Částečná hluchota u psa

Sobota, 12. září 2015

„Cože, děvenko? Já tě špatně slyším, musíš víc nahlas!“ Křičí dědeček a tiskne si ruku k uchu. U starších lidí horší sluch už tak nějak předpokládáme, navíc oni umějí dát najevo, že nás případně neslyšeli a také jim dnes pomáhají nejrůznější naslouchátka. Jenže co když se takové částečné ohluchnutí přihodí vašemu psovi? Jak něco takového můžete poznat, když si neřekne, že vás neslyší a co se s tímto problémem dá dělat?

Co je to hluchota?

Sluch je třetím nejpoužívanějším smyslem a je zcela nenahraditelný. Například vzdálenosti odhaduje pes pomocí sluchu a používá jej i k udržení rovnováhy. To vše je ztraceno, pokud sluch psa přestane fungovat, ať již částečně nebo úplně. Částečnou hluchotu právě majitel mnohdy ani nepozná. Pes se s ní může narodit nebo si sluch poškodit až během života (hlasitou střelbou, opakovanými záněty uší, nevhodnými antibiotiky). U některých případů částečná hluchota souvisí také s bílou barvou srsti nebo geneticky nedostatečně vyvinutým cévním systémem jater – krev z nich pak v mozku „nestíhá“ a to se může ve výsledku podepsat právě na kvalitě sluchu. Statisticky vyšší výskyt takovýchto handicapů se objevuje u irských vlkodavů, amerických buldoků, dalmatinů, kolií nebo německých dog.

 

Jak se pozná, že je pes skoro hluchý?

Prvním signálem je samozřejmě to, že pes nereaguje na váš hlas. Ačkoliv většina těchto případů je způsobená úmyslnou psí ignorancí, občas za to pes opravdu nemůže. Ruku v ruce s nedoslýchavostí jde také vyšší lekavost a podrážděnost psa až agrese. Pes také může působit dezorientovaně – může slyšet váš hlas, ale nedokáže se zorientovat, odkud přichází. Jistotu, zda jde o částečnou hluchotu, či ne, vám však zcela zaručí až tzv. Baerův test – provádí se v krátkodobé sedaci psa, kdy jsou mu do uší pouštěny nejrůznější podněty a počítačem je vyhodnocována zpětná vazba nervových receptorů.

 

Co dělat, když je pes hluchý?

Hluchý pes – i ten částečně hluchý – je ve výsledku ještě vnímavější než slyšící jedinec. Ztracený smysl nahrazuje hmatem, zrakem a čichem a tak na něm handicap často ani není znát. Každopádně, pokud se u vašeho psa projeví částečná hluchota, můžete na něj konečně přestat řvát! Stejně vám to nepomůže. S vrozenou hluchotou už nic neuděláte. Ta získaná někdy samovolně odezní. Vhodným prostředkem jsou speciální píšťalky na psa, jejichž specifický zvuk pes často vnímá. Někteří psi se snad prý dokonce naučí i odezírat ze rtů. Každopádně neházejte vůbec flintu do žita! Psa se dá povely naučit i na gesta, nejen na zvuk. Pokud si nejste jistí, obraťte se na nejbližší cvičák, kde vám dozajista ochotně poradí. A když dáte pozor na to, aby vám někam pes nekontrolovatelně neutekl, nejspíš ani okolí nezaznamená, že se „ten pejsek něčím liší.“

autor článku: Magdalena Hegerová

Počet přečtení tohoto článku: 1604

Zpět na výpis

  • Zaujalo mě, co píšete ...

    21.09.2015 20:58:56

    Askáskovi napsal(a):

    ... a částečně máte i pravdu. Na cvičáku nikdo nepomůže. Buďto jak píše zde svou reakci Akíčita a nebo obrnět se trpělivostí a velkým pochopením pro své postižené zvířátko. Já se nikdy neshledala s hluchotou, tedy do té doby, než jsem si vzala z útulku starého pejska postiženého právě částečnou hluchotou. Naštěstí je vidět, že pejsek byl dobře vychován a zvyklý na svého páníčka. Takže nakonec jsem to řešila a řeším posuňky rukou, vlastním písknutím, ale hlavně neustále ho sleduji a přizpůsobuji se mu pokud nám to okolí dovolí, když jdeme na volno bez vodítka. Nakonec vlastně i s vodítkem. Chci, aby nebyl násilně omezován, tudíž má dostatečný prostor, aby si prozkoumal to, co ho zaujme. Nikdy netahám, aby už "konečně" šel. Jsou to jeho chvíle, které si užívá podle svých potřeb a zájmů. Vyhýbáme se pejskům více, než kdyby slyšel. Poznala jsem, že mu opravdu vadí jiní pejsci. Leká se a zbytečně se ohání. Snad z leknutí či ze strachu. Dost možná, že je vše umocněno i tím, že je poněkud starší a prožil si své - než se dostal k nám. V každém případě je to šťastný pejsek, který má jistotu, klid a svobodu úměrnou jeho postižení i věku. A o to mi hlavně jde!

  • nejbližší cvičák....

    19.09.2015 23:02:50

    Akíčita napsal(a):

    Ta věta "obraťte se na nejbližší cvičák" mě trochu zarazila....Lepší by bylo napsat, "obraťte se na dobrého trenéra či cvičitele"....Na nejbližším cvičáku by člověk mohl totiž tvrdě narazit...Moje známá má bílou boxerku, která se již hluchá narodila, ale podezření,že je hluchá zjistili, až když už jí měli doma pár dní a zamilovali si ji. Hledali tedy cvičák, kde by jim poradili, jak na hluchého psa...Na nejbližším jí poslali rovnou "kamsi", že se takovými psy se vůbec nezabývají. Zkoušela tedy ještě několik relativně dostupných co do vzdálenosti, ale všude jí více či méně slušně řekli, že jí nepomůžou.
    Nakonec si známá našla přes internet paní, která se na práci s hluchými psy zaměřila, neb je sama má a u té konečně známá našla pomoc. Musela si kvůli tomu ale udělat dovolenou a za tou paní se rozjet přes 200 km daleko>:)

Celkem záznamů: 2
|< << >> >|

Top inzerát

CH. Bimbo Bohemia Best Black

CH. Bimbo Bohemia Best Black

Plemeno : Pudl velký (královský)
Pohlaví : ne
s PP : ano

Chovatelské stanice

Airedales ♥ "Of Lussyland" ♥
Kraj: Stát: Slovensko
Okres: Stát: Slovensko
ANERIKO
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kolín
BUGSY
Kraj: hlavní město Praha
Okres: Praha-město
Chovatelská stanice Alwaro FCI
Kraj: Stát: Polsko
Okres: Stát: Polsko


Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace