• Profil mazlíčka

15. duben 2009 06:46:08

Člověk si vybere psa, ale pánem je ten, koho si vybere pes.

10. duben 2009 08:02:18

Krásný velikonoční víkend a skvělou náladu všem psím kamarádům i jejich páníčkům přeje Justýnka s paničkou:-)

7. duben 2009 11:07:46

Milý deníčku, dnes bysme chtěli napsat všem milým kamarádům a jejich páníčkům, že z důvodu pro většinu uživatelů nevyhovující verze přestáváme od zítřka posílat kostičky...
Dnes jsme se alespoň snažili vrátit hlásky těm, kteří poslali nám, u některých nám to stejně nešlo....
Je nám to líto, nikdo si to prosím neberte osobně, ale věřím, že to každý pochopí...
Nehodláme se hrabat na první místo na úkor těch, kteří hlasovat nemůžou...
Chceme být fér....
Doufám, že to nebude nijak zdlouhavé a že se na základě záporných ohlasů uživatelů vše změní k lepšímu nebo dojde k návratu staré verze, která myslím vyhovovala většině z nás...
Jinak všem, kterým se Justýnka líbí a posílali jí hlásky panička moc děkuje, vážíme si toho, i za milé zprávy, obrázky, básničky, dárečky....
Pevně budeme doufat, že vás neztratíme napořád a zase se tu budem pravidelně \"vídat\"
P.S. : To jak vypadá náš deníček po úpravě je hrůza - odstavce nikde, obrázky zničené... co dodat...:-(((

6. duben 2009 00:00:00

ZDRAVÍME VŠECHNY MILÉ KAMARÁDY, KTEŘÍ ČTOU NÁŠ DENÍČEK A PŘEJEME KRÁSNÉ SLUNÍČKOVÉ PONDĚLÍ!!!




____________________________________________________________________ __
____________________________§§§§§§§§_____________________________ _§§__
________________________§§§§§§§§§§§§§§________________________ ____§§__
______________§§§§§§§§§§§§__________§§_____________________ _____§§§§__
__§§§§________§§§§§§§§__________________________________ ________§§____
§§__§§______§§__§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§_________________ ___________§§____
§§§§§§§§§§§§§§__§§§§§§________§§§§§§______________ ______________§§____
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§____________§§___________ _________________§§§§__
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§______________________ ______________________§§__
____§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§_________________ _________________________§§__
§§§§§§§§§§§§§§____§§§§__§§§§§§________ ____________§§§§§§§§§§____§§§§__
__§§§§§§§§________§§____§§§§§§§§§§§ §§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§____
____________________§§§§§§§§§§§§ §§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§______
____________________§§§§§§§§§ §§§__§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§______
____________________§§§§§§ §§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§________
______________________§ §§§§§§§§§§§§§__§§§§§§__§§§§§§§§§§__§§§§________
____________________ __§§§§§§§§§§§§§§__§§§§__§§§§§§§§§§__§§§§§§________
_________________ ___§§§§§§____§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§__§§§§§§§§________
______________ ____§§§§§§§§______§§§§§§__§§§§§§§§§§______§§§§§§§§§§____
___________ _____§§§§§§§§________§§§§________§§§§§§§§§§______§§§§§§§§__
______§§ §§____§§§§§§§§__________§§§§__________§§§§§§§§§§______§§§§§§§§
____§ §§§§§§§§§§§§§§§____________§§§§______________§§§§§§________§§§§§§
__ __§§§§§§§§§§§§§§____________§§§§§§__________§§§§§§§§__________§§§§§§
______§§§§§§§§§§__________§§§§§§§§§§________§§§§§§§§__________§§§§§ §__
________§§§§§§__________§§§§§§§§§§______§§§§§§§§§§§§______§§§§§§ §§____
__________________________§§§§§§§§________§§§§§§§§________§§§ §§§§§____
__________________________________________________________ ____________

3. duben 2009 00:00:00

PRO DNEŠEK POSÍLÁME VŠEM PŘÁTELŮM, KTEŘÍ ČTOU NÁŠ DENÍČEK POZDRAVENÍ SE SYMBOLEM JARA....




________________________________§§§§§§§§__________
____________________§§§§§§§§__§§§§§§§§§§__________
__________________§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§__________
________________§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§__________
________________§§§§§§§§§§§§__§§__§§__§§§§§§§§____
______________§§§§§§§§§§§§§§________§§§§§§§§§§§§__
______________§§§§§§§§______§§§§§§__§§§§§§§§§§§§__
____________§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§__
____________§§§§§§__§§§§§§§§§§§§§§§§____§§§§§§§§__
____________§§§§__§§§§§§§§§§§§§§§§§§__§§§§§§______
____________§§__§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§____§§§§§§§§§§
__________§§§§__§§§§§§§§____§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§
__________§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§
__________§§__§§§§§§__§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§§§
__________§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§§§__
__________§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§____
____________§§§§__§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§§§______
____________§§§§§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§__________
______________§§§§§§§§§§§§__§§§§§§§§§§____________
______________§§§§§§§§____§§§§§§§§________________
____________§§§§____§§§§§§§§§§____________________
____________§§§§__________________________________
__________§§§§______________§§§§§§§§§§§§§§________
__________§§§§__________§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§______
________§§§§__________§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§____
________§§§§________§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§__
______§§§§§§______§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§__
______§§§§______§§§§§§§§§§__________§§§§§§§§§§§§__
____§§§§§§______§§§§§§____§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§__
____§§§§______§§§§§§__§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
__§§§§§§____§§§§§§§§§§§§§§__________§§§§§§§§§§§§§§
__§§§§____§§§§§§§§§§§§__________________§§§§§§§§§§
__§§§§__§§§§§§§§§§§§______________________§§§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§§§__________________________§§§§§§
§§§§§§§§§§§§§§§§______________________________§§§§

30. březen 2009 00:00:00

DO NOVÉHO TÝDNE S DOBROU NÁLADOU! SNAD PÁR VTÍPKŮ PŘIJDE VHOD....=))


☺ Jde blondýnka s pejskem a zastaví je policista. "Slečno, Váš pejsek nemá košík!" "Ale my nejdeme na nákup", odpoví blondýnka roztomile. Policista se zarazí: "Promiňte, to jsem nevěděl."

☺ Víte, jak uděláte ze slepice pitbulla? ..vezmete si ji za ženu.

☺ "Tak vy mi tvrdíte, že jste pes. A kdy jste měl poprvé takový pocit?" "Když jsem byl ještě malé štěnátko."

☺ Vlkovi se narodil syn. Když mu ho v porodnici ukazovali, vlk se přímo rozplýval: "To je krásné děťátko, ta očka, to jsem celý já! A ten čumáček taky! A ty uši... ty uši... TY UŠI! Jen počkej, ZAJÍCI!!!"

☺ Dva psi si povídali: "Tak co, jak ta ekonomická reforma ovlivnila tvoji životní úroveň?" "Ani se neptej, nestojí to za nic. Zkrátili mi řetěz." "To není tak zlé, aspoň nemusíš tolik běhat okolo, ne?" "No to jo, ale žrádlo nechali tam, kde bylo předtím."

☺ Jak se pozná absolutní vedro? Když patník běží za psem.

☺ Víte, jak se říká inteligentní blondýnce? Zlatý retriever...

☺ Víte kdy naposledy viděl ruský pes kost?. ... Když měl otevřenou zlomeninu.

☺ Inzerát: "Ztratil se pes. Má jen tři nohy. Zvláštní znamení: Když čůrá, padá."

☺ Co je to? Má to čtyři nohy, jednu ruku a odněkud to beží. ... Dobrman z dětského pískoviště.

☺ Přijde pán k veterináři a požádá ho, aby psovi kupíroval ocas úplně u kořene. Veterinář se jej optá, proč žádá takový zákrok? "Víte, má k nám přijet na návštěvu tchýně a já chci hned v zárodku potlačit jakýkoliv projev radosti nad jejím příjezdem..."

☺ U veterináře se sejdou tři psi: bernardýn, vlčák a pudlík a začnou si vyprávět co je potkalo: Bernardýn začne: "Pracoval jsem u horské služby.Nosil jsem na krku soudek rumu a zachraňoval lidi.Ale jednou jsem se neudržel a vypil jsem ze soudku všechen rum. No a teď jsem tu na utracení." Vlčák pokračuje: "Já jsem dělal slepeckého psa.Jednou jsem převáděl pána přes silnici a uviděl jsem krásnou fenku. Neudržel jsem se, rozběhl se za ní a pána přejelo auto. No a teď jsem tu na utracení." A nakonec vypráví svůj příběh pudlík: "To já jsem si tak běhal po bytě, vletím do koupelny a moje krásná panička zrovna vylézala z vany. A já jsem se neudržel....... A vlčák s bernardýnem doplnili: "Takže také na utracení!" "NE! Ostříhat drápky."

☺ V malém obchodě na venkově visí na dveřích veliká cedule - "POZOR PES !" Muž, který tudy projížděl se tu zastavil, aby si koupil něco k jídlu a tak tedy opatrně vejde dovnitř a kouká, na zemi před pultem leží na zemi starý baset a spí. Tak se muž optá prodavače: "Je tohle ten pes, na kterého si mají lidé dávat pozor?" "Jo, to je on, proč jako?" "No, víte nevypadá, že by byl nebezpečný." "Nebezpečný? To teda není, ale dokud tam ta cedule nebyla, všichni o něj zakopávali."

☺ Do nevěstince vejde chlap a na vodítku má dogu. Osloví madam: "Chci tu nejvychrtlejší holku co tu máte." "Ale pane máme tu mnoho krásných dívek!" "Né, já chci jen tu nejvychrtlejší!" Po chvíli madam přivede skutečně hrozně vychrtlou dívku. Chlápek ji požádá: " Mohla by ses svléknout a postavit na všechny čtyři? " Dívka tak s očekáváním co se bude dít učiní. Chlap se nakloní ke svému psu a zařve mu do ucha: "Tak takhle budeš vypadat, když nebudeš žrát!!!"



000000000000000000000000################0000000000000000000000 00 0000000000000000000#####________________#####0000000000000000000 000000000000000####__________________________####000000000000000 0000000000000##__________________________________##0000000000000 0000000000###______________________________________###0000000000 000000000#____________________________________________#000000000 0000000##__________######_______________######_________##0000000 000000#___________########_____________########__________#000000 00000#___________##########___________##########__________#00000 0000#____________##########___________##########___________#0000 000#_____________##########___________##########____________#000 00#______________##########___________##########_____________#00 00#_______________########_____________########______________#00 0#_________________######_______________######________________#0 0#____________________________________________________________#0 0#____________________________________________________________#0 0#____________________________________________________________#0 00#______##__________________________________________##______#00 00#_______##________________________________________##_______#00 000#________###__________________________________###________#000 0000#__________######______________________######__________#0000 00000#_______________######################_______________#00000 000000#__________________________________________________#000000 0000000##______________________________________________##0000000 000000000#____________________________________________#000000000 0000000000###______________________________________###0000000000 0000000000000##__________________________________##0000000000000 000000000000000####__________________________####000000000000000 0000000000000000000#####________________#####0000000000000000000 000000000000000000000000################000000000000000000000000

27. březen 2009 00:00:00

Jakmile jednou podrbete psa, máte navždy vystaráno o zábavu. Pes se neumí přetvařovat,neumí klamat,neumí lhát,protože neumí mluvit.Pán nám dal v podobě psa opravdového přítele, neboť věděl, že takového mezi lidmi nenajdeme. Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe.

26. březen 2009 00:00:00

* Na světě se můžete spolehnout jen na tři věci:

- na sebe
- na vítání svého psa
- na smrt
- jinak už na nic


_______________________________________
_______♥♥♥♥♥♥__________________________
_____♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥________________________
___♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥______________________
__♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥_____________________
_♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__________♥♥♥♥♥_____
_♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥______♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥___
__♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥____♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__
___♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__
____♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__
______♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__
_______♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥___
_________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥____
__________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥_____
____________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥_______
_____________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥________
______________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥__________
_______________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥___________
________________♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥_____________
_________________♥♥♥♥♥♥♥_______________
_________________♥♥♥♥♥♥________________
__________________♥♥♥♥_________________
__________________♥♥♥__________________
___________________♥___________________

25. březen 2009 00:00:00

PSI A ŽENY=))



V čem jsou psi lepší než ženy:

* Rodiče vašeho psa vás nikdy nenavštíví.
* Pes vám nikdy netelefonuje.
* Pes miluje, když se vaší přátelé zastaví na skleničku.
* Pes neočekává, že mu zavoláte, když se někde opozdíte.
* Čím později přijdete domů, tím radostněji vás vítá.
* Pes nenakupuje.
* Pes nemá zájem o květiny, blahopřání a šperky.
* Pes není nikdy nespokojen se svým tělem.
* Pes nedovolí, aby nějaký časopis řídil jeho život.
* Psa pobavíte, trpíte-li plynatostí.
* Pes vás nikdy nekritizuje.
* Pes nechce vědět o každém psu, kterého jste kdy měl před ním.
* Na psa nemusíte nikdy čekat, je připraven okamžitě jít ven.
* Čas, který pes stráví v koupelně, je omezen na rychlé napití.
* Pes si nikdy nepůjčuje vaše košile.
* Pes vám nevypne televizi, díváte-li se na fotbal.
* Můžete mít legálně několik psů.
* Pes neumí mluvit.



