- Profil mazlíčka
- Profil mazlíčka
Tento profil je skutečný.
- Krátký vzkaz:
- Vzpomínáme na všechny hafany, kteří již nejsou mezi námi. Každý byl svým způsobem zvláštní a milý.
- † Cookei Kosovská vila †
- Druh zvířete:
- Pes
- Plemeno:
Rhodéský ridgeback
- Datum narození:
- 14.04.1996
- Pocházím z (chovatelská stanice):
- Kosovská vila
- Město:
- Brno
- Země:
- Česko
- Www stránka:
- www.mary-ann.estranky.cz
- Oblíbené jídlo:
- kuřecí masíčko, tavený sýr
- Oblíbená hračka:
- balonek
- Oblíbená procházka:
- louka, les
- O mně:
- Na výstavách byla hodnocena známkou výborná, CAC, BOB, Vítěz Brna Složené zkoušky: ZOP, ZZZ, ZZP1, ZZP2, ZLP1, RH-E, RH-TA, RH-TB, RH-LA Zúčastnily jsme se několika závodů jednotlivců i družstev s různými výsledky Odchovaly jsme dva vrhy štěňat
- Jak mi doma ještě říkají:
- Arca, Babulka, Babča
- Vážím:
- 34 kg
- Co mám rád:
- teplo pod peřinou
- Umím příkazy:
- skoro všechny
- Pohlaví:
- holka
- Datum úmrtí:
- 2008-01-09
- Energie
-
- Inteligence
-
- Přátelskost
-
- Hravost
-
- Pohlaví:
- Věk v letech: 11
- Narozen: 14.04.1996
- Zemřel: 09.01.2008
- † Cookei Kosovská vila † patří uživateli MaB
- Páníček je offline
Odznaky
Z deníčku
25. duben 2009 09:40:01
Jak jsem přišla k Arce.
V sobotu 13.4.1997 jsme byli na cvičení, kde mě kamarádka Běla řekla o roční fence rhodésana. Už asi rok předtím jsem poznala psa tohoto plemene a byl to pes nezvladatelný, rvavý, zkrátka, choval se jako pán a vládce všeho. Byly okolo toho různé debaty a já tvrdila, že i s tímto plemenem se dá dobře pracovat.
Musím podotknout, že už jsem měla staršího NO a měla jsem domluvené další štěně. Ale když se mě naskytla příležitost, tak jsem jí využila a jela si 14.4.1997 do Jihlavy pro Arku. Po cestě nás chytla vánice, že nebylo vidět na cestu a můj kluk celou cestu nadával, že bude muset čistit zaprasený auto.
U pumpy v Jihlavě nás čekala Běla a odvedla nás k majiteli čubinky. Byla to hezká, velká vila s dvorkem, na kterém jsem viděla mimo Arky ještě dalšího RR - psa a potom jsem se dověděla, že tam měla být ještě sestra Arky, ale ta byla zalezlá ve sklepě se štěňaty a vůbec se neukázala. V bytě byli ještě 2 kokři.
Po domluvě a různých formalitách, jsem si nakonec šla pro čubinku. Moc se bála a nechtěla vůbec jít. Do auta jsme ji museli odnést. Když jsme přijeli domů, tak jí dělal veliké problémy rošt ve dveřích, výtah i PVC a vůbec všechno, co bylo v bytě. Upíchla se u vstupních dveří, kde se třepala a odtud jsem ji nemohla nijak nalákat k sobě. Venku na procházce to bylo pomalu ještě horší. Když se k nám někdo přiblížil na 20-25 metrů, tak měla snahu táhnout pryč a měla jsem co dělat, abych ji udržela.
Zkrátka a dobře, můj plán byl, že tato fena půjde z baráku, že s ní udělám nějakou výstavu, uchovním ji a rychle se jí zbavím.
Získala si mě a vydržela u mě až do své smrtí 9.1.2008.
V sobotu 13.4.1997 jsme byli na cvičení, kde mě kamarádka Běla řekla o roční fence rhodésana. Už asi rok předtím jsem poznala psa tohoto plemene a byl to pes nezvladatelný, rvavý, zkrátka, choval se jako pán a vládce všeho. Byly okolo toho různé debaty a já tvrdila, že i s tímto plemenem se dá dobře pracovat.
Musím podotknout, že už jsem měla staršího NO a měla jsem domluvené další štěně. Ale když se mě naskytla příležitost, tak jsem jí využila a jela si 14.4.1997 do Jihlavy pro Arku. Po cestě nás chytla vánice, že nebylo vidět na cestu a můj kluk celou cestu nadával, že bude muset čistit zaprasený auto.
U pumpy v Jihlavě nás čekala Běla a odvedla nás k majiteli čubinky. Byla to hezká, velká vila s dvorkem, na kterém jsem viděla mimo Arky ještě dalšího RR - psa a potom jsem se dověděla, že tam měla být ještě sestra Arky, ale ta byla zalezlá ve sklepě se štěňaty a vůbec se neukázala. V bytě byli ještě 2 kokři.
Po domluvě a různých formalitách, jsem si nakonec šla pro čubinku. Moc se bála a nechtěla vůbec jít. Do auta jsme ji museli odnést. Když jsme přijeli domů, tak jí dělal veliké problémy rošt ve dveřích, výtah i PVC a vůbec všechno, co bylo v bytě. Upíchla se u vstupních dveří, kde se třepala a odtud jsem ji nemohla nijak nalákat k sobě. Venku na procházce to bylo pomalu ještě horší. Když se k nám někdo přiblížil na 20-25 metrů, tak měla snahu táhnout pryč a měla jsem co dělat, abych ji udržela.
Zkrátka a dobře, můj plán byl, že tato fena půjde z baráku, že s ní udělám nějakou výstavu, uchovním ji a rychle se jí zbavím.
Získala si mě a vydržela u mě až do své smrtí 9.1.2008.
Napiš mi komentář
Komentáře
Dárečky
Moje rodina
Cookei (Arca)
Arca 14.4.1996 - 9.1.2008
Kliknutím na mapku zobrazíte lokaci na velké mapě.



















