Jak mě Mišák miloval

Když jsem tam ale byla já a děti,psi nás milovali,protože po celé dva měsíce byli volní a jídla měli dostatek:))Mišáka přivedla od někud teta,někdo ho našel, a protože strejdovi zrovna jeden pejsek umřel,tak mu ho teta přivedla..bylo mu asi tak osm měsícu,byl rozkošný!! Měl štěstí,že jsme tam zrovna byli na prázdninách,hned se zabydlel v naší chatičce,kterou tam máme na zahradě..začala jsem ho cvičit základní povely,byl moc učenlivý.Pak začal polehávat,přestalo mu chutnat a začal zvracet..myslela jsem,že něco snědl,tak jsem mu dala živočišný uhlí a dietku,ale se to zhoršovalo.Dostal prujem a pak najednou začal utíkat do lesa..když to udělal poprvé,hledali jsme ho skoro hodinu!volali jsme,prolezli všechny kouty a keře a díry co jsme našli..Mišák nebyl k nalezení..strejda byl v klidu,"Asi někde chcíp,"povídá.Moc mě to rozčílilo,ale nemělo cenu strejdovi něco říkat,duležitější bylo najít Mišáka...Našli jsme ho ležet u potoka v chladivým mechu,pod hustým kapradím...po druhé jsem ho našla u studny,jako uhranutý koukal dolu na hladinu,že jsem měla strach,že tam skočí...pak teprve mi došlo,že má asi horečku,tak jsem mu začala dělat studené zábaly a přestal utíkat...jenže se to nelepšilo a veterinář daleko,já bez auta...tak jsem lítala po vesnici,kdo by mě s Mišákem odvezl,moc se nikomu nechtělo,byla neděle,ale přeci se jedna dobrá duše našla a odvezla nás do sousedního městečka. Paní doktorka byla moc hodná,Mišáka vyšetřila,dala injekce a prášky,nasadila antibiotika ..byla to zákeřná psinka,protože Mišáček samozřejme neměl žádné očkování,tak to někde chytil..Jezdila jsem s Mišákem k doktorce každý den celých čtrnáct dní..Vážně měl smrt na jazýčku,bylo to jen tak tak a umřel by...Ale dobře to dopadlo a uzdravil se:)))

Jenže pak se ode mně nehnul na krok!!Dělal co mi na očích viděl!Když jsme odjížděli do Prahy,lehl si na kufr a nechtěl mě pustit,abych si do něj naskládala věci,určitě tušil,že zase zustane sám...Brečela jsem,ale nemohl jet se mnou,pejska už jsme měli,malý byt a kupu dětí..Až zase příští prázdniny,Mišáčku!!Ale pak jsme to nevydrželi a jeli za ním i o zimních prázdninách,což jsme jindy nedělali..Strejda si stěžoval,že je to hrozný pes,že pořád utíká,že ho vubec nemužou pustit ze řetězu...Jenže když mě Mišák uviděl,byl šílený radostí,hned jsem ho pustila a celý týden byl volný a neutekl vubec nikam..kam by taky utíkal,když byl se smečkou,která ho milovala?V létě jsme zase byli s ním,a když nás ucítil,že přijíždíme,tak se málem uškrtil na obojku,chtěl tolik tolik moc za náma,že i s řetězem skočil za plot a zustal tam viset...vyl až hruza,honem jsem k němu běžela a nadzvedla ho,zatímco dcerka ho odvázala s té ohavné kovové hruzy..potrhal si uvnitř krk,že měl plnou tlamu krve..tak jsem mu vlastně zachránial život podruhé...

Jezdili jsme za ním celé čtyři roky...poslouchal jenom mě,a byl pořád s náma...jen jsme odjeli,začal utíkat...naučil se vyvlíknout z obojku a nepomohlo nic...u strejdy nechtěl být,chtěl být s náma...až se jednoho dne nevrátil...bohužel mi to nikdo neřekl,až po třech měsících jsem se dověděla,že ho asi sebral ras a odvezl do některého utulku..přesto jsem poprosila tetu at se tam zajede podívat,jestli by tam někde byl...řekla mi,že tam byla ,ale nikde ho nenašla.Byly to smutné prázdniny bez Mišáčka...Až za dva roky jsem se dověděla.že teta v utulku vubec nebyla,že mi lhala,protože strejda už Mišáka zpátky nechtěl...Tak jen doufám,že pejsek,který za mnou neustále utíkal a hledal svuj psí ráj po mém boku,že je někde štastný,a že si ve svých snech na mě vzpomene...Já vzpomínám často ..

Přidáno: 80 bodů