V čem jsou psi a ženy stejní:

* Jsou schopní sníst kilo čokolády na posezení.
* Nerozumějí fotbalu.
* Výborně dokážou předstírat, že rozumějí každému vašemu slovu.
* Vyžadují drbat záda.
* Nemůžete jim svěřit platební kartu.
* Nikdy nemůžete vědět, co si skutečně myslí.

24. březen 2009 00:00:00

PSI A MUŽI=))

V čem jsou si psi a muži podobní:

* Oba zaberou příliš mnoho místa v posteli.
* Oba mají iracionální strach z vysavače.
* Oba si značkují svá teritoria.
* Žádný z nich neřekne co je trápí.
* Menši vzrůstem bývají nervóznější.
* Nemyjí nádobí.
* Oba prdí bez ostychu.
* Ani pes ani muž si nevšimnou nového účesu.
* Oba jsou krajně podezřívaví k pošťákům.
* Oba nechápou co je zajímavého na kočkách.

23. březen 2009 00:00:00

SETKÁNÍ PSA S DRUHÝM PSEM A JEHO NÁSLEDKY=)




◙ Narazí-li váš pes na jiného psa, popere se s ním.


◙ Veterinář neošetří ani vašeho pokousaného psa, ani psa, kterého váš pes pokousal zadarmo.


◙ Pokouše-li váš pes jiného psa, majitel jiného psa si vás vždycky najde.


◙ Majitel pokousaného psa má nad vámi vždy fyzickou nebo společenskou převahu.


◙ Psy patřící bezbranným penzistům váš pes nechává bez povšimnutí.


◙ Psi, patřící bezbranným penzistům, vašeho psa bez povšimnutí nenechají.


◙ Bezbranný penzista vám účet od veterináře neproplatí. Budete-li po něm proplacení účtu vyžadovat, přestane být bezbranný a v nejlepším možném případě vás přetáhne francouzskou holí.


◙ Váš pes si VŽDYCKY začal, i když má náhubek, je mu patnáct let a poslední tři roky dostává jen tekutou stravu.

22. březen 2009 00:00:00

Tabo – velký příběh malého psa
(Erika Doležalová)

Na své dětství si už ani nepamatuji. Možná jsem jako štěně měl kdysi domov a možná byl i šťastný, ale to už je všechno strašně dávno. Teď jsem na konci cesty – ležím opuštěný v psím útulku a čekám… Na co vlastně? Na nějaký nový domov? Ale prosím vás! Kdo si vezme starého, slepého, hluchého, chromého psa?...

Když mě přivezli, vůbec jsem nevěděl, co se bude dít. Kolem štěkalo hodně psů a já se bál. Hned první noc slyším z vedlejšího kotce tichý hlas. „Ahoj kamaráde, vítej mezi nás!“ Rozhlížel jsem se kolem sebe, ale nikoho jsem neviděl, jenom tmu. I když, šero vidím poslední dobou vlastně pořád… „Kde to jsem?“ ptal jsem se opatrně. „Jsi v psím útulku. Tady ti bude dobře, neboj se. Lidé jsou tu hodní…“ „Lidé?!“ vyděsil jsem se... Už je to dávno, ale já si to pamatuji jakoby to bylo včera. Táhni! křičeli na mě. Nevyhánějte mě, cítím se tak sám! prosil jsem je. Nezajímalo je to... Auu, to strašně bolí! cítil jsem velkou bolest a najednou se nemohl postavit. Proč mě nechtějí nožičky poslouchat? A proč ta zadní tak divně visí?... Nevím, jak dlouho jsem tam ležel. Lidé už byli dávno pryč. Zkusil jsem se postavit. Bolelo to, ale šlo to. Ta divná noha bolela nejvíc. Nevěděl jsem, že je zlomená. Cítil jsem jen tu strašnou bolest...

Za pár týdnů už to bylo dobré. Sice ne jako dřív, ale už jsem se o ni mohl i opřít a zase chodit. A tak jsem šel – kam vlastně? Už ani nevím. Lidi mi ublížili, už za nimi nechci. Žil jsem tak nějak sám. Občas jsem našel něco k jídlu, ale většinou jsem měl hlad. Protože jídlo bylo blízko lidí a já se jich tolik bál. Když mě viděli, odháněli mě, házeli po mě kamením… Tak jsem se naučil jim vyhýbat. Našel jsem si místečko daleko od nich, sice mi byla často zima, ale nikdo mě už netrápil. Byl jsem sám. Až donedávna. Pak přijeli. Lidi! Chtěl jsem utíkat pryč, ale nešlo to. Chytili mě a odvezli sem. No a tak jsem tady. Co tu budu dělat?

„Všichni lidé nejsou stejní. Jsou i ti hodní, třeba tady v útulku. Tady ti nikdo neublíží!“ znovu se ozval tichý hlas vedle mě. Ani jsem si neuvědomil, že jsem svůj příběh vyprávěl nahlas. „Přijdou a vezmou si tě domů. Budeš mít teplý pelíšek a dobré jídlo a budou s tebou chodit na procházky a mít tě moc rádi!“ přesvědčoval mě ten hlas. No, nezní to špatně. Pomyslel jsem si. Snad bych to tedy s těmi lidmi mohl ještě jednou zkusit. „A kdy přijdou ti hodní lidé a odvedou mě domů?“ zeptal jsem se. „Už brzy, neboj se. Je nás tady hodně, všichni čekáme na druhou šanci. Každý člověk chce někoho jiného, někdo potřebuje hlídat rodinu a dům, jiný chce jen kamaráda. Já tady čekám právě na takového, kdo bude potřebovat hlídače. Ale ty jsi malý, tebe si vezmou jako kamaráda.“ uklidňoval mě psí hlas.

Aha, tak takhle to je. No, jsem malý, já bych toho moc neuhlídal. Navíc když by přišel zlý člověk, moc bych se bál a utíkal pryč co by mi jen chromá nožička dovolila. Nemůžu být hlídač, to je jasné. A kamarád? To by šlo. Když na mě budou hodní, tak bud rád. Vždyť před chvílí skončilo léto, tak aspoň budu v teple… Dávno nejsem štěně, takže už si nemůžu hrát a běhat, navíc lidská mláďata mě od sebe taky odháněla a ještě dnes cítím jejich rány na zádech, třeba jak po mě tenkrát ta malá švihla prutem…

Už je mi moc let, nebudu tady dlouho, takže radši někdo starší, klidný a opuštěný jako já. Jen tak si spolu sedět a vzpomínat na život… Ne, to ne. Já nechci vzpomínat. Ale ten člověk by mohl, ten se měl určitě dobře a já bych seděl vedle něj a on by věděl, že už není na světě sám… To by se mi asi líbilo… Tak teda počkám na toho člověka…

„Nečekáme už nějak dlouho?“ zeptal jsem se jednoho dne svého kamaráda z vedlejšího kotce. „Co chceš, prcku? Dej mi pokoj!“ zavrčel hluboký hlas. Jee, to není můj kamarád. Kde je? Kam jste ho dali?! Co jste s ním udělali?! křičel jsem. „Hele malej, sklapni. Nemám náladu. Za pár dní budou Vánoce a já trčím tady. Těšil jsem se, že dostanu velkou kost a místo toho jsem zase v útulku.“ vrčel ten velký pes vedle. „Zase? Ty už jsi tu byl?“ nechápal jsem. „No jasně. Ale už je to dlouho.“ zívl. „Byl jsem tenkrát mladej a blbej, věřil jsem, že se budu mít dobře a tak jsem s nima šel. Sedm let jsem se o ně staral. A teď na starý kolena sem zase tady. No chápeš to?! Já teda ne. Zklamali mě, to ti teda řeknu. No co, už to nějak doklepu, ale sakra, už aby byly ty Vánoce, třeba něco dostanu i tady…“

To je zvláštní. Vánoce? Co to je? No jo vlastně, to jsou ty svátky v zimě, kdy se dávají dárky. To už jsem tu tak dlouho? A taky něco dostanu? Já vím co bych chtěl. Chtěl bych toho člověka, o kterém mi vyprávěl můj kamarád… „Hele ty, malej, jak ti říkají?“ ozvalo se znovu vedle mě. „No, svoje jméno už si nepamatuju, ani nevím, jestli jsem nějaké někdy vůbec měl. A tady v útulku mi říkají Tabo.“ Není to špatné jméno. Když mám jméno, tak někam patřím. „Já jsem Simba, jako ten lví král, jasný? Už aby tady byli se žrádlem. Mám hlad – no jako ten lev.“ štěkl můj soused.

Zalezl jsem si do boudy. Nemám hlad. Poslední dobou mi moc nechutná. A navíc musím hodně přemýšlet o tom, co řekl ten velký Simba. Že už tady jednou byl, pak si ho vzali a teď je zase tady? To jsem nechápal. Já myslel, že když si nás někdo vezme, že máme domov navždy…

„Hej hej hej, maličkej, vstávej, už je ráno!“ Co se to zase děje? Kdo to je? Snažím se zaostřit tu rozmazanou pobíhající psí postavu. „Kdo jsi? Kde je Simba?“ Další kamarád mi zmizel a já zase nevím kam. „Toho chlápka neznám, já jsem Iza, jsem stejná rasa jako slavný komisař Rex. To ti je fešák! Ale ten tady není, tady jsme jen my, ti opuštění a nechtění…“ štěkala fena pořád v poklusu. Jak nechtění? Vždyť mi můj kamarád říkal, že si pro mě brzy přijde hodný člověk. Že budu mít pelíšek a budu chodit na procházky…

„Už budou Vánoce?“ zeptal jsem se. „Jéje, prcku, to jsi hodně zaspal! Vždyť už je dávno po novém roce!“ smála se. Ach jo. Šel jsem si lehnout. Už mě to nebaví. Začínám si myslet, že ten člověk pro mě nikdy nepřijde. A – vlastně ani nevím, jestli ho ještě chci…..

No, tak to je můj příběh. Když odešla Iza, přišli další. Ani nevím, kolik jich tam bylo. Jsem pořád tady a už to nechci počítat. Nechci se s nikým bavit. Nechci už vůbec nic. Za pár dní bude zase léto. Už tady dlouho nebudu, a to je dobře. Jsem moc zklamaný a moc to bolí. Ten domov nebude, teď už to vím. Jsem moc starý na to, aby si mě někdo vybral za kamaráda. A přece jsem se tenkrát těšil… ale to už je všechno strašně dávno. Teď jsem na konci cesty – ležím opuštěný v psím útulku a čekám… Na co vlastně?

20. březen 2009 00:00:00

Zákony o verbálních i neverbálních projevech psa ponechaného o samotě na volném prostranství :-))




☺ Pokud se domníváte, že současným vlastnictvím zahrady a psa se z vás automaticky stává bezproblémový chovatel, jste na omylu.


☺ Rozhodnete-li se, že pes bude po dobu vaší nepřítomnosti výhradně na zahradě, musíte opevnit všechny přístupové cesty do domu.


☺ Nezapomínejte na okna - i malý pes umí vyskočit hodně vysoko.


☺ V krajním případě dovede pes proskočit i sklem. Doporučuji proto opatřit okna okenicemi z kovu.


☺ Do dřevěných okenic dokáže pes kousat i ve výskoku.


☺ Relativně nejspolehlivější způsob, jak zamezit psovi v tom, aby se přiblížil k domu, je vodní příkop o šířce deset a více metrů a přibližně stejné hloubce.


☺ Voda v ochranném vodním příkopu nesmí být zamrzlá - v takovém případě se ochranná funkce příkopu zcela míjí účinkem.


☺ Voda v ochranném vodním příkopu by měla být permanentně na bodu varu, to jest sto stupňů Celsia.


☺ Nemůžete-li udržovat vodu ve vodním příkopu neustále na bodu varu, jako náhradní variantu lze použít hejno piraní minimálně a sto jedincích.


☺ Nemáte-li dostatek vody, vybavte dno příkopu betonem, v němž budou v rozestupu pěti centimetrů zabetonovány ocelové hroty o výšce asi půldruhého metru.


☺ Životnost psa na zahradě, která je od domu oddělena jakoukoli výše uvedenou formou ochranného příkopu je maximálně tři dny. Příkop ovšem zamezí v přístupu k domu i všem ostatním psům, kteří nejsou vaším vlastnictvím.


☺ Zásadním a zatím nedořešeným problémem zůstává, jak dosáhnout toho, abyste se k domu dostali i vy. Vědecký tým, pracující na tomto problému dospěl pouze k těmto variantám:
- Na střeše musíte zbudovat letiště a dopravovat se jak z domu, tak do domu vrtulníkem.
- Na střeše musíte zbudovat lanovou dráhu.


☺ Z toho vyplývá, že ochranný vodní příkop, zabraňující psovi v přístupu k domu je sice stoprocentně účinný, leč pro praktické použití naprosto nevhodný.

19. březen 2009 00:00:00

ZÁKONY ŠTĚNĚCÍCH MÍČOVÝCH HER=)



◘ Štěně miluje hru s míčkem. První míček, který mu hodíte, rozbije okno nebo křišťálový lustr.


◘ Eliminujete-li z dosahu štěněte jakýkoli kulatý předmět, vytvoří si jej štěně z čehokoli, co je zrovna při tlapce, ať už je původní tvar zvoleného objektu jakýkoli. Na tvrdosti původního předmětu přitom nezáleží.


◘ Pokud bojkotujete jeho snahu a míček mu neházíte, hodí mu jej první návštěva , která překročí práh vašeho bytu.


◘ První, nejvýše druhý míček, který návštěva štěněti hodí, rozbije prosklenou vitrínu a všechno rozbitelné uvnitř.


