRNKNETE JEN JEDNOU...
MI TA ČASOVÁ ZTRÁTA ZA TO NESTOJÍ A NECHCI KVŮLI VÁM MĚNIT SVOU ZÁSADU
TU PŮLHODINU CO STRÁVÍM TADY RADĚJI PŮJDU SPÁT DŘÍV.

PŘI KOSTIČKOVÁNÍ TO SKÁČE PŘED OČIMA...MĚNÍ SESKUPENÍ
A JÁ SE JAK TROUBA STÁLE VRACÍM NA STEJNÉ MÍSTO.

JE MI LÍTO...POKUD TENTO STAV NEZMĚNÍTE...UŽ MI PROSÍM NEDÁVEJTE ANI TĚCH PĚT KOSTIČEK... PROTOŽE BYCH VÁM NEVRÁTILA ANI JEDNU... A PRO VÁS BY TO BYLA ZBYTEČNÁ ČASOVÁ ZTRÁTA
DOSUD SEM VÁM JICH DE FACTO ZA VAŠICH PĚT VRACELA CELKEM OSMDESÁTPĚT TJ. 17 X 5 KOSTIČEK….COŽ DOSTATEČNĚ SVĚDČÍ O MÉ DOBRÉ VŮLI

JISTĚ JSOU TO VAŠE ZVÍŘÁTKA ….MÁTE JE RÁDI….CHCETE JE MÍT POHROMADĚ….CHÁPU TO

POKUD VZNIKNE PŘIPOMÍNKA….VYBER SI JEN NĚCO…PRO MNE JSTE TAKTO RODINA A „SOFIINA VOLBA“ JE PRO MNE NEPŘIJATELNÁ

PAK ALE POCHOPTE I VY MNE

DĚKUJI ZA POCHOPENÍ ...PŘEJI HEZKÝ ZBYTEK NOCI A CELÝ ROK 2009

S ÚCTOU ZDRAVÍ CHERRYNKA A HENRIETTA

Tak a za tuto produkci očekává od tebe pět
piškotků
psí ŠEHEREZÁDA CHERRYNKA

29. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku : Dneska svítí sluníčko…a mě hřeje srdíčko…
Přestaly už lítat blesky…už nebudou žádné stesky
Uvidím psí holčičku…všude samou kytičku
Protože sme kamarádi a ty se maj pořád rádi

Tak to byl : ♥♥♥♥♥♥ Jeden speciál pro Andy a její zvířátka…psíčkovou Beky…čičinty Lízu a Matěje…papouška Pepíčka…a koníčka Džastyse ♥♥♥♥♥♥

A je zase všechno v poho :o)

psí Šeherezáda Cherrynka

20. prosinec 2008 00:00:00

DĚKUJU … DĚKUJU … DĚKUJU … VŠEM MOC DĚKUJU :o)
Milá zvířátka … vážení páníčkové milých zvířátek … moc děkuju za děkovný příliv Vašich přáníček a dopisků ... všechny jsou strašně bezvadné a milé … a zasloužily by si každý extra odpověď. Ale je to taková lavina .. ze které bych se vyhrabala kdoví kdy. Proto se omlouvám a všem moc moc děkuju … a promiňte … že to nechám tak. Věřím, že se to nikoho nedotkne, tahle omluva je takovou náhražkou … tak snad se k Vám nějak dostane.

Hlavní je …že jsme se trošku přiblížili .. a že o sobě víc víme. Nečekala sem to … ani sem nechtěla narušovat vaše soukromí a časový program. Ani ve snu by mě nenapadlo dělat si sebemenší nárok na Váš vzácný čas. Ostatně stejně nepochybuju ani v nejmenším o tom … že totéž přejeme všichni všem … takže to beru jako společná vzájemná přáníčka … a já byla jen prostředníkem jako je potrubní pošta … přes kterou to šlo :o)

A těm … co písli … že by nedokázali sešmoulíkovat pár veršíku …tvrdím … zdaleka to nemusí být pravda … třeba jste to nezkusili … nebo nenašli to správné slovíčko, kterým by se dalo dobře začít. A parádní počtení nemusí být jen ve verších. Vždyť ta „zvířátka“ do svých deníčků píší takové bomby … kam se hrabou veršíky. No třeba úvahy dvou užovek Johna a Jerryho … paráda … a další jinde … u čičin … pejdů … hlodavců … čamráků …a další … a další :o)

A co vlastně bylo smyslem toho, že si teď trošku připadám jak sopka co zasypala sama sebe ? :o) ….

Chtěla sem zvířátkům a samozřejmě hlavně jejich páníčkům, se kterými sem se měla možnost setkat …ale nejen s nimi … poslat přáníčko k vánočkám … trošku i do nového roku 2009 … a taky jim tímto poděkovat za poslané kostičky … když jsme se jinak blíže nestřetli.

Fakt sem jela poctivě … a přáníčko samozřejmě dala i těm … ke kterým se s kostičkami a vzkazíky chodí méně … v nejlepším případě jen na střídačku … nebo možná ještě méně.

Samozřejmě nikdo v profilových skupinkách … moje rodina …nebyl ušetřen :o) … vymetla sem všechny koutky … a „obšťastnila“ :o( … i ta nejrozmanitější zvířátka … která se v nich vyskytovala.

Ostatně u kostiček to považuju za normální. Copak to jde … jednomu kostičky dát a druhým ne ? … když patří k sobě ? Trošku to zdrží ... ale jde o princip …vždyť i každé zvířátko je tu současně samo za sebe.

Takže ještě jednou Všem děkuji a přeji každému jen to nejlepší … aby špatné věci se změnily v dobré … pošramocené zdravíčko se zklidnilo a všechny bolístky a trápení přebolely.

Všem uctivě děkuje upovídaná … neřku-li přímo ukecaná

Šeherezáda Cherrynka a její panička

19. prosinec 2008 00:00:00

Bingo ... spíš to vyšlo víc než míň :o)

19. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku...tak sem si dneska trošku zavtipánkovala. Ze všech stran se hrnou přáníčka ...básničky...krásné obrázky stromečků a všude se připravují na Vánoce...tak to na mě taky trošku dolehlo. Zatím sem to brala lehce s nadhledem...tak trochu hákem.

A tak sem začala smolíkovat...no srdíček se tady najde rozesetých víc než dost...tak sem nějaká pospírala a pokoušela se bejt taky trochu umělecká. No grafika na PC není můj taneční parkýtel.

Ale sesmolíkovala sem...tak snad to trošku fazónu má...i když se to občas rozzsype a rozhodí můj pokus o veršíčky. No co naplat...zkusila sem.

A teď to sem šupnu...chci piškoty ! Tak snad to nějakou formu udrží.

♥♥♥ To sem jen já…ale nechci Vás rušit opravdu ♥♥♥


.............♥ Včera se mi ale zdálo
............♥♥ že je nás tu nějak málo.
...........♥♥♥
..........♥♥♥♥ Možná byste se mi smáli
.........♥♥♥♥♥ já však čichám vůně zdáli.
........♥♥♥♥♥♥
.......♥♥♥♥♥♥♥ Tam se smejčí …jinde blýská
......♥♥♥♥♥♥♥♥ … a mě po vás se moc stýská

Támhle zase papír šustí..a už brzy se to spustí
světýlka se rozzáří...všude úsměv na tváři
Ale pozor … v zapálení … může dojít k popálení!
♥
Sejdou se zas hezky spolu…všichni u jednoho stolu
Na stolečcích papání … někde trochu vzdychání …
po tom co už s námi není…ale není v zapomnění
♥♥♥
Tak přeju … ať každý z Vás … oslaví ten lásky čas…
dárečky se rozdají … všem co po nich vzdychají…
mňamek co dá lednička … taky hodně zdravíčka
♥♥♥♥♥
Já si přeju na Vánoce … ať se sejdem v novém roce
Co je hlavní?..Buďme rádi,že jsme všichni kamarádi
A teď úsměv na líci … jsou tu přece Hafíci
♥♥♥♥♥♥♥

Tak Vás zdraví …
Která? … ta … přece trochu švihnutá …
ukecaná výtržnice Cherrynka …
alias Šeredná zahrada
♥♥♥

Tak už vidím...že tohle po čertech nevyjde...deníčkovej formát je jinej a pracně sesmolenej stromeček je v čudu...je ho jen trapná půlka ... Chjó

18. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku...tak ti musím povyprávět...jak sem včera a dneska pískovala s cizinou...no a bylo to důležitý spaní...protože sem se dozvěděla od té krásné Shi tzu slečinky Maxinky...že ani v cizině...to nemaj ti pejdové vůbec jednodušší než u nás v Česku. Ona je ze Slovenska, z Bratislavy. No jen si považ…oni ji doma dočista sedřeli z kůže...a dokonce jí jednu barvu vygumovali, takže teď už je jen černobílá. Ale o její krásnou chocholku...skoro takovou jako nosí na hlavě ti draví cvičení ptáci...ji naštěstí nikdo nepřipravil...jako mně :o(

A ona má taky děěěsně noblesní způsoby...túúúze ráda loudí...a to já mam radši než když je někdo upejpavej.
Jo a asi bude dost bohatá nevěsta...protože má takovou krásnou boudičku...asi jako já...ale je krásně bílá...To bude asi její letní sídlo...nebo nějaká sauna. No a taky má luxusní sídlo na zazimování. No supér. :o)
No já bejt pejda...tak hned začnu vířit a vrtět se kolemkolem ní...ale jen kvůli tomu že je krásná...a má vybíravý způsoby.

No a asi bude i hodně scestovalá...protože taky bydlí v kufru…no cizinka.
A taky je to pěkná komediantka...ona umí skvěle pózovat mrtvolu...no trošku morbidní...ale umí to božsky.

No a má ještě paničku Dadku...a ta má takovej medulienkovej hláseček...jak konipásek...jen zvoní a hladí...že to je jak pohádka na dobrou noc...no krása. (ale páníček taky není k zahození...je to asi nějakej krotitel šelem)

A protože Maxinka byla zvědavá, jak to, že sem bílá trikolóra...což vlastně nejsem a je to fakt divný...a taky byla zvědavá na to mý zlatý prasátko Kvíďánka...tak sem jí to všechno pískla.

A protože ty to můj deníčku ještě nevíš...tak ti to teda písknu taky...a je to.

