Povaha plemene

Pyrenejský ovčák je vhodný do rodiny, dobře vychází s dětmi. Tito psi jsou k nim milí, ale nikoliv dotěrní. S ostatními zvířaty v domácnosti nemají problémy. Nejsou to rváči a volně žijící zvěř nechávají na pokoji. Vůči cizím lidem jsou ovšem nedůvěřiví a své teritorium si dokážou řádně ohlídat. Pyrenejský ovčák má výborný čich a zbožňuje pohyb v přírodě. Díky své inteligenci se rychle učí, potřebuje však důslednou výchovu. Je to temperamentní pes plný energie, který po svém pánovi vyžaduje aktivitu. Nerad se nudí, proto mu rozhodně nestačí tři krátké procházky denně. Baví jej práce – koneckonců byl k ní odjakživa šlechtěn, takže je nadměrně úspěšný v záchranářském výcviku a psích sportech, jako fly-ballu a obratnosti. Svému pánovi je vynikajícím partnerem při jízdě na kole či při joggingu. Je to věrný společník s šibalským výrazem v obličeji, nechybí mu smysl pro humor. Jeho citlivá povaha a silná osobnost ovšem nepromíjí zlé zacházení. Jsou dva typy pyrenejského ovčáka: pyrenejský ovčák s krátkou srstí v obličeji má mírně odlišné povahové rysy než pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji. Je poslušnější a ne tolik ostražitý ve vztahu k cizím lidem.

Popis pyrenejského ovčáka

Obličej pyrenejského ovčáka vypadá bystře a účastně. Výrazné velké oči mají tmavou barvu, přípustné jsou i světlejší odstíny, a to u pestrobarevných jedinců. Uši má pyrenejský ovčák kratší vzpřímené. Ocas je na konci zahnutý. Někteří jedinci se rodí s ocasem krátkým, jakoby kupírovaným. Konstrukce kostry je lehčího rázu. Srst je velmi hustá, polodlouhá až dlouhá, a bývá rovná i mírně vlnitá, svým vzhledem připomíná kozí nebo ovčí. Barva může být od plavé a rezavé s příměsí černých chlupů nebo bez, přes zbarvení se skvrnami v odstínech bílé a šedé. Zřídka se vyskytuje pes čistě černý, častější je zbarvení břidlicové. Někdy má bílé skvrny na tlapách a hrudi. Dožívá se přibližně 16 let. Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji je plemeno nižšího vzrůstu – pes měří v kohoutku 40 až 48 cm, fenka 38 až 46 cm. Váží 23 až 30 kg. Srst na jeho hlavě stojí, nesmí však zakrývat oči. V každém vrhu ovčáka s dlouhou srstí se může objevit ovčák s krátkou srstí. Pyrenejský ovčák s krátkou srstí v obličeji má delší čumák a kratší srst, která pro svou krátkost od těla více trčí. Má kratší tělo a mohutnější tlapy. Pes měří v kohoutku 40 až 54 cm, fenka 40 až 52 cm. Pes váží 25 až 32 kg.

Klasifikace FCI

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je pyrenejský ovčák s dlouhou srstí zařazen do skupiny I. – Ovčáci a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáci bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je POD.

Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je pyrenejský ovčák s krátkou srstí zařazen do skupiny I. – Ovčáci a honáčtí psi, sekce 1 – Ovčáci bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je POK.

Základní péče o psa

Pyrenejský ovčák potřebuje hodně pohybu a doslova vyžaduje nějaké zaměstnání. Potěšením pro něj je příprava na zkoušky ovčácké, záchranářské, lavinové či obranářské. Jeho všestrannost a bystrost jej předurčují k hravému zvládání soutěží agility. Nejedná se o nijak náročné a choulostivé plemeno, naopak je otužilý a vytrvalý. Srst pyrenejského ovčáka nepotřebuje mimořádnou péči – jeho zevnějšek má vypadat zcela přirozeně. Mělo by stačit jednou týdně ji pročesat kartáčem. Je ale potřeba odstraňovat nadbytečné chlupy Ze zvukovodu se musí odstraňovat nadbytečné chlupy, vous by se měl udržovat čistý.

Historie plemene pyrenejský ovčák

Pyrenejský ovčák pochází z dávných ovčáckých psů, kteří přišli z Asie spolu s kočovnými pastevci a doputovali až na Pyrenejský poloostrov. Plemeno se utvářelo v srdci Pyrenejí – v oblasti mezi Lurdami a Gavarnií. Existence pyrenejského ovčáka úzce souvisí s místním způsobem hospodářství, v němž byl nepostradatelným a všestranným pomocníkem. Jeho vzhled byl odlišný statek do statku a údolí od údolí, ale povahové vlastnosti všude téměř stejné. Dodnes mají čistokrevní pyrenejští ovčáci několik vzhledových variant, přičemž starší je typ s dlouhou srstí v obličeji. Až do 1. světové války o tomto plemeni oficiální kynologie téměř mlčela. Poté se dostal do širšího povědomí díky francouzským důstojníkům, kteří se rozhodli využít jeho dobré vlastnosti: čich, rychlost, vytrvalost, pracovitost. Přátelští a spolehliví psi přinášeli hlášení, hlídkovali a pomáhali při záchranných akcích. Plemenný standard byl v roce 1926 uznán organizací Societé Centrale Canine a dosud se téměř nezměnil. Mimo Francii se do 80. let 20. století pyrenejský ovčák příliš nevyskytoval, díky výborné povaze však nyní jeho obliba roste i v jiných zemích. V Česku je každým rokem zaznamenáno několik vrhů.

VIDEA plemene pyrenejský ovčák

Pro videa s plemenem pyrenejský ovčák klikněte ZDE

FCI
Ovčáci a honáčtí psi
Využití
Pastýřská plemena
Velikost
Střední plemena
Původ plemene
Španělsko
Výška v kohoutku
38 – 54 cm
Hmotnost v dospělosti
23 – 32 kg
Věk
16 let
Délka srsti
dlouhá
Péče o srst
nepravidelná
Vztah k dětem
velmi dobrý
Vztah k ost. zvířatum
velmi dobrý
Náročnost na výchovu
náročný
Náročnost na pohyb
náročný
Vhodné prostředí
předměstí, venkov
Využití psa
společník, hlídací
Časová náročnost
půl dne
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]