◘ V krajním případě je štěně schopno házet si míček samo.


◘ Katastrofy, způsobené tím, že si štěně hází i ten nejměkčí míček samo, jsou nesrovnatelně větší než ty, kterých byste mohli dosáhnout, kdybyste bez přestávky házeli golfovým míčkem v uzavřené místnosti tři až čtyři roky.

18. březen 2009 00:00:00

TISKOVÝ RECYKLAČNÍ ZÁKON=))


- Noviny, které umístite do koupelny proto, aby na ně štěňátko chodilo vykonávat velkou potřebu, zůstanou netknuté až do té doby, kdy k vám přijde význačná návštěva.


1. Ve chvíli, kdy k vám přijde význačná návštěva, nebude v koupelně svítit světlo.

2. Význačná návštěva zamíří z koupelny přímo do obývacího pokoje.

3. V okamžiku, kdy zjistíte skutečný rozsah katastrofy, přiběhne k vám štěně s radostně zdviženým ocáskem a bude se dožadovat pochvaly, jak skvěle se zhostilo dodržování osobní hygieny.

17. březen 2009 00:00:00

PROČ JE SKVĚLÉ BÝT PSEM??? =)


• Nikdo od vás neočekává, že se budete koupat každý den.


• Když vás něco svědí klidně se podrbete.


• Špatné jídlo pro vás neexistuje.


• Kost ze zverimexu vás zabaví na celé hodiny.


• Když vám vyrostou chlupy na neobvyklých místech, nikdo si toho nevšimne.


• Můžete proležet celé dny bez obav, že vás někdo vyhodí.


• Stále máte radost, když vidíte stejné lidi.

14. březen 2009 00:00:00

ZÁKONY PSÍHO VLASTNICTVÍ=))



► Jestli se mi to líbí, je to moje.


► Pokud to mám v tlamě, je to moje.


► Pokud si to můžu sebrat, je to moje.


► Pokud si s něčím hraješ a položíš to, je to
moje.


► Pokud jsem to měl před chvílí, je to moje.


► Pokud to vypadá jako moje, je to moje.


► Pokud je to moje, nesmí se to podobat ničemu z tvých věcí.


► Pokud jsem to viděl první, je to moje.


► Pokud to rozkoušu na kousíčky, všechny kousíčky jsou moje.


► Když se to rozbije, je to tvoje.

13. březen 2009 00:00:00

ZÁKONY O VERBÁLNÍM I NEVERBÁLNÍM PROJEVU PSA PONECHANÉHO O SAMOTĚ V UZAVŘENÉ MÍSTNOSTI


☺ Pes, ponechaný o samotě v uzavřené místnosti, vyje tím hlasitěji, čím více sousedů je v dané chvíli na doslech.


☺ Není-li na doslech žádný soused, pes ponechaný o samotě v uzavřené místnosti:
- spí
- ničí věci,jejichž demolice není spojena s vyluzováním hlasitých zvuků.


☺ Pes, ponechaný o samotě v uzavřené místnosti, vyje nejhlasitěji tehdy, když se váš unavený soused vrací z noční služby a touží po zaslouženém spánku.


☺ Intenzita vytí psa ponechaného o samotě v uzavřené místnosti je tím větší, čím je větší vzrůst a muskulatura vašeho souseda, pracujícího na směny.


☺ Pes ruší ze spánku pouze ty sousedy, kteří jsou schopni a ochotni pustit se s vámi do fyzické potyčky.


☺ Je-li váš soused mistrem republiky v řeckořímském zápase, vyje pes až do naprostého ochraptění.


☺ Fyzickou potyčku, vyvolanou sousedem, který po návratu z noční služby pět a více hodin poslouchal srdceryvné vytí vašeho psa, nemáte nikdy šanci vyhrát.
Nejspíš neuhrajete ani remízu.


☺ Při fyzické potyčce s nevyspalým sousedem vás pes nikdy nebude bránit. Pravděpodobnější je, že se pes přidá na stranu souseda.


☺ V případě přímé konfrontace mezi vámi, sousedem a vaším psem se pes chová tak mile a přátelsky, až soused nabude dojmu, že jste celou tu dobu vyli vy.

11. březen 2009 00:00:00

PRO DNEŠEK JEDEN NEVESELÝ PŘÍBĚH.....


Bak a měsíc

Můj věrný příteli, co tě dnes zdrželo? Vím, musí to tak být, je tomu tak po staletí a já jsem příliš malý, abych chod vesmíru změnil. Každý den tě vyhlížím, jsi má jistota. Jediná. Nikdy nezklameš, někdy dříve, jindy později, ale vždy se ukážeš a já se na tebe tak rád dívám. Pohled na tebe mě uklidňuje, vím, že co se má stát, stane se. Jak však měníš čas svých příchodů, mění se i doba, čas tak rychle plyne a já jsem stále tu. Jen ty a já víme, že mám strach. Strach? Takový velký pes a já mám strach? Nebyl jsem vždy takový, byl jsem sebejistý velký pes, ale teď jsem jiný. Člověk mě změnil. Můj člověk!
Měl jsem rodinu, domek a zahradu. To byly časy. A teď? Kde to vše je? Teď mám jen tebe, můj příteli. Tebe velký měsíci, tys můj pán. A tak tě žádám, posviť sem na mne a ukaž lidem, že jsem tu a čekám. Stačí, když tvou zář spatří jen ten můj jediný. Jediný a opravdový pán. Tak tedy posviť, ukaž mu cestu a sděl mu můj příběh.
Když jsem před sedmi lety přišel na svět, myslel jsem, že byl stvořen pro mě. Abych si tu hrál a dováděl spolu se svými bratry a těšil se z vůně květin a teplého slunce, které mě lechtalo v kožíšku. Když si pro mě přišel mladý člověk, že s ním budu bydlet, myslel jsem, že to je další skvělá hra. A tak jsem šel rád. Když jsem pochopil, že už bráchy ani naší mámu nikdy neuvidím, bylo mi smutno, ale člověk říkal, že jsem velký pes a tak jsem smutek zatlačil tam někam dozadu, do svého nitra a radoval se z našich procházek, her a společných večeří. Pak si člověk přivedl paní a já stál věrně při něm. Říkal, že jsme rodina a já jsem jejich ochránce. Bránil bych je před celým světem, vždyť to byla má povinnost. Pak přišli do naší rodiny malí človíčci a s nimi zmatek. Najednou nebylo nic jako dřív. Procházek v přírodě ubývalo, už jsme nechodili na houby, už si člověk nelehal do mechu a netěšil se z mého čenichání v jehličí ani z šišek, co jsem mu nosil k nohám. Již pomálu jsme sedávali na zápraží pozorujíc sousedovy slepice, už jsem nebyl ten velký chytrý Bak, který svého pána dokázal rozesmát psími kusy a zároveň mu byl oporou v těžkých chvílích. Stal jsem se jen obyčejným psem. Psem, který pomalu ale jistě ztrácel své místo v lidské smečce a který byl příliš hrdý a moudrý, než aby se o toto místo rval s těmi malými človíčky, kteří se stali středem světa jeho pána, ačkoli ani zdaleka mu nebyli tak rovnými partnery jako já, jeho věrný přítel Bak.
Tak jsem začal hledat jinde. Vždy večer, když šli lidé spát, jsem se vydával pootevřenými vrátky na své noční toulky. A tam jsem objevil tebe měsíci. Svítil jsi mi na cestu a když se tvé světlo odráželo v nedalekém rybníčku a já se naklonil nad vodní hladinu, byli jsme v tom přírodním zrcadle spolu. Bok po boku. Chodil jsem za tebou stále častěji, žáby mě již zdaleka vítali a volali na mě: „Haló, Baku, jak se dnes máš? Jakýs měl den?“ a já je rozverně prohnal podél břehu a běžel dál. Užíval jsem si své noční výlety, vnímal zas vůni lesa a ráno se příjemně znaven vracel zpět k lidem. Až jednoho dne za mnou přišel pán a celý nazlobený mi řekl: „ Baku, takhle to dál nejde, nesmíš se toulat, lidé ze vsi si stěžují, že takový velký pes pobíhá sám. Musíš být v noci doma. A basta.“ Chtěl jsem pána potěšit a zůstával tedy doma. Uplynula jedna noc, druhá, třetí … Pán už mě skoro ven nebral a na mně začal čím dál tím víc doléhat smutek. Pána jsem pomalu ale jistě ztrácel už dlouho a teď mi sebrali i tebe měsíci. A tu noc, cos byl největší, jsi mě svým svitem volal tak silně, že jsem to nevydržel a šel zas k našemu rybníčku, abychom byli opět spolu, já vedle tebe a ty vedle mě. K ránu jsem se šťastný vracel domů, ale vrátka byla zavřená. Věděl jsem, že mi pán zavřel nejen ta dřevěná rozvrzaná vrátka, ale co bylo horší, zavřel mi i své srdce. Najednou po šesti letech už tam pro mě nebylo místo. Ještě jednou jsem se otočil, podíval se na dům a zahradu, vzpomněl na pána a zaplašil mokrou slzu, která se mi už už chtěla přehoupnout přes víčko. Neodcházelo se mi lehce, ale nestát věrně po boku svého pána, to není život pro mě.
Odešel jsem do lesa, kde to mám tak rád a bylo by mi tam i dobře, kdyby se v mém osudu nepsalo, že tak to být nemá. V roce 2005 začala zima dříve než obvykle a já se musel z lesa uchýlit blíž k lidem. Nacházel jsem tam víc jídla a občas se v nějaké té stodůlce ukryl před silným větrem a mrazivým sněhem. A tady mě také našli a odvezli do psího útulku. A tak jsem se zas ocitl v péči lidí. Lidí, kteří mi možná zachránili život, protože pan doktor, který prohlíží každého z nás, diagnostikoval, že jsem nemocný. Mám diabetes - cukrovku. To mi ale vůbec nevadí, když mám dostatek vody a speciální granulky, jsem pořád ten stejný Bak jako jsem býval dřív. Měsíci, posviť tedy na mě a ukaž člověku, kde mě má hledat. Chtěl bych zas stát po boku svého pána. Pána laskavého, který by měl pochopení pro mé zraněné srdce a zároveň silného, aby mi dal pocit bezpečí, že takto už to bude napořád. Pro takového pána jsem ochoten učinit vše, co si bude přát. A jen my psi a ty víme, jak moc je to pravdivé.

Čekám na pána...



ZDROJ: FAUNANET

10. březen 2009 00:00:00

PÁR VTÍPKŮ PRO DOBROU NÁLADU - SAMOZŘEJMĚ NA TÉMA PEJSCI=))



☼ Zloděj krade ve vile a najednou se za ním ozve hlas: „Ježíš tě vidí.“

Zloděj sebou trhne, rozhlíží se a vidí velkého papouška, který varování opakuje. Mávne rukou a krade dál.

Za chvíli zase: „Ježíš tě vidí“, varuje papoušek.
Zloděj odpoví: „No a co, ať vidí“ a hledí si loupení.

Papoušek jen podotkne: „Ježíš je pitbull...“

♦♦♦


☼ „Je váš hlídací pes hodně zlý?“

„To je slabé slovo. Už týden se nemůžeme dostat do domu.“

♦♦♦

☼ Honza se chlubí:
„Náš Rex je tak inteligentní, že když mu dám 10,-Kč, přinese mi z automatu žvýkačky.“

„To není pravda“, nesouhlasí Jirka. „Před hodinou jsem mu dal 20,-Kč a ještě se nevrátil.“

„No jasně. S dvackou chodí do kina.“

♦♦♦

☼ Soused si stěžuje:
„Pane Novák, váš pes celou noc štěká a vyje.“

„Netrapte se, on se ve dne vyspí dost a dost.“

♦♦♦

☼ Hádali se dva myslivci, kdo má lepšího psa.

První povídá:
„Můj pes najde moji pachovou stopu třeba i druhý den. Co tomu říkáš?“

„Co bych tomu říkal? Vykoupej se.“

♦♦♦

☼ Pán v restauraci si pochutnává na guláši. U jeho stolu sedí malý pes a pořád vrčí.

Pán konečně odloží příbor a zavolá vrchního:
„Proč ten pes na mě tak vrčí?“

„To bude asi tím, že jíte z jeho talířku.“

♦♦♦

☼ Náš pes honí všechny lidi na kole. Co s ním uděláme?

To je jednoduché. Vezmeme mu kolo.

♦♦♦


☼ Jde pan Novák po ulici a zeptá se jednoho neznámého pána, u kterého zrovna stojí pes.
„Kouše váš pes?“

Pán odpoví, že ne.

Tak si ho pan Novák pohladí a pes ho kousne.
„Vždyť jste říkal, že nekouše.“

A neznámý odpoví:
„No jo, ale tohle není můj pes.“

♦♦♦

☼ Proč má pes ocas?

Aby se nepřevrátil, když vyplázne jazyk.

♦♦♦

☼ Při vyšetřování:

Komisař: „Jaká byla poslední slova poštovního doručovatele?“

„Hodný pejsek.“, odpoví svědek.

♦♦♦

☼ „Tomu psovi se věnuješ víc než mě! Už se na to nemůžu dívat!“

„Ale jdi, ty blázínku, vždyť víš, že vás mám ráda oba dva stejně!“

♦♦♦

☼ „Prosím tě, nemohla bys být k tomu psovi trochu laskavější?“

„Co ti vadí? Vždyť se k němu chovám úplně stejně jako k tobě!“

„No právě proto...!“

♦♦♦

☼ „Teda my muži máme ale psí život!“, povzdechne si manžel.