...No tou trikolórou sem byla do doby...než sem vlezla mezi bodláky...které se pak vůbec nedaly vyčesat :o(
Skoro nic sem neviděla...protože ofinka...a taky sem dřív nosila na hlavě parádičky...no tfuj...se mi přes očička zalepila s mýma dlouhýma fousáčkama i ušánkama...no byla to fakt hrůza...já byla jak jednooký Jan Žižka :o(

A tak to panička se mnou vzala zkrátka...a honem do zkrašlovacího salónu...hezky od podlahy...a všechno taky dočista zkrátka :o( no a od té doby sem skoro bílá...a vůbec nevíme...čím to je...je to děsná záhada...a pro mě skoro horor :o(

Přitom sem ale měla túúúze krásnej kožíšek. On nebyl jen tak obyčejnej barevnej...takovej flek sem a flek tam.

Já měla každej chloupeček jak pruhovanou ponožku ... fakt.
A jak byl ten chloupek pěkně dlouhej...střídala se v proužcích barva světlá s barvou tmavší...

Já byla vlastně takovej vrstvenej model trikolór kožíšku béžovo ... šedo&černo ... bílýho :o)

A taky sem měla krásná dlouhá oušenka a ocásek taky... hóóódně dlouhej a chlupatej... a teď ho mám jak praporek po vichřici... nebo plácačku na mouchy

Ale teď...když mám kožíšek trošku delší...ne o moc...začíná se bílá barva nějak měnit...
ale to zas panička šups...a jedem na postřižiny...
ono jí to totiž přijde pohodlnější pro obě…a prý sem předtím vypadala jak starý strašidlo :o(((

ale to není žádná pravda…já byla jen pravá...jak originál havanskej doutník made in Cuba

No jestlipak si potřebuju nechat líbit nějaké urážky :o((((
...ale teď už se vlastně nikdy nedozvím...jak bych vypadala jako správnej havaňák od Fidélia Kastróla

No ty to taky Maxinko nemáš s tím vypraným kožíškem jednoduché...jak někdo může pejsáčka dřít a valchovat tak...že mu sedře z kožíšku jednu barvu? To je hrozně nezodpovědné...ách vy zatracepení páníčci :o( (to je z toho písku)

A kdopak z nás by taky měl šampónování rád?...ono v tom našem koupacím výrazu je víc než zarputilost zděšení a zoufalství.
Tak jsme na tom stejně...a ostatní zvířátka taky...no s těma páníkama to je někdy složitější

No a to prasátko…to je trošíčku smutnější historka... alespoň pro mě a Kvída :o(((((

Toho koupil Patrik... syn Yvonnky... to je sestřička mojí paničky (ona má dvě ségry a dva brášky)...pro svoji milou slečinečku Aničku :o)

Oba jsou teprve taková odrostlejší člověčí štěňátka...a taky rozumu moc nemají…a navíc bydlí na sídlišti...a tam to s prasátkem fakt není snadné :o(

Jednou...když byli s Kvídem na veterině...kvůli očkování...tak se mu tam smáli a řekli...že pro slečnu by se spíš hodilo koupit nějaký parfém než prasátko :o)
...a skoro si s ním nevěděli rady...že prý spíš veterinář někde na statku :o( no hroznný způsoby

Ale protože to fakt bylo moc složitý...i když byl Kvído opravdu moc čistotné prasátko ...ale přece jen byl trošku jinak parfémovanej :o)))

No nešlo to ani mít ho pořád v bytě...balkon je taky malej a byla by mu byla zima...a když byl doma chvilku sám tak dělal děsnej čurbes a tak kvičel...že by sousedi zešíleli :o(((

Tak ho museli dát ke známým…ti mají kousíček za Prahou zahradu...a tam mají taky dvě prasátka...a pejdu.
Ale oni ho nemají na snědení...fakt...to by jim nikdo nedovolili...ale je škoda, že se s ním už nemůžu vidět...ale někdy mě tam panička zajede...
ale hlavně už není tolik mezi lidma...a to je mi moc líto
A mně je z toho Kvíďánka túúúze smutno a jemu se určitě po mně stýská taky :o(((

Ale on byl v bytě stejně trošku vystrašenej...to u nás na zahrádce...nebo v létě na chatě...jej tam jsme se vyřádili :o)))

To já bych ho raděj než na fotkách měla u sebe... chudinečku malou...ale to mi taky nedovolili :o(

Tak takhle to je s tím mým opižláním a trikolórou co není trikolór...a prasátkem Kvíďánkem

A taky to je všechno...co ti dneska deníčku povím

tvoje Šeherezáda Cherrynka

A mám zase poctivě vydělaných pět piškotů :o)

17. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku…protože trošičku válčím s časem…nic ti pořádného nenaškrábu a pak jsem bez piškotů chudá jak kostelní myška…takže nemůžu dát nikomu dáreček…dneska naprosto vypočítavě sem šupnu nějaký písky…a protože je to vánoční tematika…tak se to i hodí. Byla by škoda to nechat jen tak. Je to přáníčko od Barušky a moje jí…takže i kousek mé aktivity…takže až tak velký fixl to není. Ale honem…blíží se 24 hod.

Přání k Vánocům a do nového roku 16.12.2008 19:59:45 Kolibřík
Vánoce už jsou za dveřmi a mě nezbývá, než popřát Vám,
jen to nejlepší, mým kamarádům, pejskům i kočičkám.
A na Štědrý den ať pod vánočním stromečkem je dárků dost,
kočičkám k sváteční večeři chutné myšky a pejskům tučnou kost.
Ať Vánoce jsou svátky lásky, tak to si každý z nás přejeme,
a po vánočních svátcích ať ve zdraví se zase všichni sejdeme.
Blíží se i Nový rok. A co do nového roku budeme si přát?
Abychom si mohli příští rok, společně na hafíkách zaštěkat.
Baruška

Re: Přání k Vánocům a do nového roku 17.12.2008 18:23:09 Henrietta 15452

Dobrý večer...milá Baruško…vážení Kolibříci...
Omlouvám se, že ne rychlá odpověď na Vaši sváteční básničku...jak jinak...než krásnou... vždyť je taky z umělecké dílny Kolibříka...Chtěla jsem též odpovědět trochu stylověji...ale čas je neúprosný a v prostotě a jednoduchosti také bývá síla a krása.
Tak to zkusím po obyčejnsku...od srdce Děkujeme moc za krásné přáníčko. Rovněž já s paničkou Vám všem přejeme příjemné zklidnění po tom vánočním shonu...rozzářený vánoční stromeček se spoustou milých dárečků od milých lidiček...každý aby si na nazdobeném svátečním stole našel tu dobrůtku kterou má nejraději, ale hlavně láskyplmé a srdečné setkání a posezení s těmi nejdražšími a nejmilejšími. Do nového roku pak přejeme hodně zdravíčka pro všechny... spokojenost, radost, klid a lásku...hodně upřímných přátel...a stálou inspiraci i přízeň bohyně Kalliopé, múzy básníků. Radostné Vánoce a všechno nejlepší v Novém i novém roce 2009...přeje užvaněná výtržnice Cherrynka a její panička Henrietta

A to je všechno…za piškotky dík. Tvoje Šeherezáda Cherrynka

14. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku...2 dny se dostat k PC je pro mě spíš utopie. Ňáko mě dneska ani nic kloudnýho tematickýho nebere...leda takhle krásný rouno…a k tomu de pěkný houno :o(
Ale chvílema mi v kebuli brnkne nějaký slovíčko ...se kterým se lehce pošmoulím a pomuckám ...takže si vlastně hraju slovíčkohru. Na to mám túúúze dobrý parťáky...Žandu, Miušku, Lambádu, Jéňu, Neríka, Šmoulíka a další. To jsou všechno takoví dobří znetvořovací slovní bourci.

Ale já se k nim teď nemůžu dostat. Tak si tu ta slovíčka sama hňácám a lepím je do různých skupinek a souvislostí.
A taky sem naštvaná, že mi Jannýsek včera řek, že sem uštěkaná dryáčnice...ale hezky to nemyslel, to já dobře poznám.
A pak sem dostala skvostnej nápad...teda já si to aspoň tak myslím. Budu si hrát s tím co mám...se slovíčkama.
A taky ti povím něco o konzervaci...a budu si taky kvůli tomu něco nakládat...teda ukládat... ale žádný třešně ani višně v čokoládě to nebudou. Spíš kyselé okurky...

Můj deníčku...oslí duši...dneska budem vážit uši

Samolibost....lesklá pírka...ale vzadu stejná dírka

Posedlost.....ač vám o tom se jen zdálo...pro mě to je pořád málo

Vypočítavost...čím víc všeho já mít mám...o to méně dnes vám dám

Formalita.....my vám přejem dobrý den...přijdem zase za týden

Lichotka.....nehledej toho kdo chválí tě víc... jsou někdy slova co říkají nic

Nelichotka....ač to trhá obě ucha...možná v sobě má víc ducha

Žárlivost.....fakt není ctnost...je z ní jenom řevnivost

Ješitnost.....jestli já dnes nemám víc...tak ať nemá nikdo nic

Morálka......zas všude hlásá...kde se najde boží spása

Pompéznost…...všem sežrat dává...že se chystá ňáká sláva

Úsudek........v noci bývají černá i tříbarevná koťata.....mezi slepými jednooký králem

Skromnost.....sakra...raděj už zalezu do boudy...abych na sebe nemusela něco prásknout

Ale ještě ty slibované nakládačky...aneb

Vygradovaná konverzace...aneb... „ Jak sem se stala uštěkanou dryáčnicí “ ...aneb jak by podle Cherrynky komunikace vypadat neměla.

