Smí pes do lesa? – část třetí
Úterý, 13. leden 2009
Samostatnou kapitolou jsou vztahy mezi myslivci a pejskaři. Velice často slyším velmi silná slova na adresu myslivců, radost z neštěstí způsobeného chybou nebo nedbalostí některého myslivce, nadávky. Je mi z toho smutno. Ačkoliv si možná vysloužím kritiku svých kolegů myslivců, nebudu se zastávat všech houfně. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že je mezi námi řada takových, kteří se nechovají správně, nerespektují předpisy a práva ostatních a pletou si les s vlastní zahradou. A je potřeba to říci nahlas.
Stejně jako pejskaři, řidiči, policisté nebo lékaři, i myslivci jsou dobří a špatní, bohužel ti špatní jsou více vidět. Zákon o myslivost stanoví podmínky, za kterých je možné zastřelit psa a kdo tak může učinit. Nemůže tak učinit každý myslivec, pouze tzv. myslivecká stráž, a podmínky jsou stanoveny tak, že umožňují zastřelit opravdu pouze toulavého pytlačícího a škody působícího psa. Osobně si myslím, že tato možnost musí být zachována. Myslivost není ukájení sadistických choutek střílením do nevinných zvířátek, je to komplexní, plánovaná a kontrolovaná činnost. Druhy zvěře jako tetřev, tetřívek, koroptev, a na mnoha lokalitách i zajíci a bažanti nejsou kvůli nízkým stavům loveny, ovšem myslivci se o ně pečlivě starají a ony v dnešní kulturní krajině přežívají právě díky této péči. Riziko pro tyto populace představují už vysoké stavy prasat a lišek, silniční provoz a kolize s automobily a jakýkoliv další silnější tlak by mohl být fatální.
Škody, které dokáže napáchat smečka toulavých psů, kteří se naučí pytlačit, mohou být značné. Tyto případy se v praxi stávají a zákon na ně pamatuje, ovšem neznamená to automaticky, že má každý myslivec právo zastřelit jakéhokoliv psa, jak jsem uvedl.
Pokud k takovému smutnému incidentu dojde, je to konkrétní pochybení a porušení předpisů konkrétním člověkem, nikoliv chyba systému. Zákon je tedy v pořádku. Vím, že ne všichni ho dodržují, stejně jako vím, že se najdou mezi myslivci arogantní lidé, kteří se chovají k jiným návštěvníků lesa nevhodně, hrubě a z jakési pozice síly. To není v pořádku, samozřejmě. Zákon ovšem také stanoví pravidla pro pohyb lidí a psů v přírodě. A ruku na srdce, kolikrát jste vy sami stejně jako já viděli páníčky s jejich psy nevychovanými, neposlušnými, dělajícími si co chtějí a nerespektující žádná pravidla? A často se jakékoliv napomenutí nebo doporučení, slušně a velmi mírně vyslovené, nelíbí právě jim.
Často jsem se setkal s arogantní i vulgární reakcí na mírné upozornění a pokus vysvětlit podstatu věci právě ze strany majitelů psů. Ti pak rádi označují myslivce (nebo kohokoliv v zeleném, kdo si dovolí je napomenout nebo upozornit, jako třeba lesníka) za opilé milicionáře, zakuklené komunisty, sadisty apod., kteří je neprávem „buzerují" a omezují jejich práva.
Pokládám za vhodné zmínit, že v jiných státech Evropy, včetně našich sousedů Německa a Rakouska, se za porušení pravidel a předpisů v lese a přírodě rozdávají tučné pokuty. Pokuty uděluje lesní stráž, která je jmenována státem, má status veřejného činitele, stejně jako např. policista, jako policie také chodí ozbrojena krátkou kulovou zbraní, tedy pistolí, a je velmi nekompromisní. Nikoho nenapadne pochybovat o tom, že stráž jedná oprávněně. Dlužno ještě podotknout, že předpisy pro pohyb a pobyt v lesích jsou v těchto zemích přísnější a více omezující.