„To máš pravdu“, poznamená jedovatě manželka, „ve dne vrčíte a v noci chrápete.“

♦♦♦

☼ „Na tu dovolenou musíme nakoupit taky konzervy pro psa.“

„A co kdybychom ho nechali doma a jeli bez něho?“

„To nepůjde. Já už jsem mu slíbila, že pojede s námi.“

♦♦♦

☼ Manželka manželovi:
„Vypij ten lék.“

„Co blázníš, vždyť nám ho dal veterinář pro psa.“

„No právě, když pes uvidí, že ho piješ, třeba ho vypije konečně taky.“

♦♦♦

☼ Pepa přijde se psem od veterináře a povídá manželce:
„Celou cestu zpátky tak divně a žalostně kňučel, jako by mi chtěl něco říct.“

Manželka se podívá na psa a povídá:
„Asi ti chtěl říct, že není náš pes.“

♦♦♦

☼ „Běž do obchodu pro rohlíky“, rozkazuje manželka.

„Ale vždyť venku strašně leje“, brání se manžel, „člověk by tam ani psa nevyhnal!“

„A kdo ti říká, že půjdeš se psem?!“

♦♦♦

☼ „Pepo, chutnalo ti to maso?“

„Docela to šlo.“

„No tak proč ho ten náš Pajda nechce žrát?“

♦♦♦

☼ Lída budí v noci manžela a šeptá mu:

„Vstávej, po domě chodí zloděj, utíkej rychle vzbudit našeho Baryna.“

♦♦♦

☼ „Tak nám pošel Punťa“, naříká Věra.

Manžel ji obejme a zoufale vykřikne:
„Bože, proč zrovna on!“

♦♦♦

☼ Vyčítá Karel manželce:
„Ty máš raději toho psa než mě!“

„Kdyby ti stačily k večeři granule jako jemu, tak jste na tom oba stejně!“

♦♦♦

☼ Potkají se dva kamarádi. Jeden si posteskne druhému:

„Tak jsem musel utratit svého psa.“

„Byl vzteklej?“

„No, nadšenej nebyl“.

♦♦♦

9. březen 2009 00:00:00

ZAMYŠLENÍ.....


Když se od člověka všichni odvrátí a sláva padne v prach, pes zůstává. Je v lásce stálý jako slunce na nebeské dráze. Jestliže osud vrhne pána na okraj světa, bez známých a bez domova, věrný pes nežádá jiná privilegia, než ho doprovázet, chránit před nebezpečím a bojovat proti jeho nepřátelům. A když přijde konec, smrt sevře pána ve svém náručí a jeho tělo spočine v chladné zemi, bez ohledu na to, zda přijdou ostatní přátelé, u hrobu bude šlechetný pes, hlavu mezi tlapkami, oči smutné a přece bděle otevřené, věrné a upřímné dokonce i ke smrti....

6. březen 2009 00:00:00

PSÍ PŘEDSEVZETÍ=)



☻ Nebudu krást cukroví ze stolu, ani jiné potraviny a zapíjet to čajem, kávou či jakoukoli tekutinou, která není určená pro mě.

☻ Nebudu se přetahovat o spodní prádlo páníčka, když je na záchodě.

☻ Budu si pamatovat, že popelář nekrade naše věci.

☻ Vyklepu dešťovou vodu z mé kožešiny před vstupem do domu.

☻ Nebudu jíst kočičí potravu, předtím než ji snědí kočky, nebo po nich dojídat.

☻ V autě nebudu trvat na koukání z otevřeného okna, když venku prší.

☻ Neupustím rozžvýkanou kostičku nebo mokrý tenisák do spodního prádla někoho, kdo sedí na záchodě.

☻ Budu si pamatovat, že pohovka není ručník, a stejně tak paniččin a pánečkův klín.

☻ Budu si pamatovat, že má hlava nepatří do ledničky, pračky ani myčky nádobí.

☻ Nepotřebuji se prudce postavit, když ležím pod nízkým stolkem.

☻ Nebudu válet své hračky za nábytkem.

☻ Když se mi chce zvracet, nebudu pro tento účel vyhledávat poslední zbytky vyčištěného koberce, ani postele pánečků.

☻ Nebudu zvracet v autě.

☻ Nebudu jíst mrtvé ptáky, raky, ryby, kraby, atd. a ani se v nich nebudu válet.

☻ Nebudu olizovat tvář člověka poté, co jsem jedl výkaly.

☻ Nevzbudím paničku tím, že strčím svůj chladný, mokrý nos pod peřinu.

☻ Nebudu žvýkat pánečkův kartáček na zuby.

☻ Nebudu krást paniččino použité spodní prádlo a tančit s ním všude po dvorku.

☻ Nerozhodnu se na vodítku k pronásledování veverky, když panička stojí na kluzkém trávníku.

☻ Budu se snažit dodržovat tato pravidla, ale nic nezaručuji..

5. březen 2009 00:00:00

10x proč je lepší pes než dítě=)


• Připravit psa na zimní procházku netrvá hodinu.

• Neumí lhát.

• Neodmítá odpoledne spát.

• Nemusíte mu pořizovat vlastní mobil.

• Neotravuje s tím, že chce sourozence.

• Je mu jedno, jestli je hrášek umazaný od bramborové kaše.

• Naučí se čistotnosti během 3 měsíců.

• Nestydí se za vás, když si zpíváte na veřejnosti.

• Když se nepovede, nikdo to nemůže svádět na vaše geny.

4. březen 2009 00:00:00

PES


Byl jednou jeden pes. Byl sám tak se chtěl zkamarádit s někým s kým by mu bylo bezpečno. Pomyslel si: Půjdu za vlkem. On je ze všech nejsilnější a ničeho se nebojí.
Přišel za vlkem a zeptal se: "Ty jsi ze všech nejsilnější?" "Ano" odpověděl vlk. "Mohu s tebou žít?" Zeptal se pes. "Proč ne?" odpověděl vlk. Žili spolu nějaký čas, až jedné noci psa něco vystrašilo a začal štěkat. Vlk ho upozornil: "Neštěkěj kamaráde, přijde medvěd a oba nás zahubí" Medvěd je nejsilnější, pomyslel si pes a druhý den se rozloučil s vlkem a šel k medvědovi.
Došel k medvědu a zeptal se: "Ty jsi ze všech nejsilnější?" "Ano" odpověděl medvěd. "Mohu s tebou žít?" Zeptal se pes. "Proč ne?" odpověděl medvěd. Žili spolu 3 dny a pak si pes řekl, že medvěda vyzkouší a v noci začal štěkat. Medvěd ho ale varoval "Neštěkěj kamaráde, přijde tygr a oba nás zahubí" Tygr je nejsilnější, pomyslel si pes. Ráno se rozloučil s medvědem a šel za tygrem.
Když našel tygra znovu se zeptal: "Ty jsi ze všech nejsilnější?" "Ano" odpověděl tygr. "Mohu s tebou žít?" Zeptal se pes. "Proč ne?" odpověděl tygr. Pes strávil u tygra týden,ale pak ho znovu napadlo že by mohl zkusit v noci zaštěkat. Tygr hned jak pes začal štěkat dostal strach a řekl: "Neštěkěj kamaráde, přijde člověk se zbraněmi a oba nás zahubí" Člověk je nejsilnější, pomyslel si pes. Další den se pes vydal hledat člověka.
Člověk dal psovi najíst, napít, pohladil ho. Pes začal štěkat a člověk řekl:" Jen si štěkěj kamaráde, ať všichni vědí, že jsi můj"

3. březen 2009 00:00:00

"... vychovávejte psa jako pes, ne jako člověk. A všechny jeho reakce opět posuzujte psíma očima, protože pes vnímá a vyhodnocuje svoje okolí a prožité situace jinak než člověk - protože je pes. Základem je SMEČKA, smečkové zákonitosti - hierarchie, ochrana mláďat, která se jako mláďata chovají a výstražné signály (zavrčení, stisknutí, kousnutí) vůči všem, kteří zákony smečky nedodržují. Není to o tom, že by psi určovali náš život. Ale chováme psovité šelmy, jakkoli domestikované, tak stále šelmy - a pokud je budeme vychovávat v jejich prostředí a jejich jazykem, bude to dobré. Pokud si je budeme neustále po člověčím snažit podřizovat, řežeme větev sami pod sebou. My nejsme vládci psů - to pouze oni jsou ochotni žít po našem boku. Nevnucují se nám a jsou schopni přežít i bez nás. Mohou žít S NÁMI nebo VEDLE NÁS. Můžeme tvořit jednu smečku nebo žít oddělené životy. Záleží na každém člověku, co si vybere - psi v tom mají jasno."



ZDROJ: Viktor Dostál, Psí škola Falco

2. březen 2009 00:00:00

PSÍ ZÁKONÍK=)


001/2001 Sb. psích zákonů
ZÁKON ze dne 16. října 2001
Pouliční psí parlament (PPP) se usnesl na tomto platném znění Listiny psích práv a svobod (LPPS):


Článek I - JÍDLO

§ 1. Pes musí mít vždy k dispozici plnou misku žrádla a vody.

§ 2. Pes má právo žebrat u každého jídla.

§ 3. Pes může sežrat cokoliv, co upadlo na zem.

§ 4. Pes má právo dostat svůj díl od každého páníčkova jídla.

§ 5. Pes má právo ukrást a sežrat nedostatečně zabezpečené jídlo, kdykoliv je k tomu příležitost.

§ 6. Pes má právo se při vaření plést v kuchyni paničce pod nohy.

§ 7. Pes má právo na jeden čerstvý rohlík z každého nákupu.

§ 8. Pes má právo sežrat jakýkoliv fujtajbl nalezený u popelnic.




Článek II - VYCHÁZKY

§ 9. Pes má právo na minimálně dvě dlouhé procházky denně.

§ 10. Pes má právo štěkáním pobízet paničku k rychlejšímu odchodu na procházku.

§ 11. Pes má právo během procházky číst a odepisovat na psí poštu.

§ 12. Pes má právo sám odejít na procházku, uzná-li to za vhodné.

§ 13. Pes má právo během procházky štěkat na každého cizího psa, je-li za plotem.




Článek III - POSLUŠNOST

§ 14. Pes nemusí poslechnout povel páníčka, běží-li za hárající fenkou.

§ 15. Pes nemusí poslechnout páníčka, je li v dosahu jedlý pes.

§ 16. Pes nemusí hned poslechnout páníčka, pokud zrovna čte psí poštu.

§ 17. Pes se může při čekání na páníčka přemístit na jiné, vhodnější místo.




Článek IV - SPORT

§ 18. Pes má právo kdykoliv řádně prohnat jakoukoliv cizí kočku.

§ 19. Pes má právo prohnat i páníčkovu kočku, pokud se přiblíží k jeho misce.

§ 20. Pes má právo kdykoliv prohnat zajíce.

§ 21. Pes má právo vyžadovat trénink v aportování.

§ 22. Pes si může aportovanou věc ponechat, případně ji recyklovat.




Článek V - KOUSÁNÍ

§ 23. Pes má právo kdykoliv kousnout poštovního doručovatele do ... kamkoliv.

§ 24. Pes má právo v prvním roce života rozkousat deset párů bot.

§ 25. Pes má právo překousnout elektrický kabel, pokud není pod napětím.

§ 26. Pes má právo prokousnout zahradní hadici i v případě, je-li pod tlakem.

§ 27. Pes má právo láskyplně žužlat páníčkovi nos.

§ 28. Pes má právo řešit své rozpory s jiným psem rvačkou.

§ 29. Pes si může v případě potřeby sám sundat košík.




Článek VI - SPANÍ

§ 30. Pes má právo na měkký a teplý pelíšek (křeslo, kanape, válendu apod.)

§ 31. Pes má právo vždy spát s paničkou v ložnici a to i ve stanu.

§ 32. Pes má právo zabrat místo ve vyhřátém spacáku, pokud ho majitel v noci opustí.

§ 33. Pes může spát s paničkou v posteli, je-li páníček na služební cestě.

§ 34. Pes má právo budit ráno paničku olíznutím obličeje.




Článek VII - OSOBNÍ HYGIENA A ZDRAVÍ

§ 35. Pes má právo se ochladit v jakékoliv louži či bahně.

§ 36. Pes má právo se kdykoliv vyválet v tom nejhorším smradlavém sajrajtu.

§ 37. Pes má právo darovat, zapůjčovat či vyměňovat své vlastní blechy.




Článek VII - OSTATNÍ USTANOVENÍ

§ 38. Pes má právo umístit na zahradě svou hromádku tak, aby do ní páníček šlápnul.

§ 39. Pes má právo páníčka lehce kousat do pat, pokud se mu zdá, že nejde dost rychle.

§ 40. Pes má právo nastoupit do auta a vystoupit z auta vždy jako první.

§ 41. Pes má právo vyhrabat v záhonku libovolně velkou jámu při pronásledování myší.

§ 42. Pes má právo býti drbán páníčkem v kteroukoli denní i noční dobu.

§ 43. Pes má právo kdykoli zřídit schránku psí pošty na vhodném objektu.

1. březen 2009 00:00:00

OPĚT PÁR MURPHYHO ZÁKONŮ O NAŠICH ČTYŘNOZÍCH MILÁČCÍCH=)


Zákony o psech a obojcích:

☺ Odolá-li řetěz proti přetržení, neodolá obojek, k němuž je řetěz připevněn.

☺ V případě nutnosti se dokáže objem psího krku a hlavy zmenšit až na polovinu.