Deníčku, čti pozorně i datum! A začalo to takhle :

♥♥Hafiny Serinko♥♥ 10.12.2008 19:12:03 ♥♥Jannyka♥♥
teda ty toho umis nastekat kolem dokola ...no proste zenska a ty romany
Tak jak je v Praze Tady mame zatim slusne pocasi jen po ranu mrazikya pak sviti slunko....dneska jsem jel po dlouhe dobe metrem a to bylo zuzo sedel jsem na kline u panicky a pozoroval lidi taky jsme se prosli na malem trhu a pak jsme byli na navsteve a ja trpel od deti snazil jsem se nekam zasit, ale vzdy me nasly a pak jsem to vyresil skocil jsem mezi paniky a oni me uz ochranili.....hezky vecer a dobrou nocinku pac a crackovou

Cherrynka zatím neodpovídá...možná se právě pere s nějakým Egojájou

♥♥Serinko♥♥hezkou dobrou nocinku preji♥♥ 11.12.2008 22:45:20♥♥Jannyka♥♥
ty se na mne zlobis za to co jsem ti vcera napsal ?
Cherrynka odepsala, že je všechno v pořádku

♥♥Serinko♥♥ 12.12.2008 11:27:57 ♥♥Jannyka♥♥ to jsem rad ze se nezanevrela......hezky den preji a kosti k obedu....panicce poskakuji kastrulky na plotne vzala si "Notase" do kuchyne, aby alespon neco stacila nasypat.....ja jak mam rozlitano tak nic moc nestihame dohanime vecer a to jeste se strachem, ze nas panik od PC vyzene Hezky den

Cherrynka opět odpověděla, že není důvod proč zanevřít

♥♥Dekuji Serinko, preji hezkou sobotu.....♥♥ 13.12.2008 14:26:44 ♥♥Jannyka♥♥
ja jsem vcera odpadl ani jsem ti napodekoval co jsi mi toho nastekala hlavne ze se nezlobis


Cherrynka odpovídá 13.12.2008 19:02:08 Henrietta 15452
...hele Jannýs...a už dost...proč bych se pro psíhopána měla furt zlobit...

jo ňafat a blafat...to je jiná...a nějaký, že neudělal, protože grogy...ješkote mankote, kdepak to sme? Vždyť já přece vím jak to chodí...až budeš mít čas, chuť nebo se bude hodit uděláš příležitostně... já přece nehlídám čas za jak dlouho ten či onen odepíše, či se vůbec ozve.

Přece nejsme štvanci. Hlavně že o sobě víme, víme že jsme v pořádku...a to je to důležitý tak už se tím netrap truhlíku

Hale, abyste si tím trajdáním nepřivodili nějaké chorošení na Vánoce...i když dneska nebylo najhůř.

Tak ahojík...a když mi napíšeš...a neodepisuju, tak ne že bych nechtěla...ale holt to z nějakýho důvodu nejde...o to hůř, že to musim nosit v hlavě dýl...protože na to musim furt myslet a nezbavím, dokud neudělám a tak to beru i u druhých...tak v tom furt nic nehledej ty pejdo pejdovatej omáčkuje Šerinka

NÁSLEDUJE DOPÍSEK BEZ SRDÍČEK

Serinko ......ty dryjacnice ustekana co na me poustis hruzu 13.12.2008 19:24:36 ♥♥Jannyka♥♥

....ja nic nemyslim zle....jen jsem slusne napsal, ze jsem odpadl nez byla pulnoc a panik stejne vrcel jak buldok

....zlate doma to nikoho nemusime poslouchat vstavame si kdy chceme ...delame si co chcem...spat hodime kdy se nam zlibi....a tady REZIM jak v lagru...i tam maji uvolnenou moralku Dneska byl odpocinkovy den prochajda byla dopoledne a odpoledne panik cuci na sport tak je od nej klid a necha nas u stroje Serinko pac a oliznuti na cumacek a hned ti popreji dobrou nocku


Cherrynka poslední odpověď : 14.12.2008 04:59:10 Henrietta 15452

...Jannýsku...miláčku...tak znova...já na tebe vůbec neňafu...vůbec se nezlobim...ani sem se nikdy nezlobila...naopak mě trápí...že ty se trápíš nějakým domnělým pocitem provinění

Proč ? ...protože už asi třetí dopisek – den, řešíme, jestli sem na tebe uražená a zlobim se nebo ne...ač sem ti vždycky odpověděla, že NE NE NE a NENÍ k tomu sebemenší důvod...tak nevím, proč mi to neustále podsouváš…

A ještě něco…už se asi třetí den hůře dostávám k PC...nevysílám to do světa...ale mrzí mne, že mám nahromaděné dopísky, na které se vyloženě těším a na které bych túúúze ráda odpověděla, ale prostě to nešlo.

Pak se na chvilinečku utrhnu...spíš jen nakouknu do Hafíků…a vidím tvůj dopisek jako jeden z posledních...Opět s poznámkou, že jsi rád, že se nezlobím a omlouvou, že jsi neodpověděl, protože jsi prostě odpadl únavou. Chápu to...rozumim tomu...znám to taky.

A já hlupaňa...nehledíc na výše zmíněnou korespondenci...ti jako jedinému v kvapu odpovídám, abych tě uklidnila, že není zač se omlouvat a mít nějaké výčitky...že není co řešit... Píšu v děsným fofru a hned vypínám PC.

A potom otevřu hafíky...a dostanu ránu pěstí mezi oči Protože za to, že sem ti na tvou zprávičku....a ty dlouhý fakt nepíšeš....(no seš přece chlap, ne?)....přednostně odpověděla, ač se mi to vůbec nehodilo, jsem si vykoledovala další tvůj dopis...ve kterém mne...a nepochybuji že zcela vážně...osočuješ z toho, že jsem dryáčnice uštěkaná, která na tebe pouští hrůzu...zatímco ty...si mi jen slušně napsal....

Takže k těmto přívlastkům ještě doplňuji, že sem taky vůl...nebo kráva?

Ano, já umím štěkat...a kdo ne?...ale tady pouze v mezích srandy...a myslím, že je dost těch...co to dokáží rozpoznat ...ale na tebe sem neštěkala ani ze srandy... ani vážně !...

A ani já sem nic zle nemyslela a ani zle nemyslím teď, ale...NEPŘISUZUJ SLOVŮM VÝZNAM PODLE SVÉHO DUŠEVNÍHO ROZPOLOŽENÍ

P.S. Jannýsku, teprve teď sem pochopila, když píšeš zlaté doma…že nejsi doma. Proto také ten novinový seriál, aha. S tím strojem to taky nemám až tak růžové, i když tady vrčícího páníka nemám. Ale je nás jak psů a když se ta smečka sleze, tak žádná hitparáda.

A teď sem se propadla do takovýho skluzu, že budu mít co dělat, abych se z něj vyhrabala.

Ale kdo tady na hafíkách nemá ten či jiný problém? Každý…a nejhorší nepřítel je čas. Už aby byl tomu vánočnímu běsnění konec.

Teď já jdu vrhat kostima a odpovídat na dopísky, abych pak sáhodlouze nemusela vysvětlovat, že nejsem uražená, nezlobim se...ale taky že nejsem lempl, kterej ignoruje druhé, když to tak není.

Takže přeji hezkou neděli...posílám omáčkovou a paničce uctivé pozdravení. ahojík Cherrynka

To je milý deníčku zase pro dnešek všechno...

Doufám, že teď už se mi podaří zmáknout všechn ty milé dopísky od kamarádů...na které se tolik těším...
a které se mi trošku situací doma...ale i zbytečným vysvětlováním...po čertech nahromadily

...miláčkové moji, už jdu na to :o)...ale teď si půjdu dát na chvilku chrupku :o)

Dnes si trošku pofňukala psí Šeherezáda Cherrynka


Jo a ještě mě deníčku strašně mrzí, že sem posledně, jak sem psala o těch zvířátkách, dočista zapomněla napsat mezi důležité pejsáčky i chudinečku Nanynku a Jessinku I….

a taky tady jsou ještě užovky Agáta a Henry...na ty sem si v ten moment taky nevzpomněla, ale strašně sem pospíchala.

Tak ti to deníčku povídám dodatečně. Šeherezáda Cherrynka

12. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku, dneska sem se rozhodla, že se ještě jednou trochu flinknu. To zas ne až tak úplně, odpovídala sem na dopísky, které se mi nahromadily...a protože sem upovídaná...však ty víš...nebylo toho zase až tak málo..Ale hlavně... jdu na tebe s chlubivou..Já sem byla vyznamenaná ...A včera, když sem se to dozvěděla, strááášně moc sem povyrostla...No tohle uznání je větší vyznamenání, než vyhrát v TOP 100 zlatej pohár a dostat zlatou medaili Řádu velkejch kostí. A já sem na to děsně pyšná.

Však si to taky přečti. Vytáhla sem to z deníčku mého kamaráda Honzíka (promiň)...však ty víš kterého...už sme si tu o něm mockrát povídali...
A že já se s ním nijak nemažu...docela dávám zlatunkovi céres. To když se trošičku víc vytahuje, že by se za tu dýlku nemusel stydět ani ten nejdelší jezevčík. No přece mu nezblafnu všechno. Ale tohle určitě myslel vážně.

Psí deníček - „Honzík“
Středa, 10. prosinec 2008

Teda viděli jste to někdy ty mrška mrňává mi klidně napíše malej šmejde. No to je hrůza. Ale stejně jí miluji teda vlastně myluju. Moje nová kámoška Cherrynka důvěrně Šeredka už o mně psala taky ve svým deníčku tak jí to musím oplatit. Zase nás začaly ty stránky bavit a těšíme se na její špičkování, protože už urážek, zloby a závisti a nevím čeho všeho je a bylo i tady už dost a denně okolo všech. A proto jsem rád a těším se, když ta malá na mně tak pořád štěká. Je to súprr. Hele teď jsem zvědav, jaká bude odezva až se dozví, ta mi zase dá.

No vidíš deníčku...a pak se tady diškutýruje a skloňuje ve všech pádech, jestli má házení kosticemi, tzv. kostičkování, nějaký význam nebo ne.

Vždyť jakpak jinak bych se o těch pejsanech, jako je

Honzík…Broček…Mikýnek…Neránek…Lucky…Gucci…Gastíci…Jannýsek…Adámek… Agbárek Brambůrek…Rokýšek…Míša…a spoustě dalších krásných pejsků...

nebo psích kráskách Žanetce…Sašence…Citušce…Barušce…Cherrynce-Šerdoneli… Lesince…Miušce…Lambra Katama (alias Lambáda s kartama :o) …Bay…a řadě dalších krásných feneček

nevyjímaje psí miminka Alfinku…Cherokke…Justinka…Fida…Majdušku…Spike...Meggie a řadu dalších mimčátek

(ať mi všichni výše nejmenovaní prominou, nejde všechno)

dozvěděla...než při kostičkování ?

