• Profil mazlíčka

10. srpen 2011 20:05:51

Kettynka musela být uspána :-( Veterinář jí našel ještě neoperabilní rakovinný nádor v malé pánvi, který přispíval k problémům s močovými cestami (tlačil na moč. cesty, tím pádem nezvládla dlouho udržet moč a každou chvilku učůrávala). Také měla velké bolesti. Dožití s tímto nádorem je maximálně 14 měsíců, ona už ho měla ale v takovém stadiu, že by se víc než jistě nedožila ani jara. Už jen čekala na smrt a uspání pro ni bylo vysvobození.
Jsem ráda, že jsem jí mohla zpříjemnit alespoň poslední dny života. Nemusela spát na pročůrané dece na betoně v kumbále, kde je větší zima jak venku a přez den jí žádní smradi neházeli písek do očí a nesedali na ní, nemusela žrát suché nejlevnější granule a žádný druhý pes jí od žrádla hrubě nevyháněl. Měla svůj velký pelíšek vystlaný dekama v bytě (i když v chodbě), kde bylo teplo. Dostávala granule rozmočené v urologickém čaji s mlékem, konzervu a pamlsky a mohla baštit co jí hrdlo ráčí :) Což pořádně využívala a cpala se neustále.
Asi jsem zůstala jediná, kdo jí měl pořád stejně rád i starou, nemohoucí a věčně se pomočující. Byla to moje Kettynka, která mě provázela celé mé dětství, spala se mnou v posteli, ve stanu, jezdila na výlety a k vodě, hrála si se mnou a jezdila se mnou na výjížďky s koněm. Když jsem byla malá, tahala mě na bobech a strpěla, když jsem si s ní hrála na koně a ochotně skákala překážky, které jsem jí postavila :)
Když jí srazilo auto, byla jsem to já kdo o ní bojoval a byl proti utracení. I když se léčila dlouho, dostala se z toho a ještě spoustu let tu byla s náma. Nikdy nikoho nekousla a přitom to byla bojovnice, co uměla bránit. Byla prostě moje zlatíčko a pořád bude.
Mám Tě ráda Ketty!

10. srpen 2011 19:30:08

Dnes musela být Ketty uspána - veterinář objevil rakovinový nádor v pánevní oblasti.

5. srpen 2011 18:01:43

Tak nakonec beru antibiotika, mimo zánětu močových cest mi ale veterinář objevil ještě nádor na břiše. Předchozí veterinář tvrdil, že jsou to jen zduřelé mléčné žlázy, měla jsem tam dvě boule velikosti "kiwi" či mandarinky. Jedna boule zmizela, to je pravda, ale druhá se zvětšovala a zvětšovala, až měla velikost pěsti. Děčínský veterinář řekl, že je to nádor, ale vzhledem k mému věku již operaci nedoporučuje.

1. srpen 2011 19:59:05

Dneska si mě panička odvezla k sobě do Děčína :) Byla jsem nastydlá a patrně mám zánět močových cest, to zjistí až veterinář. Už jsem sotva chodila a pořád jsem učůrávala. Panička mi vaří urologické čaje, namáčí mi v nich kvalitní granule a přilepšuje mi konzervou :) Spím doma v teple v pelíšku a když je zima, dostanu ven slušivý obleček a alespoň se neklepu zimou :)

27. červenec 2011 14:14:15

Před dvoumi měsíci se mi panička odstěhovala do Děčína a od té doby jsem pořádně zhubla :( Ona mi vařila papáníčko, pořád mi přilepšovala, krmila mě kvalitníma granulema, které mi namáčela, aby byly měkké a netrápila jsem se při kousání tvrdých granulí, protože už mě bolí díky stáří zuby... Také mi dávala konzervy a kupovala mi psí salám... Teď ale baštím jen nějaké odporné nejlevnější granule a ani mi je nikdo nenamočí... Ještě ke všemu mě od nich odhání ten novej zlej dvouletej pes... Kdyby nebylo sousedky, která mi přilepšuje, tak ani nevím, co by se mnou bylo... Panička přijede tak 2x do měsíce a vždy mi něco přiveze, páníček (paničky táta) je neustále v práci a ta jeho slepice mě ignoruje a dělá že neexistuju... A nestará se ani o svoje zvířata, natož pak o mě. Teď se sem přistěhovala paničky ségra a panička jí poprosila, aby mi namáčela aspoň ty granule, tak snad už konečně budu mít trošku přilepšení...

21. duben 2011 18:06:15

Někdy v únoru nebo březnu paničky táta přivedl domů z útolku dvouletého psa dalmatina. Velice zákeřného a útočného. Ze začátku Kettynku jen vyháněl od žrádla, ale pak po ní ošklivě vyjel a pokousal jí. Měla roztrhlou kůži nad okem a na krku. Od té doby hubla a hubla, protože se bála jít k žrádlu. Brala jsem si jí tedy domů a vykrmovala jí těstovinama, rýží, rozmočenýma kvalitníma granulema (už má slabé zuby), masem, piškotama, mlékem, jogurtama apod. Nyní už je pěkně zakulacená, ale od konce května jsem odstěhovaná až do Děčína a ona zůstala v Kostomlatech tak uvidíme, jestli zase nezačne hubnout...

21. červen 2005 18:00:14

Kettynka s námi strašně ráda chodila s koňmi, milovala pohyb a celodenní výjížďka pro ní byla ideální. Dělali jsme spolu závody - já na koni a ona :) Letěli jsme vedle sebe na plno a ona si ten sprint vysloveně užívala :) Teď jak už je starší, tak chodí na procházky jen velmi krátké...

21. červen 2002 17:53:51

Kettynka byla vždy velice vyčůraná a chytrá. Když chtěla ven, přinesla si obojek, když chtěla domů, otevřela si dveře. Doma nežrala granule, ale tajně chodila krást ty samé vedle k dědovi jeho psům. V noci lezla tajně do postele - přišla a položila na postel hlavu, když nikdo nenadával, tak jednu packu, pak druhou, pak se jakoby kousek plazila, pak jednu zadní nohu, druhou a když byla na posteli celá, tak se okamžitě začla roztahovat a bručet :)) Také dělala to, že si lehla zády ke mě, nohama se opřela o zeď a v noci se zapřela a shodila mě z postele :D

21. červen 2001 17:49:02

Kettynka díky špatné výživě ve štěněčím věku byla vždy taková menší a drobnější, oproti ostatním dalmatinům. Za to ale štěňátka měla macaté a vždy mezi 12 a 15 kusy. Za svůj život měla přibližně 6 - 8 dalmatiních vrhů a asi 4 "kříženečky". Když jsme jí chtěli nechat nepřipuštěnou, tak nám vždy v nestřeženou chvilinku utekla a vrátila se březí. Proto se pak radši vždy vezla za dalmatinem, aby měla štěňátka alespoň čisté.

21. leden 1998 17:43:01

Kettynku jsme dovezli z útulku v Krupce v lednu 1998, když jí bylo 1,5 roku. Do útulku se do té doby, než jsme jí odvezli, stihla vrátit asi 6x, kdy vždycky utekla "nepřizpůsobivým" občanům, kteří se pro ní vždy vrátili. Žila tam ve smečce, sežrala jen to, co si sama "ulovila", takže byla v žalostném výživovém stavu, menšího vzrůstu a celá zablešená. Když jim utekla po šesté, stihli jsme si ji z útulku odvézt my dřív, než si oni pro ní opět přišli.