☺ Pes, jehož krk a hlava jsou zmenšeny na polovinu, se z obojku hravě vyvlékne.

☺ Přiškrtíte-li psovi obojek tak, aby se z něj nemohl vyvléknout, pes se udusí.

☺ Udušený pes setrvá na řetězu tak dlouho, jak jen si budete přát.

☺ Problém je v tom, že udusit psa lze pouze trvale.

-------------------------------------------------



Pes a jeho/váš majetek:

☺ Pro psa nikdy nebudete víc než správce jeho majetku.

☺ Váš a psův názor na to, co je jeho majetkem, se diametrálně liší.

☺ Vodítko, obojek, pískací hračku a umělou kost považujete za psí majetek vy.

☺ Pes považuje za svůj majetek všechny předměty kromě vodítka, obojku, pískací hračky a umělé kosti.

☺ Což ovšem neznamená, že si s těmito předměty můžete dělat co chcete.

28. únor 2009 00:00:00

OTESTUJTE SI IQ VAŠEHO MILÁČKA =)


1• SCHOPNOST POZOROVÁNÍ
Předstírejte, že se psem chcete jít ven. Když vás pes pozoruje, vezměte si kabát, klíč a vodítko, ale pak zůstaňte stát. Když pes běží ke dveřím nebo rozčileně přiběhne k vám - 5 bodů. Když ne, jděte směrem ke dveřím a zastavte se. Když k vám přijde - 4 body. Když ne, dojděte až ke dveřím a dělejte, jako byste je otevírali. Když k vám pes přijde - 3 body. Když nepřijde, ale vykazuje nějakou reakci - 2 body. Žádná reakce - 1 bod.

2• POZORNOST, POZNÁVÁNÍ OKOLÍ
V době, kdy je pes mimo byt, přestavte nábytek. Nejméně pět kusů by mělo stát jinde, než stálo předtím. Vezměte stopky a zavolejte psa. Když začne během 15 vteřin přestavěný nábytek očichávat nebo zkoumat - 5 bodů. Zaregistruje změnu za 15 až 30 vteřin - 4 body. Dále: 30 až 60 vteřin - 3 body. Když se zdá, že pes něco zpozoroval, ale nic neočichává - 2 body. Po minutě žádné reakce - 1 bod.

3• SPOLEČENSKÉ CHOVÁNÍ
Počkejte, až bude pes sedět asi dva metry od vás. Dívejte se mu upřeně do očí, až se on podívá na vás. Po dalších třech vteřinách nasaďte široký úsměv. Pes přijde k vám a vrtí ocasem - 5 bodů. Pes se přibližuje jen pomalu, nebo dojde na půl cesty a nevrtí ocasem - 4 body. Pes se zvedne, ale nepohne se - 3 body. Pes odejde - 2 body. Žádná reakce - 1 bod.

4• KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ
Vezměte psa na vodítko a posaďte ho doprostřed pokoje. Ukažte mu sousto, které příliš nevoní, a rychle ho položte do rohu místnosti. Pak vyveďte psa z místnosti a choďte s ním v kruhu. Nejdéle po 15 vteřinách ho zaveďte zpět do místnosti a pusťte z vodítka. Pes jde přímo k soustu - 5 bodů. Systematickým čenicháním zjistí správný roh a sousto najde - 4 body. Pes hledá nesystematicky, a přesto najde sousto nejdéle za 45 vteřin - 3 body. Pes hledá, ale po 45 vteřinách nic nenajde - 2 body. Bez reakce - 1 bod.

5• DLOUHODOBÁ PAMĚŤ
Začátek jako u testu 7. Položte sousto do jiného kouta. Potom vyveďte psa z místnosti a vraťte se s ním za pět minut. Pes jde přímo k soustu - 5 bodů. Jde nejdřív do rohu z testu 7, a teprve pak rychle do správného rohu - 4 body. Systematicky vyčenichá správný roh a sousto najde - 3 body. Hledá nesystematicky, ale najde sousto maximálně po 45 vteřinách - 2 body. Hledá, ale po 45 vteřinách nic nenajde - 1 bod. Bez reakce 0 bodů.

6• SCHOPNOST MANIPULACE
Postavte z těžkých knih nebo jiných předmětů a prkna malý stolek. Musí být tak vysoký, aby na něj pes dosáhl tlapou, ale tak nízký, aby pod něj nemohl strčit hlavu. Dejte psovi očichat sousto a položte ho rychle pod prkno. Pes si tlapou vytáhne sousto maximálně za 60 vteřin - 5 bodů. Za jednu až tři minuty - 4 body. Pes se snaží vytáhnout sousto čumákem nebo tlapou, ale během tří minut to nedokáže - 3 body. Čichá a po jednom nebo dvou pokusech to vzdá - 2 body. Po třech minutách žádná reakce - 1 bod.

7• POROZUMĚNÍ ŘEČI
Pes by měl sedět ve vzdálenosti asi dvou metrů. Zavolejte na něj obvyklou intonací: konzerva". Když k vám pes přijde - 3 body. Když nepřijde, zavolejte hudba", a když potom přijde - 2 body. Když se pes na žádné zavolání nepohnul, zavolejte ho jménem. Když se přiblíží - 5 bodů. Když ne, zavolejte ho ještě jednou. Při reakci - 4 body, když nereaguje - 1 bod.

8• ŘEŠENÍ PROBLÉMU
I. Nechte psa očichat jeho oblíbený pamlsek. Pak jej položte na zem tak, aby to pes viděl. Zakryjte pochoutku prázdnou plechovkou. Vyzvěte psa, aby žral, a měřte čas. Na to, aby se dostal k vnadidlu, potřebuje pět vteřin - 5 bodů. Trvá to pět až 15 vteřin - 4 body. Dále 15 až 30 vteřin - 3 body, 30 až 50 vteřin - 2 body. Jestliže to pes nedokáže, ale čichá kolem plechovky - 1 bod. Žádná reakce - 0 bodů.

9• ŘEŠENÍ PROBLÉMU
II. Vezměte menší deku a dejte ji psovi očichat. Pak mu ji rychle a plynule hoďte přes hlavu a plece. Osvobodí se během 15 vteřin - 5 bodů. Když to dokáže za 15 až 30 vteřin - 4 body. Osvobodí se za 30 až 60 vteřin - 3 body. Déle: jedna až dvě minuty - 2 body. Nezvládne to - 1 bod.

10• ŘEŠENÍ PROBLÉMU
III. Dejte psovi očichat chutné sousto a nechte ho, aby je pozoroval po dobu pěti vteřin. Přehnaně rychle položte sousto na zem a přikryjte je utěrkou. Dejte psovi pokyn, aby žral, a měřte čas. Pes se dostane k soustu během 15 vteřin - 5 bodů. Dále: 15 až 30 vteřin - 4 body, 30 až 60 vteřin - 3 body, jedna až dvě minuty - 2 body. Pes se sice pokouší dostat k soustu, ale vzdá to - 1 bod. Po dvou minutách žádná reakce - 0 bodů.



DOSAŽENÉ BODY:

45 bodů nebo víc: Pes je vynikající. Takhle inteligentních je méně než pět procent psů.

38 až 43 bodů: Velkolepý pes s vysokou inteligencí.

32 až 37 bodů: Pes je nadprůměrně inteligentní a měl by být schopen dělat vše, co se od normálního psa očekává.

20 až 31 bodů: Průměrná inteligence. Někdy je pes chytrý a někdy hloupý.

14 až 19 bodů: Podprůměrná inteligence. Vyžaduje hodně trpělivosti vůbec něčemu psa naučit.

8 až 13 bodů: Na hranici inteligence. Se psem budou potíže.

Méně než 8 bodů: Velký deficit inteligence. S takovým psem žít je velmi problematické.

27. únor 2009 00:00:00

PÁR SLOV O PSECH V POSTELI


Velmi často se setkávám s názorem, že pes do postele nepatří... Podle mnoha lidí (a současně bohužel i majitelů psa) pes nepatří ani do ložnice, do obýváku - v lepším případě smí být aspoň v bytě, v tom horším obydlí svých "pánečků" nikdy nepozná, protože pouští chlupy a kdo že to po něm má uklízet... Zcela přirozeným důsledkem tohoto přístupu pak bývá prokazatelný fakt, že z této skupiny "chovatelů" se rekrutuje statisticky velmi významná většina těch, kteří pak píši zoufalé maily o tom, jak je jejich pes nezvladatelný, agresivní a že oni netuší, kde se stala chyba.

Je velmi špatné, jak málo lidé znají skutečné přirozené potřeby a chování psa. Zmanipulováni populárními knížkami o psech, popřípadě "dobrými radami" majitelů psů, kteří o etologii a výchově psa nevědí vůbec nic, si přivezou domů dvouměsíční štěně a ihned určí pravidla hry - štěně rozhodně nesmí do postele a pokud možno ani do ložnice, pelíšek bude mít v předsíni, ať si zvyká... Neznalost? Krutost? V přírodních smečkách nebo ve smečkách, které žijí samy sebou, nikdy neuvidíte, že by mláďata byla vyhoštěna mimo kontakt s dospělými! Vždy jsou v těsném tělesném kontaktu vzájemně i se svou matkou, popřípadě i s jiným členem smečky. Je to totiž naprosto přirozené a pro každé mládě nenahraditelné - co se stane s lidským mládětem v případě, že mu odepřete po narození tělesný kontakt s matkou nebo s jiným člověkem? Stane se z něj citově deprivovaný jedinec - na toto téma se prováděly i různé studie - mimochodem zcela zbytečné, pokud by člověk více poslouchal své instinkty a nesnažil se vše "vědecky" zdůvodnit...

Zpět ke psům. Ve chvíli, kdy se dostane štěně obvykle ve 2 měsících věku ke své nové "smečce", potřebuje se s ní sžít, potřebuje kontakt, potřebuje vědět, že smečka ho přijala. Ve chvíli, kdy ho "smečka" odsune někam mimo prostor, kde spí, nedělá z hlediska psího chápání nic jiného, než že štěně odsune ne na konec, ale MIMO SMEČKU! Přesně tak by se totiž zachovala přírodní smečka, pokud by některého jedince vyhostila. Takže z hlediska psa je interpretace takového prostředí jasná: "Smečka mne trpí, ale nepřijala... Nepatřím do ní. Proč? Nevím."

Stále jsme ještě ve fázi štěněte. Co to je socializace, to snad už každý ví. Do období socializace však patří i fáze tzv. vtištění - tedy přivyknutí na cizí živočišný druh (což pro psa je člověk) a jeho "přijetí za svého". Pokud v této fázi svému štěněti neumožníte co nejčastější a nejintenzivnější tělesný kontakt s vámi (občasné pohlazení k tomu skutečně nestačí!), pak k vám váš pes už nikdy nezíská plnohodnotný vztah! Je to tak a už nikdy později na tom nelze nic změnit - je to jeden ze základních zákonů vývoje živého tvora - a znovu opakuji, že stejně jako pro psa, kočku nebo třeba slona platí i pro člověka...

Když jsem si před více než 6 lety pořídil Dina, byla pro mne ta nejpřirozenější věc, že bude spát se mnou, abych pro něj od samého začátku jeho života představoval tvora, ke kterému bude mít nejblíž. Protože jsem s ním v té době nemohl chodit ven (bydlím v paneláku a musel jsem měsíc čekat na jeho doočkování a plnou imunitu), spal jsme s ním v kuchyni na linu na karimatce. Každý večer jsme spolu usínali, byl obtočený kolem mého krku a neměl nejmenší problém se samotou a truchlením. V noci se vzbudil, šel se vyprázdnit do předsíně na noviny a zas se ke mně vrátil. Nikdy se nestalo, že by šel spát někam jinam - vždy potřeboval být ke mně přitisknutý, nejlépe tam, kde mě nejvíc vnímal - k mému obličeji... Dnes lidi obdivují, jak na mně visí očima, jak krásný máme vztah. Vím, že kdybych ho tehdy odsoudil na nějaké "místo", tento vztah by v této intenzitě nikdy nevznikl.

Před dvěma lety ke mně přišel Šedy. Přírodní plemeno, které se na rozdíl od tzv. kulturních plemen vždy chová tak, jak je mu vrozené. Od začátku spal se mnou a s Dinem, okamžitě se do naší "smečky" začlenil - zcela přirozeně, protože jsme ho i přirozeně přijali.

Dnes je Dino dospělý, Šedy dospívající pes. Když jdu spát, moji psi leží těsně vedle mého gauče. V noci nebo ráno si často některý z nich vyskočí do mých nohou na gauč, pak seskočí a jeho místo zaujme ten druhý. Žiju v těsném sepětí se svými psy a naše smečka funguje - nikam své psy nemusím vykazovat, znají svoje mantinely (můžu před nimi nechat talíř s jídlem a ani se ho nedotknou), ale znají i svá práva - tedy žít ve smečce, kterou vedu a kterou oni mají za svou. Nemám problém s autoritou (což je další oblíbený nesmyslný argument odpůrců spaní se psem) z důvodu, že svým psům dovolím ležet na mém gauči - autorita se buduje nebo kazí jinak a není závislá na vymezeném teritoriu...

Je totiž velký rozdíl mezi tím VLASTNIT PSA a ŽÍT SE SVÝM PSEM. Můžete vlastnit psa a odsunout ho do pozice, která bude vyhovovat vám jako člověku z hlediska pohodlnosti, ale která je naprosto cizí psu. Pak budete mít psa, který bude žít VEDLE VÁS svůj vlastní život, ale nikdy z něj nebude přirozený obranář nebo pes, který za vás položí život a bude vás skutečně milovat, protože jste ho z této pozice od samého počátku odsunuli. Nebo můžete žít se svým psem a pak budete mít přesně ten typ parťáka, který nebude poslouchat jen na naučený příkaz, ale bude vám vaše přání číst z očí a bude s vámi spjat tou nejtěsnější vazbou, jakou pes zná - příslušností ke smečce.

