Jihoruský ovčák

(Južnoruskaja ovčarka)

Povaha plemene

Jihoruský ovčák je velmi inteligentní, ale tvrdohlavý, proto se hodí výhradně pro zkušené chovatele, je ostrý a pokud nemá dostatek místa a příležitostí k vybití energie může mít sklony k agresivitě, k cizím lidem je velmi obezřetný a nedůvěřivý, svého pána však bezmezně miluje. Díky své povaze je jihoruský ovčák velmi dobrým hlídačem, chrání dům, zahradu i jiné území, které považuje za své. Tělesně je vyvinut pro celoroční život v přírodě, je mimořádně otužilý a odolný. Dobře stopuje, zvládá základní výcvik i agility. Používá se jako záchranářský a lavinový pes.

Popis jihoruského ovčáka

Psi měří v kohoutku nejméně 65 cm, feny 62 cm. Hlava je podlouhlá se širokým čelem a vyvinutým týlním hrbolem a lícemi. Stop je plynulý a výrazný. Čenich má jihoruský ovčák výrazně velký a tmavě černý. Uši jsou malé, ve tvaru trojúhelníku, splývají podél hlavy. Nesmí být stočené ani postavené. Oválné oči musí být tmavé a pevně uzavřené. Čelist s bílými silnými hustě posazenými zuby s řezáky v řadě, skus je nůžkovitý. Zuby musí být zdravé a pravidelné. Krk jihoruského ovčáka je svalnatý, vysoko nesený, středně dlouhý bez přebytečné a převislé kůže. Hrudník je středně široký, dostatečně hluboký a mírně zploštělý. Linie břicha je mírně vtažená. Naznačený kohoutek nesmí být příliš vysoký. Pánevní končetiny musí být široko postavené, pevné a zcela rovné, stehna svalnatá, hlezna silná. Tlapy jsou oválné, pevné, velké a široké. Pohlavní výraz u psů i fen musí být velmi dobře vyjádřen. Srst je 10 – 15 cm dlouhá, hrubá, hustá a lehce zvlněná. Zbarvení jihoruského ovčáka je většinou bílé s nažloutlým odstínem, plavé, či šedé s lehkými skvrnami. Za chybnou se považuje barva černá, červená a silně skvrnitá.

Klasifikace FCI

Podle standardu FCI patří jihoruský ovčák do skupiny I. – Ovčáci a honáčtí psi, sekce 1 – ovčáčtí psi se zkouškou z výkonu. Oficiální zkratka v ČR je JRO. Číslo standardu je 326 / 30.09.1983 (Rusko).

Základní péče o psa

Jihoruského ovčáka je třeba často trimovat, čistit uši a oči a zastřihávat konečky chlupů. Na jaře a na podzim se musí vyčesávat podsada, jinak srst zplstnatí. Nevýstavního psa není třeba koupat, ve velkých teplech je ale potřeba psa ochlazovat např. koupáním v řece.

Historie plemene jihoruský ovčák

Jihoruský ovčák pochází z Krymu, kde byly odedávna chovány ovce a psi, kteří zajišťovali podmínky, na které byla stáda zvyklá. Tito psi byli pravděpodobně příbuzní s katalánským ovčákem Gos d´Atuda Catala a s Cao da Serra de Aires. Dále byli psi kříženi s ovčáky asijského původu a s chrty. Pes velmi podobný nám známému jihoruskému ovčáku vznikl až v 19. století, po 2. světové válce zůstalo jen několik ojedinělých exemplářů, proto se psi začali křížit i s jinými plemeny, např. s kavkazským ovčákem, komodorem, německým ovčákem a s velkými pudly. Pro svůj velmi dlouhý vývoj bylo plemeno uznáno teprve nedávno.

VIDEA plemene jihoruský ovčák

Pro videa s plemenem jihoruský ovčák klikněte ZDE