Dostihy a coursing

Coursing je v podstatě faktickým předchůdcem dnes běžně známých psích dostihů. Tradice tohoto sportu spadá hluboko do historie a je možné ji ve velice podobných znacích najít na většině kontinentů. Vlastní coursing spočívá v soutěži mezi minimálně dvěma psy, kteří na trať vybíhají tzv. z ruky a jejichž cílem je ulovit zvěř v přírodním terénu, přičemž obvyklá délka trati je od 500 do 1000 m. V současné době je v mnoha zemích lov živé návnady při tomto sportu zakázán, takže psi běhají za umělou návnadou (umělá návnada opatřená zvířecí srstí, která je vlečena pomocí kladky). Coursingové závody byly kdysi velice běžné i v České republice. Dnes se jejich sláva, po určitém období stagnace, opět vrací.

Jediným Coursingovým vybavením psa jsou barevně rozlišitelné obojky, případně barevné pásky na obojek či šálky. Tyto barevné obojky slouží k rozlišení psů v době závodu, který probíhá zhruba následovně: je běžný nerovný terén a jeho součástí jsou i různé překážky (vodní toky, keře apod.), které musejí soutěžící psi překonávat. Neméně důležitým je i fakt, že trať není vedena stále stejným směrem, ale je rozdělena na různé úseky, ve kterých návnada mění často i prudce směr běhu.

Na start přicházejí vždy dva psi (nesmějí mít stejného majitele) a vybíhají na dvě série rozběhů, přičemž pro druhý běh se trať přestavuje, protože psi si dokáží průběh trati dobře zapamatovat . Při coursingu se nehodnotí časový limit, ale každý jednotlivý úsek dráhy (než návnada opět změní směr) se boduje podle vynalézavosti, obratnosti a schopnosti psa návnadu ulovit, přičemž je lhostejné, zda si pes např. nadběhne a tak si zkrátí část vymezené trati apod. Velice zjednodušeně řečeno nehodnotí se čas, ale inteligence psa a jeho schopnost rychle reagovat a rychle se samostatně rozhodovat s cílem ulovit návnadu.

Výběr plemene pro coursing není na rozdíl od běžných psích dostihů nijak limitován, což je mimochodem většinou účastníků coursingu označováno za největší přednost tohoto sportu. Na běžecké trati coursingu tak můžete potkat stejně tak chrta, jako novofundlandského psa nebo pudla. Tato výjimečná tolerance je dána faktem, že v podstatě každé psí plemeno má od přírody nějaký lovecký pud, který se v běžném životě u mnoha ras vůbec neprojeví, ale v atmosféře soutěživého souboje o kořist ji v sobě objeví většinou každý pes.

Podmínkou pro účast v této běžecké soutěži je tak především neagresivní, ale zároveň nebojácné chování psa a jeho radost z pohybu a běhu. Každý zájemce o tento sport má možnost si jej se svým psem zcela nezávazně vyzkoušet a teprve potom se rozhodnout, zda bude coursing tím pravým sportem pro jeho psa. V případě, že se zájemce pro coursing rozhodne, musí se svým psem splnit základní požadavky coursingového sportu, aby získal tzv. licenci, která mu následně umožní účastnit se všech českých závodů v coursingu. Tento sport se samozřejmě provozuje i v zahraničí, nicméně pravidla vylučují účast na coursingu pro psy, kteří nespadají do skupiny X. dle FCI (chrti) a z tohoto důvodu jsou zahraniční závody v coursingu pro mnohé majitele psů nedostupné i přesto, že vlastní povinnou licenci.

Rovinné dostihy

Rovinné dostihy se od coursingu zcela liší. Zatímco coursingové závodiště je možné s minimálními finančními náklady postavit téměř všude, rovinné dostihy vyžadují přesně vyměřenou dostihovou dráhu elipsovitého tvaru, s pečlivě upraveným pískovým nebo travnatým povrchem, součástí areálu jsou ale i rozhodčí věže, divácké zázemí apod. Tím je již v samém základu dána velká finanční zátěž pro každého organizátora rovinných dostihů.

Trať rovinných dostihů se dělí na trať pro malá plemena (např. whipet) – obvyklá délka je 360 metrů. Druhou variantou jsou tratě pro velká plemena (chrti), jejíž délka je standardně 400 metrů.

Soutěž spočívá z tzv. rozběhů a finále – v jednom běhu soutěží až 6 psů najednou. Cílem rovinných dostihů je doběhnout do cíle v co možná nejkratším čase nebo jako první, přičemž nadbíhání je na rozdíl od coursingu přísně zakázáno a je důvodem k diskvalifikaci ze závodu.

Psi vybíhají ze speciálních závodních boxů a v rámci rovinných dostihů běžně dosahují rychlosti až 80 km za hodinu, za nejrychlejší krále rovinných dostihů bývají považováni greyhoundi.

Výjimečně jsou vypisovány závody i pro některá další psí plemena – např. basenji, španělský galgo apod. Rovinné dostihy jsou ale sportem, který je v mnoha zemích provozován na přísně profesionální úrovni, jeho nedílnou součástí jsou i vysoké sázky a výhry, což v mnoha případech vede k velké neúprosnosti tohoto sportu. Pes se tak často stává pouze výrobním prostředkem a podle toho je s ním často i zacházeno.

V rámci České republiky se dostihovou dráhou mohou pochlubit města jako Mladá Boleslav, Lednice nebo Kolín.