Je to otázka volby každého majitele psa. Z hlediska sebe jako člověka, který přichází do styku s mnoha "problémovými" psy (i lidmi:)) ale mohu zodpovědně říci jedno. Devadesát procent problémů, které se řeší v Poradně nebo prostřednictvím Výcvikového servisu, je způsobeno tím, že pes žije mimo svoji smečku. Zásadní vliv to má na psy přírodních plemen (severská plemena, pastevecká plemena), kteří se dříve nebo později stanou problematickými a svým majitelům i potenciálně nebezpečnými. Kulturní plemena (lovečtí psi, společenská plemena) se spíše stáhnou do svého vlastního světa, ve kterém však nejsou o nic méně nespokojeni.

Chovat psa neznamená jen ho krmit, venčit, pohladit a cvičit. Zodpovědně chovat psa znamená věnovat mu tolik času a energie, aby pes byl šťastný a žil plnohodnotný život. A k tomu patří i tak zdánlivá maličkost, jako je společné sdílení místa na spaní. Není to lék na všechno, ale zcela určitě je to jedna ze základních podmínek fungování smečky a tedy i plnohodnotného vztahu mezi člověkem a jeho psem.

Prosím: vezměte dnes v noci svého psa k sobě. A pokud máte velkou zahradu a na ní třeba německou dogu, vezměte si karimatku a spěte s ní dnes venku. Uvidíte, o čem to je - a jak nádherný pocit je cítit vedle sebe teplé psí tělo, které i v tom spánku je při smyslech a připravené pro vás kdykoliv cokoliv udělat - chránit vás nebo jít s vámi na kraj světa... Arabové spí se svými koni i se svými loveckými chrty. Oni vědí, proč to dělají. Já taky. Zjistěte to i vy...

______________________________________
Copyright (c) Viktor Dostál - PSÍ ŠKOLA FALCO

26. únor 2009 00:00:00

MURPHYHO ZÁKONY ŠTĚNĚCÍHO SPÁNKOVÉHO REŽIMU =)



○ Pokud investujete nemalé peníze na zakoupení krásného psího pelíšku, štěně v něm nikdy nezamhouří oka. Čím dražší pelíšek pořídíte, tím odpornější a špinavější hadr si štěně vybere za podušku.

○ Nenašli-li jste nikdy v bytě štěněčí bobek, jistě ho najdete v krásném psím pelíšku.

○ Štěně v krásném psím pelíšku nenajdete nikdy.

○ V momentě, kdy se rozhodnete pelíšek prodat, štěně jen znehodnotí do té míry, že si jej nikdo nevezme už ani zadarmo.

○ Štěně bude spát ve vaší posteli. Pokud jej ve stavu bdícím z postele vyrazíte, vrátí se do ní přesně vteřinu poté, co usnete.

○ Nejeví-li štěně chuť spát ve vaší posteli, začne ji jevit v den, kdy si domů poprvé přivedete svého partnera.

○ Poté, co vymydlený a navoněný partner bude chtít ulehnout na vaše lože, bude na jeho půlce postele ležet štěně a jakékoli pokusy o odstranění bude provázet vrčením a zuřivým štěkotem.

○ Odstraní-li váš partner štěně z postele pomocí azbestových rukavic nebo hrubého násilí, stáhne se uraženě do kouta. Výt začne přesně ve chvíli, kdy partner položí roztouženě ruku na vaše stehno.

○ Štěně bude výt tak dlouho, dokud potrvá vaše erotické vzrušení.

○ Při příští návštěvě vašeho partnera najde partner na své půlce postele loužičku (v lepším případě).

○ V horším případě bude mít štěně zrovna průjem.

○ V nejhorším případě najde partner na své půlce postele loužičku, štěněčí průjem i štěně.

○ Počkáte-li s milostnými hrátkami do chvíle, kdy štěně určitě spí, můžete si být jisti, že nespí.

○ Pokud náhodou spí, probudí se v okamžiku, kdy váš partner položí roztouženě ruku na vaše stehno a začne výt.

25. únor 2009 00:00:00

TRÉNINK NA PŘÍCHOD NOVÉHO ŠTĚŇÁTKA =)


☺ Vylij studenou vodu na koberec a proběhni se tudy bosky a potmě.

☺ Hned po probuzení se postav do deště (zůstaň tam tak dlouho, dokud bude tma) a usilovně opakuj "Hodný pejsek, čůrej pospěš si, dělej."

☺ Vyválej své nejlepší oblečení v psích chlupech. Pro světlé oblečení použij tmavé chlupy, pro tmavé oblečení zase světlé. Kromě toho nech pár chlupů (na barvě nezáleží) zaplavat zahřívací kolo v ranní kávě.

☺ Hraj si s mokrým oslizlým tenisákem, nech si ho párkrát sklouznout po obličeji.

☺ Sprintuj v ponožkách sněhem přes dvůr, abys rychle zavřel branku do zahrady.

☺ Vysyp kolem sebe koš čistého, vyžehleného prádla a roztahej to po celém domě.

☺ Vyskoč z křesla těsně před koncem svého oblíbeného televizního pořadu a upaluj ke dveřím s křikem: "Ne, ne, udělej to až venku." Nečekej, že uvidíš jak dopadl napínavý film.

☺ Nechej své špinavé spodní prádlo ležet v obýváku, protože tam je pes stejně donese. Zejména pokud budeš mít zrovna návštěvu.

☺ Vylej ráno na podlahu čokoládový puding a teprve až příjdeš z práce tak to smíš uklidit.

☺ Vezmi šroubovák a vyrývej dírky do nohou jídelního stolu - štěně zde bude zanedlouho pokračovat.

☺ Na procházce nesmíš jít po chodníku, ale křížem krážem přes bláto a louže. Dbej na to, abys měl kalhoty a boty pořádně špinavé.

☺ Vezmi teplou a měkoučkou deku ze sušičky na prádlo a zabal se do ní. Přesně tento pocit budeš mít, až ti tvoje štěně usne na klíně.

24. únor 2009 00:00:00

O PSÍM OBLÍKÁNÍ A OKOLO..


○ Nedělejte si iluze, že uděláte radost svému domácímu mazlíčkovi, když jej oblečete do hezkého ohozu nebo když mu do srsti uvážete mašli. Uděláte radost ale sobě a proto se nebojte, pokud jde o módu, odvázat i tady. Vašemu pejskovi bude odměnou láskyplná pozornost všech okolo.

○ Těžko lze u vašeho pejska kopírovat aktuální módní trendy, tak jak je diktují módní designéři. Můžete se sice držet módních barev nebo materiálů, ale těžko budete na svého pejska aplikovat módu bokových kalhot. Také pokud jde o barvy, je lepší vybírat pro pejska ty, které vyniknou s jeho srstí a neoblékat zrzavě zbarveného mazlíčka do oranžové jenom proto, že se právě nosí.

○ Obecně je nejoblíbenější barvou oblečení pro pejsky růžová. Vynikne na bílé, černé, hnědé i šedé srsti. Oblečením obvykle chceme dodat pejskovi romantický vzhled - pokud nejde zrovna o zimní nutnost - a k tomu se právě růžová barva znamenitě hodí. Se vzorů jsou nejoblíbenější kytičky, tečky a kostičky. Šatičky často zdobí volánky a krajky.

○ Ať už oblečete svého pejska do čehokoliv - do sportovního, romantického nebo praktického hřejivého oblečku - nezapomeňte nikdy na jeho základní potřeby: nutnost udělat občas loužičku, bobeček či se pořádně podrbat. Takže vždy vybírejte s rozmyslem a nikdy to nepřehánějte.

23. únor 2009 00:00:00

PERLIČKY ZE SOUDNÍCH SPISŮ - JAK JINAK NEŽ O PSECH... :-))


◘ Můj pes se zdržuje většinou v boudě i když není uvázán, protože to neví.


◘ Když jsem se vracel s oběma jezevčíky z pohostinství domů a našel jsem vrátka zamčená, rozhodl jsem se přehodit jezevčíky přes plot a sám pak přelézt. Když jsem však takto přehazoval už jedenáctého jezevčíka, tu jsem si všiml, že se mi vracejí dírou pro slepice.


◘ Dále bych chtěl uvést, že po celou dobu, co mám psa ve svém vlastnictví, ještě nikoho nepokousal, přestože jej mám pojištěného.


◘ Ze dvora se ozývalo vrčení, což v našich podmínkách nedělá nikdo jiný než pes.


◘ Psa pana Hynka jsem praštil omylem. Konečně, když říká, že jde o psa mimořádně chápavého, mohl tento vědět, co bude následovat, když jsem bral do ruky kámen.


◘ Dá se spolehlivě říci, že svého psa Ajaxe cvičil v návratech zaručeně ze zištných důvodů. Jinak si nelze vysvětlit, že ho prodal různým zájemcům už sedmkrát a pes se mu vždycky vrátil. Existuje svědek, jenž zaslechl důvěryhodné domlouvání: "Ne abys tam, potvoro, zůstal!"


◘ Žalobce mi skutečně oplodnil mou čistokrevnou fenku Iris pomocí svého psa, ale může být ještě rád, neb není čistokrevný.


◘ J. Vydrář měl v ruce prázdný půllitr a zesměšňoval honicího psa F. Dvořáčka tím, že mu dával pít z půllitru.

22. únor 2009 00:00:00

MUŽI A PSI JSOU JEDNO PLEMENO! :-))

Oba vaši miláčci toho mají společného víc, než tušíte! Vystopujte všechny jejich stejné stránky a přeměňte svou vrčící šelmu v přítulného mazla. Bez použití násilí.


Určitě už vás někdy napadlo, že se muži někdy chovají úplně jako jejich ještě chlupatější kamarádi - psi. Oba druhy se sdružují ve smečkách, z legrace se perou s kamarády a zbaští skoro cokoli, co jim předložíte. Zdá se vám poněkud přitažené za vlasy srovnávat je? Takové porovnání je ale naprosto logické; i lidé přece patří mezi živočichy! Proto jsme se podívali co nejpodrobněji na nejnápadnější rysy, které spojují vašeho Alíka a Aleše. A poradíme vám, jak tyto shodné vlastnosti psího a mužského plemene vrchovatě využít v partnerském vztahu.



♦První podobnost - Žijí ve smečkách

Ať už se potulují v divočině, nebo řádí v parku, psi drží pospolu. Jsou to velice společenská zvířata a vytvářejí si silnou soudržnost se členy své smečky. Zrovna tak touží po společnosti i chlapi, a proto je ve volné přírodě (tedy bez ženského dozoru) lze jen zřídka pozorovat, aniž mají v závěsu partu. Muži raději než sami zajdou na pivo s kamarády, protože si vzájemně pumpují ega.



♦Druhá podobnost - Rádi si hrají

"Psi se můžou zbláznit radostí, když mají příležitost lovit," vysvětluje třiadvacetiletá Karolína, která pracuje v pojišťovně a chová dva jezevčíky. "Ženou se za kořistí, pak jí nechají kousek náskok a celá honička jim rozpumpuje adrenalin v žilách."
I muži jsou naprogramováni tak, že ve všem vidí hru. Jen si všimněte, jak se dovedou bavit při sebemenší hlouposti nebo jak bouřlivě a upřímně jásají při každém gólu ve fotbale.



♦Třetí podobnost - Jsou příšerně zvědaví

Psy přímo mučí pomyšlení, že existuje něco (ať už vůně, chuť, nebo třeba i sousedova popelnice), co neprozkoumali. Proto bude na procházce raději riskovat, že se uškrtí na vodítku, než aby mu něco uniklo. To však neznamená, že se mu už přestalo líbit na vaší zahradě; jde jen o mohutnou zvědavost. A když svého Broka necháte, aby se chvíli volně proběhl, celý šťastný se vrátí zpátky k vaší noze. Poučení? I muži chtějí mít pořád pocit, že život hltají až do dna.



♦Čtvrtá podobnost - Chovají se jako malí

I zasloužilí psí dědečkové se s rozkoší vyvalují v zahradě, honí se za veverkami, i když je stejně za nic na světě nemohou chytit, a občas zapomenou na dobré vychování a udělají doma loužičku. "Každý pes zůstane tak trochu štěnětem," domnívá se třicetiletá Kateřina, chovatelka baseta. "Podle mě mají nevyzrálost v krvi." Muži se zrovna tak občas dokážou chovat hůř než pětileté dítě a pak si najít jakoukoli výmluvu.



♦Pátá podobnost - Touží být vůdci smečky

Vaše štěně si označkuje každý sloupek počínaje vaší brankou a konče odpadkovým košem u místní samoobsluhy. Proč? Vyznačuje si teritorium a ukazuje, kdo je tady pánem. Vysílá tak poselství ostatním psům, že zdejší smečce velí právě on a nikdo jiný. Srovnejte to se svým partnerem. Vypráví partě, jak chytil v srpnu na Sázavě štiku zvíci plejtváka obrovského? Tvrdí, že si přece vůbec nepotřebuje přečíst návod, když připojuje DVD přehrávač, a raději se s tím půldruhé hodiny moří? To proto, že potřebuje být šéfem a autoritou.

