• Profil mazlíčka

7. březen 2010 16:10:19

Tak panička sem nakonec nechodila dost dlouho. Měla málo času a to si pak radši hraje se mnou než s počítačem.

Teď už mi je jeden rok a prý jsem pořád stejně bláznivý, ale taky o trochu víc mazlivý, moc šikovný a hlavně milovaný a milující pejsek... Páníčkové už si to prý beze mě neumějí představit.

5. říjen 2009 15:30:26

Kamarádi, panička se omlouvá, ale po těch prázdninách, kdy byla úplně pryč, pořád nějak nestíhá, takže na stránky Hafíků zaskočí jen občas. Doufáme oba, že se máte všichni hezky, pac a pusu DaK

31. srpen 2009 15:27:00

Mám za sebou první očkování proti vzteklině (jsem statečný, ani jsem nepípnul, panička i pan doktor mě moc chválili), vážím 4,3 kg.

22. červenec 2009 15:48:11

Hurá, paničky se mi v sobotu vrátily. A páníček si mě chválil, že jsem těch 14 dnů vydržel dělat docela hodného pejska. Ani na mě moc nežaloval - přiznal jen jedny rozkousané trenýrky, jedno tričko a tři loužičky mimo podložku (byl jsem doma většinu dní dost sám, když byl páníček od rána až skoro do pěti v práci, takže je to výkon). Včera se mnou byla Gábinka u pana doktora pro ampulku proti klíšťatům a bleškám a na ostříhání drápků. Nechala mě tam rovnou zvážit a mám prý 3,80 kg.

3. červenec 2009 15:47:45

Od rána morduju obří myš od paničky Vilíka. Jak ona to dělá, že mi vždycky vybere takovou skvělou hračku...?!? Asi máme s Vildou stejný vkus. Jinak všechny tři moje paničky zítra odjíždějí na dva týdny pryč (budu doma jen s páníčkem), tak si mě ještě dopoledne fotily, aby měly na co koukat a mohly ostatním ukázat, jakého mají fešáka. A při mazlení mi našla Gábinka v kožíšku (na levém boku) klíšťáka. Potvořák - byl už trochu nacucaný, ale šel dobře vytáhnout. Když ho panička zakápla lihem a šťouchala do něho, tak se pustil.

2. červenec 2009 15:33:00

Dneska byl skvělý den. Odpoledne nás přišel navštívit Vilík s paničkou. Měl jsem z toho velikou radst a moc pěkně jsme si spolu pohráli. Mojí paničce se Vilík taky moc líbil - skákal k ní a olizoval ji, prý doufá, že ze mě bude taky takový mazel. A já bych si zase přál mít takového psího kamaráda pořád u sebe. Když Vilík odešel, trochu jsem pobrekával...

1. červenec 2009 12:21:01

Včera si panička všimla, že mi dole mezi předními zoubky jeden chybí - přezubuju... No a dneska ráno kouká, že už vepředu z dolních zoubků nemám ani jeden! Žužlal jsem jí ruku a připadalo jí divné, že ji nic pořádně nekouše a cítí jen dásničku. Páníčci se mi smějí, že je ze mě pěkný pizibubka :-), a doufají, že se jim podaří nějaký ten zoubek najít.

30. červen 2009 18:35:56

A ode dneška už umím skákat i na paniččinu postel. Teď už přede mnou nic neschovají...

29. červen 2009 18:35:00

Naučil jsem se skákat na gauč :-)).

28. červen 2009 18:32:00

Dneska mi je už úplně dobře, takže k panu doktorovi nejdu. Místo toho jsem jel odpoledne zase na chalupu - tentokrát už jen s páníčkem. Moc si mě chválil, prý jsem čím dál hodnější.

27. červen 2009 21:44:38

Dneska odpoledne jsem jel s páníčkem a starší paničkou na chalupu. Panička mě tam trošku ostříhala (bylo to mé první stříhání, tak jsem pěkně zlobil - ještě že to nedělala doma, ale venku, jinak by byly chlupy všude). Jsem rád, protože se mi už přes ofinku špatně koukalo. Taky jsem si tam našel nějakou dobrotu - páníček říká, že asi ovčí nebo kuní bobek... Sebral mi to, ale kousek jsem stačil zbaštit, no a pak mi nebylo vůbec dobře - chodil jsem pomalu, přihrbený, se staženým ocáskem a páníčci se pěkně vylekali, protože mi zatím, co jsem jejich, nikdy špatně nebylo. Teď už mi je naštěstí líp (při návratu domů jsem u nás na patře vlítnul do pootevřených dveří k sousedům a prohnal tam jejich kočku), ale stejně ještě nejsem úplně ve své kůži. Páníčci doufají, že se z toho do zítřka vyspím, jinak bych prý musel k panu doktorovi a to bych teda nerad...

12. červen 2009 09:50:12

Je sice teprve ráno, ale dneska je můj velký den, tak si panička řekla, že musí tu velkou novinu zapsat do deníčku... Od rána lumpačím, šijou se mnou všichni čerti. Nejdříve objevili páníčci další rozkousanou ponožku, na které jsem v noci intenzivně pracoval, pak několik dírek do domácích šatů největší paničky, potom mi z tlamičky další panička vytáhla naušnici (filcová kulička z ovčího rouna - ani neví, kde jsem ji našel)... Dokonce se ani nezlobili - asi vědí, že je učím pořádku (nemají ty věcičky nechávat jen tak povalovat - ani na židlích a gauči, protože tam už taky dosáhnu). Potom jsem ještě nejmladší paniččce jen tak z legrace a dlouhé chvíle vybalil z tašky i z igeliťáku svačinu, kterou si připravila do školy, a s půlkou loupáku běhal po bytě. Ale sebrali mi ho, tak jsem si bříško nacpal granulema a zkoušel, jestli by mi někdo z páníčků nehodil aspoň párkrát aport. No a pak to přišlo... Ucítil jsem sušenky - Esíčka. Já jinak jím jenom granulky a vitamínové odměnky a dobrůtky pro pejsky (poprvé jsem se rozmýšlel, jestli si to vůbec vezmu), takže neloudím a vím, že člověčí jídlo pro mě není. Ale co dávají do těch Esíček, to je teda záhada, protože když jsem je poprvé ucítil, úplně se mi rozklepal čenich a začal jsem lítat, všude je hledat a paničce pak olizovat ruku a pusu, protože po těch Esíčkách táááák krásně voněla. No a když mě dneska zase zavadila o nos ta esíčková vůně, nemohl jsem to vydržet. Paničce mě bylo trošku líto, tak si říkala, že když mi nezbyl ani ten loupák, kousíček esíčka by mi dát mohla. Zavolala mě - no a já jí poprvé sám bez pomoci VYSKOČIL NA KLÍN. A dokonce dvakrát, protože jí to nedalo a za chvíli mě znova zavolala na další kousek esíčka. Všichni z toho mají ohromnou radost, už na to nedočkavě čekali. Do dneška jsem si vždycky jen stoupnul zadníma tlapkama na stupačku na paniččiny boty, přední tlapky si opřel o její kolena a hlavičku jí dal do klína, ale vyskočit se mi podařilo až dnes :-)))))))).

22. květen 2009 18:17:00

Vážím 2,50 kg a mám za sebou poslední očkování. Sice mi odpoledne nebylo pár hodin zrovna hej (pan doktor mi tentokrát dal s sebou sice pár prášků proti bolesti, protože mu paničky říkaly, jak mi bylo minule špatně, ale skoro žádný efekt to nemělo - průbeh byl úplně stejný jako posledně), ale za týden už budu moct chodit ven mezi pejskyyyyyyyy, juch!

15. květen 2009 18:15:00

Za týden mě čeká poslední ze tří štěněcích očkování, tak se mnou byla panička dneska u pana doktora na odčervení. Vážím 2,20 kg.

7. květen 2009 18:07:00

Dneska se u nás byla podívat Vilíkova panička. Přinesla mi bezvadné hračky (největší radost mám z plyšové krysy - konečně něco pořádného na kousání), udělala spoustu pěkných fotek (což je prý výkon, protože já se nerad fotím, jsem jako z hadích ocásků a navíc jako černý pejsek nejsem zrovna fotogenický) a vůbec se mi mooooc líbila. Moje panička mě teda hubovala, že tu Vilíkovu pořád koušu, ale ona byla moc hodná a ani se na mě nezlobila. Těším se, že až budu mít po očkování, seznámím se taky s Vilíkem. Ze všech návštěv mám vždycky velkou radost, ale tahle byla obzvlášť milá.

3. květen 2009 17:26:00

Od pátku pokukuju pořád po tom pěkném rybníčku, co páníčci mají u chalupy. Tolik vody a tak blízko u čenichu... No zkrátka mi to nakonec nedalo a i přes paniččiny protesty (několikrát mě odchytla těsně u rybníčku a málem si mě přitáhla za ocásek - prý zjišťuje, že dlouhý, nekupírovaný ocásek má své výhody) jsem tam hupsknul. Prostě jsem pořád šel, šel a šel a najednou koukám, že plavu. Páníčci byli na infarkt, když viděli své dvouměsíční štěně (navíc tři dny po druhém očkování), jak si plave od břehu čubičku. Byl to můj první plavecký zážitek a považte - ani fousky jsem si nenamočil, jak jsem krásně držel hlavičku nad vodou. Starší panička už ale myslela, že za mnou bude muset do tý vody vlízt (teď je jí asi do půlky člověčích stehen), ale když jsem viděl, jak jsou všichni vyděšení, otočil jsem to a doplaval na břeh. Hned mě popadli a letěli mě osprchovat a vyfénovat (taktéž poprvé), abych se nenachladil. Ale to už se mi tolik nelíbilo. Stejně se tím ale nenechám od dalších plaveckých pokusů odradit. A taky se moc těším, až rybníček přes léto trochu povyschne a já budu lítat v tom pěkném, červeném bahýnku. Ale psssst, to chystám pro páníčky jako překvapení...