To samé se týká čičinek…Šmudlíka…Macíčka…Gingera…Mash…Zuzanky a všech Čičounů…a dalších kočiček a kocourků …
stejně tak Pepčatovejch anduláků…žabulek…hlodavců všeho druhu… i užovek Johna a
Jerryho

Vždyť všechna tahle zvířátka jsou jako popsaný list papíru...tu více...tu méně...tu smutně...tu vesele...tu smutně se šťastným koncem...a jejich páníčkové jim dělají mluvčího.

A právě to kostičkování mne inspiruje k tomu...juknout možná nejdřív letmo...po očku…ale čím častěji...stále víc se zasekávám pod pokrývku počáteční anonymity...a tak se vlastně se zvířátky postupně sbližuji a skontaktovávám.

Vždyť i ve škole se po malých krůčcích děti učí psát a počítat. A i tohle nezávazná hra...trošku školou je. O chování a vztahu člověka ke zvířátkům ... a zvířátků k lidem.

A zase mám román ... a to od bojovnice za vrhání kosticema ... a kdopak by to jiný byl než ...
psí Šeherezáda Cherrynka

11. prosinec 2008 00:00:00

Tak sem dneska můj deníčku přišla na to...proč si vlastně pořád nějakým nadstandardním způsobem opotřebovávat mozkový záviny...psát...psát...a zase psát...a přitom stále válčit s časem...když stejně pořád vyhrává jen on... Proto dneska budeme deníčku zase nakládat...teda ukládat...a kyselý hrozny nebo sladkokyselý okurky to nebudou...
Je to jiný pošušňání...bude to krmení perlama ducha...páč…dneska večer poštou ranní...růžové mi přišlo psaní...a tak ti ho svěřuju...i s tím mým re : doprovodem...Jo...a aby to nebylo ňáko ošizený...přece nejsme žádní troškaři...šupneme sem taky něco ze včerejška...Jo...a aby to bylo jasně zřetelný, co je co…hezky si označkujeme bodíkama pořadí...a ještě navíc písmenky A – Z ...jako že bylo řečeno od A do Z všechno...nebo aspoň skoro… ale ty si chytrej a datum a hodiny přece znáš...ale i tak…pro orientaci...jo a ještě sem z úsporných důvodů přeformátovala úpravu...ale originalita rýmu zůstává zachována...nejsem přece žádná trubička, ne?

1.A.) Básnička pro Cherrynku 11.12.2008 15:21:11 Kolibřík „Kostičky“
A zase o kostičkách! Ale chtěla bych říci všem, dnešní veršíky, vezměte prosím, jenom s úsměvem.
Přiznám se, že páníčkové pro mě různé dobroty mají, a kostičky? Řeknu vám, že ty mě už vůbec nechutnají.
Chcete znát důvody? Tak řeknu vám to kratičce, mě totiž chybějí některé zoubky v mojí tlamičce.
Proč někoho nutit, aby kousal tvrdé kostičky? Pro mě jsou mnohem lepší, třeba psí kapsičky.
Psí paštičku, kuřátko, šunčičku,.. to když mám, tak na takových dobrotách, já si pochutnám.
Na druhou stranu, proč někomu tvrdé kosti brát? Když si na nich pochutná a má kostičky rád?
Jsou mezi námi zdatní pejsci, co kostičky jim chutnají, ale ti menší, jako jsem já, už na ně žádnou chuť nemají.
A z lékařského hlediska? To úsměv vyvolá vám na líci, vždyť po kostičkách má každý pejsek,.. tuhou stolici.
Dám vám teď jednu dobrou radu,... buď jak buď, každý ať dá si do své mističky, na co má právě chuť.
Baruška
1.Z.) Re : Básnička pro Cherrynku 11.12.2008 19:36:30 Henrietta 15452
Á…malej neúnavnej kolibřík zatřepotal křidýlky silou krále nebes…
…tak tohle byla zcela bezchybná pecka…která má šťávu argumentu…nepopírá prostor s právem volby…a přece nechybí téma k zamyšlení…
A doporučený úsměv ? ... ne, řehtala sem jako kůň … a pod kůži se mi tyto veršíky dostaly víc…než jiné, které mě zdvihly ze židle…a protože já psíčková…tak vyhnaly z pokojného podřimování v boudě :o)
Děkuji Baruško ... kdo umí…ten umí…a kdo neumí …ať čumí :o) …
S uctivým pozdravení m a přání hojnosti kapsiček…šunčiček… a všeho dobrého… Cherynka
2.A.) Básnička pro Šerinku 10.12.2008 12:50:49 Kolibřík „Vánoční básnička“
Vánoce, už nám moji kamarádi, klepou na dveře, já to vím, že Ježíškovi, každý z nás rád otevře.
U někoho bude zvonit Ježíšek a jinde děda Mráz, k někomu zase přijde, a to mi věřte, Santa Klaus.
V ten čas se mezi lidmi udržují zvyky vánoční, některé z nich si připomenem, ať každý z nás to ví.
Třešňové větvičky na stole nesmí chybět, říkám všem, ty větvičky vám pak vykvetou právě na Štědrý den.
Kdo se bude postit, ať pejsek, kočička či koťátko, tak večer potom může uvidět i zlaté prasátko.
A kdo se nad průzračnou studánkou o půlnoci sklání, tak tomu se splní vše, a všechna jeho přání.
Před večeří to zachováme ještě chvíli trochu klid, a vzpomeneme na ty, co nemůžou už s námi být.
Jídla budeme mít na Vánoce všichni dost, ale pozor! Ať vám nezaskočí v krku rybí kost.
Po večeři zazvoní vždycky kouzelný zvoneček, a to se všichni seběhneme pod vánoční stromeček.
Nejdříve se musí všechny dárečky rozbalit, a těmi dárečky se mezi sebou pěkně podělit.
To bude zase radost, ač všemu navzdory, páníček dostal pod stromeček, nové bačkory!
Tak už jsme dárky rozdali, a že jich bylo dost! Máme se všichni rádi, vždyť je to pro radost.
Až po svátcích Vánočních utichnou všechny emoce, budem se zase těšit,... na příští Vánoce.
Baruška
2. Z.) Re : Básnička pro Šerinku 10.12.2008 14:37:12 Henrietta 15452
Děkuji Vám milé dámy, že zas mohu býti s Vámi. Vím, že čas je vzácný dosti…nesypu Vám ani kosti...
Vím, že přes ně cesta není...leč sypu do kuropění...nechci cestu nazpátek...je mi líto zvířátek.
A tak cvrnkám včera...dnes...někde neštěk ani pes. Ale v pejscích...tam to není...je to lidské hamounění.
A kdo myslí...krásný jsem…snaží se zalíbit všem...ať si z toho sedře uši…já sem ráda, že mám duši.
Ne, nebudu se se svou chabou slovní hříčkou plést mezi Vás…múzou políbené...přestože pramínek inspirace tryská právě jen z hloubi nitra...ze studánky citu...nikoliv z povrchu a povrchnosti.

A to Vaše srdíčko je citu a všeobjímající lásky plné. Přeji Vám to a přeji též...alespoň přiměřenou… návratnost...protože právě ta může být zdrojem další energie...a tu podle ohlasů nepochybně máte.
Znám Váš názor na slušnost…odpověz…jsi-li osloven. Ne, nechtěla jsem Vás přimět k této míčohře...chtěla jsem jen vyjádřit svůj obdiv, nad Vaší dojemnou a tklivou prezentací Barušky, kterou já sama již znám v próze.
Stejně tak s uznáním vnímám i další perly Vašeho ducha a duše, se kterými se na hafících průběžně setkávám.
Pak tedy alespoň pro mne klidně upusťte od vzoru staré školy...já víc oceňuji mladého ducha :o)
Děkujeme za krásné veršíky, opětujeme přání všeho dobrého a krásného...a prosím neodpovídejte, mělo-li by to být pouze zdvořilostní smečování.
S úctou Cherrynka a Henrietta
Tak to je zase pro dnešek můj deníčku dočista všechno...něco vymyslela Baruška a já to jen zkopírovala…něco sem vymyslela úplně já sama…tak i dneska můžu s čistým svědomím říct
Tvoje psíčková Šeherezáda Cherrynka

10. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku, včera a dneska jsem si písla s jednou psí slečnou, drsnosrstou jezevčicí Cituškou. Chtěla jsem jí povědět, že její malá fotečka u profílku mi připomíná hlavu medvěda. Ale ten to není, je to Cituška usazená v křesle a zývá. Proč mě napadá zrovna medvěd, nevím.

A z jejího deníčku jsem taky vyčetla, že je to taková milá malá potvůrka, která se někdy trošičku toulá a tak dává svým páníčkům asi pěknej záhul. Bylo tam psáno, že se jednou páníčkům ztratila v mlze, až ji celí vystrašení museli jít hledat. Ona asi bude bydlet někde blízko řeky, protože tam chodí častěji.

A pak jsem si v tom jejím deníčku přečetla, jak při jedné takové toulce honila kačeny a spadla přitom do řeky. Chválabohu si natloukla jen nožičku, ale hrůzo, bylo to v listopadu, takže žádná hitparáda.

... a protože tohle taky dobře znám, pověděla jsem jí zase já ten můj zážitek. A vlastně jsem si pak řekla, že to můžu povědět i tobě, můj deníčku.

No a s těma mýma kačenama...to bylo takhle...

Bylo to letos v lednu…víš...já mám hlavní paničku Henriettku a máme se túúúze rády...a ona má dvojčátko Andreu...ale obě bydlí ve stejném domě...

a mě si ta Andrejka vypůjčila...že půjde s kamarádkama z práce a s jejich dětičkama bruslit...a že se mnou bude větší sranda, no a jely jsme na takovou velkou přehradu v Praze, kde se v létě koupe a v zimě bruslí.

Moje panička mě moc půjčit nechtěla... ona chce být pořád se mnou…a takhle se o mně doma všichni přetahují. Pořád.....sem miláčkem celé rodiny…a že nás je…ale když jí Andrejka ukecala...půjčila...
Dala mi teplounký svetřík...fuj…a ještě pokyny na cestu...abych neměla žízeň…nebyla mi zima... a tak...a my hurá na Hosťák.