__________________________________________________

Tři věci, na které slyší oba vaši mazlové:

* Mluvte klidně.
Když křičíte, psi i muži se okamžitě přestávají koncentrovat na to, co jim vlastně chcete sdělit. Dejte své rozčilení najevo jenom klidným vysvětlením a občas i vhodně načasovaným vyštěknutím. Ale určitě netropte výbušné scény.

* Mějte uznání.
Jestliže chcete po svém kokršpanělovi, aby si sedl, pochválíte ho. Totéž platí u mužů; pokud vám dá přítel k svátku kuchařku, projevte umírněnou radost, ale před Vánoci se několikrát zmiňte o tom, že moc toužíte po řetízku.

* Jednejte okamžitě.
Mužům (stejně jako psům) chybí dlouhodobá paměť, takže dost dobře nechápou, proč jim vyčítáte včerejší chybu. Zapomněl váš partner, že vás má vyzvednout z práce? Vytkněte mu to hned, ale pak se k té záležitosti nevracejte

20. únor 2009 00:00:00

KAMARÁDI CO LÉČÍ DUŠI



Zvířecí kamarád umí léčit vaší duši.
No vážně,stačí se jenom zamyslet.

Vítá vás,když přijdete domů a dává vám najevo svou radost,že vás zase vidí.
A tohle dokáže člověku zvednout náladu,když se vám zrovna nepovedl den.

Zvíře je tady vždycky pro vás,má na vás čas a nevymlouvá se,že právě nemůže.
Když je vám ouvej,můžete se mu svěřovat,pobrečet si a ono vás bude poslouchat.
Už jen to uletví.
Dokonce dokáže vycítit smutek a umí i povzbudit.

Zvíře vás má rádo,takové,jací jste.
Je jim úplně jedno,jestli jste tlustí nebo hubení,chudí nebo bohatí,oni vás prostě milují bez ohledu na všechny takové věci.



♥O PSOVI:

Vždycky nás vítá a a je šťastný,že jsme zase doma.
Radost nám dává pořádně najevo.
Nemůžete ho prostě jen tak minout a nevšimnout si.
Ptostě se musíme usmát a pomazlit se sním.
Má ještě další přednost.
Když se mi zrovna nic nechce,dokáže mě vytáhnout ven - vlastně musíme jít ven a to za jakéhokoliv počasí.
Takže mě nenechá zlenivět a donutí mě se hýbat.
Je to přeci pes.
A naslouchá - můžu se mu svěřit,bude mě klidně poslouchat a já vím,že on to prostě nevykecá.....


♥O KOČCE:

Na depresi kočku !
Kočka je klidná,čistotná,milá a přítulná.
Pozorovali jste ji někdy,jak si dokáže užívat klid ?
Jak s lehkostí a klidem prochází kolem a z lehounka,zato s velkou chutí se vám slastně otře o nohy ?
A nejkrásnější je,když přijde k vám,lehne si,slastně přivře oči a začne příst.
Kdo hladí předoucí kočku,vyhlazuje si stres z těla.
Její pohoda a klid se přenáší i na člověka.

:-))

ZDROJ: sisinaaa

19. únor 2009 00:00:00

PSÍ A KOČIČÍ ZAJÍMAVOSTI



● Kočky a psi jsou dobří pro naše zdraví.
Už v 80. letech minulého století zjistili doktoři, že například pacienti po infarktu žijí déle, pokud mají domácího mazlíčka. Kočičí vrnění může být samoléčicí mechanismus. Má totiž frekvenci 25 až 50 Hertzů. Při aplikování podobných frekvencí pozorovali vědci rychlejší srůstání kostí, šlach a svalů. Také zvyšuje hustotu kostí, relaxuje unavené svaly a ulevuje od bolesti.
● Psi mají čtyřikrát více chuťových buněk než kočky.
Přesto jsou kočky mnohem vybíravější. Různé chutě získávají koťata už od matky v jejím mléku a v pozdějším věku bude kočka, která je zvyklá na konzervy, odmítat maso, přestože je její přirozenou potravou.
● Kočky jsou méně obézní než psi.
Na druhou stranu častěji trpí anorexií. Spíše než o přirozené chování se u nich ale jedná o následky soužití s lidmi.
● Čokoláda je pro psy jedovatá.
Obsahuje totiž theobromin, což je stimulant a zároveň způsobuje odvodňování. Kočky sladké věci vůbec nejedí, protože nerozpoznají sladkou chuť.
● Psi nejsou barvoslepí.
Jen nevidí všechny barvy jako lidé. Některé jim prostě splývají. Psí svět je převážně žlutomodrý. Kočky jsou také schopné rozlišit limitovaný počet barev.
--------------------------------------------------

JAZYK
Kočky se olizováním chrání proti vedru i proti zimě. V zimě si olizují srst, která vytvoří mnohem kompaktnější vrstvu chránící před chladem. V létě naopak srst navlhčují. Protože nemají potní žlázy, tak se chladí odpařující se vlhkostí.

OCAS
Kočky signalizují své přátelství zvednutým ocasem. V této pozici se vydrží celé hodiny třít o lidskou nohu. Podle vědců je to gesto, které se vyvinulo až během soužití s člověkem. Divoké kočky zvedají ocas jen při rozstřikování moči.

DRÁPKY
Kočky se nemohou často dostat dolů ze stromů, a to kvůli evoluční chybě. Jejich drápky jsou ideální pro lezení nahoru. Dolů však musí kočka buď skočit, nebo se spustit pozadu.

UŠI
Kočky mají více než dvacet externích ušních svalů. Mohou tak každé ucho nasměrovat jinam. Lépe proto identifi kují zdroj zvuků. Jsou schopné slyšet i ultrazvukové vibrace, které způsobuje motor auta.

ČUMÁK
Pes má tak jemný čich, že je schopen ještě po týdnu najít lidský otisk prstu. Vědci dokonce zjistili, že psi čichem rozpoznají i elektrický proud. To proto, že při průtoku elektřiny vzniká stopové množství ozonu, které pes ucítí. Psím tajemstvím je mokrý čumák, na který se nalepí i sebemenší pachová molekula, kterou pak může pes analyzovat. Pes si kvůli tomu musí nos udržovat stále vlhký. Vědci odhadují, že každý den vyprodukují psi půl litru hlenů.

ZUBY
Psi mají 42 zubů (kočky jen 30). Psi mají mnohem více stoliček, které používají k drcení kořínků, rostlin a hlavně kostí.

OCAS
Šťastní psi vrtí ocasem napravo. Italští neurologové zkoumali rozdíly ve vrtících se psích ocasech. Pes, který vidí svého pána, vrtí ocasem doprava spíše, než když dorazí cizí člověk či jiný pes.

VLČÍ DRÁP
Psi mají zakrnělý palec. Na zadní straně nohy jim roste takzvaný vlčí dráp. Jelikož je ale naprosto zbytečný a pracovním psům spíše překáží, tak se často amputuje krátce po narození.


Co asi nevíte o kočkách…

♦Kočky jsou většinou leváci. Při složitějších manipulacích s předměty dá přednost pravé pacce 20 % koček a levé 38 %. Zbylým 42 % je to jedno.

♦Kočičí mléko obsahuje 8x více proteinů a 3x více tuků než lidské mléko.

♦Kočky jsou mimochodníci. To znamená, že jejich levé nohy se pohybují vpřed současně o půl kroku před pravými. Mezi zvířaty je to spíše výjimka. V přírodě tak chodí například ještě velbloudi či žirafy.

♦Kočky na chlad instinktivně reagují ceněním zubů. Také začnou chodit do kolečka.

♦Hladové kočky vydrží mňoukat či vrnět dvě hodiny v kuse. Nové teritorium si zabírají řvaním či vrčením. Brání se naopak syčením a prskáním.

♦Kočky si nevidí pod nos. Nemůžou proto nikdy najít drobky na zemi.


Co asi nevíte o psech…

♦Psi preferují klasiku před popovou hudbou. Pokud chcete uklidnit nervózního psa, tak mu nesmíte pustit Britney Spears nebo Metalliku. To potom chudák začne jen nešťastně výt. Vůbec nejraději mají Bacha.

♦Psi jsou většinou leváci, zatímco fenky preferují svou pravou přední packu.

♦Feny se začnou nudit mnohem dříve než psi. Vědci ukazovali oběma pohlavím obrázky lidí a zjistili, že feny to přestalo bavit dříve než psy.

♦Průměrný psí štěk trvá 0,2 vteřiny. Některá plemena štěkají více než ostatní. Nejuřvanější jsou yorkšírští teriéři. Ostatní teriéři nezůstávají o moc pozadu. Ale i takový bígl umí o sobě dát vědět. Existuje záznam o bíglovi, který za deset minut štěkl 907krát. Naopak nejtišší jsou zlatí retrívři, bloodhound, akita, rotvajler či novofundlanský pes.






:: Ondřej BOUDA ::

18. únor 2009 00:00:00

JAK JSI MOHL???



Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval jsi mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval jsi nade mnou prstem a zeptal jsi se: „Jak jsi mohla?!“ – ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrábal na bříšku.

Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne.

Postupně jsi začal trávit víc času v práci a byl jsi zaneprázdněn svojí kariérou a víc času jsi věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný. Nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a radovala jsem se s tebou, když jsi se zamiloval. Ona, teď tvoje žena, není „pejskař“ – ale i tak jsem jí přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji. Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že by jsem jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale byla jsem se „zajatcem lásky“. Když vyrostly, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšely se na mou srst a tahaly se za ni nahoru, na své vratké nožičky, strkaly mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na nos. Milovala jsem to všecko okolo nich a jejich dotyk – přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělý – a kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě.

Bývaly časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl si jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš „ano“ a změníš téma. Už nejsem „tvůj pes“, ale „jen pes“ a rozčilují tě všecky výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvá jediná rodina. Byla jsem vzrušená z cesty autem, ale když jsme přijeli k zvířecímu útulku, bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil si papíry a řekl dvěma ženám, které si mě přebíraly: „Vím, že jí najdete dobrý domov.“ Pokrčily ramenem a věnovaly ti bolestný pohled. Poznaly reálnost umístění psa ve středním věku, i když s „papírama“. Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel „Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!“ A já jsem měla o něho starost. Jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou poplácáním po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile si odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.

Když jsi odešel, ty dvě milé pani řekly, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavou „Jak jenom mohl?“ Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že jsi to ty, že jsi změnil názor – že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.

Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost. Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ni. Břemeno, které nosí, ji hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem „Jak jsi mohl?“ Možná proto, že rozuměla mé psí řeči, řekla: „Je mi to tak líto.“ Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit – místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi.

A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje „Jak si mohl?“ nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.


__________________________________________________

Poznámka autora: Pokud vám článek „Jak jsi mohl“ vehnal slzy do očí tak jako mně, když jsem ho psal, je to proto, že je to příběh složený z osudů miliónů zvířat, které umírají každý rok v amerických útulcích. Vítaná je snaha všech, co by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují poznámku s autorským právem. Prosím použijte ho na vzdělání lidí na svých stránkách, časopisech, na informačních tabulích útulků a veterinárních ošetřovnách.
Děkuji, Jim Willis

17. únor 2009 00:00:00

PRO POBAVENÍ NĚKOLIK MURPHYHO ZÁKONŮ O PSECH:-)


- Štěně na vodítku váží mnohem víc, než štěně bez vodítka.

- Zvíře, které se k vám chová přátelsky, není vaše.

- I malý pes dokáže ve vaší posteli zaujmout takovou polohu, aby pro vás nezbylo prakticky žádné místo.

- Pes, kterému odepnete vodítko, okamžitě ohluchne.
( Tato hluchota se týká pouze vlnové frekvence vašeho hlasu.
Jako protiváha se všechny ostatní zvuky slyšené psem zesílí. Zejména štěkot jiného psa, vzdáleného i kilometr a více, slyší pes zcela zřetelně.
Ztráta sluchu je dočasná - sluch se psovi vrátí, jakmile vyhládne nebo utrpí mnohočetná zranění v souboji s jiným psem.)

- Pod pojmem "pěkná procházka" si váš pes představuje něco zcela jiného než vy.
Především k pěkné procházce podle psí představy rozhodně nepatří vodítko.

- Chcete-li mít opravdu jistotu, že váš pes nebude opakovat stejný prohřešek vícekrát, musíte jej zabít.

- Hloupý pes opakuje stále ty samé naschvály, chytrý pes si vymýšlí neustále nové.

- Jakýkoli trest psa pouze motivuje k tomu, aby vymyslel účinnou pomstu.
( Psí pomsta je vždy o hodně horší, než nejhorší trest, který jste schopni v praxi aplikovat.)

- Pes vypuštěný volně do prostoru může směřovat ke třem cílům:
k jinému psu nebo častěji feně
pohozené poživatině
něčemu hnusnému a smradlavému, v čem se vzápětí vyválí.
( Pes, jemuž se udělalo nevolno po konzumaci pohozené poživatiny, zvrací vždy až po vstupu do bytu.)

- Navštíví-li vás zloději, nebude váš pes doma.
Bude-li váš pes doma a navštíví vás zloději, bude se tvářit, že doma není...

- Je prakticky nemožné donutit psa, aby jedl jen to, co mu předložíte vy.
( Zabránit psovi v tom, aby s dychtivým pohledem v očích usedl k vašim nohám během snídaně, oběda, večeře či svačiny je možné jen tehdy, dáte-li mu před tím přičichnout k éteru, omráčíte-li ho baseballovou pálkou nebo odvezete-li jej na odlehlé místo v lese, kde ho pomocí nejsilnějšího řetězu zafixujete u mohutného stromu.)

