"Pejsek" Mášenka

První z nich byl Ferda.Užasný sameček,svou velikostí se vyrovnal malému králíkovi a bystrostí velkému štěněti:))Nejdřív bydlel ve velkém akváriu,ale brzy jsme pochopili,že taková osobnost potřebuje volnost,tak jsme ho nechali běhat volně po kuchyni..za kamny měl svuj pelíšek a tam se v zimě chodil vyhřívat až se mu z kožíšku kouřilo!Po čase jsme mu přivedli samičku a s ní měl několikrát malá morčátka.Bylo moc roztomilé,když běhali všichni po kuchyni,čumáčky se dotýkali zadečku jeden za druhým,táta Ferda první,byli jak dlouhá barevná šnura...Ferda se kupodivu i rád koupal,vubec mu nevadilo,když jsem mu drbala kožíšek šamponem pro psy:)taky miloval kakao,a co víc- měl rád vaječný konak:))No chlap!To jsme ho ale museli brzdit,aby mu to neublížilo..Když jsem ho zavolala jménem,vždycky přiběhl a koukal co dostane dobrého na zub,jedl prakticky cokoliv.Byl se mnou dlouhých sedm let,což je na morčátko docela dost.Když přišla jeho chvíle,pamatuji si,že byl velmi neklidný,schovával se pod gauč a nechtěl vylést.Byla jsem tenkrát malá holka,nevěděla jsem co se děje,vždycky jsem ho zase vytáhla ven,ale vracel se tam zpátky...až jsem pak pochopila,že umírá...Byl tak vyjímečný,že jsme ho spálili a jeho ostatky mám schované v malé urničce dodnes...

Druhé vyjímečné morčátko jsem si přinesla domu od sousedu na chatě.Chovají králíky a mezi nima mají i morčata,prý to zabranuje nemocem..no,možná pověra,nicméně se jim morčata přemnožila,některá rozdali,ale tuhle malou morčecí holčičku chtěli zabít...byla asi týdení,bylo mi jí líto,tak jsem řekla,že si jí vezmu.Dala jsem jí jméno Mášenka. Jenže byla opravdu hodně maličká a hodně brzy odtržená od maminky..V noci dost plakala,tak jsem jí chovala na klíně,aby si myslela,že jsem maminka,zpívala jsem jí ukolébavky a ona spinkala...jen jsem jí dala zpátky do pelíšku,tak začala kničet..tak jsem spala s ní..Ráno jsem jí nakrmila mlíčkem,zase pohoupala a pohrála si s ní...byla tak malinká!jako dětská dlan..No ale rostla statečně a za týden už byla samostatná..Brzy jsem pochopila,že si mě vybrala za svojí maminku a kamarádku:))Běhala za mnou jako pejsek,spala se mnou,naučila se chodit i na záchod do misky,takže jsme nemuseli sbírat bobky,na povel sama vlezla zpátky do klece,panáčkovala...Byla prostě neskutečná!Nikdy nepoznala jiná morčátka a tak jsme byli její kamarádi my:))At mi nikdo neříká,že takováhle malá zvířátka necítí lásku! z Mášenky láska ke mně přímo sálala,mohla se v kleci zbláznit radostí,když jsem přišla a ona věděla,že jí pustím a budeme si hrát...Když nadešel její čas byla to pro mě veliká rána,přišlo to tak nečekaně..asi jí zradilo srdíčko,bylo jí skoro šest let.Našla jsem jí v kleci,ležela jakoby spala,měla ještě teplé tělíčko...probrečela jsem celý den..ale jsem ráda,že jí neskolia nemoc,žádné trápení...Na Ferdu a Mášenku budu vždycky ráda vzpomínat...Byli to pejsci v morčecím kabátku:)))

Přidáno: 80 bodů