No tam byla s dětičkama túúúze velká sranda a nadšení...až do momentu...než sem zahlídla kousek dál od břehu plavat kachny.

A běhat za ptactvem já šíleně miluju...to mi narostou nějaká křídla...úúúplně přestávám vnímat...nevidim...a nechci slyšet...a LETÍM...

No a teď ta chvíle nastala...ještě sem se na Andrejku pootočila...a smála sem se přitom...
...jej...mě čekala legrace...

A PAK TO PŘIŠLO...já šups na led...kačena frnk...a já chytla děěěsnýho kluzáka...a pak moje ouško jen tak lehce zaslechlo chrup...chrup...
a já ztrácím tu studenou klouzavou podložku pod ťapkama...a božíčku já letím...letím černou dírou...
LEDOVÁ VODA...OČI MI VYSKAKOVALY Z HLAVY HRŮZOU A ZIMOU...a já pila a hrabala...a hrabala a pila...ale vyškrábat se ven ne a ne...no bylo mi asi pět měsíců...mimčo.

V tom už běžela Andrejka a hurá na ten tenký křupavý led...Všichni na ni volali...lehni si...ale ona běžela dál a lehla si teprve kousíček přede mnou...jen tak na natažení tlapek...aby mě mohla vytáhnout a led se pod ní úplně neprobořil...

A to už zase její kamarádka Jaruška...stvořeníčko s túúúze zlatým a citlivým srdíčkem...začala nasazovat svůj život...aby nás zachránila obě. Strašně statečné byly ty moje zlaté holky...

No, a když jsme byly všechny zachráněné...fofrem se mnou panička utíkala do auta...a honem pustila topení, abychom neumrzly.

Ale sotva jsme tam vlezly, už telefonovala moje starostlivá panička Henriettka...kde jsme tak dlouho...kdy přijdem...jestli sem v pořádku...není mi zima...a nemám žízíňku...Asi měla něco jako šestej smysl...

Ale já už opravdu byla v pořádku...no zima...snad ještě trošíčku...ale hřálo mě vědomí...že mě mají ti dvounožci tak rádi...že mě v tom trestu za neposlouchání nenechali samotnou...

určitě bych už byla andělíčkem... A žízeň ?...no tu sem fakt...úplně dočista...taky neměla ...joj... tam bylo vody.

Tak to byla zase moje zkušenost s honěním kačen...

Ale hlavně s tím, jak můžeme dopadnout, když neposloucháme své páníčky...vždyť oni to s námi myslí túúúze dobře...i když nám to někdy nejde pod čenich.

Tak to je dneska můj deníčku dočista všecičko

tvoje psíčková Šeherezáda Cherrynka

9. prosinec 2008 00:00:00

ty můj deníčku...sem trošičku víc smutná než je zdrávo...páč sem taková kopka pravdy...ale jestli to bude zlato, čeho se dokopu...to fakt nevim...

Včera sem si trošičku namočila čumáček do plev...ale to se tak stává, když nechci jenom bečet...ale myslím si, že sem trochu chytila stopu...která se táhne za něčím, co bych pojmenovala POSEDLOST SAMOLIBOSTÍ...a navíc neuvěřitelnou....

A taky si myslím, že sem objevila osmý bod ke dni antikostiček...nebo spíš k nástinu, jak to někteří dělají v rozporu s jakýmsi nevyhlášeným kodexem slušnosti...no a sem tam, kde zatím skončila moje stopa...u zmíněné samolibosti...kterou ne každý je schopen rozdejchat...a čílí se nad ní.

Jenom si myslím, zda tito odhalovači neřestí, nemají tak trochu klapky na očích jako koníčci...aby se neplašili z toho, co mají nablízku z jedné či druhé strany...takže to vlastně nevidí.

Takže se dívám...sleduju cvrkot...a postupně si všechno sesumírovávám v jeden celek...

Ale cítím...že se sama trošku drobím...a nerada bych vyměnila zlato za drobné...ale vím můj deníčku, že ač tápu a malinko se v tom topím... neztratím se...a to ti slibuju...

Tvá psíčková Šeherezáda Cherrynka

7. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku…
Ty víš, že toho mám na vyprávění túúze moc...vůbec se nemůžu dostat k tomu, abych ti dopověděla o tom, jak sem se stala ukradeným pejskem...jak bezvadnej pejda je Nerísek a spousta dalších kamarádů, ať už mezi pejdama či čičintama, o kterých bych ti ráda vyprávěla.

Ale sem taková treperenda, že to všechno nějak nestíhám…a navíc sem v tobě poslední dny sečvachtala všechno, co se dalo i nedalo. A to mě strašně štve. Napráskala sem tu takovej chlívek, že se v tom teď sama nevyznám.

Ale to není to, co ti dneska povím...nebo spíš co si k tobě uložím...ačkoliv s nitkou inspirace zdaleka nejsem u konce...vlastně jsem ještě ani pořádně nezačala odvíjet to moje klubíčko.

Teď do tebe deníčku zkopíruju něco, na co sem dnes narazila během odpovídání na dopísky různých zvířatek... a co mě tak trošku posouvá nazpátek... do doby začátků mého deníčkového písánkování.
Pokud sem tomu dobře rozuměla...nejen že zkopírování bylo dovoleno...naopak povídání bylo provázeno výzvou tak učinit...

A protože mě toto téma zaujalo...ač se zdaleka s obsahem v mnoha směrech neztotožňuji...stejně tak, jako jsem nesouhlasila s Barouškou od Kolibříků. Pravda bude asi někde případ od případu.

Ale já víc věřím na tu lepší stránku těchto stránek. A vlastně znovu začínám přemýšlet, proč ten, kdo zde nevidí nic čistého, nesbalí fidlátka a nevyflajzne se na to, co odsuzuje?... Přece co mi není po chuti…to mi nikdo nevnutí...

Nemyslím si, že bych se pohybovala v nějaké intrikánské špíně. Pokud bych tu špínu zjistila, asi se seberu a odejdu, nikdo mne zde nedrží.

Nevím, zda jsem slepá, nebo jen naivní...ale myslím si, že cítí-li se někdo něčím roztrpčen...nebo pociťuje-li nějakou zášť, ať už z jakýchkoliv důvodů...a vůči komukoliv...a to si myslím, že tu trošku hraje roli...by nemělo být důvodem k celkovému černému vidění všeho.

Jejda...jejda…to mi to túúúze připomíná případ Baruška, o kterém sem se tu už napovídala až až.
Vlastně to byl úplně začátek našeko písánkování...

Ale teď sleduj deníčku …a pomoz mi hledat pravdu.

Je to okopírování části deníčku krásné retrívří slečny Sandy. Snad se mi to v pořádku povede zkopírovat. Jdu na to. Tak čti a přemýšlej :

Sobota, 6. prosinec 2008 / Adélka / Sandy

Rukověť lovce kostiček aneb jak by to nemělo vypadat, ale zhusta to tak funguje.

Pro nezkušené pár omšelých triků jak získat legálně co nejvíce kostiček.

1. Každý den poctivě projdi nově založené profily, všem nováčkům napiš pár milých slov a ujisti je, že si je dáš do přátel. Určitě budou potěšeni a pár dnů ti budou kostičkovat už sami.

2. Zkontroluj, kdo má narozeniny, svátek, popřej – oslavenci rádi vrátí kostičky a ještě uděláš radost úplně cizím pejskům. Jen dej pozor, abys náhodou třeba nepřál dlouhé zdraví pejskovi, který už je v nebíčku.

3. Napiš krátké přání dobrého dne nebo univerzální vzkazík a rozešli to všem aktuálně přihlášeným uživatelům. Zase pozor na záměny – pokud možno piš o sobě, o počasí a nepiš oslovení, to zdržuje.

4. Body 1. až 3. zopakuj i na micinách a konících.

5. Pro pokročilé: vezmi TOP 100, každému z profilů naklikej o jednu kostičku míň a přidej omluvu, že ses překlikl. Tím dosáhneš toho, že si tě všimne víc uživatelů a případně zavítají na tvůj profil.

6. Rozhodně se nezdržuj psaním deníčku ani zapojováním do diskusních témat. Ani moc často neobměňuj fotky ve své galerii – stačí jedna povedená, zajímavá jako profilová. A případně pro fajnšmekry hoď fotečku tematickou – Mikuláš, Vánoce… A nezakládej hodně svých profilů – kostičkovatelé mají málo času a rozptylovaly by se ti kostičky do více směrů.

7. Nezapomeň poslat kostičky sám sobě a vyzvi k registraci a kostičkování všechny známé, použij všechny dostupné IP adresy, zainteresuj kamarády, kolegy, příbuzenstvo…

Tak hotovo – to zopakuj každý den, ztratíš minimálně 6 hodin času a možná se dostaneš do TOP 100.
Ale musíš makat! Koukni na Archiv TOP 100, na aktuální stav vedoucího peletonu kostičkujících a uvidíš, kolik toho musíš zvládnout.

Nevzdávej se, pokud se objeví nějaký podvodník, však to nevadí, je to jen hra…

Takhle to mělo dopadnout? Tisíce horečnatě bezmyšlenkovitě klikajících uživatelů a honba za umístěním?

Proto dnes podpořte DEN BEZ KOSTIČEK! Neposílejte kostičky a zkopírujte si tento zápis do svého deníčku.


Tak to je ono, můj deníčku. A co si myslíš ty ? Pravda – částečná pravda – či nepravda. Den nekostiček je také zajímavé téma, ale ne každý leze do deníčků jiných.

Možná se mě i trošku nepříjemně dotýká výše uvedené hodnocení. Ač také vrhám kosti, nepřipadám si nikterak bezmyšlenkovitě horečná.

Dělám pouze to, co sama chci...rozhlížím se kolem...dnes tu...zítra jinde pokecám...seznamuji se a poznávám okolí...postupně !!!

Navíc mám legraci...nikoliv horečku... z toho, že nás ve stejnou dobu vrhá kosti víc. Mně to přijde úsměvné...zjistím-li nechuť, neučiním tak...jako spousty jiných, kteří třeba odešli.

Nezajímá mě psí hitparáda...ani ji neodsuzuji...

ALE TYTO „RADY“ TROŠKU EVOKUJÍ MÉ MYŠLENÍ směrem k citátům...že...Čistému vše čisté....Cikán hádá podle své planety...