V České republice máme možnost naprosto volného pohybu krajinou a přírodou, to je výsada, ne samozřejmost. Nezneužívejme ji. Až příště potkáte myslivce, který bude narážet na přítomnost Vašeho psa, zkuste místo konfliktu rozumně argumentovat tím, že víte co a jak, znáte povinnost uloženou Vám zákonem, respektujete potřebu klidu zvěře, že pes nikde, kde nemá, běhat nebude a tak. Pokud to tak samozřejmě je.
Na slušné upozornění reagujme slušně a zamysleme se nad tím, jestli jsme přeci jen někde, třeba nevědomky, chybu neudělali. Pokud narazíte na slušného myslivce, mělo by to fungovat. Pokud ne, narazili jste bohužel na toho druhého.
Závěrem se ještě krátce vrátím k oněm nadávkám, silným slovům a přáním špatných konců, které jsou na myslivce svolávány vždy, když se něco stane a objeví se to v médiích. Když někde někoho zraní, nebo nedej Bože, usmrtí pes a média tuto zprávu zveřejní, také se vždycky objeví řada dramatických reakcí. Z těch „nejzajímavějších", které si pamatuji, jsou to například ty, že pejskaři jsou devianti, kteří milují smrduté psy, místo aby svou lásku věnovali lidem, že města mají být pro lidi a ne pro psy a chov psů ve městech by se měl zakázat, že by se měli utratit všichni psi toho nebo kterého plemene, nebo perla - utratit všechny psy s kohoutkovou výškou vyšší než x cm nebo hmotností vyšší než x kg.
Jak se Vám to líbí? Být cílem kritiky nebo dokonce voláni k odpovědnosti za konkrétní chybu individuálního jedince, dvounohého nebo čtyřnohého? Věřte, že s myslivci je to obdobné.
Do nového roku přeji vše nejlepší, zdraví a mnoho zdaru Vám i Vašich čtyřnohým přátelům, nám všem pak více tolerance, ochoty naslouchat a vzájemného pochopení.
Autor: Petr Koutenský
O autorovi: Autor je absolventem lesnické fakulty, zabývá se ekologií a etologií zvířat. Je aktivním myslivcem a kynologem, psy úspěšně předváděl na výstavách i zkouškách z výkonu. V současné době vlastní dvě feny rhodéského ridgebacka. Mezi jeho další zájmy patří příroda obecně, cestování, exotické kultury a fotografování.
Počet přečtení tohoto článku: 5147
-
-- bez nadpisu --
27.11.2010 21:13:32
Eupathis napsal(a):
Jojo, někteří "myslivci".... Mám dva velššpringeršpaněly s papíry, které ovšem lovecky nevedu. Chodíme na procházky do lesa, může se stát, že zvěř stojí 5 metrů od nás, ale moji psi na ni nereagují. V lese je obvykle pouštím, jsou to závisláci a drží se u nás. Jednou jsme potkali i majitele lesa, se kterými jsme prohodili pár slov a kteří nám řekli, že jim nevadí, že je v jejich lese na volno máme, protože viděli, že se chovat umí a žádnou neplechu v lese neprovádějí. A pak jsme šli na houby, pohybovali se kolem cesty, a jak jsme byli zrovna sehnutí ke kozákům, slyšíme zuřivé ČÍ JSOU TI PSI?!!!!!!!!!!!" ... Tak jsem se přihlásila a dostala seřváno, co si to dovoluju tahat psy (musím podotknout, že wss je plemeno lovecké. Několik myslivců, se kterými se díky wss znám (a od kterých moji pocházejí) mi řekli, že oni výslovně v lese lovecká plemena tolerují... že něco jiného je jít do lesa s pudlem, to vidí neradi, ale proti loveckým v revíru nic nemají), i když po lese neběhali, nehonili zvěř, neštěkali, ani na něj nezavrčeli... Zeptala jsem se pána, který byl v kamizole a s flintou, zda-li je myslivec... po minutovém zamyšlení se mi dostalo odpovědi "Dalo by se to tak říct" a dalšího nadávání směrem na naši adresu... Snažila jsem se pánovi vysvětlit, že jak jistě vidí, moji psi se umí chovat, že se ani nepohybuju po honitbě... No, povím vám, z jeho chování jsem měla pocit, že kdyby několik myslivců z okolí nemělo wss, tu flintu by použil.... -
Axi a Elča
11.12.2009 14:19:27
Axinka napsal(a):
Nejdříve musím zareagovat na paní (slečnu) Janu, ano je to smutné co se Vám stalo, ale věřte, že i takoví psí lovci se dají uhlídat, samam mám bohaté zkušenosti.