- Pes má neustále dojem, že vy se nechutně přejídáte, zatímco on hladoví.

- Pes vám nikdy neuvěří, že jíte pouze suchý chléb. V jeho představách si jej umíte během cesty k ústům nepozorovaně ochutit vepřovým sádlem nebo šunkou.

- Chcete-li si se štěnětem hrát, spí.
Chce-li si štěně hrát s vámi, spíte vy.
Štěně je nejživější okolo třetí hodiny ráno, a je tím čipernější, čím dříve musíte vstávat do zaměstnání.

- Štěně ví, co znamená "fuj", ale tváří se, jako že neví.
( Příkazem "fuj" upozorníte štěně na věci, kterých by si jinak nevšimlo, čímž je prakticky odsoudíte k zániku.
Nepoužijete-li výraz "fuj", všimne si štěně jiných, neméně důležitých, potřebných a cenných věcí, čímž je prakticky odsoudí k zániku.)

- Chcete-li, aby pes zůstával po dobu vaší nepřítomnosti v boudě, musí být uvázán na řetěz.
Řetěz musí být z tak pevného kovu, aby byl odolný vůči fyzické síle psa.
Kov, která by byl stoprocentně odolný vůči fyzické síle jakéhokoli psa, má k dispozici pouze NASA.
NASA nepořádá pravidelné výprodeje nadbytečných zásob.
NASA nepůjčuje, ať prosíte sebevíc.

- Nemůžete-li ve své domácnosti najít cokoli, co se vejde do psí boudy, najdete to ve psí boudě.
Vzácně se může stát, že ve psí boudě najdete i předměty, které se do ní nevejdou.
Nenajdete-li v boudě takové předměty, najdete tam alespoň jejich části.





Zdroj: http://assil.sweb.cz/ostatni-murphy.html

16. únor 2009 00:00:00

NAPOSLED...


Pamatuješ si to? Asi ne, to si asi pamatovat nemůžeš. Byl jsi malinký hlupoučký, mé plyšové štěňátko nadšené mnou, nadšené vlnícím se mraveništěm, nadšené koulejícím se jablkem, nadšené celým světem.
I já byla malá, víš? Smutná vystrašená nedůvěřivá holka, s velkýma modrýma očima a zlatavými vlasy sepnutými do dvou srandovních culíků.
A naše první setkání? Stála jsem vyjeveně na ulici po dalším z mnoha návratů z nemocnic a proti mně můj táta. Hýbala se mu kapsa. Svou velkou rukou do ní sáhl a vytáhl Tebe, mé malé štěstí a položil Tě, hopkající kuličku s černýma očkama a mokrým studeným čenichem na trávu. Rozběhl jsi se ke mně, sevřela jsem Tě v náručí a prvně cítila lechtavý štěněčí dech svého nejlepšího přítele. Nejlepšího přítele na spoustu dlouhých let. Byla jsem sice malá, ale ne tak malá, aby tento čas nezůstal uložen v mých vzpomínkách.
Ani si nemyslím, že by se mě mohl mít tak rád, jako já Tebe. Nikdy sis neuvědomil tu vzácnost okamžiku, když jsi za mnou ráno vyskočil do postele a olízal mi celou tvář a dlaně a uši a já se k Tobě přitulila a přitiskla tak silně, jak k nikomu nikdy před tím. Jak na videonahrávce jsou v mé duši uloženy obrazy Tvé rozesmáté psí tváře běžící rozkvetlou letní loukou, otisky pacek vtisknutých do čerstvě napadaných sněhových peřin. Jak dnes si pamatuji hebkost Tvé srsti a bezednou hloubku Tvých věrných očí. Byl jsi všude, kde jsem byla já. Vše v mém životě začínalo slovem "můj pes". Mé kroky směly jen tam, kudy prošly Tvé packy, mé srdce se otevřelo jen těm, jež jsi i Ty přijal za své přátele. Mé myšlenky a starost a obavy a nadšení a radost se vždy upínaly k Tvému jménu. První dětská obava o zdraví a bezpečí někoho jiného. První pocit hrdé odpovědnosti. První pocit z toho, že se svět jiných netočí kolem mě, nýbrž můj kolem Tebe.
A pak jsem musela odejít. Velká dospělá panička, vyučená životem, zbavena strachu a nejistoty vylétla z rodného hnízda a opustila Tvou misku, Tvůj pelíšek, opustila jsem Tebe.
Né, nikdy bych Tě nemohla zavrhnout. Byl jsi mi jediným důvodem proč se vracet domů, domů pro svého psa, který byl stejně věrný a oddaný jako dřív. Ukázala jsem Ti svůj nový svět, líbil se Ti a všichni Tě měli rádi, ale vždy jsi musel zpět a mě se strašně stýskalo. Byli jsme spolu tak strašně málo. Chyběl jsi mi a smutek mě sžíral, vracela bych se za Tebou vždy a odkudkoliv.
A pak jednoho dne jsi mi nepřišel naproti. Strašně jsem se bála, protože jsi to nikdy před tím neudělal. Ležel jsi v křesle. Stála jsem proti Tobě s mobilním telefonem v jedné ruce, klíčky od auta v druhé, panička obestřená divným pachem luxusních parfémů, v drahém obleku, se složkou lejster v podpaží. Mladá, odhodlaná a sebevědomá.
Ležel jsi tam, Ty můj pes. Starý unavený a klidným moudrým pohledem jsi si mě prohlížel, jen ťukání ocasu o sedačku mi bylo znamením, že mě zase rád vidíš. Zvedl jsi hlavu a vzduchem mi posílal vlahé psí polibky. Vše jsem pustila a běžela Tě obejmout. Znovu jsi mi lízal celou tvář jak tenkrát ráno na posteli. Jen ty culíčky tu chyběly a Tvá štěněčí neutěšenost. Znovu jsem Tě svírala v náručí a schovávala si tvář do tvé srsti, jako nejlepšího úkrytu před ostatním světem.
Byl to náš poslední společný den.
Toho večera jsem odevzdala Tvůj osud do rukou pána v bílém s červeným diplomem a malou injekcí v rukou. Držela jsem Tě zase v náručí stejně jak tenkrát, když jsi opustil tátovu kapsu a rozběhl se ke mě. Jen už mi teď Tvé tělo neodpovídalo. Ani ocásek mi nedal znát, že jsi tu ještě se mnou. Jen ztišující dech a poslední ozvy tlukotu srdce, prozrazovaly, že tu jsi ještě se mnou. Ale to už si Ty nepamatuješ. Tohle už ne... Tam už jsem stála totiž sama. Vystrašená, ubrečená holka s modrýma očima...



Zdroj: http://klarcik.blog.cz/0602/



Pokud máte pejska, tak si teď okamžitě odsedněte od hloupého počítače a jděte si ho pohladit a pošeptejte mu, jak ho máte rádi. Jednou už může být pozdě a budete toho litovat...

15. únor 2009 00:00:00

Psí prosba


♥Můj život trvá 10-15 roků. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj - Ty sis mě pořídil!

♥Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.
Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej.

♥Ty máš své přátelé a zábavu, já mám jen Tebe.

♥Povídej si se mnou. I když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas.

♥Důvěřuj mi, nikdy Tě nezklamu.

♥Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.

♥Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvaž - třeba mi není dobře nebo jsem unavený.

♥Starej se o mě, jsem-li starý, i Ty jednou zestárneš.

♥Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou. S Tebou je pro mě všechno lehčí.

♥Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň i v téhle chvíli se mnou...

14. únor 2009 00:00:00

Zákon venčení:-)


Poměrně bezpečné je jít se psem na procházku do míst, kde se nevyskytují žádní psi.
Nejbližší místo od vašeho domu, kde se nevyskytují žádní jiní psi, jsou chmurné ledové pláně Antarktidy.
Nebereme-li ovšem v úvahu polární expedice se saněmi a se psím spřežením.
Bereme-li v úvahu polární expedice se saněmi se psím spřežením, pak je nejbližším místem od vašeho domu, kde se nevyskytují žádní jiní psi, jícen kterékoli činné sopky.
Pravděpodobnost, že někdy budete venčit svého psa na chmurných ledových pláních Antarktidy či u jícnu kterékoli činné spoky je mnohem menší než pravděpodobnost, že vyhrajete Jackpot Sportky.

13. únor 2009 00:00:00

Postup při vpravování pilulky do psa je následující:


1. Nejprve je nutno psa chytit. Psa chytá deset osob, zbylé dvě vyčkávají.

2. Je-li pes chycen, rozdělte se do dvou skupin po pěti lidech.

3. Zatímco první skupina psa drží, druhá si v co nejkratším čase ošetří zranění.

4. Poté se obě skupiny vystřídají.

5. Maximální čas, po který si skupiny mohou ošetřovat zranění, je cca půl minuty - déle není možno psa udržet. Překročíte-li časový limit, musíte začít znovu od bodu 1.

6. Obě skupiny současně drží psa. Optimální rozložení sil je dvě osoby na levou zadní nohu, dvě osoby na pravou zadní nohu, dvě osoby na pravou přední nohu, dvě osoby na levou přední nohu a dvě osoby na trup.

7. Dvě zbývající osoby si natáhnou svářečské rukavice (nemáte-li je, mohou postačit rukavice brankářské) a opatrně se přiblíží k psí tlamě.

8. První osoba bleskurychle otevře psí tlamu.

9. Druhá osoba do ní bleskurychle zasune pilulku - čím hlouběji se podaří pilulku zasunout, tím pravděpodobnější je, že zůstane uvnitř psa.

10. Obě osoby poté drží psí tlamu tak dlouho, dokud pes aspoň třikrát nepolkne.
Poté, co pes třikráte polkl, je nutno stanovit evakuační signál - např. osoba držící levou zadní nohu řekne "TEĎ!"

11. Jakmile osoba držící levou zadní nohu řekne "TEĎ!", všech dvanáct osob opustí v co nejkratším čase místnost.
Místnost je třeba opouštět disciplinovaně, ale rychle.

Účinnost výše popsaného postupu je asi padesátiprocentní.
Budete-li chtít do psa vpravit druhou pilulku, musíte požádat o pomoc jiné sousedy.

12. únor 2009 00:00:00

Jak vyfotit štěně?



Neníjednoduché vyfotit štěně , ale podle tohoto návodu to spolu určitě zvládneme:

Vyndej z krabičky nový film a vlož ho do foťáku.
Vyndej krabičku štěněti z tlamy a hoď ji do koše.
Vyndej štěně z koše a vykartáčuj mu z kožíšku lógr a šlupky od brambor.
Zvol si vhodné pozadí na focení.
Připrav si foťák.
Najdi štěně a vyndej mu špinavou ponožku z tlamy.
Posaď štěně na připravené místo a běž k foťáku.
Najdi štěně.
Jednou rukou nastav foťák a druhou nalákej štěně na piškotek.
Utři otisk čumáku na čočce foťáku.
Zavři kočku do ložnice a ošetři škrábance na čumáku štěňátka.
Popelník a časopisy dej zpátky na stolek.
Drž pískací hračku nad hlavou a pokus se na štěněti vyloudit nějaký slušný výraz.
Najdi si brýle a vylov foťák zpod pohovky.
Rychle vyskoč, čapni štěně a řekni: "Ne, čůrat budeš venku".
Zavolej partnera, aby Ti pomohl při úklidu.
Namixuj si dvojité Martini.
Pohodlně se usaď a řekni si: "Zítra začnu mé psí mimino učit SEDNI

11. únor 2009 00:00:00

Moudrost o psech od George Grahama Westa




Nejlepší přítel se může obrátit proti člověku a stát se jeho nepřítelem. Syn a dcera,které s láskou vychoval, se k němu mohou zachovat nevděčně.
Ti,kdo jsou nám nejbližší a nejdražší,ti, jimž svěřujeme své štěstí a dobré jméno, se mohou projevit jako nehodní naší důvěry. Člověk může přijít o své peníze.Ztratí je třeba ve chvíli,kdy je nejvíce potřebuje. O pověst nás může připravit jediné neuvážené rozhodnutí. Lidé,kteří před námi klekají a uctívají nás v dobách našeho úspěchu, mohou být prvními, kdo po nás hodí kamenem zášti, jakmile se nám nad hlavou objeví oblak selhání. Jediný absolutně nesobecký přítel,jehož člověk může mít v tomto sobeckém světě, přítel, který se za žádných okolností nezachová nevděčně či zrádně, je jeho pes.

Pes stojí po boku člověka v bohatství i chudobě, ve zdraví i v nemoci. Když vane chladný vítr a sníh divoce poletuje, neváhá spát na studené zemi, jen aby byl nablízku svému pánovi. Líbá ruku, která nemůže nabídnout potravu, olizuje šrámy utržené při střetu s drsným světem. Střeží spánek žebráka, jako kdyby šlo o prince. I když člověka zradí všichni ostatní přátelé, pes zůstává. I když se majetek rozplyne a sláva padne v prach, je v lásce stálý jako slunce na nebeské dráze. Jestliže osud vrhne pána na okraj světa bez známých a bez domova, věrný pes nežádá jiná privilegia, než ho doprovázet, chránit před nebezpečím a bojovat proti jeho nepřátelům. A když přijde konec, smrt sevře pána ve svém náručí a jeho tělo spočine v chladné zemi, bez ohledu na to, zda přijdou ostatní přátelé, u hrobu bude šlechetný pes, hlavu mezi tlapkami, oči smutné a přece bdělě otevřené, věrné a upřímné dokonce i ke smrti.