....protože se domnívám,že budu-li mít zmapováno, jak a co se dá všelijak přečůrat či občůrat, tak se budu zamýšlet i nad otázkou ...Není to vlastně tak trochu můj styl myšlení, když jsem schopna ho tak PRECIZNĚ identifikovat?

JÁ TVRDÍM...JE TU PŘEVAHA JEDINCŮ...CO JE NEZAJÍMAJÍ NĚJAKÉ TOP 100 HITPARÁDY, ALE CHTĚJÍ SI POKLÁBOSIT O SVÝCH AŤ UŽ JAKÝCHKOLIV POTVŮRKÁCH, KE KTERÝM MAJÍ CITOVOU VAZBU.
A KOSTIČKOVÁNÍ, ČI HITPARÁDA JE JEN SOUČÁSTÍ, KTEROU BEROU JEN JAKO DOPROVODNÝ JEV !!!!!


To je milý deníčku pro dnes všechno...Vím, že dostanu i za dnešek 5 piškotů, ale radost z nich nemám a odmítnout se asi nedají.

To je dneska všechno….jestli to je pohádka …nebo horor...posuď...či odsuď...kdož chceš…..

kopírováním ti ji převyprávěla psí Šeherezáda Cherrynka

4. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku, včera sem měla takovej leteckej den...říkala sem tomu den včelky Máji...ale nebylo to tím, že bych byla pracovitá...naopak dočista sem pokazila co se dalo...(a hlavně sem si túúze pokazila deníček, jak sem pak všechno upospíchala a popletla, tak se mi tam to včerejší povídání vytisklo 3x ...a to mě děsně mrzí)...a to proto, že sem byla taková poletucha.

Taky sem si pěkně uvařila...asi bandurskou, protože na mě můj vznešenej anglickej miláček Honzík, o kterém sem ti už povídala...spustil pěkně zvostra… a ňafnul na mě Cheerro…a to já přece nejsem !!!

A pak mi taky moje kámošky Miuška a Žanetka řekly, že sem kecka...No copak sem ňáká bota ? Taky prý že sem túúúze ukecená...sice mě ani trošku nenapadá proč to řekly...a ani pořádně nevím co to vlastně znamená...Ale když to říkaj jiní, tak to asi tak bude.

No a tak sem potom byla v trestu a zalezlá v boudě. Ale to být v trestu, to se mi túúúze líbí...to říká moje černý kočičí zlato Macíček...to je můj čičintí miláček…pěknej lumpík a skvělej žalobníček, ale děsný dobračisko...a on má doma dva suprácký hafanečky, Gastíka a Donečku, ale hlavně moje další čičintí sluníčko, čičouna Gingera…O tom už sem ti deníčku dříve malounko povídala. To je ten kočičák s tou obrovskou myškou...(promiň mi krysičko Pískořko)...kterou vůbec, ale vůbec nechce zakousnout . A představ si deníčku...oni se ti kluci kočičácký toho hlodavce túúúze bojí...no že to sou zlatíčka, viď ? Ale o tomhle pejdočičintohlodavčím mixu ti ještě povím jindy.

Já ti teď přece musím dopovídat o tom, jak sem byla ukradená.

No tak to bylo přesně takhle...

U maminky sem zůstala jako úplně poslední štěňátko, který nikdo nechtěl. No nemysli deníčku...náhodou sem byla túúúze roztomilá chlupatá kulička…žádná šeredka, kterou by třeba kvůli tomu nikdo nechtěl...i když mi tak z legrace říká můj kamarád a miláček, Honzíček honzíkovatej….Jejda, ale o tom už sem ti taky povídala...Nějak se v tom retro pořád ztrácím.

To, proč si mě jiní páníčkové neodvezli už dříve, bylo ale tím, že sem vypadala jak děsně nezvladatelnej a nevychovanej psí spratek, kterej jen všechno ničí a trhá, pořád se chce prát a na všechny a všechno jen vrčí. No a tím sem každému nahnala strach, takže mě raději nechal být.

No ona to ale ode mne byla děsně vykoumesovaná kulišárna…a určitě správňácká. U dvounožců se přece říká, že to nejlepší přijde nakonec…tak sem si přece musela počkat na toho správného páníčka a rodinku…a to se mi povedlo.

No a já byla taky poslední...tak sem přece nejlepší.

Tak deníčku, to bude pro dnešek až až... Nerísek mi to určitě promine, když ti o něm povím zítra...A taky ti dopovím o té ukradené Cherrynce...slibuju

Dnes deníčku finito...a jdem pro piškoty...hezkou dobrou noc...psí Šeherezáda Cherrynka

4. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku, dneska je to vlastně túúúze velký průšvih…chtěla sem pokračovat v tom, jak sem se stala ukradeným pejskem, a potom sem ti slíbila vyprávět o mém miláčkovi Neránkovi – i když těch miláčků je trošku víc, sem taková malá mrška….ale žádnýho nemiluju víc nebo míň…všechny mám ráda túúúze moc stejně.
A protože nestíhám tohle povídání, uložím si u tebe dopísek možná od mé nové…snad... sestřičky Žanetky. No vidíš, že se kamarádím i s holkama .

No a seběhlo se to tak, že si tady trošku povídáme a pak mi Žanetka poslala tenhle dopisek (bylo jich víc,ale tenhle je asi ten pro tuhle věc nejdůležitější…

…tak já to zkusím ho sem dostat…uvidíme...šup a je to tady...a to je on.

Ale nějak sem to popletla a je tu všechno dokonce dvakrát...to je tím spěchem...no to sem ale motovidlo...Ach jo...a vygumovat to vůbec nejde...to sem si teď v deníčku udělala pěknej čurbes.

3. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku, dneska je to vlastně túúúze velký průšvih…chtěla sem pokračovat v tom, jak sem se stala ukradeným pejskem, a potom sem ti slíbila vyprávět o mém miláčkovi Neránkovi – i když těch miláčků je trošku víc, sem tajková mrška….ale žádnýho nemiliju víc nebo míň…všechny túúúze moc stejně.
A protože nestíhám uložím si u tebe některé dopísky od mé nové…snad sestřičky Žanetky ?
Stalo se to tak…že si tady trošku povídáme a Žanetka mi poslala tenhle dopisek (bylo jich víc,ale tenhle je nejdůležitější…protože sme asi dvojčátka) …tak já to zkusím sem dostat…uvidíme…šup a je to tady…to je ono.

Čau kecule ukecaná :o) 03.12.2008 11:23:54
Děkuju za předhozené kosti ..a popřání hezkýho dne a nocí až skoro do konce roku S tím dělením..opravdových (ne fiktivních) kostí a stehýnek..to vidím bledě..holka střeštěná...to já si všechno hlídám a neznám kámošku ..dokonce jsem kvůli klacíku "štípla" i štěněčí kamarádku..taková já jsem majetnická ...
Koukala jsem, že jsme si trošku i vzhledově podobný, nepřijde ti? ..hlavně když nás opižlají dohola Tak se měj jak nejlíp to umíš a já se nesmím nechat zahambit a jdu taky rozdávat kosťuchy...
Páček ..tolik neukecaná...Žanda
No tak to mi řekla Žandulka.
No a pak sem vlastně přišla na to, že možná budeme ségry…nebo co vlastně budem? …no pověz mi deníčku, co si myslíš ty?¨Tak tohle zas sem jí řekla já :
Hele ty moje podobizno…šlechtično s double řádem velkejch kosti…
03.12.2008 18:18:06

Henrietta 15452
Ty mě chceš úplně společensky odrovnat u dvora, když tady do médií pouštíš, že sem předhazovatelka kostí…aby si pak o mně nemysleli, že sem nějakej psí Jack rozparovač…sem myslela, že seš diskrétnější ! No a tu noc a den a noc a den…to je něco jako bezvýjimečně duchovně propojený…dycinky a furt… to samé nejlepší, chápeš? To je přece detailně promyšlený, no ne? Máme přece i jiný vykoumaniny, aby sme se furt nemuseli opakovat…dobrý večer…hezké ráno…ano, já též…uctivě děkuji…házím taky…no to sou přece takový jasnozřivý věci…no coment…nemyslíš?
No a k tomu královskýmu dělení…no to víš že sem se nechtěla přizvat na nějakou vrtuli…teda virtuálnost, ale na pořádnej kus kuřecí flákoty…co si na ní zrovna pošmakováváš…a dokonce i nabízíš.
Teda to sem se v tobě lehce bodla…já netušila…že děláš klamavou reklamu…jako že nabízíš a přitom se chystáš štípnout jak nějaká hadice…a že bych tím tvým štípancem nechtěla bejt obdařená.
Ale stejně ti to tvoje bledé vidění Žandulko nezazlívám…mám pro to túúúze velké pochopení…to já dělám taky…ale za hadici nejsem…A taky to na rozdíl od tebe vidim barevně (tady podoba nás trochu nefunguje). Já ti to teda ukážu…a hned trikolor…i když je to dost náročný…Jsi připravená? Čučíš?
Přijdeš ke mně na návštěvku…moje panička tě chce pohostit…vezme kostičku…podá kostičku…šups a já se proderu dopředu a mám kostičku. Odcházím…panička ti podává kostičku…pustím svoji kostičku…čmajznu tvoji kostičku…a zase odcházím a tak se to celkem nudně opakuje…a kdybys náhodou nepohrdla mou odloženou kostičkou…pustim tvojí kostičku…vezmu svoji kostičku…a odcházím…někdy i zdrhám…
A to mi vůbec nevadí…že to všechno je dočista stejně…ale co kdyby ne? Jde přece o princip…a postup mám detailně zpracovanej…A tak je to i s hračkama…no zkrátka se vším…takže shoda…jsme obě majetnické …ale postup nekopírovat…to prej teď frčí…ještě sem si to nedala patentovat!
No a jak říkáš, že sme dvě podobizny…tak to teda jo…Máme hóóódně podobný ksiftíky…očička…moji bejvalou ofinku a zarostlá opižlaná oušenka…a faraonskou bradku…ááách jo…budu asi slzinkovat…
Hele Žando, třeba ti dva tatíkové…jako tvůj a můj…byli jenom jeden tatík…třeba byl reinkernovanej…a nebo byl děsněj zcestovalej a dokonce proletěl i nějakou časovou smyčkou…kdo ví? Ale ta podoba mě móóóc těší.
No a taky záleží na tom, jestli máme podobnou výšku…Hele prej někde na zádech máme nějakýho kohouta…teda nikdy sem si ho ještě nevšimla…a ten se má změřit. Ale jak když ho nevidim? Ale prej tam je…a basta…No ono to je vlastně děsně bezva…aspoň když budeme mít hlad nebudeme mít hlad… vždyť mi ho můžeme sežrat…
Taky sem slyšela…a to bude asi tím jak se ten tatík toulal světem…že někde túúze daleko…za nějakou velkou louží…no u nás je zrovna sucho…tak nevim…prý žijí nějaká zvířatka…a ta si taky nosí nějakou baštu na zádech…prej se jim říká velbloudi…Hele Žando…nejsme my taky velbloudi?
Tak to budeme muset pořádně došpekulírovat…Ale teď už musim jít vrhat kostima…tak klacíčková (stejný) tolik neukecaná (jiný) Žandulko posílám tobě i páníčkům (bez banalit prosím) túze moc omáčkových …teda čumáčkových...ukecaná Cherrynka (jo a smajlíky raději nešpikuju…jistě to pochopíš)