Já chodím s fenou často do lesa, jakmile na ni vidím, že se jí začínají zmocňovat lovecké vášně a nedá si říct ani na okřiknutí, ihned ji připínám na vodítko. Ale už se mi stalo, že vyběhla za zajícem, o kterého jsem zakopla přímo na cestičce, to jsme se pěkně lekli, obě, už to vypadalo, že volat nemá smysl, ale přesto jsem zařvala a hele, ono to vtloukání do hlavy k něčemu bylo, fena se zastavila a střídavě koukala na prchajícího ušáka a na mě. Klidně jsem řekla Elčo pojď ke mně, přišla, předsedla, připla jsem ji na vodítko a šli jsme.
Ale zase jsem díky jejímu nosu našla zbytky srny a vykuchaného zajíce-nejsmutnější byly ty vyvrhnuté mláďátka.
Omlouvám se za tu slohovku, ale vším chci říci, že když člověk ví jak, tak psa dokáže odvolat od čehokoliv.
Jinak nadávky a takové obviňování je smutné a nemá smysl, jsem ráda, že s myslivci v našem lese vycházíme skvěle, samam mám myslivecké zkoušky, takže vím o čem mluvím.
Lesu, psům a super lidem ZDAR -
Dáreček nikde...
06.09.2009 22:44:32
Ela a motýlek napsal(a):
Přečetli jsme pozorně všech 8 příspěvků v této rubrice týkající se myslivosti. Souhlasíme s tím, že psy je nutno v lese hlídat a že by měli být neustále na dohled svého pána. Loni jsme našli v lese srnu strženou zřejmě velkým psem a bylo to moc smutné, i proto, že to bylo v květnu a zřejmě tam měla mladé. Co by takový "pejskař" zasloužil !!! Jo - ale dáreček jsme v těchto článcích nenašli a to je nám líto. -
Re: Lucka a Poupata
29.07.2009 22:47:05
Uživatel6935 INA napsal(a):
Poupata a Lucka (23.07.2009 14:14:18) napsal: Zajímavý článek. Copak pejskaři, ti to mají celkem dobré a mohou připnout psa na vodítko, ale my, kteří se věnujeme myslivecké kynologii a nemáme lovecké lístky a občas prostě tu zvěř potřebujeme vypíchnout a prohnat, máme obrovskou hoňku sehnat sdružení, které by vás nechalo jednou za čas psa připravovat ke zkouškám. Psů lovecky upotřebitelných je ve většině sdružení málo, všichni by chtěli, aby naši psi chodili na naháňky a hony, všem by se hodili psi upotřebitelní. Jak ale bez cvičení upotřebitelnost získat? My bychom zase potřebovali své psy připravovat ke zkouškám a bohužel pokud jdete bez známeho myslivce nemáte šanci a málo které sdružení si vás pustí do honitby. 8-}
-
Artík
24.07.2009 14:57:56
Jana napsal(a):
Když si vzpomenu na to, jak nám myslivec zastřelil psa, tak brečím dodnes, i když je to už 9 roků. Když pes chytne stopu, tak se někdy nedá zastavit. Proběhl nám mezi nohama a už pelášil za srnkou. Hledali sme ho minimálně týden, až pak, někdo na něho natrefil. Byl zahrabaný i se srnkou. Bylo to strašné jak sem se to dozvěděla. A to byl střední pudl s papírama.