Psí příběhy

Už jsem se na vás nemohla dočkat, až vám zase napíši. Belinka, jak víte, umí skákat přes překážky a taky dobře víte, že ji bolely pacičky. No to už se teď změnilo.

Ten den bylo docela hezky bylo nějak přes 35 stupňů nad nulou a já si venku hrála, jenže jak přišla noc, netušila jsem, že přijde bouřka. Proto ten název hrozná noc.

Myslím, že to bylo nějak takhle. Jednou, když mamka přijela z práce, lehla si na gauč a dívala se na televizi. Asi po hodině se zvedla a šla vyvenčit Brita.

Vzal sis mě už jako úplně malé štěňátko. Kousal jsem ti boty, spal s tebou v posteli, zlobil jako malý ďáblík. Nebyl jsi zrovna nejmladší, a proto si na mě měl plno času, ale když přišli tvoje děti, musel si mě zavřít do klece. Báli se, abych je nekousnul nebo jim nezničil věci.

Poprvé se trošku bála, házela jsem jí tam klacíky a asi tak po chvilce začala pomalu chodit do vody a chodila pro klacíky. Hrozně se bavila, ale mě se nelíbilo, jak se otřepala, protože stříkala hlavně vodu na mně, protože sem jí měla na vodítku.

Začínalo léto a náš Beník potřeboval vykoupat. Vytáhli jsme dětskou vaničku, napustili jsme vodu a přidali nějaký šampon. Ben, který se právě hrál s míčkem, nejspíš vycítil náš plán ho do vany položit. Jinak by asi nenechal míč míčem a nešel se schovat do boudy.

Za devatero řekami, za devatoro lesy, za devatero horamy, za devatero skalamy, se nacházela jedna roubená chaloupka. V té chaloupce žila jedna stará babička z vnučkou, která si moc přála pejska. Babička ji ho nechtěla dovolit, protože věděla, že se vnučka o nic pořádně nestará, a že by pejsek akorát trpěl.

Byla jsem s páníčkovou sestrou venku, všechno se zdálo normální jako normální den. Ale nemohla jsem jít do ani ze schodů (ona mi to nedovolila), tak mě nosili. A potom to bylo.

Vždycky jsem milovala koně a parkur, kdy koně letěli přes překážky s jezdcem na zádech mě strašně fascinoval. Jenomže ke koním jsem přístup neměla. Ale měla jsem Roxinka.