No to je ale lušťovka viď deníčku… ale já musím končit…pozor…SEČ 24 HOD A PIŠKOTY V ČUDU psíčková Šeherezáda Cherrynka tak zítra a dnes piškoty…dík Cherry

2. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku, tak včera sem ti začala vyprávět o tom, jak sem se stala ukradeným pejskem.
Trošinku sem se v tom povídání zaběhla…ale vůbec ne ztratila…no asi tak, jako když s paničkou jdu na procházku a zmerčím ptáčka. No jasně, že za ním zdrhnu...ale přesto panička nemůže říct, že s ní nejsem na procházce :o). No že je to tak? A navíc, ten skok stranou s tím přece taky souvisí, tak co?

No, zkrátka u mojí maminky jsem vlastně byla takový zbytek, co nikdo nechtěl. Ale já sem stejně věděla, že ta moje slavná chvíle, na kterou sem nedočkavě čekala, určitě…ale dozajista určitě přijde.

No však sem taky pro to dělala, co sem mohla.
Kdepak, mě nikdo nechtěl ne proto, že bych byla nějaká šereDka, jak mi tady z legrace...aspoň si to myslím…(Jéňo, varuju tě!!!)...říká jeden můj hrozně bezva kámoš, vznešený buldoček Honzík. No a on ti je ty můj deníčku úúúžasně noblesní a strááášně důležitej pejda. No uznej...jednak je anglickej... to koukáš, co? ... ale on je to taky rytíř ...a má tři řády velkejch kostí...no fantastická partie...tedy bohužel ne pro mne. Já sem jen psík ...tedy spíš holka...ale taky ne až tak od nikud...já sem havanskej...nebo havanská ? No to je přece taky z daleka, ne?...ale hlavně ona s tím Honzíkem je děsná sranda…no co ten má za hlášky...
Ale teď už sem opravdu někde v Tramtárii:o)
Tak já ti to povím jinak..zkrátka byla sem úžasná chlupatá kulička, s takovou růůůžovou ťupkou na čumáčku…a ta mi zůstala dodnes.
No cákra, s tou růžovou ťupkou, co je vlastně taková pižinka krásy...sem si vzpomněla na dalšího úúúžasnýho kámoše, zlatíčko Neránka. No to je další boží pejda, no nádhera. Ale o něm ti deníčku povím zítra.
No deníčku...tady je takových psích krasavců...no vlastně všichni…je to zkrátka taková pastva pro oči. Ale tím vůbec nechci říct, že by tady nebyly krásný holky...přece kámošky tady mám taky…ale přece jen po fešákovi očkem loupnu raději :o)...Ale řekni, deníčku…kterápak holka není krásná? Všechny jsou krasavice…a taky všechna ta krásná mimča tady… a čičinky...a hlodavci... a žabulky...a koníci...a hadíci ...(uf trošku se vždycky oklepu...jsou krásní, ale...bojim…bojim)...No ono je fuk ...krásní jsou tu vlastně všichni...ale když já stejně trošku na ty kluky...no ono když to mezi náma jiskří…to je hned jiná zábava.
Šmankote, jáí se teď zase někde ztratila...a hodina duchů se zase blíží...a dnešní piškůtky by mi zdrhl...…tak ty moje memoáry musím nechat na zítra...ale o tom Neránkovi ti povím taky...a příště zas o někom jiném,jo?
Tak deníčku dnes končíme...psí Šeherezáda Cherrynka tě žádá o piškotky... a ahojík zítra

1. prosinec 2008 00:00:00

Milý deníčku…zdá se, že se situace uklidnila, snad to bude tím, že začal nový měsíc, plný krásných svátků. Tak já to teda zkusím taky trošku jinak.(Nakonec vrátit se můžeme vždycky).

Nejdřív ti ale musím prozradit moje strašný tajemství…. Já sem vlastně ukradenej pejda. A jak se to stalo? To bylo tak…

Domů, do Prahy, si mě od mé maminky, která je z Děčína, odvezl páníček Robin.
No, chlap to není, ale jen takový trošku odrostlejší člověčí mláďátko...co mu ještě skoro teče mlíčko po bradě...(ale nepráskni to na mě...joj...ten by túúúze štěkal...je to mladší bráška mojí nejmilovanější paničky Henriettky).

Ale milovaných páníčků mám doma stejně víc, protože panička má i dvojčátko, Andrejku...a tu mám taky moc ráda. No a všichni bydlíme ve stejném domě a na stejné chodbě, ale každý za svými dveřmi...a tak vlastně skoro nikdy nejsem doma sama:o). Jo a mám tu ještě zahrádečku s bazénkem (ale ten nemusím...já raději decentní spršku hadicí).

No, a když si mě páníček Robin odvezl, to už jsem byla, bez tří dnů, dvouměsíční štěňátko a prý jsem zůstala poslední. Ty ostatní bratříčky a sestřičky si už odnesli jiní páníčkové.

Nevím proč, ale nikdo z nich mě nechtěl. Bylo to asi proto, že jsem každému naháněla děsnou hrůzu.

Pořád jsem jen vrčela…chtěla něco škubat a trhat...nebo se s někým poprat...(jejda…můj pražský kamarád havaňáček Nobísek by mohl vyprávět stóóóry o kotrmelcích a zvalchovaném kožíšku)...zkrátka bylo mě všude plno.

A právě to určitě všechny odradilo. Chachá...Ňaf...ňaf...No zkrátka malá výtržnice...jak o mně začali doma říkat...a paníčkové mé maminky jim to potvrdili.

Tak a to bude deníčku pro dnešek všechno...budu taková psíčková Šeherezáda :o)....tak zatím hafíky haf Cherrynka

30. listopad 2008 00:00:00

Milý deníčku, protože se blíží hodina duchů a já nic pro tebe nemám…ne,že bych neměla o čem…ale ještě nad tím koumám, tak si k tobě schovám svoje dopískování, na kterém mi dost záleží. (je to vlastně pokračování k chystanému odchodu Barušky)
Navíc za to dostanu piškotky…a ty chci na dárečky…příště se fakt polepším. Cherrynka

29.11.2008 22.42.42
Milá Baruško…
ne, nepsala jsem záhy…ač slušnost prý to velí…a odpovědi mojí hned se nedočkáš.A ty si řekneš…já taková nejsem...a rukavici přijmeš…ať ji kdekdo hodil…pak ztrátou času, dochází ti dech.
Ne, nepsala jsem záhy…a přišel pozdrav další…prý že se loučíš a nechceš už jít dál.Promarněný čas zkalil i tvou radost…leč své jsem již řekla…že z boje mizí král.
Ne, nepsala sem záhy …ač slušnost prý to velí…přec mám tě plnou hlavu a v hloubi duše s tebou tiše rozmlouvám …
S úctou a přáním všechno nejlepšího se loučí Cherrynka

Loučení 29.11.2008 19:07:52
KAMARÁDŮM
Pro své kamarády mám pár slov na rozloučenou.
A kdo není kamarád, tak ať to nečte.
Chtěla bych vám říci něco o mém působení na hafících. Byla jsem s vámi moc šťastná, hlavně když jste mě posílali v diskuzi hřejivá slůvka. Byla jsem ráda, že se vám moje básničky líbí a snažila jsem se ze všech sil aby se na hafících rozvíjely krásné vztahy nejenom psí ale i lidské. Co bylo smyslem mých básniček? Především pobavit a potěšit ale také vyprovokovat, aby lidé nebyli lhostejní.
Ale své kamarády potěším. Vždycky se najde nějaký způsob, jak se k vám na hafíky dostat a věřte mi, básnění nekončí. Takže o básničky nepřijdete!
A na závěr? Jako vždy! Rozloučím se básničkou.
Rozloučení je vždy smutné,
na to nemám básničku.
Já vás budu nosit stále,
ve svém malém srdíčku.