1. květen 2009 17:22:00

Jsem úplně fit - pan doktor sice říkal, že budu asi tři dny po očkování "smutnější", ale já si to asi vybral najednou během těch včerejších ošklivých čtyř hodin. Teď už by na mně nikdo nic nepoznal :-)). Po obědě jedeme na víkend na chalupu, kde řádím jak černá ruka. Páníčci ze mě mají radost.

30. duben 2009 17:10:00

Dneska jsme byli jsme zase u pana doktora, po týdnu vážím 1,80 kg a předposlední očkování už mám za sebou. Ale nic pěkného to nebylo :-(. V ordinaci jsem sice ostudu nedělal (neprotestoval jsem a ani nebulel), ale doma mě to asi za 3 hodinky začalo moc bolet. Klepal jsem se, běhal po bytě a plakal... Pak jsem si lehl a nechtěl ani vstávat. Dokonce jsem ani nechtěl kousat páníčky, což je jinak moje nejoblíbenější zábava. Byli z toho docela špatní. Po dalších čtyřech hodinách se mi naštěstí udělalo lépe, takže večer už jsem byl úplně ve své kůži - lítal, aportoval, vrčel, štěkal a hlavně všechno a všechny okusoval. Tentokrát mě ani nehubovali - jsou rádi, že mi je zase dobře a mají doma svého starého známého čertíka.

23. duben 2009 17:06:00

Dneska se mnou šly paničky na očkování k panu doktorovi, ale ten mě zatím jen odčervil a řekl, ať na očkování přijdeme až za týden. Jsem úplně zdravý, pěkně stavěný, zoubky mám dobré a všechny a vážím 1,60 kg. Ven prý zatím chodit nemám, dokud nebudu mít po třetím očkování, tak jsem smutný, že nemůžu mezi pejsky. Venčit proto zatím nebudem - jen na chalupě, protože tam to mám celé jen pro sebe a nemůžu od jiných pejsků nic chytit.

21. duben 2009 22:37:00

Dneska šla prostřední panička do školy a já se se starší paničkou vydal do práce (prý jsem moc maličký, aby mě nechaly samotného doma). Nesla si mě v psí tašce, kterou taky včera koupila, ale já bych byl nejradši vyskočil a trochu se proběhl. Ničeho se nebojím a šel bych s každým a kamkoli.

20. duben 2009 22:18:00

V novém domově (prozatím s paničkama v Praze) se mi spalo hezky. Starší panička si mě dala i s pelíškem k posteli a občas mě v noci pohladila, tak jsem ani moc nekňoural. Většinu dnešního dne jsem si hrál s prostřední paničkou, která se mnou byla sama doma. Ještě k ní nevyskočím, tak mi aspoň házela kapesník na provázku (hračky pro mě připravené neměli - mysleli, že si pejska hned nepřivezou; včera večer mi proto dali aspoň dřevěnou vařečku, abych měl do čeho kousat) a žužlal jsem jí špičky bot. Odpoledne se na mě byla podívat její kamarádka Magda, která mi přinesla provázkový uzlík a nějaké dobrůtky, a všichni tři jsme se šli projít na chvíli ven. Vodítko taky ještě nemám - to po Akimkovi páníčci nechali v Jablonci -, takže jsem ťapkal jen tak navolno vedle nich (šli teda dost rychle, abych neměl moc času utíkat někam jinam, a Magda byla pořád ve střehu, aby mě chytila, kdybych měl zaječí úmysly). Potkali jsme asi desetiletou holčičku, tak jsem se k ní vrhnul a dost ji i přes paniččiny protesty oblízal. Holčičce se to ale asi líbilo, protože pořád říkala, že jsem "děsně krásnej". No a navečer se vrátila starší panička. Cestou z práce se stavila v krámě a přinesla mi spoustu hraček a kostiček...

19. duben 2009 21:57:00

Dneska jsem si našel novou smečku - teda spíš smečka si našla mě. Odpoledne se k nám přijela z velké dálky podívat čtyřčlenná rodinka, která už pár týdnů sháněla nějakého havanského kluka. Uvítat je vyběhli moji rodiče, kamarádi a nakonec jsem se vybatolil i já s ostatníma mrňatama. Moc se jim u nás líbilo. Když sem jeli, mysleli si prý, že si nejspíš zamluví jednoho mého mladšího, černobílého nevlastního brášku, který se jim na fotkách líbil nejvíc, ale když uviděli mě a mé sourozence, úpně se rozněžnili, nechali se okusovat a nakonec neodolali a rovnou si mě odvezli. V autě jsem chvíli plakal - jak by taky ne, když mě vzali od maminky i všech ostatních kamarádů -, ale pořád mě utěšovali, a tak mě to za deset minut přešlo. Budu prý dobrý cestovatel - po cestě jsem byl hodný a ani mi nebylo z auta špatně. Když jsme dorazili, hned jsem se taky pustil do granulí a udělal loužičku i bobek pěkně na plínku. To aby hned viděli, jaký jsem šikulka.