Jak jsme nechtěli mít štěnata.))

Ona si ovšem ty své dny opravdu dovedla vybrat- vždycky je měla v létě,které jsem s dětmi trávila na vesnici!A tam je teda opravdu těžké čubinu uhlídat!Nejdřív jsem jí přivazovala na vodítko,jenže se naučila vyvlíknout s obojku,jen tak tak jsme jí chytili..Byl tam ke všemu ještě její tatík Arka,a ten se mohl zbláznit..tak jsme přivazovali i jeho.Jenže psi z okolí se courali k nám na zahraadu a nenápadně okukovali,jak by se k Arince dostali blíž..A v chatě byt nemohla,měli jsme malou chatičku o jedné místnosti a stále otevřenou,takže to nemělo smysl,tak jsem vymyslela,že jí dám modré dětské trenýrečky,kdyby náhodou,tak se nic nestane,pejsek má smulu.Vypadala v nich legračně a moc se jí to nelíbilo,ale smířila se s tím..A já byla v klidu, jen ale do té doby,než jsem zjistila,že vodítko,kde byla přivázána,je prázdné a Arinka i Arka jsou fuč!!Vyběhla jsem až za plot,ještě relativně v klídku,že má trenýrky,ale tam na poli v dáli se modral svlečený Arinčin pás cudnosti jakoby se mi vysmíval,a oba psi byli v trapu!

 Byli v trapu celé dva dny,dva dny kdy jsme lítali po vesnici i po lese a hledali je,trnuli v uskosti,aby se jim nic nestalo!!A pak se vrátili..Arina přikráčela spokojeně a pyšně jeko pávice,no jako by se nic vubec nestalo:))Ale Arka!! Ten se za ní ploužil s výrazem absolutně sdevastovaného chlapa,kulhal na jednu nožku,byl celý špinavý a zbědovaný..srčil čumák do misky s vodou,celou jí vychlemtal a pak se svalil pod postel a 24 hodin chrápal a chrápal...Asi si musel u arinky pozici uhájit před místními pesany a nebylo to lehké:)))No , bylo z toho krásné bílé štěnátko,fenečka...a myjsme si říkali,že už je to fakt naposled..asi za dva roky,to už bylo v Praze,opět hárala,a já měla radost,jak jsme to pěkně zmákli,už skončila,takže pohoda a pustila jsem jí u nás na dvorek..zaběhla jssem si domu pro prádlo,že ho na dvorku pověsím,a v tom na mě zvoní sousedka a prý:"pojdte se podívat,co tam ti naši psi dělají!"no jasně!Spojili se a paní z toho byla ohromně veselá a rozjařená!Ten pejsek se jmenoval Čiky a byl to čistokrevný jezevčík,divím se že na Arinku vubec dosáhl:)) Takže jsme opět měli štěnátka...krásný malý jezevčíčci,dva kluky a jednu holku. Kluky jsme darovali hned,ale malá Astička s náma zustala celý rok,než jsme pro ní našli nový domov.Ale povedlo se a myslím,že byla s novou paničkou štastná.Ted už jsou všichni spolu ve psím nebíčku,a věřím,že se tam společně smějí tomu,jak panička nechtěla mít štěnátka:)))

Přidáno: 75 bodů