Ahoj Cherrynko.
28.11.2008 20:40:59

Chtěla bych uvést k mé básničce co tím básník chtěl říci. Toto moje rozhodnutí ve mě zrálo už 14 dní a ty problémy okolo, na to mají minimální vliv. Já si opravdu potřebuji odpočinout. Chtěla jsem pouze ve svých básničkách ukázat na nešvary, které se na hafících a nejenom na nich, vyskytují a to by jistě učinil i každý z vás. A co se týká kostičkování. Já vím, že mě někteří posílali kostičky jenom proto, abych i já poslala kostičky jim. Asi jsem staromódní ale moje vychování a slušnost mě nedovolili, abych kostičky neposlala a ještě přidala pár veršíků. A to se mě vymstilo. Na opravdové kamarády pak zbylo opravdu málo času. A znovu opakuji. Vždycky jsem se těšila na to, že mě někdo napíše pár slůvek a z toho jsem měla největší radost. Teď bych chtěla poprosit, nechte mě chvíli odpočinout a já vám slibuji, že Baruška z boje neutíká a ještě se na hafících setkáme.
Baruška

29. listopad 2008 00:00:00

…tak sem z toho můj deníčku pořád ještě nějaká tumpachová…byla sem trošičku zvědavá
a najukla do toho, co si písaj jiní pejdové či čičinky. Vím, že se to nemá, ale stalo se.
Ale moc sem tomu nerozuměla…psalo se tam o nějakých blbcích… a jestli by měl skončit
a vypadnout ten… nebo někdo jiný…a taky že dřív to bylo lepší…že teď sem vlezla spousta
nových cizáků, co prý se pachtěj jen za kostičkama, a to že dříve nebylo. Ale jak potom
někteří mazlíčkové můžou mít tůůůze velkou kupu kostiček nebo medailí a pohárů?
Že by se tenkrát za těch dobrých časů taky žebříčkovalo a rozdávali se kostičky ?
A taky proč by ne … každej žáček ve škole přece má radost, když dostane jedničku. A kostička
je přece taky taková známka od někoho, komu se pro něco můžu líbit, ne?
Vlastně teď ani nevím, jestli mezi ty vetřelce patřím taky, nebo ne, protože tu mám fotečky asi
14 dnů.
Ä už vůbec mi neleze do hlavy, jak může třeba pejsáčkovou hitparádu, ovlivnit nějaký kůň
(a psalo se tam taky o nějakých falešných přihlášeních…co to je?). To sou ale starosti.
No asi je pravda, že když dostanu 10 buřtíků a sesype se mi na ně deset pejdů, bude mít každý
jeden buřtík. Když těch pejdů ale bude víc, možná na mě nezbyde nic? Takže asi udělám nejlíp,
když budu schovaná za plotem, aby se ke mně ti pejdové raději nedostali a nesežrali mi to.
Tak je to?
Ach jo, to sou starosti…ale hlavní je, že už tady mám nové kamarády. A je zvláštní, že kámoška
Bay, to je pejda … nepokousala tu čičinku Cibulku, co s ní je na fotečce a moc jim to sluší. Jsou
úplně jak dvouvaječná dvojčata. Jo, a kočičák Ginger, taky můj kámoš, pozoruje obrovskou myšku…
a vůbec to nevypadá, že ji chce zakousnout. Tak teď už tomu kousání kolem vůbec nerozumím.
To se mi asi nebude dobře spát, když o tom musím přemýšlet. Tak dneska ahojík…Cherrynka

28. listopad 2008 00:00:00

Milý deníčku…začnu hóóódně deníčkově netradičně…i když sem chtěla začít dočista jinou stóry…spíš na začátek vpísnout nějaké moje paměti…ale tohle mi dneska dočista úplně dostalo. Tak to musím zužitkovat a přetvořit na piškoty :o)
A začalo to tím, že mi dnes přišlo nějaké tůůůze hezké povídání od kamarádky Barušky. A tak sem musela moc přemýšlet…jak ono to vlastně je…a vyčmuchat pravdu. Pokud se mi to podařilo tak hurá…ale hlavně piškoty sem!!! Jo? :o)
(Kdyby se sem nějak dalo dostat i to Baruščino písání, bylo by to super, je to dost poučné…ale moc to pokoušet nebudu. Včera sem taky ten pokus o písání nějak pokazila a všechno, co mi dalo tolik práce vymyslet, bylo fuč. A piškotky taky. Tak takhle to je).

A tohle sem jí dneska napísla já :

„Máš pravdu Baruško…i když ne do puntíku ve všem…“

určitě jsou tu i tací, kteří se pachtí za kostičkami pro stupínek na příčce... a ty jsi jim vlastně šuma fuk...a proto ani nepostřehnou, že ne vždy a všechno je vhodné, neřku-li přímo etické...jak zmiňuješ ve svém povídání o dárečcích – živým posílat hrobečky… (zatím jsem to chvála bohu neviděla)
Těm paradoxům se asi...bohužel...nedá úplně vyhnout... Je to stejné, jako když TVŮJ špatný chovatel Baruško… a nepochybně i spousty dalších pejsků…světě div se, dělá porotce na psích soutěžích…
(jestli jsem tě před časem správně pochopila).
Krom toho, ten napáchá mnohem víc škody než ten, kdo sbírá bodíky pro bodíky. Ale když ho to baví a seberealizuje se tím…proč ne…je to jeho čas …a ty, když to rozpoznáš, nebo tě to obtěžuje…nikdo tě přece nenutí reagovat….a časem ti dá pokoj
Stejně důležité na celé věci je to, že se o to své zvířátko doma dobře stará…a jeho ješitnost může pouze vzbudit shovívavý úsměv…nech chrousta žít.
Jsou tu i tací, co žebrají o bodíky a sami se s druhými nepodělí…i když jim ty jejich nasyslené kostičky či myšičky stejně k žádnému prvenství nedopomohou…
Nebo jiní, co situaci mají třeba i dobře zmapovanou…nedopustí se žádného trapasu…ale ti se třeba pro svou formálnost, krom seriózně vydobytých bodíků, ochuzují o bližší kontakt s někým, kdo by možná právě jim, poskytl to tebou zmíněné…obyčejné hřejivé slovo, které pohladí po duši…
byť je realizováno rovněž virtuálním projevem našich zvířátek. A je jedno, jestli jde o hafojování, ňuchání , mňoukání, čumáčkování a smajlíkování našich pejdů i čičinek, či jiných domácích mazlíků…
A tímhle se chceš nechat Baruško rozhodit ??? Vždyť přece klidně můžeš ignorovat nechtěné a reagovat jen na to milé a vstřícné…a přitom vůbec nemusíš sledovat žebříček nějaké pomyslné hitparády… ostatně v životě to tak chodí, že jednou jsi dole…jednou nahoře…a jedno ti to může být tím spíš, že pachtění za bodíky není tvoje parketa…král přece z boje neutíká, Baruško
Možná tvé rozhodnutí ovlivňuje trpkost, kterou pociťuješ kvůli tomu, že někdo kopíruje tvé zveršované myšlenky…Myslíš, že ztratíš uznání a obdiv těch, co ti fandí, mají tě-vás rádi a kterým svými veršíky působíš radost, či je provokuješ k zamyšlení? Myslíš, že nikdo nepozná rozdíl mezi originální značkou Adidas a šikmookým plagiátem Adidos???
Pravda, je to k namíchnutí…ale je to především špatná vizitka toho dotyčného…a ta by přece pro tebe neměla být důvodem k tomu, zbagatelizovat na těchto stránkách de facto téměř každého a úplně všechno.
Věř, že nepochybně tu je převaha chlupáčků, lysáčků, hlodavců, opeřenců či co já vím jak všecičku tu havěť pojmenovat … papíráků, bezpapíráků… bohužel i nalezenců a možná i něco horšího….ať už dvou..čtyř..či beznohých ...s jejich páníčky, kteří si své zvířátko vybrali a koupili…dostali ho…nebo ho prostě uchránili před dalším utrpením tím, že se ho naštěstí ujali a poskytli mu domov.
Tito své potvůrky nadevše milují a zdají se jim být úplně ze všech nejzajímavější a nejkrásnější...byť je to v protikladu s názorem většiny…ale oni ho vidí svým srdíčkem.
A přinejmenším stejné pochopení je potřeba mít i pro ty, kteří už svého miláčka fyzicky nemají a přesto na něj s bolavým srdíčkem a slzami v očích vzpomínají. K takovým páníčkům je potřeba mít hlubokou úctu a klidně ji vyjádřit tím, že budu žvatlat na jejich miláčka a posílat mu papáníčko. Vždyť tím stejně promlouvám i k jejich bolavé duši.
A to je důvod, proč oceňuji toto virtuální setkávání zvířátek a proč dál budu posílat kostičky…nejen všem co se sami ozvou…a samozřejmě všem jejich domácím mazlíkům…ale i těm, co si třeba z nějakého důvodu , byť i náhodně vyberu…a jestli se tomu říká soutěž…tak to je mi taky dočista fuk.
Takže hurá v noci na kostičky a na výrobu piškotků pro naše drobečky a jejich kamarády :o)
Tak popřemýšlej Baruško taky ty, nad mojí zprávičkou, kterou ti posílám jako odpověď na tvoji dnešní, “Je čas odpočinku“…Cherrynka

Hurá...povedlo se...tedy pokud to zase nezmizí. Tak to je ten dopísek od Barušky.Doufám,že tím neporušuju nějaká autorská práva...ale jen si ho tu schovávám...když mi teda přišel...stejně jako mnoha jiným.

Je čas odpočinku.
28.11.2008 10:59:33

Kolibřík
Konec listopadu už se pomalu přibližuje,
a v soutěži TOP 100 už každý finišuje.
Jak dostihoví chrti, létají virtuální kostičky,
já jsem zas ráda, že posílám všem básničky.

Dostala jsem od vás kamarádů kostiček už dost,
já však soutěžila ne pro kostičky, ale pro radost.
Co k tomu ještě dodat? Mnozí to možná netuší,
že jen pár obyčejných slůvek mě pohladilo po duši.

Ti kdo mě poslali vždy pár slůvek hřejivých,
ty já mám ráda a budu ráda vždycky mít.
Na ty já nikdy nezapomenu, to neodnese čas,
a třeba se někde potkáme, bude to krásné zas.

Co se to s vámi stalo? Otevřete už oči lidičky!
Na světě je víc krásných věcí než virtuální kostičky.
Můžete se stydět! Vždyť každý pes to vidí!
Tak kdo tady vlastně soutěží? My a nebo lidi?

Co je to tady za lidi? A co z toho vůbec mají?
Že živým pejskům za dárečky, hrobečky posílají.
A také z mého deníčku mé básničky kopírují,
a jako by své umění, jiným na obdiv vystavují.

Kdyby jste si místo kostiček udělali na nás čas,
nemusel by v žádném útulku trpět nikdo z nás.
Ti hloupí se jen usmějí a budou mít z toho švandu,
ti chytří se zamyslí a řeknou,.. ta Baruška má pravdu.

Teď ale naprosto vážně, já musím vám to říct,
rozhodla jsem že v prosinci,.. už nebudu soutěžit.
Moc mě to mrzí, že právě teď z hafíků odcházím,
dejte mě čas, snad se k vám zase někdy navrátím.

Tak to je deníčku celé. A i mého dnešního deníčkování. Ale kdo tu prózo - básničkovou záhadu rozluští, fakt nevím.

Hafojík Cherrynka